1 Samuelova 20
1 V tom utíkaje David z Náiot, kteréž jest v Ráma, přišel a mluvil před Jonatou: Což jsem učinil? Jaká jest nepravost má? A jaký jest hřích můj před otcem tvým, že hledá bezživotí mého?
大衛從拉瑪的拿約逃跑，來到約拿單那裏，對他說：「我做了甚麼？有甚麼罪孽呢？在你父親面前犯了甚麼罪，他竟尋索我的性命呢？」
2 Kterýž řekl jemu: Odstup to, neumřeš. Aj, nečiníť otec můj ničeho ani velikého ani malého, čehož by se mi nesvěřil. Jak by tedy otec můj tajil to přede mnou! Neníť toho.
約拿單回答說：「斷然不是！你必不致死。我父做事，無論大小，沒有不叫我知道的。怎麼獨有這事隱瞞我呢？決不如此。」
3 Nadto přisáhl také David, (to promluviv: Dobřeť ví otec tvůj, že jsi laskav na mne, protož myslí: Nechť neví o tom Jonata, aby neměl zámutku). Nýbrž jistě, živť jest Hospodin, a živať jest duše tvá, že sotva jest kročej mezi mnou a mezi smrtí.
大衛又起誓說：「你父親準知我在你眼前蒙恩。他心裏說，不如不叫約拿單知道，恐怕他愁煩。我指着永生的耶和華，又敢在你面前起誓，我離死不過一步。」
4 Odpověděl Jonata Davidovi: Pověz, čehokoli žádáš, a učiním tobě.
約拿單對大衛說：「你心裏所求的，我必為你成就。」
5 I řekl David Jonatovi: Aj, zítra bude novměsíce, kdyžto já mám obyčej sedati s králem k jídlu; protož propusť mne, a skryji se na poli až do třetího večera.
大衛對約拿單說：「明日是初一，我當與王同席，求你容我去藏在田野，直到第三日晚上。
6 Jestliže by se zvláštně na mne ptal otec tvůj, řekneš: Prosil mne velice David, aby sběhl do Betléma města svého; nebo obět výroční tam míti má všecka jeho rodina.
你父親若見我不在席上，你就說：『大衛切求我許他回本城伯利恆去，因為他全家在那裏獻年祭。』
7 Řekne-liť: Dobře, pokoj služebníku tvému; pakliť se rozzlobí, věz, žeť se doplnila zlost jeho.
你父親若說好，僕人就平安了；他若發怒，你就知道他決意要害我。
8 A tak učiníš milosrdenství s služebníkem svým, poněvadž jsi v smlouvu Hospodinovu uvedl služebníka svého s sebou. Pakliť jest na mně nepravost, zabí mne sám; nebo k otci svému proč bys mne vodil?
求你施恩與僕人，因你在耶和華面前曾與僕人結盟。我若有罪，不如你自己殺我，何必將我交給你父親呢？」
9 I řekl Jonata: Odstup to od tebe; nebo zvím-liť to jistotně, že by se doplnila zlost otce mého, aby přišla na tě, zdaliž neoznámím tobě toho?
約拿單說：「斷無此事！我若知道我父親決意害你，我豈不告訴你呢？」
10 Řekl také David Jonatovi: Kdož mi oznámí, jestliže odpoví tobě otec tvůj něco tvrdě?
大衛對約拿單說：「你父親若用厲言回答你，誰來告訴我呢？」
11 Odpověděl Jonata Davidovi: Poď, vyjděme na pole. I vyšli oba na pole.
約拿單對大衛說：「你我且往田野去。」二人就往田野去了。
12 Opět řekl Jonata Davidovi: Hospodin Bůh Izraelský, (hned jakž porozumím na otci svém, okolo tohoto času zítra neb pozejtří, an bude dobře s Davidem, jestliže nepošli tehdáž k tobě, a neoznámím-liť),
約拿單對大衛說：「願耶和華－以色列的上帝為證。明日約在這時候，或第三日，我探我父親的意思，若向你有好意，我豈不打發人告訴你嗎？
13 Toto učiň Hospodin Jonatovi a toto přidej. Pakliť se bude líbiti otci mému uvésti zlé na tebe, takéť i to zjevím tobě a propustím tě; i půjdeš v pokoji, a Hospodin budiž s tebou, jakož byl s otcem mým.
