1 Samuelova 17
1 I sebrali Filistinští vojska svá k boji, a shromáždili se u Socho, kteréž jest Judovo, a položili se mezi Socho a Azeka na pomezí Dammim.
Hagi Filistia vahe'mo'za hahunaku Soko kumate Judia mopafi sondia vahezmia zamazeri atru hu'naze. Hagi Sokone Aseka kumatremofo amu'nozanifi me'nea kumate Efes-Damimi seli nonkumara ome ante'za mani'naze.
2 Ale Saul a muži Izraelští sebravše se, položili se v údolí Elah, a sšikovali se k bitvě proti Filistinským.
Hagi Soli'ene Israeli sondia vahe'mo'za Ela agupofi seli nonkumara ome ki'za mani'ne'za, Filistia vahera hara huzmante'naku manimpi hu'za vu'naze.
3 I stáli Filistinští na hoře s strany jedné, a Izraelští stáli na hoře s strany druhé, a údolí bylo mezi nimi.
Hagi mago agonarera Filistia vahe'mo'za eme otizageno, mago kaziga agonarega Israeli vahe'mo'za eme oti'zageno amu'no zamifina agupo me'ne.
4 I vyšel muž bojovník z vojska Filistinského, Goliáš jménem, z Gát, zvýší šesti loket a dlani.
Hagi ha'pina agimo marerisa nera Gati nagapinti ne' Goliati'a Filistia vahe seli nonkumapinti atiramino e'ne. Ana nera zaza amo'a 2mitagi 75 sentimita hu'ne.
5 Lebka pak ocelivá na hlavě jeho, a v pancíř brněný byl oblečen, kterýžto pancíř vážil pět tisíc lotů oceli.
Hagi agra bronsireti tro hu'naza fetori asenirera nentanino, nozame ahehemo'ma hu'neaza hu'za ha' kukena bronsireti tro hu'nazana kna'amo'a 57ni'a kilogremi hu'nea kukena antanine.
6 Též plechovice ocelivé byly na nohách jeho, a pavéza ocelivá mezi rameny jeho.
Hagi amoteti urami'nea aga nona bronsire tro hu'naza nentanino, bronsireti tro hu'naza krugru keve afumpina eri'ne.
7 A dřevo u kopí jeho jako vratidlo tkadlcovské, železo pak ostré kopí jeho vážilo šest set lotů železa; a ten, kterýž nosil braň jeho, šel před ním.
Hagi ana keve'amofo asana'amo'a kukenama tro'ma nehaza masinimofo zafa'agna higeno, atohe'nea keve agona'amofo kna'amo'a 7 kilogremi hu'ne. Hagi hanko'ama erino vu ne'mo avuga vu'ne.
8 I postavil se, a volal na vojska Izraelská, řka k nim: Nač jste to vyšli, vojensky se sšikovavše? Zdaliž já nejsem Filistinský, a vy služebníci Saulovi? Vybeřte z sebe muže, kterýž by sstoupil ke mně.
Hagi Goliati'a eme otino anage huno Israeli vahera kezati zami'ne, Tamagra na'ante hara hunakura manimpia huta mani'naze? Tamagra Soli eri'za vahe manizage'na, nagra Filistia sondia ne' mani'noe. Hagi tamagra mago ne' huntenkeno eramino hara nagranena eme hino.
9 Jestližeť mi bude moci odolati a zabije mne, tedy budeme služebníci vaši; pakliť já přemohu jej a zabiji ho, budete vy služebníci naši, a sloužiti budete nám.
Hagi ana ne'mo'ma ha'ma eme hunanteno nahe frisigeta, tagra tamagri kazokzo eri'za vahe umanigahune. Hagi nagrama ana ne'ma ahe frisugeta, tamagra tagri kazokzo eri'za vahe manigahaze.
10 Pravil také ten Filistinský: Já jsem dnes zhaněl vojska Izraelská. Vydejtež mi muže, abychom se bili spolu.
Anante Goliati'a huno, Menina Israeli vahe'mota hara huramante'na ke'za huanki, mago ne' huntenkeno ena, hara ha'mneno!
