2 Kronická 15
1 Tehdy na Azariáše syna Odedova sstoupil duch Boží.
Božji Duh je prišel nad Odédovega sina Azarjá.
2 Pročež vyšed vstříc Azovi, řekl jemu: Slyšte mne, Azo i všecko pokolení Judovo a Beniaminovo. Hospodin byl s vámi, dokudž jste byli s ním, a budete-li ho hledati, najdete ho; pakli ho opustíte, opustíť vás.
Ta je odšel ven, da sreča Asája in mu rekel: »Prisluhni mi, Asá, ves Juda in Benjamin. Gospod je z vami, dokler ste vi z njim in če ga iščete, se vam bo dal najti, toda če ga zapustite, bo on zapustil vas.
3 Po mnohé zajisté dny Izrael jest bez pravého Boha a bez kněží, učitelů i bez zákona,
Torej dolgo časa je bil Izrael brez resničnega Boga, brez duhovnika, ki bi učil in brez postave.
4 Ješto, kdyby se v úzkosti své k Hospodinu Bohu Izraelskému byli obrátili a hledali ho, byliť by ho nalezli.
Toda ko so se v svoji stiski obrnili h Gospodu, Izraelovemu Bogu in ga iskali, se jim je dal najti.
5 Ale časů těchto není bezpečno vycházeti ani vcházeti; nebo nepokoj veliký jest mezi všemi obyvateli země,
V tistih časih ni bilo miru tistemu, ki je odšel ven niti tistemu, ki je vstopil, temveč so bile velike nevšečnosti nad vsemi prebivalci dežel.
6 Tak že šlapá národ po národu, a město po městu, proto že Bůh kormoutí je všelijakými úzkostmi.
Narod je bil uničen od naroda in mesto od mesta, kajti Bog jih je jezil z vsemi nadlogami.
7 Protož vy posilňte se, a neopouštějte rukou svých; nebo má mzdu práce vaše.
Bodite torej močni in vaše roke naj ne bodo šibke, kajti vaše delo bo nagrajeno.«
8 A když slyšel Aza slova ta a proroctví Odeda proroka, posilil se, a vyplénil ohavnosti ze vší země Judské a Beniaminské, i z měst, kteráž byl vzal na hoře Efraim, a obnovil oltář Hospodinův, kterýž byl před síní Hospodinovou.
Ko je Asá slišal te besede in prerokbo preroka Odéda, se je opogumil in odstranil gnusne malike iz vse Judove in Benjaminove dežele in iz mest, ki jih je vzel z gore Efrájim in obnovil Gospodov oltar, ki je bil pred Gospodovim preddverjem.
9 Potom shromáždil všecko pokolení Judovo i Beniaminovo, a příchozí s nimi z Efraima, Manassesa a Simeona; nebo jich bylo uteklo k němu z lidu Izraelského velmi mnoho, vidouce, že Hospodin Bůh jeho jest s ním.
Zbral je ves Juda in Benjamin in z njimi tujce iz Efrájima, Manáseja in Simeona, kajti iz Izraela so se v obilju zatekali k njemu, ko so videli, da je bil Gospod, njegov Bog, z njim.
10 I sebrali se do Jeruzaléma třetího měsíce, patnáctého léta kralování Azova,
Tako so se zbrali skupaj pri Jeruzalemu, v tretjem mesecu, v petnajstem letu Asájevega kraljevanja.
11 A obětovali Hospodinu v ten den z kořistí přihnaných, volů sedm set a ovcí sedm tisíc.
Isti čas so darovali Gospodu od plena, ki so ga privedli, sedemsto volov in sedemsto ovc.
12 A vešli v smlouvu, aby hledali Hospodina Boha otců svých, z celého srdce svého a ze vší duše své,
Vstopili so v zavezo, da iščejo Gospoda, Boga svojih očetov, z vsem svojim srcem in z vso svojo dušo,
13 A kdož by koli nehledal Hospodina Boha Izraelského, aby byl usmrcen, buď malý neb veliký, buď muž neb žena.
da kdorkoli ne bi iskal Gospoda, Izraelovega Boga, bi bil usmrčen, bodisi majhen ali velik, moški ali ženska.
14 I přisáhli Hospodinu hlasem velikým, s zvukem na trouby i na pozouny.
In prisegli so Gospodu z močnim glasom, vriskanjem, s trobentami in kornéti.
15 Všecken zajisté lid Judský radoval se z přísahy té; nebo celým srdcem svým přisáhli, a se vší ochotností hledali ho, a nalezli jej. I dal jim odpočinutí Hospodin se všech stran.
Ves Juda se je veselil ob prisegi, kajti prisegli so z vsem svojim srcem in ga iskali z vso svojo željo in on se jim je dal najti. In Gospod jim je dal počitek naokoli.
16 Nadto i Maachu matku ssadil Aza král, aby nebyla královnou, proto že byla vzdělala v háji hroznou modlu. I podťal Aza modlu tu hroznou, a zdrobil i spálil ji při potoku Cedron.
Tudi glede Maáhe, matere kralja Asája, jo je ta odstranil, da bi bila kraljica, ker si je naredila malika v ašeri. Asá je posekal njenega malika, ga poteptal in ga zažgal pri potoku Kidron.
17 Ačkoli výsosti nebyly zkaženy v lidu Izraelském, srdce však Azovo bylo celé po všecky dny jeho.
Toda visoki kraji niso bili odvzeti iz Izraela. Kljub temu je bilo Asájevo srce vse njegove dni popolno.
18 Vnesl také ty věci, kteréž posvěceny byly od otce jeho, i to, čehož sám posvětil, do domu Božího, stříbro, zlato i nádoby.
V Božjo hišo je prinesel stvari, ki jih je njegov oče posvetil in te, ki jih je sam posvetil: srebro, zlato in posode.
19 A nebylo války až do léta třidcátého pátého kralování Azova.
In nobene vojne ni bilo več do petintridesetega leta Asájevega kraljevanja.
