2 Kronická 6
1 Tehdy řekl Šalomoun: Hospodin řekl, že bude přebývati v mrákotě.
Then Solomon said: “The Lord has promised that he would dwell in a cloud.
2 Aj, jižť jsem vystavěl tobě, Pane, dům k přebývání, a místo, v němž bys přebýval na věky.
But I have built a house to his name, so that he may dwell there forever.”
3 A obrátiv král tvář svou, dával požehnání všemu shromáždění Izraelskému. (Všecko pak shromáždění Izraelské stálo.)
And the king turned his face, and he blessed the entire multitude of Israel, (for the whole crowd was standing and attentive) and he said:
4 A řekl: Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, kterýž mluvil ústy svými Davidovi otci mému, a to teď skutečně naplnil, řka:
“Blessed is the Lord, the God of Israel, who has completed the work that he spoke to David my father, saying:
5 Od toho dne, jakž jsem vyvedl lid svůj z země Egyptské, nevyvolil jsem města z žádného pokolení Izraelského k vystavení domu, kdež by přebývalo jméno mé, aniž jsem vyvolil kterého muže, aby byl vývodou nad lidem mým Izraelským.
‘From the day when I led my people away from the land of Egypt, I did not choose a city from all the tribes of Israel, so that a house would be built in it to my name. And I did not choose any other man, so that he would be the ruler of my people Israel.
6 Ale vyvolil jsem Jeruzalém, aby tu přebývalo jméno mé, a vyvolil jsem Davida, aby byl nad lidem mým Izraelským.
But I chose Jerusalem, so that my name would be in it. And I chose David, so that I might appoint him over my people Israel.’
7 Uložil tě byl zajisté David otec můj stavěti dům jménu Hospodina Boha Izraelského.
And though David, my father, had decided that he would build a house to the name of the Lord God of Israel,
8 Ale Hospodin řekl Davidovi otci mému: Ačkoli jsi uložil v srdci svém stavěti dům jménu mému, a dobřes učinil, žes to myslil v srdci svém,
the Lord said to him: ‘In so far as it was your will that you build a house to my name, certainly you have done well in having such a will.
9 A však ty nebudeš stavěti toho domu, ale syn tvůj, kterýž vyjde z bedr tvých, on vystaví dům ten jménu mému.
But you shall not build the house. Truly, your son, who will go forth from your loins, shall build a house to my name.’
10 A tak splnil Hospodin slovo své, kteréž byl mluvil. Nebo jsem povstal na místo Davida otce svého, a dosedl jsem na stolici Izraelskou, jakož byl mluvil Hospodin, a ustavěl jsem dům tento jménu Hospodina Boha Izraelského.
Therefore, the Lord has accomplished his word, which he had spoken. And I have risen up in place of my father David, and I sit upon the throne of Israel, just as the Lord spoke. And I have built a house to the name of the Lord, the God of Israel.
11 A postavil jsem tam truhlu, v níž jest smlouva Hospodinova, kterouž učinil s syny Izraelskými.
And I have placed in it the ark, in which is the covenant of the Lord that he formed with the sons of Israel.”
12 I postavil se před oltářem Hospodinovým, přede vším shromážděním Izraelským, a pozdvihl rukou svých.
Then he stood before the altar of the Lord, facing the entire multitude of Israel, and he extended his hands.
13 Udělal pak byl Šalomoun výstupek měděný ku podobenství pánve, a postavil jej u prostřed síně, pěti loktů zdélí, a pěti loket zšíří, a tří loket zvýší, i vstoupil na něj, a poklekl na kolena svá přede vším shromážděním Izraelským, a pozdvihl rukou svých k nebi,
For indeed, Solomon had made a bronze base, and he had positioned it in the midst of the hall; it held five cubits in length, and five cubits in width, and three cubits in height. And he stood upon it. And next, kneeling down while facing the entire multitude of Israel, and lifting up his palms towards heaven,
14 A řekl: Hospodine Bože Izraelský, neníť podobného tobě Boha na nebi ani na zemi, kterýž by ostříhal smlouvy a milosrdenství služebníkům svým, chodícím před tebou v celém srdci svém,
he said: “O Lord God of Israel, there is no god like you in heaven or on earth. You preserve covenant and mercy with your servants, who walk before you with all their hearts.
15 Kterýž jsi splnil služebníku svému, Davidovi otci mému, to, což jsi mluvil jemu. Jakž jsi mluvil ústy svými, tak jsi to skutečně naplnil, jakž se to dnes vidí.
You fulfilled for your servant David, my father, whatsoever you had said to him. And you carried out the deed that you promised with your mouth, just as the present time proves.
16 Nyní tedy, ó Hospodine Bože Izraelský, naplniž služebníku svému, Davidovi otci mému, což jsi mluvil jemu, řka: Nebudeť vyhlazen muž z rodu tvého od tváři mé, aby neměl seděti na stolici Izraelské, jestliže toliko ostříhati budou synové tvoji cesty své, chodíce v zákoně mém, tak jakož jsi ty chodil přede mnou.