11 A když uslyšel Saul i všecken Izrael slova Filistinského taková, ulekli se a báli se velmi.
Hagi Soli'ene mika Israeli vahe'mo'za anankema nentahi'za, zamagogogu nehu'za tusi kore hu'naze.
12 David pak ten syn muže Efratejského z Betléma Judova, (jehož jméno Izai, kterýž měl osm synů, a již se byl sstaral za dnů Saule, přiblíživ se k lidem sešlým.
Hagi Deviti'a Jesi nemofo Efrata nagapinti Betlehemu kumate ne'kino, Judia mopafinti nere. Hagi Jesi'a 8'a mofavre zamante'neankino, agra Soli'ma kini mani'nea knafina ozafare'ne.
13 Tři také synové Izai starší šedše, táhli na vojnu s Saulem. Jména těch tří synů jeho, kteříž byli šli k boji: Eliáb prvorozený, a druhý po něm Abinadab, třetí pak Samma.
Hagi Jesina kota 3'a mofavrezaga Eliabuki Abinadapuki Samaki hu'za Filistia vahe'ene ha' hunaku Soli sondia vahe'ene umani'naze.
14 Ale David byl nejmladší. A tak ti tři synové starší odešli s Saulem).
Hagi ana 3'a kota mofavreramimo'za Soli avariri'za hate vu'naze. Hagi Jesi mofavre nagapina Deviti'a henka amitena ne' mani'ne.
15 David tedy odšel od Saule a navrátil se, aby pásl stádo otce svého v Betlémě.
Hagi Deviti'a Soli eri'zama e'neriretira nefantega Betlehemu vutere nehuno, nefa sipisipia ome kegava hu'ne.
16 I přicházel ten Filistinský ráno a večer, a stavěl se po čtyřidceti dní.
Hagi Goliati'a 40'a zagegnafi nanterane kinaganena eme otino Israeli vahe'mo'za mago ne'ma hunte'nageno e'nigeno ha'ma hanakura ke'zankea hutere hu'ne.
17 Tedy řekl Izai Davidovi synu svému: Vezmi i hned pro bratří své efi pražmy této a deset chlebů těchto, a běž do vojska k bratřím svým.
Hagi mago kna Jesi'a anage huno Devitina asami'ne, Ama 10ni'a kilogremi witi ragama kre hagage hunte'ene, 10ni'a breti kona erinka nempukamo'za sondia vahe'enema seli nonkuma ome ante'za mani'nazarega ame hunka vunka ome zamio.
18 A deset syřečků mladých těchto doneseš hejtmanu, a navštívě bratří své, pozdravíš jich, a základ jejich vyzdvihneš.
Hagi eri karagefe amirinena 10ni'a erinenka, sondia vahete kva nemofona ome neminka, nempukamo'za inankna hu'za mani'nafi ome zamagetenka eme nasamio.
19 Saul pak i oni, i všickni muži Izraelští byli v údolí Elah, bojujíce proti Filistinským.
Hagi zamagra Soli'ene mika Israeli sondia vahe'enena Ela agupofi Filistia vahe ha'huzmante'naku umani'naze.
20 A tak vstav David tím raněji a zanechav stáda při strážném, vzal to a šel, jakž mu byl přikázal Izai. I přišel až k šancům, a aj, vojsko vycházelo do šiku a křičelo k bitvě.
Hagi nanterana Deviti'a otino kegavama hanaza vahe zamazampi sipisipi kevu'a netreno, Jesi'ma asamia kante anteno maka'zana e'nerino vu'ne. Hagi ana seli nonkuma'ma ante'za mani'nare uhanatiana, miko sondia vahe'mo'za ha' ome hunaku rankege hu'za vu'naze.
21 I sšikovali se Izraelští, ano i Filistinští, vojsko proti vojsku.
Hagi Israeli sondia vahe'ene Filistia sondia vahe'mo'zanena ha'hunaku rugaraga umanimpi emanimpi hu'naze.
