2 Korintským 12
1 Ale chlubiti mi se není dobré, nebo přišel bych k vypravování o viděních a zjeveních Páně.
Surely it is not beneficial for me to boast, yet I will go on to visions and revelations from the Lord.
2 Znám člověka v Kristu před lety čtrnácti, (v těle-li, nevím, čili krom těla, nevím, Bůhť ví, ) kterýž byl vtržen až do třetího nebe.
I know a man in Christ who fourteen years ago was caught up to the third heaven. (Whether it was in the body or out of the body I do not know; God knows.)
3 A vím takového člověka, (bylo-li v těle, čili krom těla, nevím, Bůh ví),
And I know that this man (whether in the body or out of the body I do not know; God knows)
4 Že jest byl vtržen do ráje, a slyšel nevypravitelná slova, kterýchž nesluší člověku mluviti.
was caught up to Paradise and heard words too sacred to be spoken, which man is not permitted to utter.
5 Takovým budu se chlubiti, ale sám sebou nechci se chlubiti, než toliko nemocmi svými.
I will boast on behalf of that man, but on my own behalf I will not boast, except about my weaknesses.
6 Nebo budu-li se chtíti chlubiti, nebuduť proto nemoudrým, nebo pravdu povím; ale uskrovnímť, aby někdo nesmýšlel více, nežli vidí při mně, aneb slyší ode mne.
But even if I wanted to boast, I would not be a fool, for I would be speaking the truth. Nevertheless, I refrain so that no one will think more of me than what he sees in me or hears from me.
7 A abych se vysokostí zjevení nad míru nepozdvihl, dán mi jest osten do těla, totiž anděl satan, aby mne poličkoval, abych se nad míru nepovyšoval.
And to keep me from becoming conceited because of the surpassing greatness of the revelations I received, there was given to me a thorn in the flesh, a messenger of Satan to harass me so that I would not become conceited.
8 Za to třikrát jsem Pána prosil, aby to odstoupilo ode mne.
Three times I pleaded with the Lord to take it away from me.
9 Ale řekl mi: Dosti máš na mé milosti, neboť moc má v nemoci dokonává se. Nejraději tedy chlubiti se budu nemocmi svými, aby ve mně přebývala moc Kristova.
But he said to me, “My grace is sufficient for yoʋ, for my power is made perfect in weakness.” Therefore I will boast all the more gladly about my weaknesses, so that the power of Christ may rest upon me.
10 Protož libost mám v nemocech svých, v pohaněních, v nedostatcích, v protivenstvích, a v úzkostech, pro Krista. Nebo když mdlím, tedy silen jsem.
So I delight in weaknesses, in insults, in hardships, in persecutions, and in distresses for the sake of Christ. For when I am weak, then I am strong.
11 Učiněn jsem nemoudrým, chlubě se; vy jste mne k tomu přinutili. Neb já od vás měl jsem chválen býti; neboť jsem nic menší nebyl velikých apoštolů, ačkoli nic nejsem.
I have become a fool by boasting; you compelled me to do it. I ought to have been commended by you, for in no way have I been inferior to these “super-apostles,” even though I am nothing.
12 Znamení zajisté apoštolství mého prokázána jsou mezi vámi ve vší trpělivosti, i v divích a v zázracích, a v mocech.
The signs of a true apostle were performed among you with great perseverance, with signs, wonders, and miracles.
13 Neb co jest, čeho byste vy méně měli nežli jiné církve, leč to, že jsem já vás neobtěžoval? Odpusťtež mi to bezpráví.
In what way were you treated as inferior to the rest of the churches, except that I myself did not burden you? Forgive me this injustice!
14 Aj, již potřetí hotov jsem přijíti k vám, a nebuduť vás obtěžovati. Nebo nehledám toho, což jest vašeho, ale vás. Neboť nemají synové rodičům pokladů shromažďovati, ale rodičové synům.
Behold, I am ready to come to you a third time, and I will not burden you, for I do not seek what belongs to you, but you yourselves. For children are not obligated to save up for their parents, but parents for their children.
15 Jáť pak velmi rád náklad učiním, i sám se vynaložím za duše vaše, ačkoli velmi vás miluje, málo jsem milován.
So I will most gladly spend and be entirely spent for the sake of your souls, even if the more I love you, the less I am loved.
16 Ale nechťž jest tak, že jsem já vás neobtěžoval, než chytrý jsa, lstí jsem vás zjímal.
Be that as it may, I did not burden you. But crafty fellow that I am, I apparently took you in by deceit!
17 Zdali skrze někoho z těch, kteréž jsem poslal k vám, obloupil jsem vás?
Did I take advantage of you through any of the men I sent to you?
18 Dožádal jsem se Tita, a poslal jsem s ním bratra toho. Zdali vás Titus podvedl? Zdaliž jsme jedním duchem nechodili? Zdaliž ne jedněmi šlépějemi?
I urged Titus to visit you and sent our brother with him. Did Titus take advantage of you? Did we not walk in the same spirit and in the same footsteps?
19 A zase domníváte-li se, že my se vymlouváme před vámi? Před obličejemť Božím v Kristu mluvíme, a to všecko, nejmilejší, k vašemu vzdělání.
Do you still think that we are defending ourselves to you? In the sight of God we are speaking in Christ, and everything we do, beloved, is for your edification.
20 Neboť se bojím, abych snad přijda k vám, nenalezl vás takových, jakýchž bych nechtěl, a já nebyl nalezen od vás, jakéhož byste vy nechtěli, aby snad nebyli mezi vámi svárové, závistí, hněvové, vády, utrhání, reptání, nadýmání, různice,
For I fear that when I come I may not find you as I wish, and that you may not find me as you wish. I fear that there may be quarrels, jealousies, fits of anger, selfish ambitions, insults, words of gossip, puffed up behaviors, and disorderly actions.
21 Aby mne opět, když bych přišel, neponížil Bůh můj u vás, a plakal bych mnohých z těch, kteříž jsou prve hřešili, a nečinili pokání z nečistoty, a z smilstva, a z nestydatosti, kterouž páchali.
I fear that when I come again my God will humble me before you, and I may have to mourn over many who have previously sinned and not repented of the impurity, fornication, and sensuality they have practiced.