我父親若有意害你，我不告訴你使你平平安安地走，願耶和華重重地降罰與我。願耶和華與你同在，如同從前與我父親同在一樣。
14 A zdaliž i ty, dokud jsem živ, neučiníš se mnou milosrdenství Hospodinova, ano bychť i umřel,
你要照耶和華的慈愛恩待我，不但我活着的時候免我死亡，
15 Tak že neodvrátíš milosrdenství svého od domu mého až na věky, zvláště tehdáž, když Hospodin vypléní nepřátely Davidovy, jednoho každého se svrchku země.
就是我死後，耶和華從地上剪除你仇敵的時候，你也永不可向我家絕了恩惠。」
16 A tak učinil Jonata smlouvu s domem Davidovým, řka: Vyhledávejž Hospodin toho z ruky nepřátel Davidových.
於是約拿單與大衛家結盟，說：「願耶和華藉大衛的仇敵追討背約的罪。」
17 Ještě i přísahou zavázal Jonata v lásce odměnné k sobě Davida; nebo jakož miloval duši svou, tak jej miloval.
約拿單因愛大衛如同愛自己的性命，就使他再起誓。
18 I řekl mu Jonata: Zítra bude novměsíce, a bude se ptáti na tebe, když prázdné bude místo tvé.
約拿單對他說：「明日是初一，你的座位空設，人必理會你不在那裏。
19 Do třetího tedy dne skrývaje se, sstoupíš rychle a přijdeš k tomu místu, na kterémžs se byl skryl, když se to jednalo, a pobudeš u kamene pocestných.
你等三日，就要速速下去，到你從前遇事所藏的地方，在以色磐石那裏等候。
20 A já tři střely vystřelím po straně k němu, směřuje sobě k cíli.
我要向磐石旁邊射三箭，如同射箭靶一樣。
21 Potom hned pošli pachole a dím: Jdi, shledej střely. Jestliže prostě řeknu služebníku: Hle, střely za tebou blíže sem, přines je, tedy přiď, nebo jest pokoj tobě, a neníť žádného nebezpečenství, živť jest Hospodin.
我要打發童子，說：『去把箭找來。』我若對童子說：『箭在後頭，把箭拿來』，你就可以回來；我指着永生的耶和華起誓，你必平安無事。
22 Pakli takto řeknu pacholeti: Hle, střely jsou před tebou dále, tedy odejdi, nebo propustil tě Hospodin.
我若對童子說：『箭在前頭』，你就要去，因為是耶和華打發你去的。
23 Řeči pak této, kterouž jsme mluvili já a ty, aj, Hospodin svědek bude mezi mnou a mezi tebou až na věky.
至於你我今日所說的話，有耶和華在你我中間為證，直到永遠。」
24 A tak skryl se David na poli. Byl pak novměsíce, i sedl král za stůl k jídlu.
大衛就去藏在田野。到了初一日，王坐席要吃飯。
25 A seděl král na stolici své, jakž obyčej měl, na stolici u stěny, ale Jonata povstal. Sedl také Abner podlé Saule, a místo Davidovo zůstalo prázdné.
王照常坐在靠牆的位上，約拿單侍立，押尼珥坐在掃羅旁邊，大衛的座位空設。
26 A však toho dne Saul nic neříkal, nebo myslil: Něco se mu přihodilo, buď že čistý jest neb nečistý.
然而這日掃羅沒有說甚麼，他想大衛遇事，偶染不潔，他必定是不潔。
27 Stalo se pak nazejtří, druhého dne novměsíce, že opět prázdné bylo místo Davidovo. I řekl Saul Jonatovi synu svému: Proč nepřišel syn Izai ani včera ani dnes k jídlu?
初二日大衛的座位還空設。掃羅問他兒子約拿單說：「耶西的兒子為何昨日、今日沒有來吃飯呢？」
28 Odpověděl Jonata Saulovi: Velice mne prosil David, aby šel do Betléma.
約拿單回答掃羅說：「大衛切求我容他往伯利恆去。
29 A řekl: Odpusť mne, prosím, nebo obět má míti rodina naše v městě, a bratr můj sám rozkázal mi přijíti; nyní tedy, nalezl-li jsem milost před očima tvýma, nechť se odtrhnu, prosím, abych navštívil bratří své. Tou příčinou nepřišel k stolu královskému.