22 Protož David zanechav břemene, kteréž s sebe složil u strážného při břemeních, běžel do vojska; a když přišel, tázal se bratří svých, jak se mají.
Hagi Deviti'a fenoma kegava nehia nete nanazama'a ome netreno, ana ha'ma hu'za nehazarega vuno nempu'amokizmi ome hu frufra huzmantenaku vu'ne.
23 A když on s nimi mluvil, aj, muž bojovník jménem Goliáš, Filistinský z Gát, vycházel z vojska Filistinských a mluvil jako i prvé; což slyšel i David.
Hagi Deviti'a anama nempu a'mozanema keagama ome nehigeno, Gati nagapinti ha'pima agima me'nea Filistia ne' Goliati'a eno ko'ma kema nehiaza huno Israeli sondia vahekura kea eme nehigeno, Deviti'a antahine.
24 Všickni pak muži Izraelští, jakž uzřeli toho muže, utíkali před tváří jeho, a báli se náramně.
Hagi mika Israeli sondia vahe'mo'zama ana ne'ma nege'za, zamagogogu nehu'za atre'za fre'za e'naze.
25 I mluvili Izraelští mezi sebou: Viděli-li jste toho muže, kterýž vyšel? Nebo aby pohanění uvedl na Izraele, vyšel. Kdož by ho zabil, zbohatí ho král bohatstvím velikým, a dceru svou dá jemu, i dům otce jeho osvobodí v Izraeli.
Hagi Israeli sondia vahe'mo'za zamagra zamagra hu'za, E'i ne'ma, Israeli vahe'ma zamazeri zamarimpa ahenaku'ma eterema nehia ne'ma ahesia ne'mofona kini ne'mo'a rama'a fenozana nemino, mofa'anena aminkeno, a' erintena naga'amo'za takisi zagoa mi'zana osugahaze.
26 I mluvil David mužům, kteříž stáli u něho, a řekl: Co bude dáno muži tomu, kterýž by zabil toho Filistinského a odjal pohanění od Izraele? Nebo kdo jest Filistinský neobřezaný ten, že pohanění uvodí na vojsko Boha živého?
Hagi Deviti'a anante oti'naza sondia vahera zamantahigeno, Antu Filistia ne'ma aheno Israeli vahe'ma zamazeri zamagaze nehiazama eritresia nera na'a kini ne'mo'a huntegahie? Hagi oku avufga taga osu Filistia vahe'mo'a mani'nea Anumzamofo sondia vahera huhavizana huontegahie.
27 Odpověděl jemu lid v táž slova, řka: To bude dáno muži, kterýž by ho zabil.
Hige'za kenona hunte'za, E'ima kasamiza kante anteno, ana ne'ma ahe frisia vahera kini ne'mo'a huntegahie.
28 A uslyšev Eliáb, bratr jeho nejstarší, že mluví s těmi muži, rozhněval se Eliáb velmi na Davida, a řekl: Proč jsi sem přišel? A komus nechal kolikasi těch ovec na poušti? Známť já pýchu tvou a zlost srdce tvého, žes přišel dívati se bitvě.
Hagi ana vahe'enema Deviti'ma kegaga nehigeno nempu'amo Eliabu'ma nentahino'a, tusi arimpa Devitina ahenenteno anage hu'ne, Na'ante amafina e'nane? Iza sipisipi nagara kegava higenka trampina zamatrenka e'nane? Nagra antahi'noe, kefo antahi'zankamo higenka kagra kavufgara ra hunka ha'mofo uruha hunaku amafina e'nane.
29 I řekl David: Což jsem pak učinil? Zdaž mi nebylo poručeno?
Higeno Deviti'a kenona hunteno, Nagra amne zamantahinegoanki, na'a hu'noe?
30 Tedy šel od něho k jinému, jehož se tázal jako i prvé. I odpověděl jemu lid tak jako i prvé.
Anage nehuno ete rukrahe huno mago'amokizmi ome zamantahigege'za, ko'ma hu'naza kante ante'za ana nanekege asami'naze.
