< 2 Korintským 6 >

1 Protož napomáhajíce, i napomínáme vás, abyste milosti Boží nadarmo nebrali,
So working together we really urge you not to receive God's grace in vain,
2 (Neboť praví Bůh: V čas příhodný uslyšel jsem tě a v den spasení spomohl jsem tobě. Aj, nyníť jest čas příhodný, aj, nyní dnové spasení.)
for He says: “At a favorable time I listened to you, and in a day of salvation I aided you.” Well, right now is a really favorable time; indeed, the day of salvation is now!
3 Žádného v ničemž nedávajíce pohoršení, aby byla bez úhony služba naše;
(We give no occasion for offense in anything, that the ministry not be faulted;
4 Ale ve všem se chovajíce jakožto Boží služebníci, ve mnohé trpělivosti, v utištěních, v nedostatcích, v úzkostech,
rather we commend ourselves as God's servants in every way with great endurance—in afflictions, in hardships, in distress,
5 V ranách, v žalářích, v nepokojích, v pracech, v bdění, v postech,
in beatings, in imprisonments, in tumults, in hard work, in sleepless nights, in fastings;
6 V čistotě, v umění, v dlouhočekání, v dobrotivosti, v Duchu svatém, v lásce neošemetné,
by purity, by knowledge, by patience, by kindness, by the Holy Spirit, by sincere love,
7 V slovu pravdy, v moci Boží, skrze odění spravedlnosti, napravo i nalevo,
by truthful speech, by God's power, with the weapons of the righteousness in the right hand and in the left;
8 Skrze slávu i pohanění, skrze zlou i dobrou pověst, jakožto bludní, a jsouce pravdomluvní,
through glory and dishonor, through defamation and good repute; as ‘deceivers’ and true,
9 Jakožto neznámí, a jsouce známí, jakožto umírající, a aj, živi jsme, jakožto potrestaní, a nezmordovaní,
as unknown and well known, as dying and we live on, as chastened and not killed;
10 Jako smutní, avšak vždycky se radujíce, jako chudí, a mnohé zbohacujíce, jako nic nemajíce, avšak všemi věcmi vládnouce.
as sorrowful yet always rejoicing, as poor yet making many rich, as having nothing and yet possessing everything!)
11 Ústa naše otevřína jsou k vám, ó Korinští, srdce naše rozšířeno jest.
O Corinthians! We have spoken openly to you, our heart is open wide.
12 Nejste v nás souženi, než souženi jste v srdcích vašich.
You are not restricted by us, but you are restricted in your affections.
13 O takovéžť odplaty žádám od vás, jakožto synům pravím: Rozšiřte se i vy.
Now in return for the same (I speak as to my children), you also be wide open.
14 A netáhněte jha s nevěřícími. Nebo jaký jest spolek spravedlnosti s nepravostí? A jaké obcování světla s temnostmi?
Do not enter a mismatch with unbelievers; for what do righteousness and lawlessness have in common? And what fellowship does light have with darkness?
15 A jaké srovnání Krista s Beliálem? Aneb jaký díl věřícímu s nevěřícím?
And what agreement is there between Christ and Belial? Or what portion can a believer share with an unbeliever?
16 A jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakož pověděl Bůh: Že přebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem.
Further, what agreement can a temple of God have with idols? Because you are a temple of the living God, just as God said: “I will dwell in them and walk among them; I will be their God and they will by my people.”
17 A protož vyjdětež z prostředku jejich a oddělte se od nich, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás.
Therefore, “Come out from among them and be separate,” says the Lord, “Touch no unclean thing, and I will receive you.”
18 A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí.
And, “I will be a Father to you, and you will be sons and daughters to me, says the Lord Almighty.”

< 2 Korintským 6 >