1 Samuelova 24
1 I stalo se, že když se navrátil Saul od honění Filistinských, oznámili jemu, řkouce: Hle, David jest na poušti Engadi.
And it came to pass, when Saul was returned from following the Philistines, that it was told him, saying, Behold, David is in the wilderness of En-gedi.
2 Tedy vzav Saul tři tisíce mužů vybraných ze všeho Izraele, odšel hledati Davida a mužů jeho na skalách kamsíků.
Then Saul took three thousand chosen men out of all Israel, and went to seek David and his men upon the rocks of the wild goats.
3 I přišel k stájím ovcí blízko cesty, kdež byla jeskyně, do níž všel Saul na potřebu; David pak a muži jeho seděli po stranách v té jeskyni.
And he came to the sheepcotes by the way, where was a cave, and Saul went in to cover his feet. Now David and his men were abiding in the innermost parts of the cave.
4 Protož řekli muži Davidovi jemu: Aj, tento jest den, o němž tobě mluvil Hospodin, řka: Aj, já dám nepřítele tvého v ruku tvou, abys mu učinil, jakť se koli líbiti bude. Tedy vstav David, uřezal tiše kus pláště Saulova.
And the men of David said to him, Behold, the day of which Jehovah said to thee, Behold, I will deliver thine enemy into thy hand, and thou shall do to him as it shall seem good to thee. Then David arose, and cut off the skirt of Saul's robe secretly.
5 Potom pak padlo to těžce na srdce Davidovi, že uřezal křídlo pláště Saulova.
And it came to pass afterward, that David's heart smote him, because he had cut off Saul's skirt.
6 Pročež řekl mužům svým: Uchovejž mne Hospodin, abych to učiniti měl pánu mému, pomazanému Hospodinovu, abych vztáhnouti měl ruku svou na něj, poněvadž jest pomazaný Hospodinův.
And he said to his men, Jehovah forbid that I should do this thing to my lord, Jehovah's anointed, to put forth my hand against him, since he is Jehovah's anointed.
7 A tak zabránil David mužům svým těmi slovy, a nedal jim povstati proti Saulovi. Saul také vyšed z té jeskyně, bral se cestou svou.
So David restrained his men with these words, and did not allow them to rise against Saul. And Saul rose up out of the cave, and went on his way.
8 Potom vstal i David, a vyšed z jeskyně, volal za Saulem, řka: Pane můj králi! I ohlédl se Saul zpět, David pak sehnuv se tváří k zemi, poklonil se jemu.
David also arose afterward, and went out of the cave, and cried after Saul, saying, My lord the king. And when Saul looked behind him, David bowed with his face to the earth, and did obeisance.
9 A řekl David Saulovi: I proč posloucháš řečí lidských, kteříž praví: Hle, David hledá tvého zlého.
And David said to Saul, Why do thou hearken to men's words, saying, Behold, David seeks thy hurt?
10 Aj, dnešního dne viděti mohly oči tvé, že tě byl vydal Hospodin dnes v ruku mou v jeskyni. A byloť mi řečeno, abych tě zabil, ale šanoval jsem tě; nebo řekl jsem: Nevztáhnuť ruky své na pána svého, poněvadž jest pomazaný Hospodinův.
Behold, this day thine eyes have seen how that Jehovah had delivered thee today into my hand in the cave. And some bade me kill thee, but I spared thee. And I said, I will not put forth my hand against my lord, for he is Jehovah's anointed.
11 Nýbrž, otče můj, pohleď a viz kus pláště svého v ruce mé, a žeť jsem nechtěl, odřezuje křídlo pláště tvého, zabiti tebe. Poznejž tedy a viz, žeť není v úmysle mém nic zlého, ani jaké převrácenosti, a žeť jsem nezhřešil proti tobě; ty pak číháš na duši mou, abys mi ji odjal.
Moreover, my father, see, yea, see the skirt of thy robe in my hand, for in that I cut off the skirt of thy robe, and killed thee not. Know thou and see that there is neither evil nor transgression in my hand, and I have not sinned against thee, though thou hunt after my life to take it.
12 Sudiž Hospodin mezi mnou a mezi tebou, a pomstiž mne Hospodin nad tebou, ale ruka má nebude proti tobě.
Jehovah judge between me and thee, and Jehovah avenge me of thee, but my hand shall not be upon thee.
13 Jakož vzní ono přísloví starých: Od bezbožných vychází bezbožnost; protož nebudeť ruka má proti tobě.
As says the proverb of the ancients, Out of the wicked comes forth wickedness, but my hand shall not be upon thee.
14 Na koho to jen vytáhl král Izraelský? Koho to honíš? Psa mrtvého, blechu jednu.
After whom is the king of Israel come out? After whom do thou pursue? After a dead dog, after a flea.
15 Ale budeť Hospodin soudce; on nechť rozsoudí mezi mnou a tebou, a nechť pohledí a vyvede při mou, a vysvobodí mne z ruky tvé.
Jehovah therefore be judge, and give sentence between me and thee, and see, and plead my cause, and deliver me out of thy hand.
16 Když pak přestal David mluviti slov těch Saulovi, odpověděl Saul: Není-liž to hlas tvůj, synu můj Davide? A pozdvih Saul hlasu svého, plakal.
And it came to pass, when David had made an end of speaking these words to Saul, that Saul said, Is this thy voice, my son David? And Saul lifted up his voice, and wept.
17 A řekl Davidovi: Spravedlivější jsi nežli já; nebo ty jsi mi odplatil se dobrým, já pak zlým tobě jsem se odplatil.
And he said to David, Thou are more righteous than I, for thou have rendered to me good, whereas I have rendered to thee evil.
18 Ty zajisté ukázal jsi dnes, že mi činíš dobře; nebo ačkoli mne byl Hospodin zavřel v ruce tvé, však jsi mne nezabil.
And thou have declared this day how that thou have dealt well with me, inasmuch as when Jehovah had delivered me up into thy hand, thou killed me not.
19 Zdali kdo nalezna nepřítele svého, propustí ho po cestě dobré? Ale Hospodin odplatiž tobě dobrým za to, co jsi mi dnešního dne učinil.
For if a man finds his enemy, will he let him go away well? Therefore Jehovah reward thee good for that which thou have done to me this day.
20 Protož nyní, (vím, že jistotně kralovati budeš, a že stálé bude v ruce tvé království Izraelské),
And now, behold, I know that thou shall surely be king, and that the kingdom of Israel shall be established in thy hand.
21 Nyní, pravím, přisáhni mi skrze Hospodina, že nevypléníš semene mého po mně, a nevyhladíš jména mého z domu otce mého.
Swear now therefore to me by Jehovah, that thou will not cut off my seed after me, and that thou will not destroy my name out of my father's house.
22 A tak přisáhl David Saulovi. I odšel Saul do domu svého, David pak a muži jeho vstoupili na bezpečné místo.
And David swore to Saul. And Saul went home, but David and his men got up to the stronghold.
