1 Samuelova 30
1 Byl pak, když se navrátil David a muži jeho do Sicelechu, den třetí, jakž Amalechitští byli vpád učinili k straně polední i k Sicelechu, a vyhubili Sicelech, a vypálili jej.
Pea kuo hoko ʻa Tevita mo hono kau tangata ki Sikilaki ʻi hono tolu ʻoe ʻaho, pea pehē, naʻe tauʻi ʻe he kakai ʻAmaleki ʻae potu tonga, mo Sikilaki, pea kuo taaʻi ʻa Sikilaki, pea tutu ʻaki ʻae afi.
2 A zajali ženy, kteréž byly v něm. Nezabili žadného, ani malého ani velikého, ale szajímali a odešli cestou svou.
Pea kuo nau maʻu fakapōpula ʻae kau fefine naʻe ʻi ai: naʻe ʻikai tenau tāmateʻi ha tokotaha, ʻae lahi pe ko e siʻi, ka naʻa nau fetuku ʻakinautolu ʻo ʻave, pea ʻalu ʻi honau hala.
3 A když přišel David a muži jeho k městu, aj, vypáleno bylo ohněm, a ženy jejich, též synové a dcery jejich zajati byli.
Pea naʻe hoko ʻa Tevita mo hono kau tangata ki he kolo, pea vakai, kuo tutu ia ʻaki ʻae afi, pea kuo ʻave fakapōpula honau ngaahi uaifi, mo ʻenau ngaahi fānau.
4 Tedy David i lid jeho, kterýž s ním byl, pozdvihše hlasu svého, plakali, až již více plakati nemohli.
Pea ko Tevita mo e kakai naʻe ʻiate ia naʻa nau hiki honau leʻo ʻo tangi, pea naʻa nau tangi ai pe ʻonau vaivai.
5 Obě také manželky Davidovy zajaty jsou, Achinoam Jezreelitská, a Abigail žena někdy Nábale Karmelského.
Pea kuo maʻu fakapōpula ʻae ongo uaifi ʻo Tevita, ʻa ʻAhinoami ko e fefine Sesilili, mo ʻApikale naʻe mali mo Napale ko e tangata Kameli.
6 I ssoužen jest David náramně, nebo se smlouval lid, aby ho ukamenovali, (hořkostí zajisté naplněna byla duše všeho lidu, jednoho každého pro syny jeho a pro dcery jeho). Však posilnil se David v Hospodinu Bohu svém.
Pea naʻe mamahi lahi ʻa Tevita; he naʻe alea ʻae kakai ke tolongaki ia ʻaki ʻae maka, koeʻuhi kuo mamahi lahi ʻaupito ʻae loto ʻoe kakai kotoa pē, ʻo taki taha ʻae tangata ki hono ngaahi foha, pea ki hono ngaahi ʻofefine: ka naʻe fakafiemālieʻi ia ʻe Tevita ʻia Sihova ko hono ʻOtua.
7 I řekl David Abiatarovi knězi, synu Achimelechovu: Medle, vezmi na sebe efod. I vzal Abiatar efod pro Davida.
Pea naʻe pehē ʻe Tevita kia ʻApiata ko e taulaʻeiki, ko e foha ʻo ʻAhimeleki, “ʻOku ou kole kiate koe, ʻomi ki heni ʻae ʻefoti.” Pea ʻomi ki ai ʻe ʻApiata ʻae ʻefoti kia Tevita.
8 Tázal se pak David Hospodina, řka: Mám-li honiti lotříky ty? A dohoním-li se jich? I řekl jemu: Hoň, nebo se jich jistě dohoníš, a své mocně vysvobodíš.
Pea naʻe fehuʻi ʻe Tevita kia Sihova, ʻo pehē, “Te u tuli ki he kau tau? Te u maʻu ʻakinautolu?” Pea naʻe tala pehē ʻe ia kiate ia, “Tuli: ko e moʻoni te ke maʻu ʻakinautolu, pea ko e moʻoni te ke toe maʻu [kotoa pē].”
