2 Korintským 5
1 Víme zajisté, že byl-li by tohoto našeho zemského přebývání stánek zbořen, stavení od Boha máme, příbytek ne rukou udělaný, věčný v nebesích. (aiōnios g166)
And we witen, that if oure ertheli hous of this dwellynge be dissoluyd, that we han a bildyng of God, an hous not maad bi hondis, euerlastynge in heuenes. (aiōnios g166)
2 Pročež i v tomto stánku vzdycháme, v příbytek náš, kterýž jest s nebe, oblečeni býti žádajíce,
For whi in this thing we mornen, coueitynge to be clothid aboue with oure dwellyng, which is of heuene; if netheles we ben foundun clothid,
3 Jestliže však oblečení a ne nazí nalezeni budeme.
and not nakid.
4 Nebo kteříž jsme v tomto stánku, lkáme, jsouce obtíženi, poněvadž bychom nechtěli svlečeni býti, ale přiodíni, aby pohlcena byla smrtelnost od života.
For whi and we that ben in this tabernacle, sorewen with ynne, and ben heuyed, for that we wolen not be spuylid, but be clothid aboue; that the ilke thing that is deedli, be sopun vp of lijf.
5 Ten pak, kdož nás tak k tomu způsobil, Bůhť jest, kterýž i dal nám závdavek Ducha svého.
But who is it that makith vs in to this same thing? God, that yaf to vs the ernes of the spirit.
6 Protož doufanlivé mysli vždycky jsouce, a vědouce, že dokudž pohostinu jsme v tomto těle, vzdáleni jsme ode Pána,
Therfor we ben hardi algatis, and witen that the while we ben in this bodi, we goen in pilgrymage fro the Lord;
7 (Nebo skrze víru chodíme, a ne skrze vidění tváři Páně, )
for we walken bi feith, and not bi cleer siyt.
8 Doufanlivéť pak mysli jsme, a oblibujeme raději vyjíti z těla a přijíti ku Pánu.
But we ben hardi, and han good wille, more to be in pilgrymage fro the bodi, and to be present to God.
9 Protož i usilujeme buď v těle pohostinu jsouce, buďto z těla se berouce, jemu se líbiti.
And therfor we stryuen, whether absent, whether present, to plese hym.
10 Všickni my zajisté ukázati se musíme před soudnou stolicí Kristovou, aby přijal jeden každý odplatu za to, což skrze tělo působil, podle toho, jakž práce čí byla, buďto v dobrém, nebo ve zlém.
For it bihoueth vs alle to be schewid bifor the trone of Crist, that euery man telle the propre thingis of the bodi, as he hath don, ethir good, ether yuel.
11 Protož znajíce tu hrůzu Páně, lidem k víře sloužíme, Bohuť pak známi jsme. A nadějiť mám, že i svědomí vašemu známi jsme.
Therfor we witynge the drede of the Lord, councelen men, for to God we ben opyn; and Y hope, that we ben opyn also in youre consciencis.
12 Neboť ne sami sebe opět vám chválíme, ale příčinu vám dáváme, abyste se chlubili námi, a abyste to měli proti těm, kteříž se v tvárnosti chlubí, a ne v srdci.
We comenden not vs silf eftsoone to you, but we yyuen to you occasioun to haue glorie for vs, that ye haue to hem that glorien in the face, and not in the herte.
13 Nebo buďto že nesmyslní jsme, Bohu nesmyslní jsme; buď že jsme rozumní, vám rozumní jsme.
For ethir we bi mynde passen to God, ether we ben sobre to you.
14 Láska zajisté Kristova víže nás,
For the charite of Crist dryueth vs; gessynge this thing, that if oon died for alle, thanne alle weren deed.
15 Jakožto ty, kteříž tak soudíme, že poněvadž jeden za všecky umřel, tedyť všickni zemřeli, a že za všecky umřel, aby ti, kteříž živi jsou, již ne sami sobě živi byli, ale tomu, kterýž za ně umřel i z mrtvých vstal.
And Crist diede for alle, that thei that lyuen, lyue not now to hem silf, but to hym that diede for hem, and roos ayen.
16 A tak my již od toho času žádného neznáme podle těla. A ačkoli jsme poznali Krista podle těla, ale nyní již více neznáme.
Therfor we fro this tyme knowen no man aftir the fleische; thouy we knowun Crist aftir the fleisch, but nowe we knowun not.
17 Protož jest-li kdo v Kristu, nové stvoření jest. Staré věci pominuly, aj, nové všecko učiněno jest.
Therfor if ony newe creature is in Crist, the elde thingis ben passid.
18 To pak všecko jest z Boha, kterýž smířil nás s sebou skrze Jezukrista, a dal nám služebnost smíření tohoto.
And lo! alle thingis ben of God, which recounselide vs to hym bi Crist, and yaf to vs the seruyce of recounselyng.
19 Nebo Bůh byl v Kristu, smířuje svět s sebou, nepočítaje jim hříchů jejich, a složil v nás to slovo smíření.
And God was in Crist, recounselynge to hym the world, not rettynge to hem her giltes, and puttide in vs the word of recounselyng.
20 Protož my na místo Krista poselství dějeme; a jako by Bůh skrze nás žádal vás, prosíme na místě Kristově, smiřte se s Bohem.
Therfor we vsen message for Crist, as if God monestith bi vs; we bisechen for Crist, be ye recounselid to God.
21 Nebo toho, kterýž hříchu nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom my učiněni byli spravedlností Boží v něm.
God the fadir made hym synne for vs, which knewe not synne, that we schulden be maad riytwisnesse of God in hym.
