2 Kronická 9
1 Královna pak z Sáby uslyševši pověst o Šalomounovi, přijela do Jeruzaléma, aby zkusila Šalomouna v pohádkách, s vojskem velmi velikým a s velbloudy, na nichž přinesla vonných věcí, a zlata velmi mnoho i kamení drahého. Přišla tedy k Šalomounovi, a mluvila s ním o všecko, což měla v srdci svém.
Kasra lun acn Sheba el lohng ke pwengpeng lal Tokosra Solomon, na el som nu Jerusalem in srikal ke kutu mwe siyuk upa. El us mwet kulansap puspis welul, oayapa mwe akyu mongo ac wek saok ac gold pukanten fin camel natul, Ke eltal osun, kasra el siyuk ma nukewa ma el akola in siyuk sel,
2 Jížto odpověděl Šalomoun na všecka slova její. Nebylo nic skrytého před Šalomounem, nač by jí neodpověděl.
ac Tokosra Solomon el topokla nufon. Wanginna ma upa nu sel in aketeya.
3 Protož uzřevši královna z Sáby moudrost Šalomounovu, a dům, kterýž byl ustavěl,
Kasra lun acn Sheba el lohng lalmwetmet lal Solomon, ac liye lohm sin tokosra el musaela.
4 I pokrmy stolu jeho, též sedání a stávání služebníků jeho přisluhujících jemu, i roucha jejich, šeňkýře také jeho a oděv jejich, i stupně, kterýmiž vstupoval k domu Hospodinovu: zděsila se náramně,
El liye pac mongo ma akoeyuk ke tepu lal, ac nien muta lun mwet pwapa lal, ac ouiyen oakwuk lal nu sin mwet orekma lal ac naweyuk lalos, ac nuknuk lun mwet kulansap lal ke pacl in mongo, oayapa mwe kisa su el kisakin in Tempul, ac el arulana fwefela ke el liye ma inge.
5 A řekla králi: Praváť jest řeč, kterouž jsem slyšela v zemi své o věcech tvých a o moudrosti tvé.
El fahk nu sel Tokosra, “Ma nga lohng keim ac ke lalmwetmet lom uh in facl sik ah, pwaye nufon!
6 Však jsem nechtěla věřiti řečem jejich, až jsem přijela a uzřela očima svýma, a aj, není mi praveno ani polovice o velikosti moudrosti tvé. Převýšil jsi pověst tu, kterouž jsem slyšela.
Nga tuh tiana lulalfongi nwe ke nga tuku ac sifacna liye. Ma nga lohng uh tiana sun tafun lalmwetmet lom. Kom lalmwetmet yohk liki na ma mwet uh srumun uh.
7 Blahoslavení muži tvoji, a blahoslavení služebníci tvoji tito, kteříž stojí před tebou vždycky, a slyší moudrost tvou.
Seyal wo nu sin mwet kulansap lom su muta yurum in pacl nukewa ac insewowo in lohng kas lalmwetmet lom.
8 Budiž Hospodin Bůh tvůj požehnaný, kterýž tě sobě oblíbil, aby tě posadil na stolici své, abys byl králem na místě Hospodina Boha tvého. Proto že miluje Bůh tvůj Izraele, aby jej utvrdil na věky, ustanovil tě nad nimi králem, abys činil soud a spravedlnost.
Kaksakin LEUM GOD lom! El akkalemye lupan insewowo lal keim ke El oru tuh kom in tokosra ac leum fin mwet uh Inel. Ke sripen El lungse mwet Israel mwet lal, ac kena liyalosyang nwe tok, El oru tuh kom in tokosra faclos, tuh kom in karingin ma sap ac nununku suwohs.”
9 I dala králi sto a dvadceti centnéřů zlata, a vonných věcí velmi mnoho, i kamení drahého, aniž bylo kdy přivezeno takových vonných věcí, jakéž darovala královna z Sáby Šalomounovi.
