< 1 Samuelova 24 >
1 I stalo se, že když se navrátil Saul od honění Filistinských, oznámili jemu, řkouce: Hle, David jest na poušti Engadi.
Quando Saul voltou de seguir os filisteus, foi-lhe dito: “Eis que David está no deserto de En Gedi”.
2 Tedy vzav Saul tři tisíce mužů vybraných ze všeho Izraele, odšel hledati Davida a mužů jeho na skalách kamsíků.
Então Saul tirou três mil homens escolhidos de todo Israel, e foi procurar Davi e seus homens nas rochas das cabras selvagens.
3 I přišel k stájím ovcí blízko cesty, kdež byla jeskyně, do níž všel Saul na potřebu; David pak a muži jeho seděli po stranách v té jeskyni.
A propósito, ele chegou aos currais de ovelhas, onde havia uma caverna; e Saul entrou para se aliviar. Agora Davi e seus homens estavam hospedados nas partes mais internas da caverna.
4 Protož řekli muži Davidovi jemu: Aj, tento jest den, o němž tobě mluvil Hospodin, řka: Aj, já dám nepřítele tvého v ruku tvou, abys mu učinil, jakť se koli líbiti bude. Tedy vstav David, uřezal tiše kus pláště Saulova.
Os homens de Davi lhe disseram: “Eis o dia em que Javé lhe disse: 'Eis que eu entregarei teu inimigo em tuas mãos, e tu lhe farás como bem te parecer'”. Então Davi levantou-se e cortou secretamente a saia do manto de Saul.
5 Potom pak padlo to těžce na srdce Davidovi, že uřezal křídlo pláště Saulova.
Afterward, o coração de David o golpeou porque ele havia cortado a saia de Saul.
6 Pročež řekl mužům svým: Uchovejž mne Hospodin, abych to učiniti měl pánu mému, pomazanému Hospodinovu, abych vztáhnouti měl ruku svou na něj, poněvadž jest pomazaný Hospodinův.
Ele disse a seus homens: “Javé proíbe que eu faça isto a meu senhor, o ungido de Javé, para estender minha mão contra ele, já que ele é o ungido de Javé”.
7 A tak zabránil David mužům svým těmi slovy, a nedal jim povstati proti Saulovi. Saul také vyšed z té jeskyně, bral se cestou svou.
Então David verificou seus homens com estas palavras, e não permitiu que eles se levantassem contra Saul. Saul se levantou da caverna, e seguiu seu caminho.
8 Potom vstal i David, a vyšed z jeskyně, volal za Saulem, řka: Pane můj králi! I ohlédl se Saul zpět, David pak sehnuv se tváří k zemi, poklonil se jemu.
David também se levantou depois, e saiu da caverna e gritou atrás de Saul, dizendo: “Meu senhor, o rei”! Quando Saul olhou para trás, David se curvou com o rosto voltado para a terra, e mostrou respeito.
9 A řekl David Saulovi: I proč posloucháš řečí lidských, kteříž praví: Hle, David hledá tvého zlého.
David disse a Saul: “Por que você escuta as palavras dos homens, dizendo: 'Eis que David procura te prejudicar?
10 Aj, dnešního dne viděti mohly oči tvé, že tě byl vydal Hospodin dnes v ruku mou v jeskyni. A byloť mi řečeno, abych tě zabil, ale šanoval jsem tě; nebo řekl jsem: Nevztáhnuť ruky své na pána svého, poněvadž jest pomazaný Hospodinův.
Eis que hoje seus olhos viram como Javé te entregou hoje nas minhas mãos na caverna. Alguns me incitaram a matá-lo, mas eu o poupei. Eu disse: “Não estenderei minha mão contra meu senhor, pois ele é o ungido de Yahweh”.
11 Nýbrž, otče můj, pohleď a viz kus pláště svého v ruce mé, a žeť jsem nechtěl, odřezuje křídlo pláště tvého, zabiti tebe. Poznejž tedy a viz, žeť není v úmysle mém nic zlého, ani jaké převrácenosti, a žeť jsem nezhřešil proti tobě; ty pak číháš na duši mou, abys mi ji odjal.
Além disso, meu pai, eis que sim, veja a saia de seu manto em minha mão; pois, no que eu cortei a saia de seu manto e não o matei, saiba e veja que não há mal nem desobediência em minha mão. Eu não pequei contra você, apesar de você caçar para que minha vida o tire.
12 Sudiž Hospodin mezi mnou a mezi tebou, a pomstiž mne Hospodin nad tebou, ale ruka má nebude proti tobě.
Que Yahweh julgue entre mim e você, e que Yahweh me vingue de você; mas minha mão não estará sobre você.
13 Jakož vzní ono přísloví starých: Od bezbožných vychází bezbožnost; protož nebudeť ruka má proti tobě.
Como diz o provérbio dos antigos, “do mal vem a maldade;” mas minha mão não estará sobre vós.
14 Na koho to jen vytáhl král Izraelský? Koho to honíš? Psa mrtvého, blechu jednu.
Contra quem saiu o rei de Israel? A quem o senhor persegue? Um cão morto? Uma pulga?
15 Ale budeť Hospodin soudce; on nechť rozsoudí mezi mnou a tebou, a nechť pohledí a vyvede při mou, a vysvobodí mne z ruky tvé.
Que Yahweh seja, portanto, juiz, e dê a sentença entre mim e você, e veja, e pleiteie minha causa, e me liberte de suas mãos”.
16 Když pak přestal David mluviti slov těch Saulovi, odpověděl Saul: Není-liž to hlas tvůj, synu můj Davide? A pozdvih Saul hlasu svého, plakal.
Quando Davi terminou de dizer estas palavras a Saul, ele disse: “É a sua voz, meu filho Davi? Saul levantou sua voz e chorou.
17 A řekl Davidovi: Spravedlivější jsi nežli já; nebo ty jsi mi odplatil se dobrým, já pak zlým tobě jsem se odplatil.
Ele disse a David: “Você é mais justo que eu; pois você me fez o bem, enquanto eu lhe fiz o mal”.
18 Ty zajisté ukázal jsi dnes, že mi činíš dobře; nebo ačkoli mne byl Hospodin zavřel v ruce tvé, však jsi mne nezabil.
Você declarou hoje como lidou bem comigo, porque quando Javé me entregou em suas mãos, você não me matou.
19 Zdali kdo nalezna nepřítele svého, propustí ho po cestě dobré? Ale Hospodin odplatiž tobě dobrým za to, co jsi mi dnešního dne učinil.
Pois se um homem encontra seu inimigo, será que ele o deixará ir embora ileso? Portanto, que Iavé lhe recompense bem pelo que você me fez hoje.
20 Protož nyní, (vím, že jistotně kralovati budeš, a že stálé bude v ruce tvé království Izraelské),
Agora, eis que eu sei que você certamente será rei e que o reino de Israel será estabelecido em suas mãos.
21 Nyní, pravím, přisáhni mi skrze Hospodina, že nevypléníš semene mého po mně, a nevyhladíš jména mého z domu otce mého.
Jura-me agora, portanto, por Javé, que não cortarás minha prole após mim, e que não destruirás meu nome fora da casa de meu pai”.
22 A tak přisáhl David Saulovi. I odšel Saul do domu svého, David pak a muži jeho vstoupili na bezpečné místo.
David jurou a Saul. Saul foi para casa, mas David e seus homens subiram para a fortaleza.