2 Korintským 11
1 Ó byste mne maličko posnesli v nemoudrosti mé, nýbrž posneste mne.
I wish that you would bear with me in a little foolishness, but indeed you do bear with me.
2 Neboť miluji vás Božím milováním. Zasnoubilť jsem zajisté vás jako čistou pannu oddati jednomu muži, Kristu.
For I am jealous over you with a godly jealousy. For I promised you in marriage to one husband, that I might present you as a pure virgin to Christ.
3 Ale bojímť se, aby snad, jakož had svedl Evu chytrostí svou, tak nebyly porušeny mysli vaše, abyste se totiž neuchýlili od sprostnosti, kteráž jest v Kristu.
But I am afraid that somehow, as the serpent deceived Eve in his craftiness, so your minds might be corrupted from the simplicity that is in Christ.
4 Nebo kdyby někdo přijda, jiného Ježíše vám kázal, kteréhož jsme my nekázali, aneb kdybyste jiného ducha přijali, kteréhož jste prve nepřijali, anebo jiné evangelium, kteréhož jste od nás nevzali, slušně byste to snášeli.
For if he who comes preaches another Jesus whom we did not preach, or if you receive a different spirit which you did not receive, or a different “good news” which you did not accept, you put up with that well enough.
5 Neboť za to mám, že jsem nic menší nebyl velikých apoštolů.
For I reckon that I am not at all behind the very best apostles.
6 Jestližeť pak jsem nedospělý v řeči, však ne v umění, ale ve všem všudy otevření jsme vám.
But though I am unskilled in speech, yet I am not unskilled in knowledge. No, in every way we have been revealed to you in all things.
7 Zdali jsem zhřešil, ponižuje se, abyste vy povýšeni byli, a že jsem darmo evangelium Boží kázal vám?
Or did I commit a sin in humbling myself that you might be exalted, because I preached to you God’s Good News free of charge?
8 Jiné jsem církve loupil, bera od nich plat k službě vaší. A byv u vás, jsa potřeben, neobtěžoval jsem žádného.
I robbed other assemblies, taking wages from them that I might serve you.
9 Nebo ten nedostatek můj doplnili bratří, přišedše z Macedonie. A ve všech věcech varoval jsem se, a varovati budu, abych vás neobtěžoval.
When I was present with you and was in need, I was not a burden on anyone, for the brothers, when they came from Macedonia, supplied the measure of my need. In everything I kept myself from being burdensome to you, and I will continue to do so.
10 Jestiť pravda Kristova ve mně, že chlouba tato nebude mi zmařena v krajinách Achaiských.
As the truth of Christ is in me, no one will stop me from this boasting in the regions of Achaia.
11 Z které příčiny? Snad že vás nemiluji? Bůhť ví.
Why? Because I do not love you? God knows.
12 Ale což činím, ještěť činiti budu, abych odňal příčinu těm, kteříž hledají příčiny k tomu, aby v tom, v čemž se chlubí, nalezeni byli takoví jako i my.
But what I do, that I will continue to do, that I may cut off opportunity from those who desire an opportunity, that in which they boast, they may be recognized just like us.
13 Nebo takoví falešní apoštolé jsou dělníci lstiví, proměňujíce se v apoštoly Kristovy.
For such men are false apostles, deceitful workers, masquerading as Christ’s apostles.
14 A není div. Nebo i satan proměňuje se v anděla světlosti.
And no wonder, for even Satan masquerades as an angel of light.
15 Protož neníť to tak veliká věc, jestliže i služebníci jeho proměňují se, aby se zdáli býti služebníci spravedlnosti, jichžto konec bude podle skutků jejich.
It is no great thing therefore if his servants also masquerade as servants of righteousness, whose end will be according to their works.
16 Opět pravím, aby mne někdo neměl za nemoudrého; nýbrž i jako nemoudrého přijměte mne, ať i já se maličko něco pochlubím.