Kasra el sang mwe sang nukewa ma el use nu sel Tokosra Solomon: apkuran in singoul tausin paun ke gold, ac oasr lupa na yohk ke mwe akyuye mongo ac wek saok. Soenna oasr mwe akyuye mongo su wo liki ma Kasra lun acn Sheba el sang nu sel Tokosra Solomon inge.
10 K tomu také i služebníci Chíramovi, a služebníci Šalomounovi, kteříž byli přivezli zlata z Ofir, přivezli dříví algumim a kamení drahého.
(Mwet lal Tokosra Hiram ac mwet lal Tokosra Solomon su use gold Ophir me, elos oayapa use sak juniper ac wek saok.
11 I nadělal král z toho dříví algumim stupňů k domu Hospodinovu i k domu královu, též harf a louten zpěvákům, aniž kdy prvé vídány takové věci v zemi Judské.
Solomon el orekmakin sak inge nu ke nien fan nu ke Tempul, ac nu ke lohm sin tokosra, oayapa el sang in orek harp ac lyre nutin mwet on. Tufahna liyeyuk ma ouinge in acn Judah omeet me.)
12 Král také Šalomoun dal královně z Sáby vedlé vší vůle její, čehož požádala, kromě toho, což byla přinesla k králi. Potom se navrátila a odjela do země své, ona i služebníci její.
Tokosra Solomon el sang nu sin Kasra lun acn Sheba ma nukewa ma el siyuk kac, ac el oayapa sang mwe lung nu sel in aol ma kasra sac sang lal. Na kasra ac mwet kulansap lal ah folokla nu in acn Sheba.
13 Byla pak váha toho zlata, kteréž přicházelo Šalomounovi na každý rok, šest set šedesáte a šest centnéřů zlata,
Lupan gold ma ituku nu yorol Tokosra Solomon ke yac nukewa alukela lumngaul tausin paun,
14 Kromě toho, což kupci a prodavači přinášeli, a všickni králové Arabští. A vývodové té země přiváželi zlato a stříbro Šalomounovi.
weang pac tax ma mwet kuka ac mwet business moli nu sel. Tokosra nukewa lun mwet Arabia, ac governor lun acn nukewa Israel, elos wi pac sang silver ac gold nu sel.
15 A protož nadělal král Šalomoun dvě stě štítů z zlata taženého; šest set lotů zlata taženého dával na každý štít.
Solomon el orala mwe loang lulap luofoko, ac kais sie mosrweyukla ke paun singoul limekosr ke gold tuktuki.
16 A tři sta pavéz z zlata taženého; tři sta lotů zlata dal na každou pavézu. I složil je král v domě lesu Libánského.
El orala pac tolfoko mwe loang srik kutu, ac kais sie mosrweyukla ke paun oalkosr ke gold tuktuki. El sap in likiyuki ma inge nukewa in fukil lulap se pangpang Insak Lebanon.
17 Udělal také král stolici z kostí slonových velikou, a obložil ji zlatem čistým.
Tokosra el oayapa sap in orekla sie tron na lulap. Sie ip kac yunla ke ivory, ac acn saya kac yunla ke gold nasnas.
18 A bylo šest stupňů k té stolici, a podnože té stolice také byly z zlata, držící se stolice, ano i spolehadla rukám s obou stran, tu kdež se sedalo, a dva lvové stáli u spolehadel.
Step onkosr orekla nu ke tron sac, ac oasr mwe loang nia se oan kac akmusraiyukla ke gold. Oasr pac mwe loang pao sisken tron sac, ac lion tafleyukla lukwa tu we, soko lac ac ma soko lac.
19 Dvanácte též lvů stálo tu na šesti stupních s obou stran. Nebylo nic uděláno takového v žádném království.
Lion singoul lukwa tafleyukla, kais lukwa ke kais sie step, soko lac ac soko lac. Wangin sie tron nu orekla ouinge omeet me ke kutena tokosrai.
20 Nadto všecky nádoby krále Šalomouna, jichž ku pití užívali, byly zlaté, a všecky nádoby v domě lesu Libánského byly z zlata nejčistšího. Nic nebylo z stříbra, aniž ho sobě co vážili za dnů Šalomounových.