31 A tak roznesla se slova, kteráž mluvil David, a oznámili je Saulovi. Kterýžto povolal ho.
Hagi Deviti'ma hu'nea nanekea mago'a vahe'mo'za nentahi'za Solina ome asamizageno, Soli'a vahe huzmanteno ome avreta eho hige'za, vu'za ome avre'za azageno,
32 I řekl David Saulovi: Nechť se neleká srdce člověka pro něho; služebník tvůj půjde a bude se bíti s Filistinským tímto.
Deviti'a Solina asamino, Mago vahe'mo'a antu ana Filistia nekura korera osino, nagra eri'za ne'kamo'na hara ome huntegahue.
33 Ale Saul řekl Davidovi: Nebudeš moci jíti proti Filistinskému tomu, abys se potýkal s ním; nebo mládenček jsi, on pak jest muž bojovný od mladosti své.
Higeno Soli'a kenona hunteno, Kagra mofavre mani'nanankinka antu ana nera hara ome huontegahane. Agra nehazavema mani'neregati hara huno manino e'nea ne' mani'ne.
34 Odpověděl David Saulovi: Služebník tvůj pastýřem byl stáda otce svého, a když přicházel lev aneb nedvěd, a bral dobytče z stáda,
Anage higeno Deviti'a kenona huno, Nenfa sipisipima kvama hu'na eri'za vahekamo'na mani'nogenoma, sipisipi kevufinti'ma laionimo'o Beamo'ma mago'ma eme avreno nevige'na,
35 Já dostihal jsem ho a bil jsem jej, a vydíral jsem je z hrdla jeho. Pakli se na mne obořil, tedy ujma ho za čelist, bil jsem jej, až jsem ho i zabil.
rotago hu'na agipinti ome ahena avre'na e'noe. Hagi rukrehe'ma huno nampri'zama hige'na agemazampa azokate vamagi'na azeri'nena ahe fri'noe.
36 I lva i nedvěda zabil služebník tvůj; budeť tedy Filistinský neobřezanec ten jako který z nich, nebo zhaněl vojska Boha živého.
Hagi kinimoka nagra laionine beanema ahenoankna hu'na, agoza ano taga osu Filistia nera ahegahue. Na'ankure agra mani'nea Anumzamofo sondia vahe huhavizana hunte'ne.
37 Řekl také David: Hospodin, kterýž vytrhl mne z moci lva a z moci nedvěda, onť mne vytrhne z ruky Filistinského tohoto. Tedy řekl Saul Davidovi: Jdi, a Hospodin budiž s tebou.
Mago'ane Deviti'a huno, beane laionimofo azampinti'ma nazama hu'nea Ra Anumzamo naza huno antu Filistia ne'mofo azampintira nagu'vazigahie. Anage higeno Soli'a huno, Ra Anumzamo'a kagrane manigahianki vuo.
38 I dal Saul obléci Davida v šaty své, a vstavil lebku ocelivou na hlavu jeho, a oblékl ho v pancíř.
Nehuno Soli'a agra'a kukena hunenteno, bronsireti tro hu'naza fetori'a Devitina antaninenteno, ha' kukena hunte'ne.
39 Připásal také David meč jeho na ty šaty jeho, a chtěl jíti, ale že tomu nezvykl, protož řekl David Saulovi: Nemohuť v tom jíti, nebo jsem nepřivykl. I složil to David s sebe.
Hagi Deviti'a ana kukena huno onke'neankino, za'za kukenare bainati kazina renenteno, vuno eno huno ke'ne. Hianagi knarera huontegeno Solina asamino, nagra ama'na kukena hu'na onke'noa zanki'na, antanina hara ome osugahue, nehuno Deviti'a ana zantamina zafitre'ne.
40 A vzav hůl svou do ruky své, vybral sobě pět kamenů hladkých z potoku, a vložil je do mošničky pastýřské, kterouž měl, totiž do pytlíku, a prak svůj v ruce nesl, a přiblížil se k Filistinskému.
Anantetira azompa'a enerino, osi kraho timpinti 5fu'a pehe hu'nea haverami ome zogino ku'afi erinerino, azampina kao akrutetima tro'ma hu'ne'za havema erinte'za mate'ma vu'za nehaza ati'a e'nerino, ana Filistia ne'ma mani'nerega vu'ne.