Now then, O Lord God of Israel, fulfill for your servant David, my father, whatsoever you said to him, saying: ‘There shall not fail to be a man from you before me, who will sit upon the throne of Israel, yet only if your sons will guard their ways, and will walk in my law, just as you also have walked before me.’
17 Protož nyní, ó Hospodine Bože Izraelský, nechť jest upevněno slovo tvé, kteréž jsi mluvil služebníku svému Davidovi.
And now, O Lord God of Israel, let your word be confirmed that you spoke to your servant David.
18 (Ač zdali v pravdě bydliti bude Bůh s člověkem na zemi? Aj, nebesa, nýbrž nebesa nebes neobsahují tě, mnohem méně dům tento, kterýž jsem vystavěl.)
How then is it to be believed that God would dwell with men upon the earth? If heaven and the heavens of the heavens do not contain you, how much less this house that I have built?
19 A popatř k modlitbě služebníka svého a k úpění jeho, Hospodine Bože můj, slyše volání a modlitbu, kterouž služebník tvůj modlí se před tebou,
But it has been done for this only, so that you may look with favor upon the prayer of your servant, and on his supplication, O Lord my God, and so that you may hear the prayers which your servant pours out before you,
20 Aby oči tvé byly otevřené na dům tento dnem i nocí, na místo toto, o němž jsi mluvil, že tu přebývati bude jméno tvé, abys vyslýchal modlitbu, kterouž se modlívati bude služebník tvůj na místě tomto.
and so that you may open your eyes over this house, day and night, over the place where you promised that your name would be invoked,
21 Vyslýchejž tedy modlitbu služebníka svého, i lidu svého Izraelského, kterouž se modlívati budou na místě tomto, ty vždy vyslýchej z místa přebývání svého, s nebe, a vyslýchaje, buď milostiv.
and so that you may heed the prayer which your servant is praying within it, and so that you may heed the prayers of your servant and of your people Israel. Whoever will pray in this place, listen from your habitation, that is, from heaven, and forgive.
22 Když by zhřešil člověk proti bližnímu svému, a nutil by ho k přísaze, tak že by přisahati musil, a přišla by ta přísaha před oltář do domu tohoto:
If anyone will have sinned against his neighbor, and he arrives to swear against him, and to bind himself with a curse before the altar in this house,
23 Ty vyslýchej s nebe, a rozeznej i rozsuď služebníky své, mstě nad bezbožným, obraceje usilování jeho na hlavu jeho, a ospravedlňuje spravedlivého, odplacuje mu podlé spravedlnosti jeho.
you will hear him from heaven, and you will execute justice for your servants, so that you return, to the iniquitous man, his own way upon his own head, and so that you vindicate the just man, repaying him according to his own justice.
24 Tolikéž když by poražen byl lid tvůj Izraelský od nepřátel, proto že zhřešili proti tobě, jestliže by obrátíce se, vyznávali jméno tvé, a modléce se, poníženě by prosili tebe v domě tomto:
If your people Israel will have been overwhelmed by their enemies, (for they will sin against you) and having been converted will do penance, and if they will have beseeched your name, and will have prayed in this place,
25 Ty vyslýchej s nebe, a odpusť hřích lidu svému Izraelskému, a přiveď je zase do země, kterouž jsi jim dal i otcům jejich.
you will heed them from heaven, and you will forgive the sin of your people Israel, and you will lead them back into the land that you gave to them and to their fathers.
26 Podobně když by zavříno bylo nebe, a nepršel by déšť, proto že zhřešili proti tobě, a modléce se na místě tomto, vyznávali by jméno tvé, a od hříchu svého by se odvrátili po tvém trestání:
If the heavens have been closed, so that rain does not fall, because of the sin of the people, and if they will petition you in this place, and confess to your name, and be converted from their sins when you will afflict them,
27 Ty vyslýchej na nebi, a odpusť hřích služebníků svých a lidu svého Izraelského, vyučuje je cestě výborné, po níž by chodili, a dej déšť na zemi svou, kterouž jsi dal lidu svému za dědictví.
heed them from heaven, O Lord, and forgive the sins of your servants and of your people Israel, and teach them the good way, by which they may advance, and give rain to the land that you gave to your people as a possession.
28 Byl-li by hlad na zemi, byl-li by mor, sucho neb rez, kobylky neb brouci jestliže by byli, ssoužil-li by jej nepřítel jeho v zemi obývání jeho, aneb jakákoli rána a jakákoli nemoc:
If a famine will have risen up in the land, or pestilence, or fungus, or mildew, or locusts, or beetles, or if enemies will have laid waste to the countryside and will have besieged the gates of the cities, or whatever scourge or infirmity will have pressed upon them,
29 Všelikou modlitbu a každé úpění, kteréž by pocházelo od kteréhokoli člověka, aneb ode všeho lidu tvého Izraelského, když by jen poznajíce jeden každý ránu svou a bolest svou, pozdvihl by rukou svých v domě tomto,
if anyone from your people Israel, knowing his own scourge and infirmity, will have made supplication and will have extended his hands in this house,
30 Ty vyslýchej s nebe, z místa přebývání svého, a slituj se, a odplať jednomu každému podlé skutků jeho, vedlé toho, jakž znáš srdce jeho, (ty zajisté sám znáš srdce lidská),
you will heed him from heaven, indeed from your sublime habitation, and you will forgive, and you will repay each one according to his ways, which you know him to hold in his heart. For you alone know the hearts of the sons of men.
