< 2 Korintským 5 >

1 Víme zajisté, že byl-li by tohoto našeho zemského přebývání stánek zbořen, stavení od Boha máme, příbytek ne rukou udělaný, věčný v nebesích. (aiōnios g166)
اَپَرَمْ اَسْماکَمْ ایتَسْمِنْ پارْتھِوے دُوشْیَرُوپے ویشْمَنِ جِیرْنے سَتِیشْوَرینَ نِرْمِّتَمْ اَکَرَکرِتَمْ اَسْماکَمْ اَنَنْتَکالَسْتھایِ ویشْمَیکَں سْوَرْگے وِدْیَتَ اِتِ وَیَں جانِیمَح۔ (aiōnios g166)
2 Pročež i v tomto stánku vzdycháme, v příbytek náš, kterýž jest s nebe, oblečeni býti žádajíce,
یَتو ہیتوریتَسْمِنْ ویشْمَنِ تِشْٹھَنْتو وَیَں تَں سْوَرْگِییَں واسَں پَرِدھاتُمْ آکانْکْشْیَمانا نِحشْوَسامَح۔
3 Jestliže však oblečení a ne nazí nalezeni budeme.
تَتھاپِیدانِیمَپِ وَیَں تینَ نَ نَگْناح کِنْتُ پَرِہِتَوَسَنا مَنْیامَہے۔
4 Nebo kteříž jsme v tomto stánku, lkáme, jsouce obtíženi, poněvadž bychom nechtěli svlečeni býti, ale přiodíni, aby pohlcena byla smrtelnost od života.
ایتَسْمِنْ دُوشْیے تِشْٹھَنَتو وَیَں کْلِشْیَمانا نِحشْوَسامَح، یَتو وَیَں واسَں تْیَکْتُمْ اِچّھامَسْتَنَّہِ کِنْتُ تَں دْوِتِییَں واسَں پَرِدھاتُمْ اِچّھامَح، یَتَسْتَتھا کرِتے جِیوَنینَ مَرْتْیَں گْرَسِشْیَتے۔
5 Ten pak, kdož nás tak k tomu způsobil, Bůhť jest, kterýž i dal nám závdavek Ducha svého.
ایتَدَرْتھَں وَیَں یینَ سرِشْٹاح سَ اِیشْوَرَ ایوَ سَ چاسْمَبھْیَں سَتْیَنْکارَسْیَ پَنَسْوَرُوپَمْ آتْمانَں دَتَّوانْ۔
6 Protož doufanlivé mysli vždycky jsouce, a vědouce, že dokudž pohostinu jsme v tomto těle, vzdáleni jsme ode Pána,
اَتَایوَ وَیَں سَرْوَّدوتْسُکا بھَوامَح کِنْچَ شَرِیرے یاوَدْ اَسْمابھِ رْنْیُشْیَتے تاوَتْ پْرَبھُتو دُورے پْروشْیَتَ اِتِ جانِیمَح،
7 (Nebo skrze víru chodíme, a ne skrze vidění tváři Páně, )
یَتو وَیَں درِشْٹِمارْگے نَ چَرامَح کِنْتُ وِشْواسَمارْگے۔
8 Doufanlivéť pak mysli jsme, a oblibujeme raději vyjíti z těla a přijíti ku Pánu.
اَپَرَنْچَ شَرِیرادْ دُورے پْرَوَسْتُں پْرَبھوح سَنِّدھَو نِوَسْتُنْچاکانْکْشْیَمانا اُتْسُکا بھَوامَح۔
9 Protož i usilujeme buď v těle pohostinu jsouce, buďto z těla se berouce, jemu se líbiti.
تَسْمادیوَ کارَنادْ وَیَں تَسْیَ سَنِّدھَو نِوَسَنْتَسْتَسْمادْ دُورے پْرَوَسَنْتو وا تَسْمَے روچِتُں یَتامَہے۔
10 Všickni my zajisté ukázati se musíme před soudnou stolicí Kristovou, aby přijal jeden každý odplatu za to, což skrze tělo působil, podle toho, jakž práce čí byla, buďto v dobrém, nebo ve zlém.
یَسْماتْ شَرِیراوَسْتھایامْ ایکَیکینَ کرِتاناں کَرْمَّناں شُبھاشُبھَپھَلَپْراپْتَیے سَرْوَّیسْمابھِح کھْرِیشْٹَسْیَ وِچاراسَنَسَمُّکھَ اُپَسْتھاتَوْیَں۔
11 Protož znajíce tu hrůzu Páně, lidem k víře sloužíme, Bohuť pak známi jsme. A nadějiť mám, že i svědomí vašemu známi jsme.
اَتَایوَ پْرَبھو رْبھَیانَکَتْوَں وِجْنایَ وَیَں مَنُجانْ اَنُنَیامَح کِنْچیشْوَرَسْیَ گوچَرے سَپْرَکاشا بھَوامَح، یُشْماکَں سَںویدَگوچَرےپِ سَپْرَکاشا بھَوامَ اِتْیاشَںسامَہے۔
12 Neboť ne sami sebe opět vám chválíme, ale příčinu vám dáváme, abyste se chlubili námi, a abyste to měli proti těm, kteříž se v tvárnosti chlubí, a ne v srdci.