41 Bral se také i Filistinský, jda a přibližuje se k Davidovi, a muž ten, kterýž nesl braň jeho, šel před ním.
Hagi Goliatina hanko'ama e'neria ne' egota higeno, agra amefi'a Devitintega e'ne.
42 A když pohleděl Filistinský a uzřel Davida, pohrdal jím, proto že byl mládenček, a ryšavý, a krásného vzezření.
Hagi ana ne'mo'ma Devitima keana, avufgamo'a knare huno masamasa huno hentofaza hu'nea nehaza ne' negeno, hara huga osu'ne huno Devitina kefenkami atre'ne.
43 I řekl Filistinský Davidovi: Což jsem pes, že jdeš proti mně s holí? A zlořečil Filistinský Davidovi skrze bohy své.
Hagi ana Filistia ne'mo'a Devitina asamino, Nagra kra mani'nogenka azomparetira hara hunante'naku ne'ano? Nehuno agra'a anumzamofo agifi Devitima azeri haviza hanigu kazusi ke hunenteno,
44 Řekl také Filistinský Davidovi: Poď ke mně, a dámť tělo tvé ptákům nebeským a šelmám zemským.
amanage hu'ne, Kagra are ege'na kagrira kahena kavufga harezama vanoma nehaza namazagane, mopafima vanoma nehaza afi zagane zami'nena negahaze.
45 Odpověděl David Filistinskému: Ty jdeš ke mně s mečem a s kopím a s pavézou, ale já k tobě jdu ve jménu Hospodina zástupů, Boha vojsk Izraelských, kterémuž jsi ty utrhal.
Higeno Deviti'a kenona'a huno, Kagra nagri'ma nahenakura bainati kazine, karugru kevene hankone erinenka ne'ane. Hianagi nagra kagri'ma ha'ma hugante'naku'ma neona, Israeli sondia vahetamimofo Hanavenentake Ra Anumzama huhaviza hunentana Anumzamofo agifi hara hugante'naku neoe.
46 Dnešního dne zavře tě Hospodin v ruku mou, a zabiji tě, a setnu hlavu tvou s tebe, a vydám těla vojska Filistinského dnes ptákům nebeským a šelmám zemským, a pozná všecka země, žeť jest Bůh v Izraeli.
Hagi menina Ra Anumzamo'a kagrira nazampi kavrentenkena, kahena knankena akafrigahue. Hagi Filistia sondia vahera menina zamahe'na zamavufaga hare'za vanoma nehaza namaramine, mopafi vanoma nehaza afi zagagafa zami'nena negahaze. E'ina hanuge'za mika kokankoka vahe'mo'za antahi'za ke'zama hanazana, Israeli vahe'mota Anumzana tamage Anumza mani'ne hu'za hugahaze.
47 A zvíť všecko shromáždění toto, že ne mečem ani kopím vysvobozuje Hospodin; (nebo Hospodinův jest boj), protož vydáť vás v ruce naše.
Hagi ana hanuge'za amama mani'naza vahe'mo'za Ra Anumzamo'a bainati kazinteti'ene keveretira tagura ovazigahie hu'za hugahaze. Na'ankure Ra Anumzamofo hakino, Agra'a hara huramanteno tamagrira tagri tazampi tamavrentegahie.
48 Stalo se pak, že když vstal ten Filistinský, a šel, přibližuje se proti Davidovi, pospíšil i David a běžel proti Filistinskému, aby se s ním potýkal.
Hagi Goliatima Deviti'ma ahenaku'ma erava'o nehigeno, Deviti'a agareno tava'oma'are nevuno,
49 V tom David vztáh ruku svou k mošničce, vyňal z ní kámen, kterýmž hodil z praku, a udeřil Filistinského v čelo jeho tak, že kámen uvázl v čele jeho. I padl tváří svou na zem.
ku'afinti mago have hefino kao akruteti'ma tro'ma hu'ne'za havema erinte'za mate'ma vu'za nehaza ati'afi erinteno, eri kagigagi huteno matevuno ana Filistia nera aseni rurako huno ahegeno, ana havemo'a asenifi hanagatino ufregeno, avugosaregati mopafi traka huno umasene.
