< 2 Královská 6 >

1 Řekli pak synové proročtí Elizeovi: Ej, teď místo toto, v němž bydlíme s tebou, jest nám těsné.
And the sons of the prophets said to Elisha, Behold now, the place where we dwell before thee is too confined for us.
2 Medle, nechť jdeme až k Jordánu, abychom vzali odtud jeden každý jedno dřevo, a uděláme sobě tu místo, v němž bychom bydlili. Jimž řekl: Jděte.
Let us go, we pray thee, to the Jordan, and every man take a beam from there, and let us make us a place there, where we may dwell. And he answered, Go ye.
3 I řekl jeden: Prosím, poď také s služebníky svými. Kterýž odpověděl: A já půjdu.
And one said, Be pleased, I pray thee, to go with thy servants. And he answered, I will go.
4 Takž šel s nimi. A když přišli k Jordánu, sekali dříví.
So he went with them. And when they came to the Jordan, they cut down wood.
5 I stalo se, když jeden z nich podtínal dřevo, že sekera spadla mu do vody. Tedy zkřikl a řekl: Ach, pane můj, a ta ještě byla vypůjčená.
But as one was felling a beam, the axe-head fell into the water. And he cried, and said, Alas, my master! For it was borrowed.
6 Jemuž řekl muž Boží: Kamž jest upadla? I ukázal mu to místo. Kterýž uťav dřevo, uvrhl je tam, a učinil, aby zplynula sekera.
And the man of God said, Where did it fall? And he showed him the place. And he cut down a stick, and cast it in there, and made the iron to float.
7 A řekl: Vezmi ji sobě. Kterýž vztáh ruku svou, vzal ji.
And he said, Take it up to thee. So he put out his hand, and took it.
8 Když pak král Syrský bojoval proti Izraelovi, a vešel v radu s služebníky svými, řka: Na tom a na tom místě položí se vojsko mé:
Now the king of Syria was warring against Israel, and he took counsel with his servants, saying, In such and such a place shall be my camp.
9 Tedy poslal muž Boží k králi Izraelskému, řka: Viz, abys netáhl přes to místo, nebo tam Syrští jsou v zálohách.
And the man of God sent to the king of Israel, saying, Beware that thou not pass such a place, for the Syrians are coming down there.
10 Protož posílal král Izraelský na to místo, o kterémž mu byl řekl muž Boží, a vystříhal ho, aby se ho šetřil a to nejednou ani dvakrát.
And the king of Israel sent to the place which the man of God told him and warned him of. And he saved himself there, not once nor twice.
11 A tak zkormoutil se v srdci svém král Syrský pro tu věc, a svolav služebníky své, řekl jim: Proč mi neoznámíte, kdo z našich králi Izraelskému donáší?
And the heart of the king of Syria was greatly troubled for this thing, and he called his servants, and said to them, Will ye not show me which of us is for the king of Israel?
12 Jemuž řekl jeden z služebníků jeho: Nikoli, pane můj králi, ale Elizeus prorok, kterýž jest v Izraeli, oznamuje králi Izraelskému slova, kteráž ty mluvíš v nejtajnějším pokoji svém.
And one of his servants said, No, my lord, O king, but Elisha, the prophet who is in Israel tells the king of Israel the words that thou speak in thy bedchamber.
13 Kterýž řekl: Jděte a vizte, kde jest, abych poslal a jal jej. I oznámeno jemu těmito slovy: Hle, jest v Dotain.
And he said, Go and see where he is that I may send and fetch him. And it was told him, saying, Behold, he is in Dothan.
14 Protož poslal tam koně a vozy a vojsko veliké. Kteříž přitáhše v noci, oblehli město.
Therefore he sent there horses, and chariots, and a great army. And they came by night, and encompassed the city about.
15 Vstav pak ráno služebník muže Božího, vyšel, a aj, vojsko obklíčilo město, koni i vozové. I řekl služebník ten jeho k němu: Ach, pane můj, což budeme dělati?
And when the servant of the man of God was risen early, and gone forth, behold, an army with horses and chariots was round about the city. And his servant said to him, Alas, my master! What shall we do?
16 Kterýž odpověděl: Neboj se, nebo mnohem více jich s námi jest, než s nimi.
And he answered, Fear not, for those who are with us are more than those who are with them.
17 I modlil se Elizeus a řekl: Ó Hospodine, otevři, prosím, oči jeho, aby viděl. A tak otevřel Hospodin oči služebníka toho, a viděl, a aj, hora ta plná koňů, a vozové ohniví okolo Elizea.
And Elisha prayed, and said, Jehovah, I pray thee, open his eyes that he may see. And Jehovah opened the eyes of the young man, and he saw. And, behold, the mountain was full of horses and chariots of fire round about Elisha.
18 A když nepřátelé táhli k němu, modlil se Elizeus Hospodinu a řekl: Poraz, prosím, národ tento slepotou. I porazil je slepotou vedlé řeči Elizeovy.
And when they came down to him, Elisha prayed to Jehovah, and said, Smite this people, I pray thee, with blindness. And he smote them with blindness according to the word of Elisha.
