< 2 Korintským 3 >

1 Začínáme opět sami sebe chváliti? Zdaliž potřebujeme, jako někteří, schvalujících listů k vám, nebo od vás k jiným?
Nós estamos começando de novo a falar bem de nós mesmos? Ou precisamos ter alguma carta de recomendação para vocês, ou de vocês, como algumas pessoas fazem?
2 List náš vy jste, napsaný v srdcích našich, kterýž znají a čtou všickni lidé.
Vocês são a nossa carta, escrita na experiência que tivemos com vocês, para que todos leiam e conheçam.
3 Nebo to zjevné jest, že jste vy list Kristův, zpravený skrze přisluhování naše, napsaný ne černidlem, ale Duchem Boha živého, ne na dskách kamenných, ale na dskách srdce masitých.
Vocês demonstram que são uma carta de Cristo, entregue por nós; uma carta que não foi escrita com tinta, mas com o Espírito do Deus vivo. Uma carta que não foi escrita em placas de pedra, mas em nossa experiência viva como seres humanos.
4 Doufání pak takové máme skrze Krista k Bohu,
Nós temos total confiança diante de Deus, por meio de Cristo.
5 Ne že bychom dostateční byli mysliti něco sami z sebe, jakožto sami z sebe, ale dostatečnost naše z Boha jest.
Não que consideremos que somos capazes de fazer esse trabalho sozinhos, pois a nossa capacidade é dada por Deus.
6 Kterýžto i hodné nás učinil služebníky Nového Zákona, ne litery, ale Ducha. Nebo litera zabíjí, ale duch obživuje.
Ele também nos deu a capacidade de servirmos a um novo acordo, que tem como base não a lei escrita, mas, sim, o Espírito. O que está escrito na lei mata, mas o Espírito dá vida.
7 A poněvadž přisluhování smrti, literami vyryté na dskách kamenných, bylo slavné, tak že nemohli patřiti synové Izraelští v tvář Mojžíšovu, pro slávu oblíčeje jeho, kteráž pominouti měla,
No entanto, quando a lei, que traz a morte, foi escrita em placas de pedras, a glória de Deus apareceu e o rosto de Moisés brilhou. Tanto é assim, que os israelitas não conseguiram olhar para o rosto de Moisés, por causa do brilho intenso que surgiu, ainda que a glória fosse passageira.
8 I kterakž by tedy ovšem přisluhování Ducha nemělo býti slavné?
No entanto, o novo modo de se relacionar com Deus, no Espírito, não deveria vir com glória ainda maior?
9 Nebo poněvadž přisluhování pomsty slavné bylo, mnohemť se více rozhojňuje v slávě přisluhování spravedlnosti.
Se o modo antigo, que nos condena, teve glória, o novo modo, que nos torna justos diante de Deus, é muito mais glorioso!
10 Nebo to, což oslaveno bylo, aniž oslaveno bylo v té částce, u přirovnání převýšené slávy nového přisluhování.
Pois o antigo, que já foi glorioso, não tem mais, de forma alguma, a incrível glória que o novo modo traz.
11 Nebo poněvadž to pomíjející slavné bylo, mnohemť více to, což zůstává, jestiť slavné.
Se o antigo, que está desaparecendo, tinha glória, o novo, que continua, tem muito mais glória.
12 Protož majíce takovou naději, mnohé svobody užíváme,
Por termos uma esperança tão confiante, somos realmente corajosos!
13 A ne jako Mojžíš, kterýž kladl zástření na tvář svou, aby nepatřili synové Izraelští k cíli té věci pomíjející.
Não precisamos ser como Moisés, que teve que colocar um véu para cobrir o rosto, para que os israelitas não ficassem cegos pela glória, muito embora ela estivesse desaparecendo.
14 Ale ztupeni jsou smyslové jejich. Nebo až do dnešního dne to zastření v čítání Starého Zákona zůstává neodkryté; nebo skrze Krista toliko se odnímá.
Apesar disso, eles tiveram uma atitude dura e inflexível. Pois até hoje, quando o velho acordo é lido, o mesmo “véu” ainda permanece. Esse véu só pode ser retirado por meio de Cristo.
15 Protož až do dnešního dne, když se čtou knihy Mojžíšovy, zastření jest položeno na jejich srdci.
Mesmo hoje, sempre que os livros de Moisés são lidos, um véu cobre as suas mentes.
16 Než jakž by se obrátilo ku Pánu, odňato bude zástření.
Mas, quando eles mudam e aceitam o Senhor, o véu é retirado.
17 Nebo Pán Duch jest, a kdež jest Duch Páně, tuť i svoboda.
Agora, o Senhor é o Espírito e onde o Espírito do Senhor está, aí há liberdade.
18 My pak všickni odkrytou tváří slávu Páně jakožto v zrcadle spatřujíce, v týž obraz proměněni býváme od slávy v slávu, jakožto od Ducha Páně.
Então, todos nós, com os nossos rostos descobertos, vemos a glória do Senhor, como se olhássemos num espelho. Nós estamos sendo transformados na mesma imagem do espelho, cuja glória cresce, ficando cada vez mais brilhante. É isso que o Senhor, que é o Espírito, faz.

< 2 Korintským 3 >