2 Kronická 25
1 V pětmecítma letech kralovati počal Amaziáš, a kraloval dvadceti devět let v Jeruzalémě. Jméno matky jeho Joadan z Jeruzaléma.
Amaziah te kum kul kum nga a lo ca vaengah manghai tih Jerusalem ah kum kul kum ko manghai. A manu ming tah Jerusalem lamkah Jehoaddin ni.
2 A činil to, což pravého bylo před očima Hospodinovýma, ale však ne srdcem upřímým.
BOEIPA mikhmuh ah a thuem a saii dae thinko rhuemtuet nen moenih.
3 I stalo se, když bylo upevněno království jeho, že zmordoval služebníky své, kteříž zabili krále otce jeho.
Anih kut hmuiah ram te a cak vanbangla a napa manghai aka ngawn a sal rhoek te a ngawn.
4 A však synů jejich nekázal mordovati, ale učinil tak, jakž psáno jest v zákoně, v knize Mojžíšově, kdež přikázal Hospodin, řka: Nebudou na hrdle trestáni otcové za syny, aniž synové trestáni budou na hrdle za otce, ale jeden každý za svůj hřích umře.
A ca rhoek te tah Moses cabu dongkah olkhueng khuiah a daek bangla duek sak pawh. Te ah te BOEIPA loh a uen tih, “A ca kongah a napa duek boel saeh, a napa kongah a ca he duek boel saeh. Hlang he amah tholhnah kongah amah duek saeh,” a ti.
5 Zatím shromáždil Amaziáš lid Judský, a ustanovil po domích otcovských čeledí jejich hejtmany a setníky, po všem Judstvu a pokolení Beniaminovu, a sečtl je od dvadcítiletých a výše, a našel jich třikrát sto tisíc vybraných mužů bojovných, kopidlníků a pavézníků.
Amaziah loh Judah te a coi tih amih te a napa imkhui tarhing ah thawngkhat mangpa, yakhat mangpa te Judah pum neh Benjamin ham a pai sak. Te vaengah amih te tongpa kum kul lamloh a so hang te a soep. Te vaengah cai neh photlinglen aka pom tih caempuei la caeh ham a coelh he thawng ya thum a hmuh.
6 Najal také ze mzdy z Izraele sto tisíc mužů udatných ze sta hřiven stříbra.
Israel lamkah tatthai hlangrhalh thawng yakhat te cak talent yakhat neh a paang.
7 Muž pak Boží přišel k němu, řka: Ó králi, nechť netáhne s tebou vojsko Izraelské; nebo Hospodin není s Izraelem, a všechněmi syny Efraimovými.
Te vaengah Pathen kah hlang te anih taengla pawk tih, “Manghai aw, Israel caempuei te nang taengla ha pawk mahpawh. BOEIPA he Israel taeng neh Ephraim koca boeih taengah a om moenih.
8 Ale táhni ty. Učiniž tak, a posilň se k boji; jinak porazí tě Bůh před nepřátely, neboť může Bůh i pomoci i poraziti.
Na cet tih caemtloek vaengah thaahuel la na saii mai cakhaw Pathen loh nang te thunkha mikhmuh ah m'palet sak ni. Pathen taengah tah bom ham neh palet sak ham khaw thadueng om a ti nah.
9 Tedy řekl Amaziáš muži Božímu: Jakž pak udělám s stem hřiven stříbra, kteréž jsem dal vojsku Izraelskému? Odpověděl muž Boží: Máť Hospodin mnohem více nad to, což by dal tobě.
Amaziah loh Pathen kah hlang te, “Tedae Israel caem hamla talent yakhat ka paek nen te balae ka saii eh?,” a ti tah. Te vaengah Pathen kah hlang loh, “Te lakah a kum ngai nang taengah m'paek ham te BOEIPA taengah om,” a ti nah.
10 A tak oddělil Amaziáš vojsko to, kteréž bylo přitáhlo k němu z Efraim, aby odešli na místo své. Pročež rozhněvali se náramně na Judské a navrátili se k místu svému s velikým hněvem.
