1 Samuelova 18
1 I stalo se, že když přestal mluviti k Saulovi, duše Jonatova spojila se s duší Davidovou, tak že ho zamiloval Jonata jako sebe samého.
Quando ele terminou de falar com Saul, a alma de Jonathan foi tricotada com a alma de David, e Jonathan o amava como se fosse sua própria alma.
2 A tak Saul vzal jej k sobě toho dne, a nedopustil mu navrátiti se do domu otce jeho.
Saul o levou naquele dia, e não o deixou mais voltar para casa de seu pai.
3 I učinil Jonata s Davidem smlouvu, proto že ho miloval jako duši svou.
Então Jonathan e David fizeram um pacto, porque o amavam como se fosse sua própria alma.
4 A složiv Jonata s sebe plášť, kterýmž byl odín, dal jej Davidovi, i roucho své, až do meče svého, a až do lučiště svého, i do pasu svého.
Jonathan se despiu do manto que estava sobre ele e o deu a David com suas roupas, incluindo até mesmo sua espada, seu arco e sua faixa.
5 Vycházel pak David, k čemuž ho koli posílal Saul, opatrně sobě počínaje. I ustanovil ho Saul nad vojáky, a líbil se všemu lidu, též i služebníkům Saulovým.
David saiu para onde Saul o enviou, e se comportou sabiamente; e Saul o colocou sobre os homens de guerra. Foi bom aos olhos de todo o povo, e também aos olhos dos servos de Saul.
6 Stalo se pak, když se oni domů brali, a David též se navracoval od zabití Filistinského, že vyšly ženy z každého města Izraelského, zpívajíce a plésajíce, vstříc Saulovi králi s bubny, s veselím a s husličkami.
Quando chegaram, quando Davi voltou da matança do filisteu, as mulheres saíram de todas as cidades de Israel, cantando e dançando, para encontrar o rei Saul com pandeiros, com alegria e com instrumentos de música.
7 A prozpěvovaly jedny po druhých ženy ty, hrajíce, a řekly: Porazilť jest Saul svůj tisíc, ale David svých deset tisíců.
As mulheres cantaram umas para as outras enquanto tocavam, e disseram, “Saul matou seus milhares, e David seus dez mil”.
8 I rozhněval se Saul náramně, nebo nelíbila se mu ta řeč. Pročež řekl: Dali Davidovi deset tisíc, a mně dali toliko tisíc. Co mu ještě přes to přivlastní, leč království?
Saul estava muito irritado, e este ditado o desagradou. Ele disse: “Eles creditaram a David dez mil, e só me creditaram a mim milhares. O que ele pode ter mais a não ser o reino”?
9 Protož Saul zlobivě hleděl na Davida od toho dne i vždycky.
Saul observou Davi daquele dia em diante.
10 Stalo se pak druhého dne, že duch Boží zlý napadl Saule, a prorokoval u prostřed domu svého, a David hral rukou svou jako i jindy vždycky. Saul pak měl kopí v ruce své.
No dia seguinte, um espírito maligno de Deus veio poderosamente sobre Saul, e ele profetizou no meio da casa. David brincou com sua mão, como fazia dia após dia. Saul tinha sua lança na mão;
11 I vyhodil Saul kopí, řka: Prohodím Davida až do stěny. Ale David uhnul se jemu po dvakrát.
e Saul atirou a lança, pois disse: “Vou prender Davi à parede”. Davi escapou de sua presença duas vezes.
12 A bál se Saul Davida, proto že Hospodin byl s ním, a od Saule odstoupil.
Saul tinha medo de Davi, porque Iavé estava com ele, e havia se afastado de Saul.
13 Protož vybyl ho Saul od sebe, a učinil jej sobě hejtmanem nad tisíci; kterýžto vycházel i vcházel před lidem.
Therefore Saul o retirou de sua presença, e o fez seu capitão mais de mil; e ele saiu e entrou diante do povo.
14 David pak ve všech cestách svých opatrně sobě počínal, nebo Hospodin byl s ním.
David comportou-se sabiamente em todos os seus modos; e Yahweh estava com ele.
15 A když to viděl Saul, že sobě velmi opatrně počíná, bál se ho.
Quando Saul viu que ele se comportava muito sabiamente, ele ficou admirado com ele.
16 Ale všecken Izrael i Juda miloval Davida, nebo vycházel i vcházel před nimi.
Mas todo Israel e Judá amavam Davi; pois ele saía e entrava diante deles.
17 Tedy řekl Saul Davidovi: Aj, dceru svou starší Merob dámť za manželku, toliko mi buď muž silný, a veď boje Hospodinovy. (Saul pak myslil: Nechť neschází od mé ruky, ale od ruky Filistinských.)