Cup in nimnim nukewa lal Tokosra Solomon orekla ke gold, ac ahlu nukewa in fukil se pangpang Insak Lebanon, orekla ke gold nasnas. In pacl lal Solomon, silver uh tiana oaoa mu ma saok se.
21 Nebo měl král lodí, kteréž přecházely přes moře s služebníky Chíramovými. Jednou ve třech letech vracovaly se ty lodí mořské, přinášející zlato a stříbro, kosti slonové a opice a pávy.
Oasr un oak lulap okwal Solomon, wi pac un oak okwal Tokosra Hiram kalkal meoa. Ke yac tolu nukewa oak inge ac foloko ac utuk gold, silver, ivory, sako, ac won peacock.
22 I zveleben jest král Šalomoun nad všecky krále zemské v bohatství a v moudrosti.
Tokosra Solomon el kasrup ac lalmwetmet yohk liki tokosra nukewa fin faclu.
23 Pročež všickni králové země žádostivi byli viděti tvář Šalomounovu, aby slyšeli moudrost jeho, kterouž složil Bůh v srdci jeho.
Elos nukewa sokol in lohng lalmwetmet ma God El sang nu sel.
24 Z nichž jeden každý přinášeli také dar svůj, nádoby stříbrné a nádoby zlaté, roucha a zbroj, i vonné věci, koně a mezky, každého roku,
Kais sie selos use mwe lung nu sel Solomon ma orekla ke silver ac gold, oayapa nuknuk loeloes, kufwen mweun, mwe akyu mongo, horse ac miul. Elos oru ouinge ke yac nu ke yac.
25 Tak že měl Šalomoun čtyři tisíce stájí koní a vozů, a dvanácte tisíc jezdců, kteréž rozsadil v městech vozů a při králi v Jeruzalémě.
Tokosra Solomon el oayapa orala akosr tausin fukil lun chariot ac horse natul, ac oasr pac singoul luo tausin horse in mweun. Kutu mutana Jerusalem, ac ma saya el kitalik in muta ke kutu pac siti saya.
26 I panoval nade všemi králi od řeky Eufrates až k zemi Filistinské, a až k končinám Egyptským.
El pa leum fulat lun tokosra nukewa, mutawauk ke Infacl Euphrates nwe acn Philistia ac masrol nu Egypt.
27 A složil král stříbra v Jeruzalémě jako kamení, a cedrového dříví jako planého fíkoví, kteréž roste v údolí u velikém množství.
In we lal Solomon, silver uh ma pilasr oana eot uh in acn Jerusalem, ac sak cedar uh pukanten oana sak sycamore fin tohktok in acn Judah.
28 Přivodili také Šalomounovi koně z Egypta i ze všech zemí.
Solomon el ituk horse Egypt me, ac oayapa ke facl nukewa saya.
29 Jiné pak věci Šalomounovy, první i poslední, vypsány jsou v knize Nátana proroka, a v proroctví Achiáše Silonského, a u viděních Jaaddy proroka o Jeroboámovi synu Nebatovu.
Ma saya ke sramsram matu kacl Solomon, ke mutawauk nu ke safla, simla ke [Book in Sramsram Matu lal Nathan Mwet Palu], ac oayapa ke [Kas in Palu lal Ahijah Mwet Shiloh, ] ac ke [Aruruma lal Iddo Mwet Palu], su oayapa fahkak ke pacl in leum lal Tokosra Jeroboam lun Israel.
30 A kraloval Šalomoun v Jeruzalémě nade vším Izraelem čtyřidceti let.
Solomon el muta Jerusalem ac leum fin acn Israel nukewa ke yac angngaul.
31 I usnul Šalomoun s otci svými, a pochovali jej v městě Davida otce jeho. Kraloval pak Roboám syn jeho místo něho.
El misa ac pukpuki in Siti sel David, ac Rehoboam, wen natul, el aolulla in tokosra.