Te dongah amih te Amaziah loh a phihrha sak tih anih taengla aka pawk caem te khaw Ephraim lamloh amah hmuen la a caeh sak. Te vaengah amih kah thintoek te Judah taengah sai khungdaeng tih amah hmuen la thinling thintoek neh mael uh.
11 Mezi tím Amaziáš posiliv se, vedl lid svůj, a táhl do údolí solnatého, a porazil synů Seir deset tisíců.
Te phoeiah tah Amaziah loh thaa a huel tih a pilnam te a khool. Kolrhawk la cet bal tih Seir koca thawng rha te a ngawn.
12 Deset také tisíců živých jali synové Judští, a vedli na vrch skály, a sházeli je s vrchu té skály, tak že se všickni zrozráželi.
Te vaengah Judah ca rhoek te a hing la thawng rha a sol tih amih te thaelpang pango la a khuen uh. Te phoeiah amih te thaelpang pango lamloh a tulh uh tih a pum la sah uh.
13 Vojsko pak to, kteréž zase odeslal Amaziáš, aby netáhlo s ním na vojnu, vtrhlo do měst Judských od Samaří až do Betoron, a pobivše z nich tři tisíce, nabrali loupeží mnoho.
Caemtloek vaengah anih neh aka pongpa khuiah caem pa rhoek te Amaziah loh a mael sak vaengah tah, Judah khopuei ah Samaria lamloh Bethhoron la capit uh tih, te rhoek lamkah te thawng thum a ngawn uh dongah kutbuem muep a poelyoe uh.
14 I stalo se, když se vracel Amaziáš od porážky Idumejských, že přivezl s sebou bohy synů Seir, a vyzdvihl je sobě za bohy, a skláněl se před nimi, a kadil jim.
Edom aka ngawn lamloh Amaziah a mael hnukah atah Seir ca rhoek kah pathen te a khuen. Te te amah ham pathen la a khueh tih a mikhmuh ah a bakop pah, te rhoek taengah phum uh.
15 A protož rozhněval se náramně Hospodin na Amaziáše, a poslal k němu proroka, kterýž jemu řekl: Proč hledáš bohů lidu toho, kteříž nevytrhli lidu svého z ruky tvé?
Te dongah BOEIPA kah thintoek te Amaziah taengah sai tih a taengla tonghma a tueih pah. Te vaengah anih te, “Balae tih nang kut lamkah a pilnam aka huul thai pawh pilnam pathen te na toem?” a ti nah.
16 Stalo se pak, když on k němu mluvil, řekl mu král: Co tě postavili, abys byl rádcím královským? Přestaniž, nechceš-li bit býti. A tak přestal prorok, však řekl: Seznávám, že tě usoudil Bůh zahladiti, poněvadž učiniv to, neuposlechl jsi rady mé.
A taengah a thui ham a om li vaengah anih te, “Manghai taengah aka uento la nang kam paek uh a? Nang te paa laeh, balae tih nang n'ngawn uh eh?,” a ti nah. Te vaengah tonghma te a paa sak dae, “Ka cilsuep he na hnatun pawt tih he tla na saii dongah nang phae hamla Pathen loh a thui te ka ming,” a ti nah.
17 Tedy poradiv se Amaziáš král Judský, poslal k Joasovi synu Joachaza syna Jéhu, králi Izraelskému, řka: Nuže, pohleďme sobě v oči.
Judah manghai Amaziah loh a uen phoeiah tah Israel manghai Jehu koca, Jehoahaz capa Joash te a tah tih, “Nang te lo lamtah maelhmai hmu uh rhoi sih,” a ti nah.
18 I poslal Joas král Izraelský k Amaziášovi králi Judskému, a řekl: Bodlák, kterýž byl na Libánu, poslal k cedru Libánskému, řka: Dej dceru svou synu mému za manželku. V tom šlo tudy zvíře polní, kteréž bylo na Libánu, a pošlapalo ten bodlák.
