2 Korintským 6

1 Protož napomáhajíce, i napomínáme vás, abyste milosti Boží nadarmo nebrali,

συνεργουντεσ δε και παρακαλουμεν μη εισ κενον την χαριν του θεου δεξασθαι υμασ

2 (Neboť praví Bůh: V čas příhodný uslyšel jsem tě a v den spasení spomohl jsem tobě. Aj, nyníť jest čas příhodný, aj, nyní dnové spasení.)

λεγει γαρ καιρω δεκτω επηκουσα σου και εν ημερα σωτηριασ εβοηθησα σοι ιδου νυν καιροσ ευπροσδεκτοσ ιδου νυν ημερα σωτηριασ

3 Žádného v ničemž nedávajíce pohoršení, aby byla bez úhony služba naše;

μηδεμιαν εν μηδενι διδοντεσ προσκοπην ινα μη μωμηθη η διακονια

4 Ale ve všem se chovajíce jakožto Boží služebníci, ve mnohé trpělivosti, v utištěních, v nedostatcích, v úzkostech,

αλλ εν παντι συνιστωντεσ εαυτουσ ωσ θεου διακονοι εν υπομονη πολλη εν θλιψεσιν εν αναγκαισ εν στενοχωριαισ

5 V ranách, v žalářích, v nepokojích, v pracech, v bdění, v postech,

εν πληγαισ εν φυλακαισ εν ακαταστασιαισ εν κοποισ εν αγρυπνιαισ εν νηστειαισ

6 V čistotě, v umění, v dlouhočekání, v dobrotivosti, v Duchu svatém, v lásce neošemetné,

εν αγνοτητι εν γνωσει εν μακροθυμια εν χρηστοτητι εν πνευματι αγιω εν αγαπη ανυποκριτω

7 V slovu pravdy, v moci Boží, skrze odění spravedlnosti, napravo i nalevo,

εν λογω αληθειασ εν δυναμει θεου δια των οπλων τησ δικαιοσυνησ των δεξιων και αριστερων

8 Skrze slávu i pohanění, skrze zlou i dobrou pověst, jakožto bludní, a jsouce pravdomluvní,

δια δοξησ και ατιμιασ δια δυσφημιασ και ευφημιασ ωσ πλανοι και αληθεισ

9 Jakožto neznámí, a jsouce známí, jakožto umírající, a aj, živi jsme, jakožto potrestaní, a nezmordovaní,

ωσ αγνοουμενοι και επιγινωσκομενοι ωσ αποθνησκοντεσ και ιδου ζωμεν ωσ παιδευομενοι και μη θανατουμενοι

10 Jako smutní, avšak vždycky se radujíce, jako chudí, a mnohé zbohacujíce, jako nic nemajíce, avšak všemi věcmi vládnouce.

ωσ λυπουμενοι αει δε χαιροντεσ ωσ πτωχοι πολλουσ δε πλουτιζοντεσ ωσ μηδεν εχοντεσ και παντα κατεχοντεσ

11 Ústa naše otevřína jsou k vám, ó Korinští, srdce naše rozšířeno jest.

το στομα ημων ανεωγεν προσ υμασ κορινθιοι η καρδια ημων πεπλατυνται

12 Nejste v nás souženi, než souženi jste v srdcích vašich.

ου στενοχωρεισθε εν ημιν στενοχωρεισθε δε εν τοισ σπλαγχνοισ υμων

13 O takovéžť odplaty žádám od vás, jakožto synům pravím: Rozšiřte se i vy.

την δε αυτην αντιμισθιαν ωσ τεκνοισ λεγω πλατυνθητε και υμεισ

14 A netáhněte jha s nevěřícími. Nebo jaký jest spolek spravedlnosti s nepravostí? A jaké obcování světla s temnostmi?

μη γινεσθε ετεροζυγουντεσ απιστοισ τισ γαρ μετοχη δικαιοσυνη και ανομια τισ δε κοινωνια φωτι προσ σκοτοσ

15 A jaké srovnání Krista s Beliálem? Aneb jaký díl věřícímu s nevěřícím?

τισ δε συμφωνησισ χριστω προσ βελιαρ η τισ μερισ πιστω μετα απιστου

16 A jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakož pověděl Bůh: Že přebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem.

τισ δε συγκαταθεσισ ναω θεου μετα ειδωλων υμεισ γαρ ναοσ θεου εστε ζωντοσ καθωσ ειπεν ο θεοσ οτι ενοικησω εν αυτοισ και εμπεριπατησω και εσομαι αυτων θεοσ και αυτοι εσονται μοι λαοσ

17 A protož vyjdětež z prostředku jejich a oddělte se od nich, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás.

διο εξελθετε εκ μεσου αυτων και αφορισθητε λεγει κυριοσ και ακαθαρτου μη απτεσθε καγω εισδεξομαι υμασ

18 A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí.

και εσομαι υμιν εισ πατερα και υμεισ εσεσθε μοι εισ υιουσ και θυγατερασ λεγει κυριοσ παντοκρατωρ