19 V tom řekl jim Elizeus: Neníť to ta cesta, ani to město. Poďte za mnou, a dovedu vás k muži, kteréhož hledáte. Takž je vedl do Samaří.
And Elisha said to them, This is not the way, neither is this the city. Follow me, and I will bring you to the man whom ye seek. And he led them to Samaria.
20 I stalo se, když vešli do Samaří, že řekl Elizeus: Ó Hospodine, otevři oči těchto, ať vidí. Tedy otevřel Hospodin oči jejich, a viděli, že jsou u prostřed Samaří.
And it came to pass, when they came into Samaria, that Elisha said, Jehovah, open the eyes of these men that they may see. And Jehovah opened their eyes, and they saw. And, behold, they were in the midst of Samaria.
21 Řekl pak král Izraelský Elizeovi, když je uzřel: Mám-liž je zmordovati, otče můj?
And the king of Israel said to Elisha, when he saw them, My father, shall I smite them? Shall I smite them?
22 Odpověděl on: Nemorduj. Zdaliž jsi je zjímal mečem svým a lučištěm svým, abys je zmordoval? Dej jim chleba a vody, ať jedí a pijí, a navrátí se ku pánu svému.
And he answered, Thou shall not smite them. Would thou smite those whom thou have taken captive with thy sword and with thy bow? Set bread and water before them that they may eat and drink, and go to their master.
23 A tak připravil jim hojnost velikou, a když pojedli a napili se, propustil je. Oni pak navrátili se ku pánu svému, aniž kdy více potom lotříkové Syrští vskakovali do země Izraelské.
And he prepared great provision for them. And when they had eaten and drunk, he sent them away, and they went to their master. And the bands of Syria came no more into the land of Israel.
24 Stalo se potom, že shromáždil Benadad král Syrský všecka vojska svá, a přitáh, oblehl Samaří.
And it came to pass after this, that Benhadad king of Syria gathered all his army, and went up, and besieged Samaria.
25 Pročež byl hlad veliký v Samaří; nebo aj, tak dlouho obleženo bylo, až hlava oslová byla za osmdesáte stříbrných, a čtvrtý díl míry káb trusů holubích za pět stříbrných.
And there was a great famine in Samaria. And, behold, they besieged it until a donkey's head was sold for eighty pieces of silver, and the fourth part of a kab of dove's dung for five pieces of silver.
26 I přihodilo se, když král Izraelský šel po zdi, žena jedna zvolala k němu, řkuci: Spomoz mi, pane můj králi.
And as the king of Israel was passing by upon the wall, a woman cried out to him, saying, Help, my lord, O king.
27 Kterýž řekl: Jestliť nespomůže Hospodin, odkud já mám pomoci tobě? Zdali z humna aneb z presu?
And he said, If Jehovah does not help thee, from where shall I help thee? Out of the threshing-floor, or out of the winepress?
28 Řekl jí ještě král: Cožtě pak? Kteráž odpověděla: Žena tato řekla mi: Dej syna svého, abychom ho dnes snědly, zítra také sníme syna mého.
And the king said to her, What troubles thee? And she answered, This woman said to me, Give thy son that we may eat him today, and we will eat my son tomorrow.
29 I uvařily jsme syna mého, a snědly jsme jej. Potom druhého dne řekla jsem jí: Dej syna svého, abychom ho snědly. Ale ona skryla syna svého.
So we boiled my son, and ate him. And I said to her on the next day, Give thy son that we may eat him. And she has hid her son.
30 A když uslyšel král slova ženy té, roztrhl roucha svá. (Když pak on šel po zdi, viděl lid, an pytel byl na těle jeho zespod.)
And it came to pass, when the king heard the words of the woman, that he tore his clothes (now he was passing by upon the wall). And the people looked, and, behold, he had sackcloth inside upon his flesh.
31 Protož řekl král: Toto mi učiň Bůh a toto přidej, jestliže zůstane hlava Elizea syna Safatova na něm dnes.
Then he said, God do so to me, and more also, if the head of Elisha the son of Shaphat shall stand on him this day.
32 (Elizeus pak seděl v domě svém, a starší s ním seděli.) I poslal jednoho z přístojících svých, a prvé než přišel posel ten k němu, již byl řekl starším: Nevíte-liž, že poslal ten syn vražedlníkův, aby sťal hlavu mou? Šetřtež, když by vcházel ten posel, zavřete dvéře a odstrčte jej ode dveří. Zdaliž i dusání noh pána jeho není za ním?
But Elisha was sitting in his house, and the elders were sitting with him. And the king sent a man from before him, but before the messenger came to him, he said to the elders, Do ye see how this son of a murderer has sent to take away my head? Look, when the messenger comes, shut the door, and hold the door fast against him. Is not the sound of his master's feet behind him?
33 A když on ještě mluvil s nimi, hle, posel přicházel k němu, a řekl: Aj, toto zlé jest od Hospodina, což mám déle čekati na něj?
And while he was yet talking with them, behold, the messenger came down to him, and he said, Behold, this evil is of Jehovah. Why should I wait for Jehovah any longer?

< 2 Královská 6 >