2 Královská 18
1 Stalo se pak léta třetího Ozee syna Ela, krále Izraelského, kraloval Ezechiáš syn Achasa, krále Judského.
Israel manghai Elah capa, Hosea kah a kum thum dongah Judah manghai Ahaz capa Hezekiah khaw manghai van.
2 V pětmecítma letech byl, když počal kralovati, a dvadceti devět let kraloval v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Abi, dcera Zachariášova.
Anih te kum kul kum nga a lo ca vaengah manghai tih Jerusalem ah kum kul kum ko manghai. A manu ming tah Zekhariah canu Abi ni.
3 Ten činil, což jest dobrého před očima Hospodinovýma, všecko tak, jakž činil David otec jeho.
A cungkuem dongah a napa David kah a saii bangla BOEIPA mikhmuh ah a thuem ni a saii.
4 On zkazil výsosti a stroskotal obrazy, a háje posekal, a ztloukl hada měděného, jehož byl udělal Mojžíš; nebo až do těch dnů synové Izraelští kadívali jemu, a nazval jej Nechustam.
Anih tah hmuensang te a khoe tih kaam te khaw a phaek. Asherah te a top tih Moses loh a saii rhohum rhul te a phop. Te tue ah aka om Israel ca rhoek loh a taengah hmueih a phum uh dongah te te Nehushtan la a khue.
5 V Hospodinu Bohu Izraelském doufal, a nebylo po něm jemu rovného mezi všemi králi Judskými, i z těch, kteříž byli před ním.
Israel Pathen BOEIPA dongah pangtung tih anih hnukah Judah manghai boeih khuiah khaw anih bang a om moenih. Anih hmai ah khaw a om moenih.
6 Nebo se přídržel Hospodina, aniž se uchýlil od něho, a ostříhal přikázaní jeho, kteráž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.
BOEIPA taengah balak tih a hnuk lamloh nong pawh. BOEIPA loh Moses taengah a uen vanbangla a olpaek te a tuem.
7 A byl Hospodin s ním; k čemuž se koli obrátil, šťastně se mu vedlo. Zprotivil se pak králi Assyrskému, a nesloužil jemu.
BOEIPA te a taengah a om pah vanbangla a cungkuem ah a thoeng pah tih a cangbam. Te dongah Assyria manghai te a tloelh tih anih taengah thotat pawh.
8 On porazil Filistinské až do Gázy a končin jeho, od věže strážných až do města hrazeného.
Anih loh Philisti te Gaza neh a khorhi hil, rhalrhing kah rhaltoengim lamloh hmuencak khopuei hil a ngawn.
9 Stalo se pak léta čtvrtého krále Ezechiáše, (jenž byl sedmý rok Ozee syna Ela, krále Izraelského), vytáhl Salmanazar král Assyrský proti Samaří a oblehl ji.
Manghai Hezekiah kah a kum li dong neh Israel manghai Elah capa Hosea kah a kum rhih dongah tah Assyria manghai Shalmaneser loh Samaria a paan tih a dum.
10 I vzali ji při konci léta třetího; léta šestého Ezechiášova, (jenž byl rok devátý Ozee krále Izraelského), vzata jest Samaří.
Tedae kum thum a thok vaengah khopuei te a loh. Te dongah Hezekiah kah a kum rhuk neh Israel manghai Hosea kah a kum ko dongah Samaria te a loh.
11 I zavedl král Assyrský Izraele do Assyrie, a osadil jej v Chelach a v Chabor při potoku Gozan, a v městech Médských,
Assyria manghai loh Israel te Assyria la a poelyoe tih amih te Halah neh Habor kah Gozan tuiva, Madai khopuei la a mawt.
12 Proto že neposlouchali hlasu Hospodina Boha svého, ale přestupovali smlouvu jeho, i všecko to, což přikázal Mojžíš služebník Hospodinův, tak že ani poslechnouti ani činiti nechtěli.
A Pathen BOEIPA ol te ngai uh pawt tih a paipi te a poe uh. A cungkuem te BOEIPA kah sal Moses loh a uen coeng dae ngai uh pawt tih vai uh pawh.
13 Potom čtrnáctého léta krále Ezechiáše přitáhl Senacherib král Assyrský proti všechněm městům Judským hrazeným, a zdobýval jich.
Manghai Hezekiah kah kum hlai li dongah tah Assyria manghai Sennacherib loh Judah kah vong cak khopuei boeih te a paan tih a loh pah.
14 Tedy poslal Ezechiáš král Judský k králi Assyrskému do Lachis, řka: Zhřešilť jsem, odtáhni ode mne; cožkoli na mne vzložíš, ponesu. I uložil král Assyrský Ezechiášovi králi Judskému tři sta centnéřů stříbra a třidceti centnéřů zlata.
Te dongah Judah manghai Hezekiah loh Assyria manghai te Lakhish la a tah tih, “Ka tholh coeng, kai taeng lamloh mael lamtah kai soah na tloeng te ka phueih mai bitni,” a ti nah. Te dongah Assyria manghai loh Judah manghai Hezekiah lamkah cak talent ya thum neh sui talent sawmthum a phai sak.
