2 Korintským 1
1 Pavel, apoštol Ježíše Krista skrze vůli Boží, a Timoteus bratr, církvi Boží, kteráž jest v Korintu, se všemi svatými, kteříž jsou ve vší Achaii:
Paul, an apostle of Jesus Christ, by the will of God, and Timothy my brother, to the church of God which is in Corinth, with all the saints that are in all Achaia:
2 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista.
grace be to you and peace from God our Father, and from the Lord Jesus Christ.
3 Požehnaný Bůh a Otec Pána našeho Jezukrista, Otec milosrdenství, a Bůh všelikého potěšení,
Blessed be the God and Father of our Lord Jesus Christ, the Father of mercies, and the God of all comfort,
4 Kterýž těší nás ve všelikém ssoužení našem, abychom i my mohli potěšovati těch, kteříž by byli v jakémkoli ssoužení, a to tím potěšením, kterýmž i my potěšeni jsme od Boha.
who con soles us in all our afflictions, so that we are able to comfort those who are in any affliction, with the comfort with which we ourselves are comforted by God.
5 Nebo jakož se rozhojňují utrpení Kristova na nás, tak skrze Krista rozhojňuje se i potěšení naše.
For as the sufferings for the Christ abound in us, so also through Christ abounds our consolation.
6 Nebo buďto že souženi jsme, pro vaše potěšení a spasení souženi jsme, kteréž se působí v snášení týchž trápení, kteráž i my trpíme; buďto že potěšováni býváme, pro vaše potěšení a spasení potěšováni býváme. A naděje naše pevná jest o vás.
And if we are afflicted, it is for your consolation and salvation, which salvation is effected by your patient endurance of the same sufferings that we also suffer; (and our hope in you is steadfast; ) or if we are consoled, it is for your comfort and salvation;
7 Poněvadž víme, že jakož jste účastníci utrpení, také i potěšení.
because we know, that as you are partakers of the sufferings, so also you shall be partakers of the comfort.
8 Nechcemeť zajisté, abyste nevěděli, bratří, o soužení našem, kteréž jsme měli v Azii, že jsme nad míru přetíženi byli a nad možnost, tak že jsme již o životu svém byli pochybili.
For we do not wish you to be ignorant, brethren, concerning our affliction which came upon us in Asia, that we were exceedingly oppressed, beyond our strength, so that we despaired even of life.
9 Nýbrž sami v sobě již jsme byli tak usoudili, že nebylo lze než umříti, abychom nedoufali sami v sobě, ale v Bohu, jenž i mrtvé křísí.
But we have in ourselves the sentence of death, that we may not trust in ourselves, but in God, who raises the dead;
10 Kterýž z takového nebezpečenství smrti vytrhl nás, a vytrhuje, v něhož doufáme, že i ještě vytrhne,
who delivered us from so great a death, and does still deliver us: in whom we have confidence, that he will continue to deliver us,
11 Když i vy nám pomáhati budete modlitbami za nás, aby z daru toho, příčinou mnohých osob nám daného, od mnohých děkováno bylo Bohu za nás.
if you also unite in prayer for our aid, that the favor bestowed on us, through the intercession of many persons, may cause thanks to be given by many for us.
12 Nebo chlouba naše tato jest, svědectví svědomí našeho, že v sprostnosti a v upřímosti Boží, ne v moudrosti tělesné, ale v milosti Boží obcovali jsme na tomto světě, zvláště pak u vás.
For the ground of our rejoicing is this: the testimony of our conscience that we have lived in the world more―abundantly, indeed, for you―in sincerity and godly purity, not in carnal wisdom, but in the grace of God.
13 Neboť nepíšeme vám nic jiného, nežli to, což čtete, aneb což prvé znáte. A naději mám, že až do konce tak znáti budete.
For we write to you nothing else than what you recognize, or even acknowledge; and which I hope you will acknowledge to the end;
14 Jakož jste již i z stránky poznali nás, žeť jsme chlouba vaše, podobně jako i vy naše, v den Pána Ježíše.
as some of you also acknowledge us, that we are the cause of your rejoicing, even as you, also, are of ours, in the day of the Lord Jesus.
15 A v tomť doufání chtěl jsem k vám přijíti nejprve, abyste druhou milost měli,
And in this confidence I intended to go to you before, that you might have a second benefit;
16 A skrze vás jíti do Macedonie, a zase z Macedonie přijíti k vám, a potom od vás abych byl doprovozen do Judstva.
and by you, to pass through into Macedonia, and to come again to you from Macedonia, and be conducted by you into Judea.
17 O tom pak když jsem přemyšloval, zdali jsem co lehkomyslně činil? Aneb což přemyšluji, zdali podle těla přemyšluji, tak aby bylo při mně: Jest, jest, není, není?
In forming this purpose, did I, therefore, behave with levity? or do I purpose what I purpose, according to the flesh, that there may be with me, yes yes, and no, no?
18 Ale víť to věrný Bůh, že řeč naše, kteráž byla mluvena k vám, nebyla: Jest, a není.
But God is true; for our preaching to you was not yes and no:
19 Nebo Syn Boží Ježíš Kristus, kterýž mezi vámi kázán jest skrze nás, totiž skrze mne a Silvána a Timotea, nebyl: Jest, a není, ale bylo v kázání o něm: Jest,
for the Son of God, Jesus Christ, who was preached among you by us, by me and Sylvanus and Timothy, was not yes and no, but in him was yes.
20 (Nebo kolikžkoli jest zaslíbení Božích, v němť jsou: Jest, a v němť také jest Amen, ) k slávě Bohu skrze nás.
For whatever promises of God there are, are in him yes, and in him amen, to the glory of God by us.
21 Ten pak, kterýž potvrzuje nás s vámi v Kristu, a kterýž pomazal nás, Bůh jest.
For he who establishes us with you in Christ, and has anointed us, is God,
22 Kterýž i znamenal nás, a dal závdavek Ducha svatého v srdce naše.
who has also set his seal upon us, and given us the earnest of the Spirit in our hearts.
23 Já pak Boha za svědka beru na svou duši, že lituje vás, ještě jsem nepřišel do Korintu.
But I call on God as a witness against my soul, that wishing to spare you, I did not go to Corinth;
24 Ne jako bychom panovali nad věrou vaší, ale pomocníci jsme radosti vaší; nebo věrou stojíte.
not that we are lords over your faith, but fellow-workers for your joy: for by faith you stand.