I say again, let no one think me foolish. But if so, yet receive me as foolish, that I also may boast a little.
17 Což mluvím, nemluvímť jako ode Pána, ale jako v nemoudrosti z strany této chlouby.
That which I speak, I do not speak according to the Lord, but as in foolishness, in this confidence of boasting.
18 Kdyžť se mnozí chlubí podle těla, i jáť se pochlubím.
Seeing that many boast after the flesh, I will also boast.
19 Rádi zajisté snášíte nemoudré, jsouce sami moudří.
For you bear with the foolish gladly, being wise.
20 Nebo snesete i to, by vás kdo v službu podrobil, by kdo zžíral, by kdo bral, by se kdo pozdvihoval, by vás kdo v tvář bil.
For you bear with a man if he brings you into bondage, if he devours you, if he takes you captive, if he exalts himself, or if he strikes you on the face.
21 K zahanbení vašemu pravím, rovně jako bychom my nějací špatní byli. Nýbrž v čem kdo smí, (v nemoudrosti mluvím, ) smímť i já.
To my shame, I speak as though we had been weak. Yet in whatever way anyone is bold (I speak in foolishness), I am bold also.
22 Židé jsou? Jsem i já Žid. Izraelští jsou? Jsem i já. Símě Abrahamovo jsou? I já.
Are they Hebrews? So am I. Are they Israelites? So am I. Are they the offspring of Abraham? So am I.
23 Služebníci Kristovi jsou? (Nemoudře dím: ) Nadto já. V pracech býval jsem hojněji, v ranách přílišně, v žalářích hojněji, v smrtech častokrát.
Are they servants of Christ? (I speak as one beside himself.) I am more so: in labors more abundantly, in prisons more abundantly, in stripes above measure, and in deaths often.
24 Od Židů pětkrát čtyřidceti ran bez jedné trpěl jsem.
Five times I received forty stripes minus one from the Jews.
25 Třikrát metlami mrskán jsem, jednou jsem byl ukamenován, třikrát jsem na moři tonul, ve dne i v noci v hlubokosti mořské byl jsem.
Three times I was beaten with rods. Once I was stoned. Three times I suffered shipwreck. I have been a night and a day in the deep.
26 Na cestách často, v nebezpečenství na řekách, v nebezpečenství od lotrů, v nebezpečenství od svého pokolení, v nebezpečenství od pohanů, v nebezpečenství v městě, v nebezpečenství na poušti, v nebezpečenství na moři, v nebezpečenství mezi falešnými bratřími;
I have been in travels often, perils of rivers, perils of robbers, perils from my countrymen, perils from the Gentiles, perils in the city, perils in the wilderness, perils in the sea, perils among false brothers;
27 V práci a v ustání, v bděních často, v hladu a v žízni, v postech častokrát, na zimě a v nahotě.
in labor and travail, in watchings often, in hunger and thirst, in fastings often, and in cold and nakedness.
28 Kromě toho, což zevnitř jest, dotírá na mne ten houf na každý den povstávající proti mně, to jest péče o všecky sbory.
Besides those things that are outside, there is that which presses on me daily: anxiety for all the assemblies.
29 Kdo umdlévá, abych já s ním nemdlel? Kdo se uráží, abych já se nepálil?
Who is weak, and I am not weak? Who is caused to stumble, and I do not burn with indignation?
30 Jestližeť se mám chlubiti, nemocmi svými se chlubiti budu.
If I must boast, I will boast of the things that concern my weakness.
The God and Father of the Lord Jesus Christ, he who is blessed for the ages (aiōn g165), knows that I do not lie.
32 Hejtman v Damašku lidu Aréty krále, ostříhal města Damašku, chtěje mne do vězení vzíti.
In Damascus the governor under King Aretas guarded the Damascenes’ city, desiring to arrest me.
33 Ale já oknem po provaze spuštěn jsem v koši přes zed, i ušel jsem rukou jeho.
I was let down in a basket through a window by the wall, and escaped his hands.
