2 Kronická 28
1 Ve dvadcíti letech byl Achas, když počal kralovati, a šestnácte let kraloval v Jeruzalémě, a nečinil toho, což pravého bylo před očima Hospodinovýma, jako David otec jeho.
Ahaz ne ja-higni piero ariyo kane obedo ruoth kendo nobedo e loch kodak Jerusalem kuom higni apar gauchiel kodak Jerusalem. To timbene ne ok longʼo e nyim wangʼ Jehova Nyasaye kaka timbe Daudi kwar mare ne chalo.
2 Ale chodil po cestách králů Izraelských, nýbrž nadělal také slitin modlářských.
Noluwo timbe ruodhi mag Israel kendo nothedho kido milamogo Baal.
3 Přesto i sám kadíval v údolí Benhinnom, a pálil syny své ohněm podlé ohavností pohanů, kteréž vyhnal Hospodin před syny Izraelskými.
Notimo liswa e Holo mar Ben Hinom kendo nochiwo nyithinde e mach kaka misango miwangʼo pep koluwo timbe mamono mag ogendini mane Jehova Nyasaye oriembo e nyim jo-Israel.
4 A obětoval i kadíval na výsostech a na pahrbcích, i pod každým stromem zeleným.
Notimo misengini kendo owangʼo ubani mangʼwe ngʼar e kuonde motingʼore malo mag lemo, ewi gode matindo kendo e bwo yiende motimo otiep.
5 Protož dal jej Hospodin Bůh jeho v ruku krále Syrského. Kteříž porazivše jej, zajali odtud množství veliké, a přivedli je do Damašku. Nad to i v ruku krále Izraelského dán jest, kterýž porazil jej porážkou velikou.
Omiyo Jehova Nyasaye ma Nyasache nochiwe e lwet ruodh Aram mi jo-Aram noloye kendo nomako joge mangʼeny kaka joma otwe kendo noterogi Damaski. Bende nochiwe e lwet ruodh Israel, mane onego joge mangʼeny.
6 Nebo pomordoval Pekach syn Romeliášův v Judstvu sto a dvadcet tisíců dne jednoho, vše mužů udatných, proto že opustili Hospodina Boha otců svých.
Kuom odiechiengʼ achiel Peka wuod Remalia nonego jolweny mag Juda alufu achiel nikech Juda nosejwangʼo Jehova Nyasaye, ma Nyasach kweregi.
7 Zabil také Zichri, rytíř Efraimský Maaseiáše syna králova, a Azrikama, správce domu jeho, a Elkána, druhého po králi.
Zikri thuon Efraim nonego Maseya wuod ruoth kod Azrikam jatelo mane ochungʼ ne od ruoth kod Elkana mane jalup ruoth.
8 Nadto zajali též synové Izraelští z bratří svých dvakrát sto tisíc žen, synů a dcer, ano i kořistí mnoho nabrali od nich, a vezli loupež do Samaří.
Jo-Israel nomako owetegi alufu mia ariyo mane gin mon kod yawuowi kod nyiri. Bende ne giyako mwandu mangʼeny mane gitingʼo gidwoko Samaria.
9 Byl pak tu prorok Hospodinův, jménem Oded, kterýž vyšed proti vojsku přicházejícímu do Samaří, řekl jim: Hle, rozhněvav se Hospodin Bůh otců vašich na Judské, vydal je v ruku vaši, a vy jste je pomordovali v prchlivosti, kteráž až k nebi dosáhla.
To noyudo ka janabi mar Jehova Nyasaye ma nyinge Oded ne ni kanyo kendo nodhi moromo kod jolweny kane gidwogo Samaria. Nowachonegi niya, “Jehova Nyasaye, ma Nyasach kwereu osechiwo jo-Juda e lwetu nikech nokecho kodgi, to un to koro usenegogi gi ich wangʼ marach omiyo wachni osetundo ira e polo.
10 A ještě Judské a Jeruzalémské myslíte sobě podrobiti za pacholky a děvky. Zdaliž i vy, i vy, jste bez hříchů proti Hospodinu Bohu vašemu?
To koro udwaro keto chwo kod mond Juda gi Jerusalem wasumbiniu. Donge un bende un joketho kuom timo richo e nyim Jehova Nyasaye, ma Nyasachu?
11 A protož nyní poslechněte mne, a doveďte zase zajaté, kteréž jste zajali z bratří svých; nebo jinak hněv prchlivosti Hospodinovy bude proti vám.
Omiyo chikuru itu maber! Weuru joweteu ma usemako odogi nimar mirima mager osemako Jehova Nyasaye nikech un.”
12 Tedy povstali někteří z předních synů Efraimových: Azariáš syn Jochananův, Berechiáš syn Mesillemotův, Ezechiáš syn Sallumův, a Amaza syn Chadlaiův proti těm, kteříž se vracovali z té vojny.
Eka jotelo moko mag Efraim kaka Azaria wuod Jehohanan gi Berekia wuod Meshilemoth gi Jehizkia wuod Shalum kod Amasa wuod Hadlai bende nodhi mokwero jogo mane oa e lweny.
13 A řekli jim: Nepřivedete sem těch zajatých; nebo vinu proti Hospodinu myslíte na nás uvesti, přivětšujíce hříchů našich a provinění našich. Veliký tě zajisté hřích náš a prchlivost hněvu proti Izraelovi.
Negiwacho niya, “Ok unyal kelo jogo ma umako kaeni, nimar kutimo kamano to wanabed joketho e nyim Jehova Nyasaye. Koso udwaro medo richo ewi mago ma wasetimo? Richo ma wasetimo duongʼ moloyo kendo mirimbe mager ni kuom Israel.”
