2 Kronická 32
1 Po těch věcech a stálém nařízení jejich, přitáh Senacherib král Assyrský, vtrhl do Judstva, a položil se proti městům hrazeným, a uložil jich zdobývati sobě.
Bangʼ tich maber mane Hezekia otimo, Senakerib ruodh Asuria nobiro momonjo Juda. Ne ogoyo agengʼa ne mier mochiel gohinga koparo ni onyalo kawogi mondo gidok mage.
2 Vida pak Ezechiáš, že přitáhl Senacherib, a že tvář jeho obrácena jest k boji proti Jeruzalému,
Kane Hezekia oneno ni Senakerib nosebiro kendo noparo mar kedo kod Jerusalem,
3 Uradil se s knížaty a rytíři svými, aby zasypali vody studnic, kteréž byly vně za městem. I pomáhali jemu.
noporo wach gi jodonge kod jotend lweny mondo gigengʼ pi soko moa oko mar dala maduongʼ kendo ne gikonye.
4 Nebo shromáždilo se lidu množství, a zasypali všecky studnice i potok rozvodňující se u prostřed země, řkouce: Proč přijdouce králové Assyrští, mají najíti vody tak mnoho?
Oganda maduongʼ nochokore kendo ne gigengʼo sokni duto aore mane kadho e piny kagiwacho niya, “Angʼo momiyo ruodhi mag Asuria biro mondo onwangʼ pi mangʼeny.”
5 A posiliv se, vystavěl všecku zed zbořenou, a zopravoval věže, a vně zed druhou. Upevnil i Mello města Davidova, k tomu také nadělal braně velmi mnoho i pavéz.
Eka notiyo matek koloso kuonde mane omukore mag ohinga kendo nogero kuonde maboyo mag ngʼicho. Nogero ohinga machielo e tok mokwongo kendo nomedo loso ndiri mosiro Dala Maduongʼ mar Daudi. Bende noloso gig lweny kod okumbni mangʼeny.
6 Zřídil též hejtmany válečné nad lidem, a shromáždil je k sobě do ulice u brány městské, a mluvil jim přívětivě, řka:
Noketo jotend lweny mondo otel ne ji kendo nochokogi e nyime e laru mar dhoranga dala maduongʼ kendo nojiwogi gi wechegi:
7 Posilňte se a zmužile sobě počínejte, nebojte se, ani strachujte tváři krále Assyrského, ani všeho množství, kteréž jest s ním; nebo větší jest s námi, než s ním.
“Beduru motegno kendo gi chir. Kik ubed gi luoro kata kik chunyu tho nikech ruodh Asuria kod jolweny mangʼeny man kode nimar wan gi teko maduongʼ moloye.
8 S nímť jest rámě člověka, s námi pak jest Hospodin Bůh náš, ku pomoci naší a k bojování za nás. I zpolehl lid na slova Ezechiáše krále Judského.
Teko mar dhano ema ni kode to wan to wan kod Jehova Nyasaye ma Nyasachwa makonyowa kendo kedonwa e lwenjewa.” Kendo ji nobedo gi chir kane giwinjo wach Hezekia ruodh Juda.
9 Potom poslal Senacherib král Assyrský služebníky své do Jeruzaléma, (sám pak ležel u Lachis, a všecko království jeho bylo s ním), k Ezechiášovi králi Judskému, i ke všemu lidu Judskému, kterýž byl v Jeruzalémě, řka:
Bangʼe kane Senakerib ruodh Asuria kod jolweny mage duto ne ogoyo agengʼa Lakish, nooro jotend lweny mage Jerusalem mondo owach ne Hezekia ruodh Juda kod jo-Juda duto mane ni kanyo kowacho niya,
10 Takto praví Senacherib král Assyrský: V čem vy doufáte, že zůstáváte v ohradě v Jeruzalémě?
“Ma e gima Senakerib ruodh Asuria wacho: En kama nade miketoe genoni, momiyo isiko Jerusalem ka ogoni agengʼa?
11 Zdaliž Ezechiáš nenavodí vás, aby vás zmořil hladem a žízní, pravě: Hospodin Bůh náš vytrhne nás z ruky krále Assyrského?
Ka Hezekia wacho ni, ‘Jehova Nyasaye, ma Nyasachwa biro resowa e lwet ruodh Asuria,’ donge uparo ni owitou mondo kech gi riyo onegu?
12 Zdaliž jest sám Ezechiáš nepobořil výsostí jeho a oltářů jeho, a přikázal Judovi a obyvatelům Jeruzalémským, řka: Před jedním oltářem klaněti se budete, a na něm kaditi.