15 I dal Ezechiáš všecky peníze, kteréž jsou nalezeny v domě Hospodinově a v pokladích domu královského.
Hezekiah loh BOEIPA im neh manghai im thakvoh khuikah a hmuh cak boeih te a phai.
16 Toho času obloupal Ezechiáš dvéře chrámu Hospodinova, i sloupy, kteréž byl obložil Ezechiáš král Judský, a dal je králi Assyrskému.
Te vaeng tue ah Hezekiah loh BOEIPA bawkim kah thohkhaih te a khong coeng. Rhungsut a ben te khaw Judah manghai Hezekiah loh Assyria manghai taengah a phai.
17 A však poslal král Assyrský Tartana a Rabsara a Rabsace z Lachis k králi Ezechiášovi s vojskem velikým k Jeruzalému. Kteříž vytáhše, přijeli k Jeruzalému, a přitáhše, přitrhli a položili se u struhy rybníka hořejšího, kteráž jest podlé cesty dlážené při poli valchářovu.
Te dongah Assyria manghai loh rhalboei neh Rabsaris khaw, Lakhish lamkah Rabshakeh khaw, Hezekiah manghai neh Jerusalem miping caem taengla a tueih. Cet uh tih Jerusalem a pha uh neh hno suk lo long ah yoeng uh tih a so tuibuem kah tuilong te a pha uh vaengah pai uh.
18 A když volali na krále, vyšel k nim Eliakim syn Helkiášův, kterýž byl správce domu, a Sobna písař, a Joach syn Azafův kancléř.
Manghai te a khue uh vaengah amih taengla im aka tawt Hilkiah capa Eliakim neh cadaek Shebna, cabu aka khoem Asaph capa Joah te cet.
19 I mluvil k nim Rabsace: Povězte medle Ezechiášovi: Toto praví král veliký, král Assyrský: Jakéž jest to doufání, na kterémž se zakládáš?
Te vaengah Rabshakeh loh amih te, “Hezekiah taengah thui uh laeh, manghai boei Assyria manghai loh he ni a thui. Mebang pangtungnah nim na pangtung van he.
20 Mluvils, (ale slova rtů svých), že jest rady i síly k válce dosti. V kohož tedy nyní doufáš, že mi se protivíš?
Hmuilai dongah ol kak nen tah caemtloek kah cilsuep neh thayung thamal na thui. Kai nan tloelh ham khaw u dongah nim na pangtung van coeng.
21 Aj, nyní zpolehl jsi na hůl třtinovou, a to ještě nalomenou, na Egypt, na niž zpodepřel-li by se kdo, pronikne ruku jeho a probodne ji. Takovýť jest Farao král Egyptský všechněm, kteříž doufají v něho.
Capu conghol aka paep dongah na pangtung coeng te. Egypt dongah aka hangdang hlang tah a kut ah rhu vetih a toeh pah ni. Egypt manghai Pharaoh soah aka pangtung boeih khaw amah te tlam ni a om eh.
22 Pakli mi díte: V Hospodina Boha svého doufáme: zdaliž on není ten, jehož Ezechiáš pobořil výsosti i oltáře, a přikázal Judovi i Jeruzalému, řka: Před tímto oltářem klaněti se budete v Jeruzalémě.
Kai taengah, “Ka Pathen BOEIPA taengah ka pangtung uh,’ na ti uh khaming. Anih loh Hezekiah neh a hmuensang te khaw, a hmueihtuk te khaw a khoe moenih a? Te vaengah Judah taeng neh Jerusalem taengah, 'Jerusalem kah hmueihtuk hmai ah he thothueng uh,’ a ti nah ta.
23 Nyní tedy, založ se medle se pánem mým, králem Assyrským, a dámť dva tisíce koní, budeš-li moci míti, kdo by na nich jeli?
Tahae ah ka boeipa Assyria manghai neh rhikhang laeh. A soah aka ngol nan paek thai atah nang te marhang thawng hnih he kam pae eh.
24 I jakž bys tedy odolati mohl jednomu knížeti z nejmenších služebníků pána mého, ačkoli máš doufání v Egyptu pro vozy a jezdce?
Egypt kah leng neh marhang caem dongah na pangtung cakhaw ka boei kah sal rhoek khuiah rhalboei ca pakhat kah maelhmai te metlam na mael eh?
25 Přesto, zdali bez Hospodina přitáhl jsem proti místu tomuto, abych je zkazil? Hospodin řekl mi: Táhni proti zemi té a zkaz ji.
BOEIPA lamkah mueh la he hmuen la ka pawk aya? Te te phae ham te BOEIPA loh kai taengah, 'Khohmuen he caeh thil lamtah khopuei te phae laeh,’ a ti,” a ti nah.
26 I řekl Eliakim syn Helkiášův a Sobna a Joach Rabsacovi: Mluv medle k služebníkům svým Syrsky, však rozumíme, a nemluv k nám Židovsky před lidem tímto, kterýž jest na zdech.