9 A tak odšed David sám i těch šest set mužů, kteříž byli s ním, přišli až ku potoku Bezor; někteří pak tu pozůstali.
Ko ia naʻe ʻalu ai ʻa Tevita, ʻaia mo e kau tangata ʻe toko onongeau naʻe ʻiate ia, ʻonau hoko ki he vaitafe ko Pisoa, ʻaia naʻe nofo ki ai ʻakinautolu naʻe tuku kimui.
10 I honil je David se čtyřmi sty mužů; nebo bylo pozůstalo dvě stě mužů, kteříž ustavše, nemohli přejíti potoka Bezor.
Pea naʻe tuli ʻakinautolu ʻe Tevita, ʻaia mo e kau tangata ʻe toko fāngeau: he naʻe nofo kimui ʻae toko uangeau, ʻaia naʻa nau vaivai lahi ʻo ʻikai tenau faʻa lava ki he kauvai ʻe taha ʻi Pisoa.
11 A nalezše muže Egyptského v poli, přivedli jej k Davidovi. I dali jemu chleba, aby pojedl; dali jemu také i vody píti.
Pea naʻa nau ʻilo ʻae tangata ʻIsipite ʻi he ngoue, ʻonau ʻomi ia kia Tevita, pea ne ʻatu kiate ia ʻae mā, pea ne kai pea nau fakainu ia ʻi he vai.
12 Dali jemu též kus hrudy fíků a dva hrozny suché. A tak pojedl a okřál zase, (nebo byl nic nejedl ani nepil tři dni a tři noci).
Pea naʻa nau tuku kiate ia ʻae konga fiki naʻe natu; mo e fuhi kālepi mōmoa ʻe ua: pea hili ʻene kai, naʻe toe haʻu hono laumālie kiate ia: he naʻe ʻikai kai ʻe ia ha mā, pe inu ha vai, ʻi he ʻaho ʻe tolu mo e pō ʻe tolu.
13 Zatím řekl jemu David: Èí jsi ty? A odkud jsi? Kterýž odpověděl: Rodem jsem z Egypta, služebník muže Amalechitského, a opustil mne pán můj, proto že jsem stonal, dnes třetí den.
Pea naʻe pehē ʻe Tevita kiate ia, “ʻOku ke kau koe mo hai? Pea ʻoku haʻu mei fē koe?” Pea pehē ʻe ia, “Ko e tangata talavou au mei ʻIsipite, ko e tamaioʻeiki ʻae tangata ʻAmaleki; pea naʻe liʻaki au ʻe heʻeku ʻeiki ʻi he ʻaho ʻe tolu kuo hili ko e meʻa ʻi he tuia ʻa hoku mahaki.”
14 Byli jsme zajisté vpád učinili k straně polední Ceretejského, a v tu stranu, kteráž jest Judova, a ku poledni, kteráž jest Kálefova, a Sicelech jsme vypálili ohněm.
Naʻa mau hoko atu ʻo tauʻi ʻae potu tonga ʻo Keliti, pea ki he potu ʻoku ʻia Siuta, pea ki he potu tonga ʻo Kelepi pea mau tutu ʻa Sikilaki ʻaki ʻae afi.
15 Tedy řekl jemu David: Mohl-li bys dovésti mne k těm lotříkům? Kterýž řekl: Přisáhni mi skrze Boha, že mne nezabiješ, a že mne nevydáš v ruku pána mého, a přivedu tě na ty lotříky.
Pea naʻe pehē ʻe Tevita kiate ia, “ʻOku ke faʻa ʻave au ki he kakai ko ia? Pea pehē ʻe ia, “Fuakava kiate au ʻi he ʻOtua ʻe ʻikai te ke tāmateʻi au, pe tukuange au ki he nima ʻo hoku ʻeiki, pea te u ʻave koe ki he kakai ni.”
16 I přivedl ho. (A aj, byli se rozprostřeli po vší té zemi, jedouce a pijíce a provyskujíce nade všemi kořistmi tak velikými, kteréž pobrali z země Filistinské a z země Judovy.)
