2 Korintským 5
1 Víme zajisté, že byl-li by tohoto našeho zemského přebývání stánek zbořen, stavení od Boha máme, příbytek ne rukou udělaný, věčný v nebesích. (aiōnios g166)
For we know that if our earthly house, which is but a tent, should be destroyed, we have a building from God, a house not made with hands, eternal in the heavens. (aiōnios g166)
2 Pročež i v tomto stánku vzdycháme, v příbytek náš, kterýž jest s nebe, oblečeni býti žádajíce,
For in this we groan, earnestly desiring to be clothed upon with our house that is from heaven,
3 Jestliže však oblečení a ne nazí nalezeni budeme.
since, having been clothed, we shall not be found naked.
4 Nebo kteříž jsme v tomto stánku, lkáme, jsouce obtíženi, poněvadž bychom nechtěli svlečeni býti, ale přiodíni, aby pohlcena byla smrtelnost od života.
For we who are in this tabernacle do groan, being burdened, not because we wish to be unclothed, but clothed upon, that what is mortal may be swallowed up by life.
5 Ten pak, kdož nás tak k tomu způsobil, Bůhť jest, kterýž i dal nám závdavek Ducha svého.
Now, he that has formed us for this very thing is God, who also has given us the earnest of the Spirit.
6 Protož doufanlivé mysli vždycky jsouce, a vědouce, že dokudž pohostinu jsme v tomto těle, vzdáleni jsme ode Pána,
Therefore, we are always confident, especially since we know that, while living in the body, we are absent from the Lord:
7 (Nebo skrze víru chodíme, a ne skrze vidění tváři Páně, )
for we walk by faith, not by sight:
8 Doufanlivéť pak mysli jsme, a oblibujeme raději vyjíti z těla a přijíti ku Pánu.
we are confident, indeed, and would be pleased rather to depart from the body, and to dwell with the Lord.
9 Protož i usilujeme buď v těle pohostinu jsouce, buďto z těla se berouce, jemu se líbiti.
For this reason we also endeavor, whether we remain in the body or depart from it, to be acceptable to him.
10 Všickni my zajisté ukázati se musíme před soudnou stolicí Kristovou, aby přijal jeden každý odplatu za to, což skrze tělo působil, podle toho, jakž práce čí byla, buďto v dobrém, nebo ve zlém.
For we must all appear before the judgment-seat of Christ, that each may receive his reward for the things done in his body, according to what he has done, whether good or evil.
11 Protož znajíce tu hrůzu Páně, lidem k víře sloužíme, Bohuť pak známi jsme. A nadějiť mám, že i svědomí vašemu známi jsme.
Knowing, then, the fearful judgment of the Lord, we persuade men; but we are made manifest to God. I hope, indeed, that we are also made manifest in your consciences.
12 Neboť ne sami sebe opět vám chválíme, ale příčinu vám dáváme, abyste se chlubili námi, a abyste to měli proti těm, kteříž se v tvárnosti chlubí, a ne v srdci.
We do not again commend ourselves to you, but give you an occasion to boast of us, that you may be able to answer those who glory in appearance, and not in heart.
13 Nebo buďto že nesmyslní jsme, Bohu nesmyslní jsme; buď že jsme rozumní, vám rozumní jsme.
For if we be beside ourselves, it is for God; or, if we be of sound mind, it is for you.
14 Láska zajisté Kristova víže nás,
For the love of Christ constrains us, because we have this judgment―that if one died for all, then have all died:
15 Jakožto ty, kteříž tak soudíme, že poněvadž jeden za všecky umřel, tedyť všickni zemřeli, a že za všecky umřel, aby ti, kteříž živi jsou, již ne sami sobě živi byli, ale tomu, kterýž za ně umřel i z mrtvých vstal.
and he died for all, that those who live should no more live for themselves, but for him who died for them, and rose again.
16 A tak my již od toho času žádného neznáme podle těla. A ačkoli jsme poznali Krista podle těla, ale nyní již více neznáme.
So, then, we henceforth know no man according to the flesh; if, indeed, we have known Christ according to the flesh, yet now we no longer thus know him.
17 Protož jest-li kdo v Kristu, nové stvoření jest. Staré věci pominuly, aj, nové všecko učiněno jest.
So, then, if any man is in Christ, he is a new creature; the old things have passed away; behold, all things have become new.
18 To pak všecko jest z Boha, kterýž smířil nás s sebou skrze Jezukrista, a dal nám služebnost smíření tohoto.
And all these things are from God, who has reconciled us to himself through Jesus Christ, and has given to us the ministry of reconciliation;
19 Nebo Bůh byl v Kristu, smířuje svět s sebou, nepočítaje jim hříchů jejich, a složil v nás to slovo smíření.
that is, that God was in Christ, reconciling the world to himself, not charging their offenses to them, and he has committed to us the word of reconciliation.
20 Protož my na místo Krista poselství dějeme; a jako by Bůh skrze nás žádal vás, prosíme na místě Kristově, smiřte se s Bohem.
Therefore, we act as ambassadors for Christ, as though God entreated through us; we beseech in Christ’s stead, be reconciled to God:
21 Nebo toho, kterýž hříchu nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom my učiněni byli spravedlností Boží v něm.
for he has made him, who knew no sin, a sin-offering for us, that we might become the righteousness of God in him.
