2 Korintským 6
1 Protož napomáhajíce, i napomínáme vás, abyste milosti Boží nadarmo nebrali,
Therefore, as God’s fellow workers, we also appeal to you not to receive his loving kindness in vain.
2 (Neboť praví Bůh: V čas příhodný uslyšel jsem tě a v den spasení spomohl jsem tobě. Aj, nyníť jest čas příhodný, aj, nyní dnové spasení.)
For he says – “At the time for acceptance I listened to you, and on the day of deliverance I helped you.” Now is the time for acceptance! Now is the day of deliverance!
3 Žádného v ničemž nedávajíce pohoršení, aby byla bez úhony služba naše;
Never do we put an obstacle in anyone’s way, so that no fault may be found with our ministry.
4 Ale ve všem se chovajíce jakožto Boží služebníci, ve mnohé trpělivosti, v utištěních, v nedostatcích, v úzkostech,
No, we are trying to commend ourselves under all circumstances, as God’s assistants should – in many an hour of endurance, in troubles, in hardships, in difficulties,
5 V ranách, v žalářích, v nepokojích, v pracech, v bdění, v postech,
in floggings, in imprisonments, in riots, in toils, in sleepless nights, in hunger;
6 V čistotě, v umění, v dlouhočekání, v dobrotivosti, v Duchu svatém, v lásce neošemetné,
by purity, by knowledge, by patience, by kindliness, by holiness of spirit, by unfeigned love;
7 V slovu pravdy, v moci Boží, skrze odění spravedlnosti, napravo i nalevo,
by the message of truth, and by the power of God; by the weapons of righteousness in the right hand and in the left;
8 Skrze slávu i pohanění, skrze zlou i dobrou pověst, jakožto bludní, a jsouce pravdomluvní,
amid honour and disrepute, amid slander and praise; regarded as deceivers, yet proved to be true;
9 Jakožto neznámí, a jsouce známí, jakožto umírající, a aj, živi jsme, jakožto potrestaní, a nezmordovaní,
as unknown, yet well-known; as at death’s door, yet, see, we are living; as chastised, yet not killed;
10 Jako smutní, avšak vždycky se radujíce, jako chudí, a mnohé zbohacujíce, jako nic nemajíce, avšak všemi věcmi vládnouce.
as saddened, yet always rejoicing; as poor, yet enriching many; as having nothing, and yet possessing all things!
11 Ústa naše otevřína jsou k vám, ó Korinští, srdce naše rozšířeno jest.
We have been speaking freely to you, dear friends in Corinth; we have opened our heart;
12 Nejste v nás souženi, než souženi jste v srdcích vašich.
there is room there for you, yet there is not room, in your love, for us.
13 O takovéžť odplaty žádám od vás, jakožto synům pravím: Rozšiřte se i vy.
Can you not in return – I appeal to you as I should to children – open your hearts to us?
14 A netáhněte jha s nevěřícími. Nebo jaký jest spolek spravedlnosti s nepravostí? A jaké obcování světla s temnostmi?
Do not enter into inconsistent relations with those who reject the faith. For what partnership can there be between righteousness and lawlessness? Or what has light to do with darkness?
15 A jaké srovnání Krista s Beliálem? Aneb jaký díl věřícímu s nevěřícím?
What harmony can there be between Christ and Belial? Or what can those who accept the faith have in common with those who reject it?
16 A jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakož pověděl Bůh: Že přebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem.
What agreement can there be between a temple of God and idols? And we are a temple of the living God. That is what God meant when he said – “I will live among them, and walk among them; and I will be their God, and they will be my people.
17 A protož vyjdětež z prostředku jejich a oddělte se od nich, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás.
Therefore ‘Come out from among the nations, and separate yourselves from them,’ says the Lord, ‘And touch nothing impure; and I will welcome you;
18 A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí.
and I will be a father to you, and you will be my sons and daughters,’ says the Lord, the Ruler of all.”