Pea ʻi heʻene ʻomi ia ki ai, vakai, kuo nau nofo mafola atu mamaʻo ʻi he funga kelekele kotoa pē, ʻoku nau kai mo inu, mo meʻe, ko e meʻa ʻi he ngaahi vete lahi kuo nau maʻu mei he fonua ʻoe kakai Filisitia, pea mei he fonua ʻo Siuta.
17 Protož bil je David od večera až do večera druhého dne, aniž kdo z nich ušel, kromě čtyř set mládenců, kteříž vsedše na velbloudy, utekli.
Pea naʻe teʻia ʻakinautolu ʻe Tevita mei he hengihengi ʻo aʻu atu ki he efiafi ʻoe ʻaho naʻa na feholoi: pea naʻe ʻikai hao ha tangata ʻe tokotaha ʻokinautolu, ka ko e kau talavou ʻe toko fāngeau naʻe heka ʻi he fanga kāmeli naʻe hola.
18 A tak odjal David všecko, což byli pobrali Amalechitští; také obě ženy své vysvobodil David.
Pea naʻe toe maʻu kotoa pē ʻe Tevita ʻaia naʻe fetuku ʻo ʻave ʻe he kakai ʻAmaleki: pea naʻe toe fakahaofi ʻe Tevita hono ongo uaifi.
19 A nezhynulo jim nic, ani malého ani velikého, i z synů i ze dcer, i z loupeže a ze všeho, což jim vzato bylo; všecko zase David přivedl.
Pea naʻe ʻikai ha meʻa kuo mole ʻiate kinautolu, ʻi he meʻa siʻi, pe ʻi he meʻa lahi, pe ʻi he ngaahi foha, pe ʻi he ngaahi ʻofefine, pe ʻi he koloa vete, pe ha meʻa ʻe taha naʻa nau toʻo kiate kinautolu naʻe maʻu kotoa pē ʻe Tevita.
20 Nadto szajímal David všecka stáda bravů i skotů, kteráž hnali před dobytkem svým, a pravili: Totoť jsou kořisti Davidovy.
Pea naʻe ʻave ʻe Tevita ʻae ngaahi fanga manu siʻi mo e fanga manu lahi, ʻaia naʻa nau tekeʻi muʻomuʻa ʻi he ngaahi fanga manu lalahi niʻihi, ʻo ne pehē, “Ko eni ʻae vete ʻa Tevita.”
21 Přišel pak David k těm dvěma stům mužů, kteříž byli ustali, tak že nemohli jíti za Davidem, jimž byli kázali zůstati při potoku Bezor; tedy vyšli vstříc Davidovi a lidu, kterýž byl s ním. A přistoupiv David k tomu lidu, pozdravil jich přátelsky.
Pea naʻe haʻu ʻa Tevita ki he kau tangata ʻe toko uangeau ʻaia ko e meʻa ʻi heʻenau vaivai naʻe ʻikai tenau faʻa muimui ʻia Tevita, ʻakinautolu naʻa nau pule ke nofo ʻi he vaitafe ko Pisoa: pea naʻa nau ʻalu atu ke fakafetaulaki kia Tevita, pea kenau fakafetaulaki ki he kakai naʻe ʻiate ia: pea ʻi he hoko ʻa Tevita ʻo ofi ki he kakai, naʻe feʻiloaki ʻofa ia mo kinautolu.
22 Ale všickni, což jich koli bylo zlých a bezbožných mezi těmi muži, kteříž chodili s Davidem, mluvili, řkouce: Poněvadž nešli s námi, nedáme jim z kořistí, kteréž jsme odjali, toliko každému manželku jeho a syny jeho, aby vezmouce je, odešli.
Pea naʻe lea ai ʻae kau tangata kovi kotoa pē mo e kakai anga fakamaveuveu, ʻio, ʻakinautolu naʻe ʻalu mo Tevita, ʻo pehē, “Ko e meʻa ʻi he ʻikai siʻi tenau ʻalu mo kimautolu, ʻe ʻikai ai te mau ʻatu kiate kinautolu ha meʻa siʻi ʻi he vete ni kuo mau toe maʻu ni, kae ʻatu taki taha ki he tangata hono uaifi, mo ʻene fānau, koeʻuhi ke ne tataki ia ʻo ʻave, pea ʻalu ai.”