14 Takž nechali vojáci těch zajatých i kořistí svých před knížaty a vším shromážděním.
Kuom mano, jolwenygi noweyo joma negimako kaachiel gi mwandu mane gipeyo ka gin e nyim jotelo kod joma nochokore duto.
15 A přičinivše se muži někteří ze jména znamenaní, vzali ty zajaté, a všecky, kteřížkoli z nich nebyli odění, přiodíli je z těch kořistí. A když je zobláčeli a zobouvali, nakrmili i napojili, ano i pomazali, a zprovodili na oslích, každého nemocného z nich, a dovedli ho do Jericha města palmového k bratřím jejich, potom navrátili se do Samaří.
Joma noluong nying-gigo nokawo jogo mane omaki kendo negimiyo joma ne niduge duto lewni mane gigolo kuom gik mane gipeyo. Ne gimiyogi lewni kod wuoche, chiemo kod math, ne giwiro kuonde manoriemo gi mo. Jogo duto mane ool notingʼ e punde ka giterogi Jeriko, ma bende iluongo ni Dala Maduongʼ mar Othidhe kuma jowetegi mamoko ne nitiere, bangʼe negidok Samaria.
16 Toho času poslal král Achas k králům Assyrským, aby mu pomoc dali.
E kindeno ruoth Ahaz nokwayo ruodh Asuria mondo okonye.
17 Nebo ještě přitáhli i Idumejští, a zbili některé z Judských, a jiné zajali.
Jo-Edom bende nomonjo jo-Juda kendo negimako ji mangʼeny.
18 Nadto i Filistinští učinili vpád do měst, na rovinách k straně polední Judstva, a vzali Betsemes a Aialon, a Gederot a Socho i vsi jeho, a Tamna i vsi jeho, a Gimzo i vsi jeho, a bydlili v nich.
Jo-Filistia bende nosemonjo mier mane ni e bwo gode matindo kod man Negev ei Juda. Negimako kendo gikawo Beth Shemesh, Aijalon kod Gederoth kaachiel gi Soko, Timna kod Gimzo koriwore gi mier matindo molworogi.
19 Tak zajisté ponižoval Hospodin Judy pro Achasa krále Izraelského, proto že odvrátil Judu, aby naprosto převráceně činil proti Hospodinu.
Jehova Nyasaye nodwoko jo-Juda chien nikech timbe Ahaz ruodh Israel nimar nosejiwo timbe maricho e piny Juda, kendo noseweyo luwo Jehova Nyasaye.
20 A tak přitáhl k němu Tiglatfalazar král Assyrský, a více ho ssužoval, nežli mu pomáhal.
Tiglath-Pilesa ruodh Asuria nobiro ire to kar konye to nomonje.
21 A ačkoli Achas vzal z domu Hospodinova a domu královského, i od knížat, a dal králi Assyrskému, však nedal jemu pomoci.
Kuom mano, Ahaz nokawo gik moko mag hekalu mar Jehova Nyasaye gi od ruoth kod ute joka ruoth momiyo ruodh Asuria to mano ne ok okonye.
22 V který pak koli čas byl ssužován, tím větší převrácenost páchal proti Hospodinu. Takový byl král Achas.
E ndalo mar chandruokne ruoth Ahaz nomedo weyo luwo Jehova Nyasaye.
23 Nebo obětoval bohům Damašským, kteříž ho porazili, a řekl: Poněvadž bohové králů Syrských pomáhají jim, těm obětovati budu, aby mně pomáhali. Ale oni byli ku pádu jemu, ano i všemu Izraeli.
Notimo liswa ni nyiseche manono mag jo-Damaski mane oseloye. Noparo niya, “Nikech nyiseche manono mag ruodhi jo-Aram nokonyogi, abiro timo nigi liswa mondo mi gikonya.” To negimiyo opodho kaachiel gi jo-Israel.
24 Pročež shromáždiv Achas nádoby domu Božího, osekal je, a zamkl dvéře domu Hospodinova, a nadělal sobě oltářů při každém úhlu v Jeruzalémě.
Ahaz nochoko gige lemo mag hekalu mar Nyasaye mogologi oko. Eka noloro dhout hekalu mar Jehova Nyasaye bangʼe nogero kende mag misango e kamoro amora ma yore mag Jerusalem ogomoe.
25 Ano i v každém městě Judském zdělal výsosti, aby kadil bohům cizím, a tak popouzel k hněvu Hospodina Boha otců svých.
Nogero kuonde motingʼore gi malo mag lemo e miech Juda duto mondo otim misango ne nyiseche mamoko kokwinyogo Jehova Nyasaye, ma Nyasach kweregi mondo owangʼ iye.
26 O jiných pak věcech jeho, a o všech cestách jeho, prvních i posledních zapsáno jest v knize králů Judských a Izraelských.
Gik mamoko duto mane otimo e ndalo lochne kod gik manotimo duto koa kar chakruokgi nyaka gikogi ondikie kitap ruodhi mag Juda kod Israel.
27 I usnul Achas s otci svými, a pochovali jej v městě Jeruzalémě; nebo nevložili ho do hrobů králů Izraelských. I kraloval Ezechiáš syn jeho místo něho.
Ahaz notho moyweyo gi kwerene kendo noyike e dala maduongʼ mar Jerusalem; to ne ok oike e liete ruodhi mag Israel. Kendo Hezekia wuode nobedo ruoth kare.