Donge Hezekia owuon nomuko kuonde motingʼore mar lemo kod kende mag misango mag nyasayeni kowachone jo-Juda kod jo-Jerusalem ni, ‘Nyaka ulam e nyim kendo mar misango achiel kendo unuwangʼ misango mau e wiye’?
13 Nevíte-liž, co jsem učinil já i otcové moji všechněm národům zemí? Zdaliž jak mohli bohové národů a zemí vytrhnouti země své z ruky mé?
“Donge ungʼeyo gima an kod kwerena osetimo ni ogendini mamoko duto mag pinje? Dak ne nyiseche pinjego duto resgi e lweta?
14 Kdo byl mezi všemi bohy národů těch, kteréž jsou vyplénili otcové moji, kterýž by mohl vytrhnouti lid svůj z ruky mé? Aby pak mohl Bůh váš vytrhnouti vás z ruky mé?
Kuom nyiseche duto mag ogendini mane kwerena otieko, en mane kuomgi mosereso joge e lweta? Angʼo momiyo uparo ni nyasachu biro resou e lweta?
15 Protož tedy nechť vás nesvodí Ezechiáš, ani vás namlouvá, aniž mu věřte. Kdyžtě nemohl žádný bůh všech národů a království vytrhnouti lidu svého z ruky mé, jako i z ruky otců mých, nadtoť ovšem bohové vaši nevytrhnou vás z ruky mé.
Omiyo kik uwe Hezekia wuondu kendo mi ulal kama. Kik uyie kode nikech onge nyasach oganda kata pinyruoth moro amora ma osereso joge e lweta kata e lwet kwerena. Omiyo ere kaka nyasachu noresu e lweta!”
16 Přes to ještě mluvili služebníci jeho i proti Hospodinu Bohu, i proti Ezechiášovi služebníku jeho.
Jotelo mag Senakerib nomedo wuoyo marach kuom Jehova Nyasaye kendo kuom jatichne Hezekia.
17 Psal také listy, rouhaje se Hospodinu Bohu Izraelskému, a mluvě proti němu, řka: Jakož bohové národů zemských nevytrhli lidu svého z ruky mé, tak nevytrhne Bůh Ezechiášův lidu svého z ruky mé.
Bende ruoth nondiko baruwa moyanyogo Jehova Nyasaye, ma Nyasach Israel kendo nowuoyo kuome kojare niya, “Mana kaka nyiseche mag jopinje moko ne ok oresogi e lweta, omiyo nyasach Hezekia bende ok nores joge e lweta.”
18 Křičeli pak hlasem velikým Židovsky proti lidu Jeruzalémskému, kterýž byl na zdi, aby strach na ně pustili a předěsili je, aby tak vzali město.
Bangʼe negiluongo joma ne nitie Jerusalem e ohinga ka gikok gi dwol maduongʼ gi dho jo-Hibrania mondo obwog-gi kendo omi gibed gi luoro eka mondo gikaw dala maduongʼno.
19 A tak mluvili o Bohu Jeruzalémském, jako o jiných bozích národů země, dílu rukou lidských.
Ne giwuoyo marach kuom Nyasach Jerusalem kaka ne giwuoyo kuom nyiseche molos gi lwedo mag ogendini mag piny.
20 Tedy modlil se Ezechiáš král, a Izaiáš prorok syn Amosův z příčiny té, a volali k nebi.
Ruoth Hezekia gi janabi Isaya wuod Amoz noywagore ka lemo e nyim polo kuom wachni.
21 I poslal Hospodin anděla, kterýž vyhladil každého udatného i vývodu i kníže v vojště krále Assyrského, tak že se s hanbou velikou navrátil do země své. A když všel do chrámu boha svého, ti, kteříž vyšli z života jeho, zamordovali ho tam mečem.
Omiyo Jehova Nyasaye nooro malaika mane onego jolweny gi jochungʼ kod jotelo e kambi mar ruodh Asuria, omiyo nowuok modok e pinye gi wichkuot. Kane odhi e kar lemo mar nyasache, yawuote moko nonege kod ligangla.
22 A tak vysvobodil Hospodin Ezechiáše a obyvatele Jeruzalémské z ruky Senacheriba krále Assyrského, a z ruky všech, a provázel je všudy vůkol.
Kamano e kaka Jehova Nyasaye noreso Hezekia kod jo-Jerusalem motony e lwet Senakerib ruodh Asuria kendo e lwet ruodhi mamoko bende. Omiyo Jehova Nyasaye noritogi kuom pinje duto mane olworogi.
