< 2 Korintským 11 >

1 Ó byste mne maličko posnesli v nemoudrosti mé, nýbrž posneste mne.
I hope you can put up with a little more foolishness from me—well you already do put up with me!
2 Neboť miluji vás Božím milováním. Zasnoubilť jsem zajisté vás jako čistou pannu oddati jednomu muži, Kristu.
I agonize over you with a divine kind of jealousy, for I promised you to a single husband—Christ—so that I could present you as a pure virgin to him.
3 Ale bojímť se, aby snad, jakož had svedl Evu chytrostí svou, tak nebyly porušeny mysli vaše, abyste se totiž neuchýlili od sprostnosti, kteráž jest v Kristu.
I worry that in some way, just as the serpent deceived Eve with his devious cunning, that you might be led astray in your thinking from your sincere and pure commitment to Christ.
4 Nebo kdyby někdo přijda, jiného Ježíše vám kázal, kteréhož jsme my nekázali, aneb kdybyste jiného ducha přijali, kteréhož jste prve nepřijali, anebo jiné evangelium, kteréhož jste od nás nevzali, slušně byste to snášeli.
If anyone comes and tells you about a different Jesus to the one we shared with you, you easily go along with them, accepting a different spirit to the one you received, and a different kind of good news to the one you believed.
5 Neboť za to mám, že jsem nic menší nebyl velikých apoštolů.
I don't believe I'm inferior to these “super-apostles.”
6 Jestližeť pak jsem nedospělý v řeči, však ne v umění, ale ve všem všudy otevření jsme vám.
Even though I may not be skilled in giving speeches, I do know what I'm talking about. We have made this absolutely clear to you in every way.
7 Zdali jsem zhřešil, ponižuje se, abyste vy povýšeni byli, a že jsem darmo evangelium Boží kázal vám?
Was it wrong of me to humble myself so you could be elevated, since I shared the good news with you at no charge?
8 Jiné jsem církve loupil, bera od nich plat k službě vaší. A byv u vás, jsa potřeben, neobtěžoval jsem žádného.
I robbed as it were other churches, taking pay from them so I could work for you.
9 Nebo ten nedostatek můj doplnili bratří, přišedše z Macedonie. A ve všech věcech varoval jsem se, a varovati budu, abych vás neobtěžoval.
When I was there with you and needed something, I wasn't a burden to anyone because the believers who came from Macedonia took care of my needs. I was determined never to be a burden to you and I never shall.
10 Jestiť pravda Kristova ve mně, že chlouba tato nebude mi zmařena v krajinách Achaiských.
This is as certain as the truth of Christ that is in me: nobody in all Achaia will stop me boasting about this!
11 Z které příčiny? Snad že vás nemiluji? Bůhť ví.
And why? Because I don't love you? God knows that I do!
12 Ale což činím, ještěť činiti budu, abych odňal příčinu těm, kteříž hledají příčiny k tomu, aby v tom, v čemž se chlubí, nalezeni byli takoví jako i my.
I'll continue to do what I've always done, so as to remove any opportunity for those who want to boast that their work is the same as ours.
13 Nebo takoví falešní apoštolé jsou dělníci lstiví, proměňujíce se v apoštoly Kristovy.
These people are false apostles, dishonest workers, who pretend to be apostles of Christ.
14 A není div. Nebo i satan proměňuje se v anděla světlosti.
Don't be surprised at this for even Satan himself pretends to be an angel of light.
15 Protož neníť to tak veliká věc, jestliže i služebníci jeho proměňují se, aby se zdáli býti služebníci spravedlnosti, jichžto konec bude podle skutků jejich.
So it's no wonder then if those who serve him pretend to be agents of good. But their final end will be in accordance with what they've done.
16 Opět pravím, aby mne někdo neměl za nemoudrého; nýbrž i jako nemoudrého přijměte mne, ať i já se maličko něco pochlubím.
Let me say it again: please don't think I'm being foolish. However, even if you do, accept me as someone who is foolish, and let me also boast a little.
