< 2 Korintským 10 >

1 Já pak sám Pavel prosím vás skrze tichost a dobrotivost Kristovu, kterýžto v přítomnosti u vás jsem pokorný, ale v nepřítomnosti směle dověrný jsem k vám.
An Paulo koro akwayou kuom muolo kod ngʼwono mar Kristo mondo uwinja. An ma usebedo kuwacho ni amuol ka an kodu, to ager ka an mabor kodu!
2 Prosím pak vás za to, abych přítomen jsa, nemusil doufanlivý býti tou smělostí, kterouž jsem jmín, že bych smělý byl proti některým, kteříž za to mají, že bychom my podle těla chodili.
Asayou ni kik umi abi iru ka ager, kaka ajatimo ni jomoko maparo ni wadak e pinyni kaluwore gi dwaro piny.
3 V těle zajisté chodíce, ne podle těla rytěřujeme,
Nikech kata obedo ni wadak e pinyni, to ok wakedi kaka jopiny kedo.
4 Nebo odění rytěřování našeho není tělesné, ale mocné v Bohu k vyvrácení ohrad,
Nikech gige lweny mwakedogo ok gin mag pinyni, to gin gige lweny mager mag Nyasaye, mwakonyorego kuom muko kuonde mochiel motegno.
5 Jímžto podvracíme rady, i všelikou vysokost, povyšující se proti umění Božímu, jímajíce všelikou mysl v poddanost Kristu,
Waketho mbekni kod riekni mag wuondruok duto mag sunga dhano, ma dino ni ji yor ngʼeyo Nyasaye, kendo watweyo paro ka paro mobam, mondo omi wami owinj Kristo.
6 A nahotově majíce pomstu proti každému neposlušenství, když naplněno bude vaše poslušenství.
Adier, wabiro kumo ji duto motamore winjo wach, nyaka chop un duto ubed joma olokore chuth.
7 A což toliko na to, co před očima jest, hledíte? Má-li kdo tu naději o sobě, že by Kristův byl, pomysliž také na to sám u sebe, že jakož on jest Kristův, tak i my Kristovi jsme.
Uneno gik moko mana gi wangʼ mar dhano. To ka ngʼato paro ni en ngʼat Kristo, to kik chunye wuonde ni en ngʼat Kristo moloyowa!
8 Nebo bychť se pak i ještě hojněji chlubil mocí naší, kterouž nám dal Pán vzdělání a ne k zkažení vašemu, nebuduť zahanben;
To ka dipo ni asepakora moloyo teko ma Ruoth osemiyowa mar gerou mondo udongi moloyo thirou, to wiya ok nokuodi e wachno.
9 Abych se nezdál listy strašiti vás.
Ok adwar mondo anenra ka gima abwogo chunyu gi barupena.
10 Nebo listové jeho (dí někdo) jsou těžcí a mocní, ale přítomnost osobná jest mdlá, a řeč chaterná.
Nikech jomoko kuomu wacho niya, “Barupene nigi teko kendo wuoyo mager, to ka en kodwa to onenore ngʼama yomyom, kendo koyalo to wechene onge gi teko.”
11 Toto nechať myslí takový, že jacíž jsme v slovu skrze psání, vzdáleni jsouce od vás, takoví také budeme i v skutku, přijdouce k vám.
Joma kamago onego ngʼe ni weche ma andikonu e barupena ka aonge, ema bende abiro timo ka an kodu.
12 Neboť my se neodvažujeme přimísiti aneb přirovnati k některým, kteříž sami sebe chválí. Ale ti nerozumějí, že sami sebou sebe měří a přirovnávají sebe sobě.
Chutho, ok dwaher mar ketore, kata pimore gi jogo matingʼore malo, kaka joma lich mokalo. Joma kamago ofuwo, kuom pimore gi rapim magin giwegi ema giketo, kendo kuom ngʼado buchgi kendgi, kaka joma lich.
13 My pak nebudeme se nad to, což nám není odměřeno, chlubiti, ale podle míry pravidla, kteroužto míru odměřil nám Bůh, chlubiti se budeme, totiž že jsme dosáhli až k vám.
Wan to ok dwapakre mokalo tongʼwa, en tongʼ ma Nyasaye owuon ema noketonwa kaluwore gi tichne, kendo un bende un ei tongʼno.
14 Nebo ne jako bychom nedosáhli až k vám, rozšiřujeme se nad míru. Až i k vám zajisté přišli jsme v evangelium Kristovu.
Omiyo ka wapakore e tijwani to ok wakalo tongʼ nikech wan ema ne wakwongo kelonu Injili mar Kristo bangʼ wuotho wuoth marabora.
15 Protož my se nad to, což nám není odměřeno, nechlubíme, totiž cizími pracemi, ale naději máme, když víra vaše růsti bude v vás, že my se rozšíříme dále podle toho, jakž nám odměřeno,
To bende, ok dwapakre mokalo tongʼwa kuom tich ma jomoko nono ema timo. To genowa en ni, kaka yie maru medo gerore, e kaka tongʼwa mar lando Injili biro medo yarore,
16 Totiž, abych ještě i na těch místech, kteráž jsou za vámi dále, kázal evangelium, a ne abych v tom, což jinému odměřeno jest, a již jest hotové, se chlubil.
mondo wayal Injili e pinje maboyo moyombo thuru. Nikech ok wadwar pakore kuom tich ma ngʼat machielo ema otimo e kare mar tich.
17 Ale kdo se chlubí, v Pánu se chlub.
To, “Ngʼat ma sungore mondo osungre kuom Jehova Nyasaye.”
18 Nebo ne ten, kdož se sám chválí, zkušený jest, ale ten, kohož Pán chválí.
Nikech ngʼat ma Ruoth pako ema ji yiego, to ngʼat mapakore kende onge rieko.

< 2 Korintským 10 >