< 2 Korintským 12 >
1 Ale chlubiti mi se není dobré, nebo přišel bych k vypravování o viděních a zjeveních Páně.
If it bihoueth to haue glorie, it spedith not; but Y schal come to the visiouns and to the reuelaciouns of the Lord.
2 Znám člověka v Kristu před lety čtrnácti, (v těle-li, nevím, čili krom těla, nevím, Bůhť ví, ) kterýž byl vtržen až do třetího nebe.
I woot a man in Crist that bifore fouretene yeer; whether in bodi, whether out of the bodi, Y woot not, God woot; that siche a man was rauyschid `til to the thridde heuene.
3 A vím takového člověka, (bylo-li v těle, čili krom těla, nevím, Bůh ví),
And Y woot sich a man; whether in bodi, or out of bodi, Y noot, God woot;
4 Že jest byl vtržen do ráje, a slyšel nevypravitelná slova, kterýchž nesluší člověku mluviti.
that he was rauyschid in to paradis, and herde preuy wordis, whiche it is not leueful to a man to speke.
5 Takovým budu se chlubiti, ale sám sebou nechci se chlubiti, než toliko nemocmi svými.
For such maner thingis Y schal glorie; but for me no thing, no but in myn infirmytees.
6 Nebo budu-li se chtíti chlubiti, nebuduť proto nemoudrým, nebo pravdu povím; ale uskrovnímť, aby někdo nesmýšlel více, nežli vidí při mně, aneb slyší ode mne.
For if Y schal wilne to glorie, Y schal not be vnwijs, for Y schal seie treuthe; but Y spare, lest ony man gesse me ouer that thing that he seeth in me, or herith ony thing of me.
7 A abych se vysokostí zjevení nad míru nepozdvihl, dán mi jest osten do těla, totiž anděl satan, aby mne poličkoval, abych se nad míru nepovyšoval.
And lest the greetnesse of reuelaciouns enhaunse me in pride, the pricke of my fleisch, an aungel of Sathanas, is youun to me, that he buffate me.
8 Za to třikrát jsem Pána prosil, aby to odstoupilo ode mne.
For whiche thing thries Y preiede the Lord, that it schulde go awei fro me.
9 Ale řekl mi: Dosti máš na mé milosti, neboť moc má v nemoci dokonává se. Nejraději tedy chlubiti se budu nemocmi svými, aby ve mně přebývala moc Kristova.
And he seide to me, My grace suffisith to thee; for vertu is parfitli maad in infirmyte. Therfor gladli Y schal glorie in myn infirmytees, that the vertu of Crist dwelle in me.
10 Protož libost mám v nemocech svých, v pohaněních, v nedostatcích, v protivenstvích, a v úzkostech, pro Krista. Nebo když mdlím, tedy silen jsem.
For which thing Y am plesid in myn infirmytees, in dispisyngis, in nedis, in persecuciouns, in anguyschis, for Crist; for whanne Y am sijk, thanne Y am miyti.
11 Učiněn jsem nemoudrým, chlubě se; vy jste mne k tomu přinutili. Neb já od vás měl jsem chválen býti; neboť jsem nic menší nebyl velikých apoštolů, ačkoli nic nejsem.
Y am maad vnwitti, ye constreyneden me. For Y ouyte to be comendid of you; for Y dide no thing lesse than thei that ben apostlis `aboue maner.
12 Znamení zajisté apoštolství mého prokázána jsou mezi vámi ve vší trpělivosti, i v divích a v zázracích, a v mocech.
Thouy Y am nouyt, netheles the signes of myn apostilhed ben maad on you, in al pacience, and signes, and grete wondris, and vertues.
13 Neb co jest, čeho byste vy méně měli nežli jiné církve, leč to, že jsem já vás neobtěžoval? Odpusťtež mi to bezpráví.
And what is it, that ye hadden lesse than othere chirchis, but that Y my silf greuyde you not? Foryyue ye to me this wrong.
14 Aj, již potřetí hotov jsem přijíti k vám, a nebuduť vás obtěžovati. Nebo nehledám toho, což jest vašeho, ale vás. Neboť nemají synové rodičům pokladů shromažďovati, ale rodičové synům.
Lo! this thridde tyme Y am redi to come to you, and Y schal not be greuous to you; for Y seke not tho thingis that ben youre, but you. For nether sones owen to tresoure to fadir and modir, but the fadir and modir to the sones.
15 Jáť pak velmi rád náklad učiním, i sám se vynaložím za duše vaše, ačkoli velmi vás miluje, málo jsem milován.
For Y schal yyue moost wilfuli, and Y my silf schal be youun aboue for youre soulis; thouy Y more loue you, and be lesse louyd.
16 Ale nechťž jest tak, že jsem já vás neobtěžoval, než chytrý jsa, lstí jsem vás zjímal.
But be it; Y greuyde not you, but whanne Y was sutil, Y took you with gile.
17 Zdali skrze někoho z těch, kteréž jsem poslal k vám, obloupil jsem vás?
Whether Y disseyuede you bi ony of hem, which Y sente to you?
18 Dožádal jsem se Tita, a poslal jsem s ním bratra toho. Zdali vás Titus podvedl? Zdaliž jsme jedním duchem nechodili? Zdaliž ne jedněmi šlépějemi?
Y preiede Tite, and Y sente with hym a brother. Whether Tite begilide you? whether we yeden not in the same spirit? whether not in the same steppis?
19 A zase domníváte-li se, že my se vymlouváme před vámi? Před obličejemť Božím v Kristu mluvíme, a to všecko, nejmilejší, k vašemu vzdělání.
Sum tyme ye wenen, that we schulen excuse vs anentis you. Bifor God in Crist we speken; and, moost dere britheren, alle thingis for youre edifiyng.
20 Neboť se bojím, abych snad přijda k vám, nenalezl vás takových, jakýchž bych nechtěl, a já nebyl nalezen od vás, jakéhož byste vy nechtěli, aby snad nebyli mezi vámi svárové, závistí, hněvové, vády, utrhání, reptání, nadýmání, různice,
But Y drede, lest whanne Y come, Y schal fynde you not suche as Y wole, and Y schal be foundun of you suche as ye wolen not; lest perauenture stryuyngis, enuyes, sturdynessis, dissenciouns and detraccions, preuy spechis of discord, bolnyngis bi pride, debatis ben among you;
21 Aby mne opět, když bych přišel, neponížil Bůh můj u vás, a plakal bych mnohých z těch, kteříž jsou prve hřešili, a nečinili pokání z nečistoty, a z smilstva, a z nestydatosti, kterouž páchali.
and lest eftsoone whanne Y come, God make me low anentis you, and Y biweile many of hem, that bifor synneden, and diden not penaunce on the vnclennesse, and fornicacioun, and vnchastite, that thei han don.