2 Korintským 6
1 Protož napomáhajíce, i napomínáme vás, abyste milosti Boží nadarmo nebrali,
И ние, като съдействуваме с Бога, тоже ви умоляваме да не приемате напраздно Божията благодат.
2 (Neboť praví Bůh: V čas příhodný uslyšel jsem tě a v den spasení spomohl jsem tobě. Aj, nyníť jest čas příhodný, aj, nyní dnové spasení.)
(Защото казва:
3 Žádného v ničemž nedávajíce pohoršení, aby byla bez úhony služba naše;
Ние в нищо не даваме никаква причина за съблазън, да не би да се злослови нашето служение;
4 Ale ve všem se chovajíce jakožto Boží služebníci, ve mnohé trpělivosti, v utištěních, v nedostatcích, v úzkostech,
но във всичко биваме одобрени, като божии служители, с голяма твърдост, в скърби, в нужди, в утеснения,
5 V ranách, v žalářích, v nepokojích, v pracech, v bdění, v postech,
чрез бичувания, в затваряния, в смутове, в трудове, в неспане, в неядене,
6 V čistotě, v umění, v dlouhočekání, v dobrotivosti, v Duchu svatém, v lásce neošemetné,
с чистота, с благоразумие, с дълготърпение, с благост, със Светия Дух, с нелицемерна любов,
7 V slovu pravdy, v moci Boží, skrze odění spravedlnosti, napravo i nalevo,
с говорене истината, с Божия сила, чрез оръжията на правдата в дясната ръка и в лявата;
8 Skrze slávu i pohanění, skrze zlou i dobrou pověst, jakožto bludní, a jsouce pravdomluvní,
всред слава и опозорение, всред укори и похвали; считани като измамници, но пак истинни;
9 Jakožto neznámí, a jsouce známí, jakožto umírající, a aj, živi jsme, jakožto potrestaní, a nezmordovaní,
като непознати, а пък добре познати; като на умиране, а, ето, живеем; като наказани, а не умъртвявани;
10 Jako smutní, avšak vždycky se radujíce, jako chudí, a mnohé zbohacujíce, jako nic nemajíce, avšak všemi věcmi vládnouce.
като наскърбени, а винаги радостни, като сиромаси, но обогатяваме мнозина; като че нищо нямаме, но притежаваме всичко.
11 Ústa naše otevřína jsou k vám, ó Korinští, srdce naše rozšířeno jest.
О коринтяни, устата ни са отворени към вас, сърдцето ни се разшири.
12 Nejste v nás souženi, než souženi jste v srdcích vašich.
Вам не е тясно в нас, но в сами вас е тясно нам.
13 O takovéžť odplaty žádám od vás, jakožto synům pravím: Rozšiřte se i vy.
И тъй, във вид на еднакво възмездие, (като на чада говоря), разширете и вие сърдцата си.
14 A netáhněte jha s nevěřícími. Nebo jaký jest spolek spravedlnosti s nepravostí? A jaké obcování světla s temnostmi?
Не се впрягайте заедно с невярващите; защото какво общо имат правдата и беззаконието или какво общение има светлината с тъмнината?
15 A jaké srovnání Krista s Beliálem? Aneb jaký díl věřícímu s nevěřícím?
и какво съгласие има Христос с Велиала? или какво съучастие има вярващия с невярващия?
16 A jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakož pověděl Bůh: Že přebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem.
и какво споразумение има Божият храм с идолите? Защото ние сме храм на живия Бог, както рече Бог: "Ще се заселя между тях и между тях ще ходя; ще им бъда Бог, и те ще Ми бъдат люде".
17 A protož vyjdětež z prostředku jejich a oddělte se od nich, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás.
Затова
18 A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí.
И ще ви бъда Отец, И вие ще Ми бъдете синове и дъщери", казва всемогъщият Господ.
