2 Královská 20

1 V těch dnech roznemohl se Ezechiáš až k smrti. I přišel k němu Izaiáš syn Amosův prorok, a řekl jemu: Toto praví Hospodin: Zřeď dům svůj, nebo umřeš, a nebudeš živ.

V tistih dneh je bil Ezekíja na smrt bolan. K njemu je prišel prerok Izaija, Amócov sin in mu rekel: »Tako govori Gospod: ›Uredi svojo hišo, kajti umrl boš, ne pa živel.‹

2 I obrátil tvář svou k stěně, a modlil se Hospodinu, řka:

Potem je on svoj obraz obrnil k steni in molil h Gospodu, rekoč:

3 Prosím, ó Hospodine, rozpomeň se nyní, že jsem stále chodil před tebou v pravdě a v srdci upřímém, a že jsem to činil, což dobrého jest před očima tvýma. I plakal Ezechiáš pláčem velikým.

»Rotim te, oh Gospod, spomni se sedaj, kako sem pred teboj hodil v resnici, s popolnim srcem in storil sem to, kar je dobro v tvojih očeh.« In Ezekíja je bridko zajokal.

4 Ještě pak Izaiáš nebyl vyšel do půl síně, když se k němu stalo slovo Hospodinovo, řkoucí:

Pripetilo se je, še preden je Izaija odšel ven na srednji dvor, da je k njemu prišla beseda od Gospoda, rekoč:

5 Navrať se a rci Ezechiášovi vůdci lidu mého: Toto praví Hospodin Bůh Davida otce tvého: Slyšelť jsem modlitbu tvou, a viděl jsem slzy tvé; aj, já uzdravím tě, třetího dne vstoupíš do domu Hospodinova.

»Ponovno se obrni in povej Ezekíju, poveljniku mojega ljudstva: ›Tako govori Gospod, Bog tvojega očeta Davida: ›Slišal sem tvojo molitev in videl sem tvoje solze. Glej, ozdravil te bom. Na tretji dan boš odšel gor v Gospodovo hišo.

6 A přidám ke dnům tvým patnácte let, a z ruky krále Assyrského vysvobodím tě, i město toto, a chrániti budu města tohoto, pro sebe a pro Davida služebníka svého.

Tvojim dnevom bom dodal petnajst let in tebe ter to mesto osvobodil iz roke asirskega kralja in to mesto bom branil zaradi sebe in zaradi svojega služabnika Davida.‹«

7 I řekl Izaiáš: Vezměte hrudu suchých fíků. Kterouž vzavše, přiložili na vřed, i uzdraven jest.

Izaija je rekel: »Vzemite kepo fig.« Vzeli so jo in jo položili na gnojno bulo in si je opomogel.

8 Řekl pak Ezechiáš Izaiášovi: Jaké bude znamení toho, že mne uzdraví Hospodin, a že půjdu třetího dne do domu Hospodinova?

Ezekíja je rekel Izaiju: »Kakšno bo znamenje, da me bo Gospod ozdravil in da bom tretji dan šel gor v Gospodovo hišo?«

9 Odpověděl Izaiáš: Toto bude tobě znamení od Hospodina, že Hospodin učiní věc tuto, kterouž mluvil: Chceš-li, aby postoupil dále stín o deset stupňů, aneb navrátil se zpátkem o deset stupňů?

Izaija je rekel: »To znamenje boš imel od Gospoda, da bo Gospod storil stvar, ki jo je govoril. Ali naj gre senca deset stopinj naprej ali deset stopinj nazaj?«

10 Odpověděl Ezechiáš: Snázeť může stín postoupiti dolů o deset stupňů. Nechci, ale nechť zase postoupí stín zpátkem o deset stupňů.

Ezekíja je odgovoril: »Lahka stvar je za senco, da gre deset stopinj navzdol. Ne, temveč naj se senca vrne za deset stopinj nazaj.«

11 Volal tedy Izaiáš prorok k Hospodinu, a navrátil stín po stupních, po nichž sešel na hodinách slunečných Achasových, zpátkem o deset stupňů.