Saul disse a Davi: “Eis minha filha mais velha, Merab. Eu a darei a você como esposa. Sede valentes somente para mim, e travai as batalhas de Iavé”. Pois Saul disse: “Não deixe que minha mão esteja sobre ele, mas que a mão dos filisteus esteja sobre ele”.
18 I řekl David Saulovi: Kdo jsem já, a jakýž jest rod můj a čeled otce mého v Izraeli, abych byl zetěm královým?
David disse a Saul: “Quem sou eu, e o que é minha vida, ou a família de meu pai em Israel, que eu deveria ser genro do rei”?
19 I stalo se, že když již Merob dcera Saulova měla dána býti Davidovi, dána jest Adrielovi Molatitskému za manželku.
Mas na época em que Merab, filha de Saul, deveria ter sido dada a David, ela foi dada a Adriel, o Meholathite, como esposa.
20 Milovala pak Míkol dcera Saulova Davida; což když oznámili Saulovi, líbilo se to jemu.
Michal, a filha de Saul, amava David; e eles disseram a Saul, e a coisa o agradou.
21 (Nebo řekl Saul: Dámť mu ji, aby mu byla osídlem, a aby proti němu byla ruka Filistinských.) A tak řekl Saul Davidovi: Po této druhé budeš mi již zetěm.
Saul disse, eu a darei a ele, que ela pode ser uma armadilha para ele e que a mão dos filisteus pode estar contra ele. Por isso, Saul disse a Davi uma segunda vez: “Tu serás hoje meu genro”.
22 I rozkázal Saul služebníkům svým: Mluvte k Davidovi tajně, řkouce: Aj, libuje tě sobě král, a všickni služebníci jeho laskavi jsou na tebe; nyní tedy budiž zetěm královým.
Saul ordenou a seus servos: “Falai em segredo com Davi e dizei: 'Eis que o rei tem prazer em vós, e todos os seus servos vos amam'. Agora, portanto, sede genro do rei”.
23 A když mluvili služebníci Saulovi v uši Davidovy slova ta, odpověděl David: Zdaliž se vám malá věc zdá, býti zetěm královým? A já jsem člověk chudý a opovržený.
Os criados de Saul pronunciaram essas palavras aos ouvidos de David. David disse: “Parece-lhe uma coisa leve ser genro do rei, já que sou um homem pobre e pouco conhecido”?
24 Tedy služebníci Saulovi oznámili jemu, řkouce: Taková slova mluvil David.
Os criados de Saul disseram a ele, dizendo: “David falou assim”.
25 I řekl Saul: Takto rcete Davidovi: Není žádostiv král věna, toliko sto obřízek Filistinských, aby byla pomsta nad nepřátely královskými. (Saul pak to obmýšlel, aby David upadl v ruku Filistinských.)
Saul disse: “Diga a David: 'O rei não deseja nenhum dote, exceto cem prepúcios dos filisteus, para se vingar dos inimigos do rei'”. Agora Saul pensava que faria Davi cair pela mão dos filisteus.
26 Protož oznámili služebníci jeho Davidovi slova ta, a líbilo se to Davidovi, aby byl zetěm královým. Ještě se pak nebyli vyplnili dnové ti,
Quando seus servos disseram a Davi estas palavras, agradou bem a Davi ser genro do rei. Antes do prazo,
27 Když vstav David, odšel, on i muži jeho, a zbil z Filistinských dvě stě mužů, jejichž obřízky přinesl David, a z úplna je dali králi, aby byl zetěm královým. I dal jemu Saul Míkol dceru svou za manželku.
David levantou-se e foi, ele e seus homens, e matou duzentos homens dos filisteus. Então Davi trouxe seus prepúcios, e eles os deram em número total ao rei, para que ele pudesse ser genro do rei. Então Saul deu a ele Michal sua filha como esposa.
28 A vida Saul, nýbrž zkušené maje, že jest Hospodin s Davidem, a že Míkol dcera jeho miluje ho,
Saul viu e sabia que Yahweh estava com David; e Michal, filha de Saul, o amava.
29 Ještě tím více Saul obával se Davida. I byl Saul nepřítelem Davidovým po všecky dny.
Saul tinha ainda mais medo de Davi; e Saul era o inimigo de Davi continuamente.
30 Vtrhovali pak do země knížata Filistinská; i bývalo, že kdyžkoli vycházeli, opatrněji sobě počínal David proti nim nade všecky služebníky Saulovy, pročež i jméno jeho bylo velmi slavné.
Então os príncipes dos filisteus saíram; e, tantas vezes quanto eles saíam, Davi se comportava mais sabiamente do que todos os servos de Saul, de modo que seu nome era muito estimado.