23 Tedy mnozí přinášeli oběti Hospodinu do Jeruzaléma, ano i dary drahé Ezechiášovi králi Judskému, tak že potom vznešen jest u všech národů.
Ji mangʼeny nokelo ni Jehova Nyasaye mich mag-gi Jerusalem kendo Hezekia ruodh Juda bende negikelone mich ma nengogi tek, kendo chakre kanyo ogendini duto nomiye luor maduongʼ.
24 V těch dnech roznemohl se Ezechiáš až k smrti, i modlil se Hospodinu. Kterýž promluvil k němu, a ukázal mu zázrak.
E ndalogo Hezekia nobedo matuo kendo nohewore, omiyo nolamo Jehova Nyasaye mane odwoke kendo nomiye ranyisi mar hono.
25 Ale Ezechiáš nebyl vděčen dobrodiní sobě učiněného, nebo pozdvihlo se srdce jeho. Pročež povstala proti němu prchlivost, i proti Judovi a Jeruzalému.
To Hezekia ne nigi sunga e chunye kendo ne ok odwoko erokamano kaluwore gi ngʼwono manotimne; omiyo mirima nomako Jehova Nyasaye kode kaachiel gi Juda gi Jerusalem.
26 Ale když se pokořil Ezechiáš pro to pozdvižení srdce svého i s obyvateli Jeruzalémskými, nepřišla na ně prchlivost Hospodinova za dnů Ezechiášových.
To Hezekia nolokore moweyo timo richo mar sungruok e chunye mana kaka jo-Jerusalem bende notimo, omiyo mirimb Jehova Nyasaye ne ok ochako omake kodgi e ndalo Hezekia.
27 Měl pak Ezechiáš bohatství a slávu velmi velikou; nebo nashromáždil sobě pokladů stříbra a zlata i kamení drahého a vonných věcí, i pavéz i všelijakých klénotů.
Hezekia ne nigi mwandu mangʼeny kod luor mi noloso kuondege mag fedha gi dhahabu gi kite ma nengogi tek gi gik mangʼwe ngʼar, gi okumbni kod gik moko mopogore opogore mabeyo mage.
28 A měl špižírny pro úrody obilí, mstu, oleje, i stáje pro všeliká hovada a chlévy pro dobytek.
Bende nogoyo deche mikane cham mokaa gi divai molos manyien kod mo kendo nogero kunde ne dhok mopogore opogore kod abila mag rombe.
29 Města také zdělal sobě, a měl bravů a skotů množství; nebo Bůh dal jemu zboží náramně veliké.
Nogero mier kendo ne en kod rombe mangʼeny kod kweth mag dhok nikech Nyasaye nogwedhe kod mwandu mangʼeny.
30 Tentýž Ezechiáš zasypal tok vody Gihonu hořejší, a přímo vedl jej dolů k západní straně města Davidova, a šťastně se vedlo Ezechiášovi ve všech skutcích jeho.
Hezekia ema ne ogengʼo thidhna matin mar Gihon kobaro pige mondo oluw bath Dala Maduongʼ mar Daudi yo podho chiengʼ. Tije duto mane lwete omulo nodhi maber.
31 Toliko při poselství knížat Babylonských poslaných k němu, aby se vyptali na zázrak, kterýž se byl stal v zemi, opustil ho Bůh, aby ho zkusil, aby známé bylo všecko, co bylo v srdci jeho.
To kane oorne joote gi jotend Babulon mondo openje kuom ranyisi mar hono mane otimore e piny, Nyasaye noweye mondo oteme mondo eka ongʼe gima ne nitiere e chunye.
32 Jiné pak věci Ezechiášovy i pobožnost jeho zapsány jsou v proroctví Izaiáše proroka syna Amosova, a v knize o králích Judských a Izraelských.
Weche mamoko duto mag ndalo loch Hezekia kod timbene mabeyo ondiki e fweny mar janabi Isaya wuod Amoz e kitap ruodhi mag Juda kod Israel.
33 I usnul Ezechiáš s otci svými, a pochovali jej výše nad hroby potomků Davidových, a učinili jemu poctivost při smrti jeho všecken Juda i obyvatelé Jeruzalémští. A kraloval Manasses syn jeho místo něho.
Hezekia notho moyweyo kaka kwerene kendo noyike e got kama liete nyikwa Daudi ne nitiere. Jo-Juda duto kod joma ne nitie Jerusalem nomiye duongʼ kane otho kendo Manase wuode nobedo ruoth kare.