23 David pak řekl: Nečiňte tak, bratří moji, s tím, což nám dal Hospodin, kterýž nás ostříhal a dal vojsko, jenž vytáhlo proti nám, v ruku naši.
Pea naʻe pehē ʻe Tevita, “ʻE hoku kāinga, ʻe ʻikai te mou fai pehē, ʻi he ngaahi meʻa kuo foaki ʻe Sihova kiate kitautolu, ʻaia kuo ne fakamoʻui ʻakitautolu, pea fakahaofi ʻakitautolu mei he kakai naʻe haʻu ke tauʻi ʻakitautolu ʻi hotau fonua.
24 A kdož vás uposlechne v té věci? Nebo jakýž bude díl toho, kterýž vyšel k bitvě, takovýž bude díl i toho, kterýž hlídal břemen; rovně se děliti budou.
He ko hai ia ʻe tokanga kiate kimoutolu ʻi he meʻa ni? Kae hangē ko e ʻinasi ʻo ia ʻoku ʻalu hifo ki he tau, ʻe pehē pe ʻae ʻinasi ʻo ia ʻoku tatali ʻo leʻohi ʻae ngaʻotoʻota: tenau ʻinasi tatau pe.”
25 A tak bývalo od toho dne i potom, nebo to za právo a obyčej uložil v Izraeli až do tohoto dne.
Pea talu ʻae ʻaho ko ia ʻo fai kimui naʻa ne fokotuʻu ia ko e fono mo e tuʻutuʻuni maʻa ʻIsileli ʻo aʻu ki he ʻaho ni.
26 A když přišel David do Sicelechu, poslal z těch kořistí starším Juda, přátelům svým, řka: Teď máte dar z loupeží nepřátel Hospodinových.
Pea ʻi he hoko ʻa Tevita ki Sikilaki, naʻe fekau ʻe ia ke ʻatu ʻae koloa vete ki he kau mātuʻa ʻo Siuta, ʻio, ki hono ngaahi kāinga, ʻo pehē, “Vakai, ko e meʻaʻofa maʻamoutolu ʻi he vete mei he ngaahi fili ʻo Sihova;”
27 Těm, kteříž byli v Bethel, a kteříž v Rámat ku poledni, a kteříž byli v Jeter;
Kiate kinautolu naʻe ʻi Peteli, pea kiate kinautolu naʻe ʻi Lemoti ʻi he potu tonga, pea kiate kinautolu naʻe ʻi Satili,
28 Též kteříž v Aroer, a kteříž v Sefama, a kteříž v Estemo;
Pea kiate kinautolu naʻe ʻi ʻAloeli, pea kiate kinautolu naʻe ʻi Sifimoti, pea kiate kinautolu naʻe ʻi ʻEsitemoa,
29 A kteříž v Rachal, a kteříž v městech Jerachmeelových, a kteříž v městech Cinejského;
Pea kiate kinautolu naʻe ʻi Lakali, pea kiate kinautolu naʻe ʻi he ngaahi kolo ʻae kakai Selamili, pea kiate kinautolu naʻe ʻi he ngaahi kolo ʻoe kakai Kena,
30 I těm, kteříž v Horma, a kteříž v Korasan, a kteříž v Atach;
Pea kiate kinautolu naʻe ʻi Hoama, pea kiate kinautolu naʻe ʻi Kolasani, pea kiate kinautolu naʻe ʻi ʻAtaki,
31 A kteříž byli v Hebronu, i po všech místech, na nichž býval David s lidem svým.
Pea kiate kinautolu naʻe ʻi Hepeloni, pea ki he ngaahi potu kotoa pē ʻaia naʻe faʻa ʻāunofo ki ai ʻa Tevita mo hono kau tangata.