Tedae Israel manghai Joash loh Judah manghai Amaziah te ol a pat tih, “Lebanon kah mutlo hling loh Lebanon kah lamphai te a tah tih, 'Nang canu te kai capa yuu la m'pae mai,’ a ti nah. Te vaengah Lebanon ah aka pong khohmuen mulhing loh mutlo hling te a taelh.
19 Myslil jsi: Aj, porazil jsem Idumejské, protož pozdvihlo tě srdce tvé, tak že se tím honosíš. Medle, zůstaň v domě svém. Proč se máš zapletati v takové zlé, až bys padl i ty i Juda s tebou?
Edom na ngawn te na thui tih na lungbuei thangpom ham na phuel uh coeng te. Namah im ah om laeh. Balae tih boethae te na huet? Te dongah ni namah neh na taengkah Judah khaw na cungku puei,” a ti nah.
20 Ale neuposlechl Amaziáš; nebo od Boha to bylo, aby je vydal v ruku oněchno, proto že hledali bohů Idumejských.
Tedae Amaziah loh a hnatun pawt he Pathen taeng lamkah coeng dongah ni. Edom pathen te a toem uh dongah amih kut ah a tloeng van.
21 Takž vytáhl Joas král Izraelský, a pohleděli sobě v oči s Amaziášem králem Judským v Betsemes, kteréž jest Judovo.
Israel manghai Joash te cet tangloeng tih Judah kah Bethshemesh ah Judah manghai Amaziah neh a maelhmai a hmuh uh.
22 I poražen jest Juda před Izraelem, a utíkali jeden každý do příbytků svých.
Te vaengah Judah te Israel mikhmuh ah yawk tih hlang khaw amah kah dap la rhaelrham uh.
23 Amaziáše pak krále Judského, syna Joasova, jenž byl syn Joachazův, jal Joas král Izraelský u Betsemes, a přivedl jej do Jeruzaléma, a zbořil zdi Jeruzalémské odbrány Efraim až k bráně úhlu na čtyři sta loktů.
Jehoahaz koca Joash capa Judah manghai Amaziah te khaw Israel manghai Joash loh Bethshemesh ah a tuuk tih anih te Jerusalem la akhuen. Te phoeiah Jerusalem vongtung te Ephraim vongka lamloh bangkil vongka hil dong ya li te a phae pah.
24 A pobrav všecko zlato a stříbro i všecko nádobí, kteréž se nalezlo v domě Božím u Obededoma, a v pokladích domu královského, také i ty, kteříž byli v zástavě, navrátil se do Samaří.
Te vaengah sui neh cak boeih khaw, Obededom neh Pathen im kah a hmuh hnopai boeih khaw, manghai im kah thakvoh te khaw, hlangtlan ca rhoek te khaw Samaria la a mael puei.
25 Byl pak živ Amaziáš syn Joasův, král Judský, po smrti Joasa syna Joachaza, krále Izraelského, patnácte let.
Israel manghai Jehoahaz capa Joash a dueknah hnukah Judah manghai Joash capa Amaziah he kum hlai nga hing pueng.
26 Ale o jiných činech Amaziášových, prvních i posledních, vypsáno jest v knize o králích Judských a Izraelských.
Amaziah kah ol noi a kung neh a dong khaw, Judah neh Israel manghai cabu khuiah a daek uh moenih a te?
27 Od toho zajisté času, jakž se spustil Amaziáš Hospodina, spikli se jedovatě proti němu v Jeruzalémě. A když utekl do Lachis, poslali za ním do Lachis, a zabili jej tam.
Te vaeng tue lamlong tah Amaziah te BOEIPA hnuk lamloh nong tih anih te Jerusalem ah lairhui neh a taeng uh. Te dongah Lakhish la rhaelrham dae anih hnukah Lakhish la a tueih uh tih anih te pahoi a duek sakuh.
28 A přinesše ho na koních, pochovali jej s otci jeho v městě Judově.
Anih te marhang neh a phueih uh tih Judah khopuei kah a napa rhoek taengah a up uh.