اَنینَ وَیَں یُشْماکَں سَنِّدھَو پُنَح سْوانْ پْرَشَںسامَ اِتِ نَہِ کِنْتُ یے مَنو وِنا مُکھَیح شْلاگھَنْتے تیبھْیَح پْرَتْیُتَّرَدانایَ یُویَں یَتھاسْمابھِح شْلاگھِتُں شَکْنُتھَ تادرِشَمْ اُپایَں یُشْمَبھْیَں وِتَرامَح۔
13 Nebo buďto že nesmyslní jsme, Bohu nesmyslní jsme; buď že jsme rozumní, vám rozumní jsme.
یَدِ وَیَں ہَتَجْنانا بھَوامَسْتَرْہِ تَدْ اِیشْوَرارْتھَکَں یَدِ چَ سَجْنانا بھَوامَسْتَرْہِ تَدْ یُشْمَدَرْتھَکَں۔
14 Láska zajisté Kristova víže nás,
وَیَں کھْرِیشْٹَسْیَ پْریمْنا سَماکرِشْیامَہے یَتَح سَرْوّیشاں وِنِمَیینَ یَدْییکو جَنومْرِیَتَ تَرْہِ تے سَرْوّے مرِتا اِتْیاسْمابھِ رْبُدھْیَتے۔
15 Jakožto ty, kteříž tak soudíme, že poněvadž jeden za všecky umřel, tedyť všickni zemřeli, a že za všecky umřel, aby ti, kteříž živi jsou, již ne sami sobě živi byli, ale tomu, kterýž za ně umřel i z mrtvých vstal.
اَپَرَنْچَ یے جِیوَنْتِ تے یَتْ سْوارْتھَں نَ جِیوَنْتِ کِنْتُ تیشاں کرِتے یو جَنو مرِتَح پُنَرُتّھاپِتَشْچَ تَمُدِّشْیَ یَتْ جِیوَنْتِ تَدَرْتھَمیوَ سَ سَرْوّیشاں کرِتے مرِتَوانْ۔
16 A tak my již od toho času žádného neznáme podle těla. A ačkoli jsme poznali Krista podle těla, ale nyní již více neznáme.
اَتو ہیتورِتَح پَرَں کوپْیَسْمابھِ رْجاتِتو نَ پْرَتِجْناتَوْیَح۔ یَدْیَپِ پُورْوَّں کھْرِیشْٹو جاتِتوسْمابھِح پْرَتِجْناتَسْتَتھاپِیدانِیں جاتِتَح پُنَ رْنَ پْرَتِجْنایَتے۔
17 Protož jest-li kdo v Kristu, nové stvoření jest. Staré věci pominuly, aj, nové všecko učiněno jest.
کینَچِتْ کھْرِیشْٹَ آشْرِتے نُوتَنا سرِشْٹِ رْبھَوَتِ پُراتَنانِ لُپْیَنْتے پَشْیَ نِکھِلانِ نَوِینانِ بھَوَنْتِ۔
18 To pak všecko jest z Boha, kterýž smířil nás s sebou skrze Jezukrista, a dal nám služebnost smíření tohoto.
سَرْوَّنْچَیتَدْ اِیشْوَرَسْیَ کَرْمَّ یَتو یِیشُکھْرِیشْٹینَ سَ ایواسْمانْ سْوینَ سارْدّھَں سَںہِتَوانْ سَنْدھانَسَمْبَنْدھِییاں پَرِچَرْیّامْ اَسْماسُ سَمَرْپِتَواںشْچَ۔
19 Nebo Bůh byl v Kristu, smířuje svět s sebou, nepočítaje jim hříchů jejich, a složil v nás to slovo smíření.
یَتَح اِیشْوَرَح کھْرِیشْٹَمْ اَدھِشْٹھایَ جَگَتو جَنانامْ آگاںسِ تیشامْ رِنَمِوَ نَ گَنَیَنْ سْوینَ سارْدّھَں تانْ سَںہِتَوانْ سَنْدھِوارْتّامْ اَسْماسُ سَمَرْپِتَواںشْچَ۔
20 Protož my na místo Krista poselství dějeme; a jako by Bůh skrze nás žádal vás, prosíme na místě Kristově, smiřte se s Bohem.
اَتو وَیَں کھْرِیشْٹَسْیَ وِنِمَیینَ دَوتْیَں کَرْمَّ سَمْپادَیامَہے، اِیشْوَرَشْچاسْمابھِ رْیُشْمانْ یایاچْیَتے تَتَح کھْرِیشْٹَسْیَ وِنِمَیینَ وَیَں یُشْمانْ پْرارْتھَیامَہے یُویَمِیشْوَرینَ سَنْدھَتَّ۔
21 Nebo toho, kterýž hříchu nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom my učiněni byli spravedlností Boží v něm.
یَتو وَیَں تینَ یَدْ اِیشْوَرِییَپُنْیَں بھَوامَسْتَدَرْتھَں پاپینَ سَہَ یَسْیَ جْناتییَں ناسِیتْ سَ ایوَ تیناسْماکَں وِنِمَیینَ پاپَح کرِتَح۔

< 2 Korintským 5 >