他說：『求你容我去，因為我家在城裏有獻祭的事；我長兄吩咐我去。如今我若在你眼前蒙恩，求你容我去見我的弟兄』；所以大衛沒有赴王的席。」
30 I rozhněval se Saul náramně na Jonatu, a řekl jemu: Synu převrácený a urputný, zdaliž nevím, že jsi zvolil sobě syna Izai k hanbě své, i k hanbě a lehkosti matky své?
掃羅向約拿單發怒，對他說：「你這頑梗背逆之婦人所生的，我豈不知道你喜悅耶西的兒子，自取羞辱，以致你母親露體蒙羞嗎？
31 Nebo po všecky dny, v nichž bude živ syn Izai na zemi, nebudeš upevněn ty, ani království tvé. Protož hned pošli a přiveď jej ke mně, nebť jest hoden smrti.
耶西的兒子若在世間活着，你和你的國位必站立不住。現在你要打發人去，將他捉拿交給我；他是該死的。」
32 Odpověděl Jonata Saulovi otci svému, a řekl jemu: Proč má umříti? Což jest učinil?
約拿單對父親掃羅說：「他為甚麼該死呢？他做了甚麼呢？」
33 I hodil Saul kopím na něj, aby ho zabil. Tedy seznav Jonata, že uložil otec jeho zabiti Davida,
掃羅向約拿單掄槍要刺他，約拿單就知道他父親決意要殺大衛。
34 Vstal od stolu Jonata, rozpálen jsa hněvem, a nejedl toho druhého dne novuměsíce pokrmu, nebo bolestil pro Davida, a že ho tak zlehčil otec jeho.
於是約拿單氣忿忿地從席上起來，在這初二日沒有吃飯。他因見父親羞辱大衛，就為大衛愁煩。
35 Protož stalo se ráno, že vyšel Jonata na pole k času uloženému Davidovi, a pachole malé s ním.
次日早晨，約拿單按着與大衛約會的時候出到田野，有一個童子跟隨。
36 Tedy řekl pacholeti svému: Běž a shledej střely, kteréž já vystřelím. I běželo pachole, a on střílel daleko před něj.
約拿單對童子說：「你跑去，把我所射的箭找來。」童子跑去，約拿單就把箭射在童子前頭。
37 Když pak přišlo pachole až k cíli, k němuž střílel Jonata, volal Jonata za pacholetem a řekl: Zdaliž není střely před tebou tam dále?
童子到了約拿單落箭之地，約拿單呼叫童子說：「箭不是在你前頭嗎？」
38 Opět volal Jonata za pacholetem: Rychle pospěš, nestůj. A tak sebravši pachole Jonatovo střely, vrátilo se k svému pánu.
約拿單又呼叫童子說：「速速地去，不要遲延！」童子就拾起箭來，回到主人那裏。
39 (Pachole pak nic nevědělo, toliko Jonata a David věděli, co se jedná.)
童子卻不知道這是甚麼意思，只有約拿單和大衛知道。
40 I dal Jonata braň svou pacholeti, kteréž s ním bylo, a řekl jemu: Jdi, dones do města.
約拿單將弓箭交給童子，吩咐說：「你拿到城裏去。」
41 A když odešlo pachole, vstal David s strany polední, a padna na tvář svou k zemi, poklonil se třikrát; a políbivše jeden druhého plakali oba, až Jonata Davida pozdvihl.
童子一去，大衛就從磐石的南邊出來，俯伏在地，拜了三拜；二人親嘴，彼此哭泣，大衛哭得更慟。
42 I řekl Jonata Davidovi: Jdiž u pokoji, a což jsme sobě oba přisáhli ve jménu Hospodinovu, řkouce: Hospodin budiž svědkem mezi mnou a tebou, i mezi semenem mým a mezi semenem tvým, nechť trvá až na věky. A tak vstav David, odšel, Jonata pak navrátil se do města.
約拿單對大衛說：「我們二人曾指着耶和華的名起誓說：『願耶和華在你我中間，並你我後裔中間為證，直到永遠。』如今你平平安安地去吧！」大衛就起身走了；約拿單也回城裏去了。