50 A tak přemohl David Filistinského prakem a kamenem, a udeřiv Filistinského, zabil jej, ačkoli David žádného meče v ruce neměl.
Hagi Deviti'a kao akruteti'ma tro'ma hu'ne'za havema erinte'za mate'ma vu'za nehaza atifinti Filistia nera ahefrino hara hugatere'ne. Hagi Deviti'a magore huno azampina bainati kazina e'ori'ne.
51 A přiběh David, stál nad Filistinským. Potom pochytiv meč jeho, dobyl ho z pošvy a zabil jej, a sťal jím hlavu jeho. To vidouce Filistinští, že umřel nejsilnější jejich, utíkali.
Hagi Deviti'a agareno agofetu ome oti'neno, Goliatina bainati kazima'a ku'afinti ome avazu huno ahenefrino, agenopa akafritre'ne. Hagi Filistia vahe'mo'zama kageno hanavenentake ha' ne'ma frige'za zamagra rukrahe hu'za kore fre'naze.
52 A protož vstavše muži Izraelští a Judští, zkřikli a honili Filistinské, až kde se vchází do údolí, a až k branám Akaron. I padali, raněni jsouce, Filistinští po cestě k Saraim, až do Gát a až do Akaron.
Hagi ana'ma hige'za Israeline Juda sondia vahe'mo'za rankezaneti'za Filistia vahera zamarotago hu'za ome zamahetre eme zamahetre hu'za Ekroni kuma kafante uhanati'naze. Hagi ana Filistia vahe'mokizmi zamavufagamo'a Saraimine Gatine Ekroni agupo kantega meno vu'ne.
53 A navrátivše se synové Izraelští od honění Filistinských, vzebrali tábor jejich.
Hagi Israeli vahe'mo'za zamarotago hu'za Filistia sondia vahera ome zamatrete'za, ete e'za ana Filistia vahe'mo'zama seli nonkuma'zmia atre'za fre'naza kumapima me'nea zantamina eme eri vagare'naze.
54 Potom David vzav hlavu toho Filistinského, přinesl ji do Jeruzaléma, a odění jeho složil v stanu svém.
Hagi Deviti'a Goliati agenopa erino Jerusalemi vu'ne. Hianagi ana ne'mofo ha' zana erino seli noma'afi ome ante'ne.
55 Tehdáž pak, když viděl Saul Davida jdoucího proti tomu Filistinskému, řekl Abnerovi hejtmanu vojska: Abner, čí jest syn ten mládenček? Odpověděl Abner: Jako jest živa duše tvá, králi, že nevím.
Hagi Devitima Goliati'ma ha' hunte'naku'ma nevigeno, Soli'ma negeno'a sondia vahete kva ne' Abnana antahigeno, Ami iza mofavre? huno antahigegeno, Abna'a kenona hunteno, kini ne'moka tamage hu'na ami ana risera ke'na antahi'na osu'noe.
56 Ale král řekl: Zeptej ty se, čí jest syn mládenec ten.
Higeno Soli'a huno, Iza mofavre mani'nefi vahe ome zamantahigenka go.
57 Když se pak vracoval David od zabití Filistinského toho, pojav ho Abner, přivedl jej před Saule, an drží hlavu Filistinského v ruce své.
Hagi Deviti'ma Goliati'ma ome aheteno ana ne'mofo agenopama azampi e'rineno ne-egeno'a, Abna'a ame huno Devitina avreno Solinte vu'ne.
58 I řekl jemu Saul: Èí jsi syn, mládenče? Odpověděl David: Syn služebníka tvého Izai Betlémského.
Hagi Soli'a Devitina antahigeno, Kagra iza mofavre mani'nane? Higeno Deviti'a kenona huno, Betlehemu kumateti kagri eri'za ne'mofo Jesi mofavre mani'noe.