Prerok Izaija je klical h Gospodu in ta je senco privedel deset stopinj nazaj, po kateri se je spustila na Aházovi sončni uri.

12 Toho času poslal Berodach Baladan syn Baladanův, král Babylonský, list a dary Ezechiášovi; nebo slyšel, že nemocen byl Ezechiáš.

Ob tistem času je Baladánov sin Berodáh Baladán, kralj Babilona, poslal Ezekíju pisma in darilo, kajti slišal je, da je bil Ezekíja bolan.

13 I vyslyšel je Ezechiáš a ukázal jim všecky schrany klénotů svých, stříbra a zlata i vonných věcí, a olej nejvýbornější, tolikéž dům zbroje své, a cožkoli mohlo nalezeno býti v pokladích jeho. Ničeho nebylo, čehož by jim neukázal Ezechiáš v domě svém i ve všem panství svém.

Ezekíja jim je prisluhnil in jim razkazal vso hišo svojih dragocenih stvari: srebro, zlato, dišave, dragoceno mazilo, vso hišo svoje bojne opreme in vse, kar se je našlo v njegovih zakladnicah. Nič ni bilo v njegovi hiši niti v vsem njegovem gospostvu, kar jim Ezekíja ni razkazal.

14 Protož přišel prorok Izaiáš k králi Ezechiášovi, a řekl jemu: Co pravili ti muži? A odkud přišli k tobě? Odpověděl Ezechiáš: Z země daleké přišli, z Babylona.

Tedaj je prišel prerok Izaija h kralju Ezekíju in mu rekel: »Kaj so rekli ti možje? In od kod so prišli k tebi?« Ezekíja je rekel: »Prišli so iz daljne dežele, celó iz Babilona.«

15 I řekl: Co viděli v domě tvém? Odpověděl Ezechiáš: Všecko, což jest v domě mém, viděli. Ničeho není v pokladích mých, čehož bych jim neukázal.

Rekel je: »Kaj so videli v tvoji hiši?« Ezekíja je odgovoril: »Videli so vse stvari, ki so v moji hiši. Ničesar ni med mojimi zakladi, česar jim ne bi razkazal.«

16 Ale Izaiáš řekl Ezechiášovi: Slyšiž slovo Hospodinovo.

Izaija je rekel Ezekíju: »Poslušaj Gospodovo besedo:

17 Aj, dnové přijdou, v nichž odneseno bude do Babylona, cožkoli jest v domě tvém, a cožkoli nachovali otcové tvoji až do tohoto dne; nezůstaneť ničeho, praví Hospodin.

›Glej, pridejo dnevi, ko bo vse, kar je v tvoji hiši, in to, kar so tvoji očetje prihranili v shrambi do tega dne, odneseno v Babilon. Nič ne bo ostalo, ‹ govori Gospod.

18 Syny také tvé, kteříž pojdou z tebe, kteréž ty zplodíš, poberou a budou komorníci při dvoru krále Babylonského.

›Odvedli bodo izmed tvojih sinov, ki bodo izšli iz tebe, ki jih boš zaplodil in bodo evnuhi v palači babilonskega kralja.‹«

19 Tedy řekl Ezechiáš Izaiášovi: Dobréť jest slovo Hospodinovo, kteréž jsi mluvil. Řekl ještě: Ovšem, žeť jest dobré, jestliže pokoj a pravda bude za dnů mých.

Potem je Ezekíja rekel Izaiju: »Dobra je Gospodova beseda, ki si mi jo govoril.« Rekel je: » Ali ni dobro, če bosta v mojih dneh mir in resnica?«

20 O jiných pak činech Ezechiášových, i vší síle jeho, a kterak udělal rybník, a vodu po trubách uvedl do města, zapsáno jest v knize o králích Judských.

Ostala Ezekíjeva dela in vsa njegova moč in kako je naredil bazen in kanal in privedel vodo v mesto, mar niso zapisana v kroniški knjigi Judovih kraljev?

21 I usnul Ezechiáš s otci svými, a kraloval Manasses syn jeho místo něho.

Ezekíja je zaspal s svojimi očeti in namesto njega je zakraljeval njegov sin Manáse.