31 Aby se báli tebe, a chodili po všech cestách tvých, po všecky dny, v nichž by živi byli na zemi, kterouž jsi dal otcům našim.
So may they fear you, and so may they walk in your ways, during all the days that they live upon the face of the land, which you gave to our fathers.
32 Nýbrž také i cizozemec, kterýž není z lidu tvého Izraelského, přišel-li by z země daleké pro jméno tvé veliké a ruku tvou silnou, a rámě tvé vztažené, když by přišli a modlili se v domě tomto:
Also, if the outsider, who is not from your people Israel, will have arrived from a far away land, because of your great name, and because of your robust hand and your outstretched arm, and if he will adore in this place,
33 Ty vyslýchej s nebe, z místa přebývání svého, a učiň všecko to, o čež volati bude k tobě cizozemec ten, aby poznali všickni národové země jméno tvé, a báli se tebe jako lid tvůj Izraelský, a aby poznali, že jméno tvé vzýváno jest nad domem tímto, kterýž jsem vystavěl.
you will heed him from heaven, your most firm habitation, and you will accomplish all the things about which this sojourner will have called out to you, so that all the people of the earth may know your name, and may fear you, just as your people Israel do, and so that they may know that your name is invoked over this house, which I have built.
34 Když by vytáhl lid tvůj k boji proti nepřátelům svým cestou, kterouž bys je poslal, a modlili by se tobě naproti městu tomuto, kteréž jsi vyvolil, a domu tomuto, kterýž jsem ustavěl jménu tvému:
If, having gone out to war against their adversaries along the way that you will send them, your people adore you facing in the direction of this city, which you have chosen, and of this house, which I have built to your name,
35 Ty vyslýchej s nebe modlitbu a úpění jejich, a vyvoď při jejich.
you will heed their prayers from heaven, and their supplications, and you will vindicate them.
36 Když by zhřešili proti tobě, (jakož není člověka, ješto by nehřešil), a rozhněvaje se na ně, vydal bys je v moc nepříteli, tak že by je jaté vedli ti, kteříž by je zjímali, do země daleké neb blízké;
But if they will have sinned against you (for there is no man who does not sin) and you will have become angry against them, and if you will have delivered them to their enemies, and so they lead them away as captives to a far away land, or even to one that is near,
37 A usmyslili by sobě v zemi, do níž by zajati byli, a obrátíce se, modlili by se tobě v zemi zajetí svého, řkouce: Zhřešili jsme, převráceně jsme činili, a bezbožně jsme se chovali;
and if, having been converted in their heart in the land to which they had been led as captives, they will do penance, and beseech you in the land of their captivity, saying, ‘We have sinned; we have committed iniquity; we have acted unjustly,’
38 A tak navrátili by se k tobě celým srdcem svým a celou duší svou v zemi zajetí svého, do kteréž by zajati byli, a modlili by se naproti zemi své, kterouž jsi dal otcům jejich, a naproti městu, kteréž jsi vyvolil, a domu, kterýž jsem vzdělal jménu tvému:
and if they will have returned to you, with their whole heart and with their whole soul, in the land of their captivity to which they were led away, and if they will adore you in the direction of their own land, which you gave to their fathers, and of the city, which you have chosen, and of the house, which I have built to your name,
39 Vyslýchej s nebe, z místa příbytku svého, modlitbu jejich a úpění jejich, a vyvoď při jejich, a odpusť lidu svému, kterýž by zhřešil proti tobě.
from heaven, that is, from your firm habitation, you will heed their prayers, and you will accomplish judgment, and you will forgive your people, even though they are sinners.
40 Nyní tedy, Bože můj, nechť jsou, prosím, oči tvé otevřené, a uši tvé nakloněné k modlitbě na místě tomto.
For you are my God. Let your eyes be open, I beg you, and let your ears be attentive to the prayer that is made in this place.
41 Aj, nyní povstaň, ó Hospodine Bože, k odpočinutí svému, ty i truhla síly tvé; kněží tvoji, Hospodine Bože, nechť jsou oblečeni v spasení, a svatí tvoji ať se veselí v dobrých věcech.
Now therefore, rise up, O Lord God, to your resting place, you and the ark of your strength. Let your priests, O Lord God, be clothed with salvation, and let your holy ones rejoice in what is good.
42 Hospodine Bože, neodvracejž tváři od pomazaného svého, pamatuj na milosrdenství zaslíbená Davidovi služebníku svému.
O Lord God, may you not turn away from the face of your Christ. Remember the mercies of your servant, David.”