17 Což mluvím, nemluvímť jako ode Pána, ale jako v nemoudrosti z strany této chlouby.
What I'm saying is not as the Lord would say it—all this foolish boasting.
18 Kdyžť se mnozí chlubí podle těla, i jáť se pochlubím.
But since many others are boasting in the way the world does, let me boast too.
19 Rádi zajisté snášíte nemoudré, jsouce sami moudří.
(You're happy to put up with fools, since you are so wise!)
20 Nebo snesete i to, by vás kdo v službu podrobil, by kdo zžíral, by kdo bral, by se kdo pozdvihoval, by vás kdo v tvář bil.
You put up with people who make you slaves, who take what you have, who exploit you, who arrogantly put you down, who hit you in the face.
21 K zahanbení vašemu pravím, rovně jako bychom my nějací špatní byli. Nýbrž v čem kdo smí, (v nemoudrosti mluvím, ) smímť i já.
I'm so sorry that we were too weak to do anything like that! But whatever people dare to boast about, I dare to do too. (Here I'm talking like a fool again.)
22 Židé jsou? Jsem i já Žid. Izraelští jsou? Jsem i já. Símě Abrahamovo jsou? I já.
Are they Hebrews? Me too. Are they Israelites? Me too. Are they descendants of Abraham? Me too.
23 Služebníci Kristovi jsou? (Nemoudře dím: ) Nadto já. V pracech býval jsem hojněji, v ranách přílišně, v žalářích hojněji, v smrtech častokrát.
Are they servants of Christ? (I know I'll sound like I'm crazy, talking like this.) But I have done so much more. I've worked harder, been imprisoned more often, whipped more times than I can count, faced death time and again.
24 Od Židů pětkrát čtyřidceti ran bez jedné trpěl jsem.
Five times I received from the Jews the forty lashes less one.
25 Třikrát metlami mrskán jsem, jednou jsem byl ukamenován, třikrát jsem na moři tonul, ve dne i v noci v hlubokosti mořské byl jsem.
Three times I was beaten with rods, once I was stoned, three times I was shipwrecked. Once I spent twenty-four hours adrift on the ocean.
26 Na cestách často, v nebezpečenství na řekách, v nebezpečenství od lotrů, v nebezpečenství od svého pokolení, v nebezpečenství od pohanů, v nebezpečenství v městě, v nebezpečenství na poušti, v nebezpečenství na moři, v nebezpečenství mezi falešnými bratřími;
During my many journeys I have faced the dangers of crossing rivers, robber gangs, attacks from my own countrymen, as well as from foreigners. I have faced danger in cities, in the deserts, and on the sea. I have faced the danger of people who pretend to be Christians.
27 V práci a v ustání, v bděních často, v hladu a v žízni, v postech častokrát, na zimě a v nahotě.
I have faced hard labor and struggles, many sleepless nights, hungry and thirsty, often going without food, cold, without enough clothing to keep warm.
28 Kromě toho, což zevnitř jest, dotírá na mne ten houf na každý den povstávající proti mně, to jest péče o všecky sbory.
Besides all this, I face the daily concerns of dealing with all the churches.
29 Kdo umdlévá, abych já s ním nemdlel? Kdo se uráží, abych já se nepálil?
Who is weak, and I don't feel weak too? Who is led into sin, and I don't burn up?
30 Jestližeť se mám chlubiti, nemocmi svými se chlubiti budu.
If I have to boast, I will boast about how weak I am.
31 Bůh a Otec Pána našeho Jezukrista, kterýž jest požehnaný na věky, ví, žeť nelhu. (aiōn g165)
The God and Father of the Lord Jesus—may he be praised forever—knows I am not lying. (aiōn g165)
32 Hejtman v Damašku lidu Aréty krále, ostříhal města Damašku, chtěje mne do vězení vzíti.
While I was in Damascus, the governor under King Aretas had the city guarded in order to capture me.
33 Ale já oknem po provaze spuštěn jsem v koši přes zed, i ušel jsem rukou jeho.
But I was lowered in a basket from a window in the city wall, and so I escaped from him.

< 2 Korintským 11 >