Te vaengah Hilkiah capa Eliakim, Shebna neh Joah loh Rabshakeh te, “Na sal rhoek taengah Aramaih ol la thui mai, ka yakming u ngawn dongah vongtung sokah pilnam hna ah he kaimih ham Judah ol la thui boel mai,” a ti nah.
27 I odpověděl jim Rabsace: Zdaliž ku pánu tvému a k tobě poslal mne pán můj, abych mluvil slova tato? Však k mužům těm, kteříž jsou na zdech, aby lejna svá jedli, a moč svůj spolu s vámi pili.
Tedae Rabshakeh loh amih te, “He ol thui ham he ka boei loh na boei taeng neh nang taeng bueng ah kai n'tueih nim? Vongtung soah aka ngol tih a khawt aka sok, nangmih bangla a khopha dongkah a yun tui aka o hlang rhoek taengah moenih a?” a ti nah.
28 A tak stoje Rabsace, volal hlasem velikým, Židovsky mluvě a řka: Slyšte slovo krále velikého, krále Assyrského.
Te phoeiah Rabshakeh te pai tih Judah ol neh a len la pang. Te phoeiah a thui tih, “Assyria manghai boei kah manghai ol he hnatun uh.
29 Toto praví král: Nechť vás nesvodí Ezechiáš, neboť nebude moci vás vysvoboditi z ruky mé.
Manghai loh he ni a thui. Nangmih te Hezekiah loh n'rhaithi boel saeh. A kut lamloh nangmih n'huul ham a coeng moenih.
30 A nechť vám nevelí Ezechiáš doufati v Hospodina, řka: Zajisté vysvobodí nás Hospodin, a nebudeť dáno město toto v ruku krále Assyrského.
Nangmih te Hezekiah loh BOEIPA dongah m'pangtung sak tih, “BOEIPA loh mamih n'huul rhoe n'huul ni, khopuei he khaw Assyria manghai kut ah pae mahpawh,’ a ti moenih a?
31 Neposlouchejtež Ezechiáše, nebo takto praví král Assyrský: Učiňte se mnou smlouvu, a vyjděte ke mně, a jezte jeden každý z vinice své a z fíku svého, a píte jeden každý vodu z čisterny své,
Hezekiah ol te hnatun uh boeh. Assyria manghai loh he ni a thui. Kai taengah yoethennah mah saii uh. Kai taengla ha mop uh lamtah hlang loh amah misur neh amah thaibu te rhip ca saeh. Hlang loh amah kah tuito tui te o saeh.
32 Dokudž nepřijdu a nepřenesu vás do země podobné zemi vaší, do země úrodné, země chleba a vinic, země olivoví, oleje a medu, a budete živi a nezemřete. Neposlouchejtež Ezechiáše, neboť vás svodí, řka: Hospodin vysvobodí nás.
Kai taengla na pawk hlan vaengah namah khohmuen banghui khohmuen la nangmih kang khuen coeng. Te tah cangpai neh misur thai khohmuen ni, buh neh misur khohmuen ni, olive situi neh khoitui khohmuen ni. Te dongah hing uh lamtah duek uh boeh. Hezekiah ol te hnatun uh boeh. Nangmih m'vueh m'vuehtih, “BOEIPA loh mamih n'huul bitni.
33 Zdaliž mohli vysvoboditi bohové národů jeden každý zemi svou z ruky krále Assyrského?
Namtom pathen rhoek loh a khohmuen dongah hlang te Assyria manghai kut lamloh a huul khaw a huul uh nim?
34 Kdež jsou bohové Emat a Arfad? Kde jsou bohové Sefarvaim, Ana a Ava? Zdaliž jsou vysvobodili Samaří z ruky mé?
Khamath neh Arpad pathen rhoek te melae? Hena Sepharvaim neh Ivvah pathen rhoek te melae?’ a ti. Ka kut lamloh Samaria a huul uh tang a?
35 Kteří jsou mezi všemi bohy těch zemí, ješto by vysvobodili zemi svou z ruky mé? Aby pak Hospodin vysvoboditi mohl Jeruzalém z ruky mé?
Khohmuen pathen boeih khuiah khaw ka kut lamloh a khohmuen aka huul te unim? BOEIPA loh Jerusalem te kai kut lamkah a huul tang aya?,” a ti nah.
36 Lid pak mlčel, a neodpověděl mu žádného slova; nebo takové bylo rozkázaní královo, řkoucí: Neodpovídejte jemu.
Tedae manghai kah olpaek loh, “Anih te doo uh boeh,” a ti nah dongah pilnam khaw ngam tih anih te ol pakhat khaw doo uh van pawh.
37 Přišli tedy Eliakim syn Helkie, kterýž byl správcím domu, a Sobna písař, a Joach syn Azafův kancléř k Ezechiášovi, majíce roucho roztržené, a oznámili jemu slova Rabsacova.
Te phoeiah im aka tawt Hilkiah capa Eliakim, cadaek Shebna, khocil aka khoem Asaph capa Joah tah himbai aka phen Hezekiah taengla cet uh tih Rabshakeh kah ol te a taengah a puen pauh.
