1 Petrův 4
1 Poněvadž tedy Kristus trpěl za nás na těle, i vy také týmž myšlením odíni buďte, totiž že ten, kdož na těle trpěl, přestal od hříchu,
Ora pois, já que Cristo padeceu por nós na carne, armai-vos também vós com este pensamento, que aquele que padeceu na carne já cessou do pecado,
2 K tomu, aby již nebyl více tělesným žádostem, ale vůli Boží v těle živ, po všecken čas, což ho ještě zůstává.
Para, no tempo que lhe resta na carne, não viver mais segundo as concupiscências dos homens, mas segundo a vontade de Deus.
3 Dostiť jest zajisté nám na tom přeběhlém času života našeho, v němž jsme vůli těla podle obyčeje pohanů páchali, chodivše v nestydatých chlipnostech, v žádostech, v zbytečném pití vína, v hodování, v opilství a v ohyzdném modlosloužení.
Porque basta-nos que no tempo passado da vida obrássemos a vontade dos gentios, andando em dissoluções, concupiscências, borrachices, glutonarias, bebedices e abomináveis idolatrias,
4 A protož když se k nim nepřipojujete v takovém jejich vydávání se v rozpustilosti, zdá se jim to cosi nového býti, a rouhají se tomu.
O que estranham, por não correrdes com eles no mesmo desenfreamento de dissolução, blasfemando de vós.
5 Tiť vydadí počet tomu, kterýž hotov jest souditi živé i mrtvé.
Os quais hão de dar conta ao que está preparado para julgar os vivos e os mortos.
6 Proto jest zajisté i mrtvým kázáno evangelium, aby souzeni byli podle lidí, to jest z strany těla, ale živi byli podle Boha duchem.
Porque para isso foi pregado o evangelho também aos mortos, para que, na verdade, fossem julgados segundo os homens na carne, porém vivessem segundo Deus em espírito;
7 Všemuť se pak přibližuje konec.
E já está próximo o fim de todas as coisas: portanto sede sóbrios e vigiai em orações.
8 A protož buďte středmí a bedliví k modlitbám. Přede vším pak lásku jedni k druhým opravdovou mějte; nebo láska přikryje množství hříchů.
Mas, sobretudo, tende ardente caridade uns para com os outros; porque a caridade cobrirá a multidão de pecados.
9 Buďte vespolek přívětiví k hostem, bez reptání.
Hospedai-vos uns aos outros, sem murmurações.
10 Jeden každý jakž vzal od Boha dar, tak vespolek tím sobě přisluhujte, jako dobří šafáři rozličné milosti Boží.
Cada um administre aos outros o dom como o recebeu, como bons dispenseiros da multiforme graça de Deus.
11 Mluví-li kdo, mluviž jako řeči Boží; jestliže kdo přisluhuje, činiž to jakožto z moci, kteréž jemu uděluje Bůh, aby ve všem slaven byl Bůh skrze Jezukrista, kterémuž jest sláva a císařství na věky věků. Amen. (aiōn g165)
Se alguém falar, fale segundo as palavras de Deus: se alguém administrar, administre segundo o poder que Deus dá; para que em tudo Deus seja glorificado por Jesus Cristo, a quem pertence a glória e poder para todo o sempre. amém. (aiōn g165)
12 Nejmilejší, nebudiž vám divný ten přišlý na vás oheň, pro zkušení vás, jako by se vám něco nového přihodilo.
Amados, não estranheis o ardor que vos sobrevem para vos tentar, como se coisa estranha vos acontecesse;
13 Ale z toho, že jste účastni utrpení Kristových, radujte se, abyste i při zjevení slávy jeho radovali se s veselím.
Mas alegrai-vos de serdes participantes das aflições de Cristo: para que também na revelação da sua glória vos regozijeis e alegreis.
14 Trpíte-li pohanění pro jméno Kristovo, blahoslavení jste. Nebo Duch ten slávy a Boží na vás odpočívá, kterémužto z strany jich zajisté rouhání se děje, ale z strany vaší oslavován bývá.
Se pelo nome de Cristo sois vituperados, bem-aventurados sois, porque sobre vós repousa o espírito da glória de Deus; o qual, quanto a eles, é blasfemado, mas, quanto a vós, glorificado.
15 Žádný pak z vás netrp jako vražedlník, aneb zloděj, neb zločinec, anebo všetečný.
Porém nenhum de vós padeça como homicida, ou ladrão, ou malfeitor, ou como o que se entremete em negócios alheios;
16 Jestliže pak kdo trpí jako křesťan, nestyď se za to, ale oslavujž Boha v té částce.
Mas, se padece como cristão, não se envergonhe, antes glorifique a Deus nesta parte.
17 Neboť jest čas, aby se začal soud od domu Božího. A poněvadž nejprv začíná se od nás, jakýž bude konec těch, kteříž nejsou povolni evangelium Božímu?
Porque já é tempo que comece o juízo pela casa de Deus; e, se primeiro começa por nós, qual será o fim daqueles que são desobedientes ao evangelho de Deus?
18 A poněvadž spravedlivý sotva k spasení přichází, bezbožný a hříšník kde se ukáže?
E, se o justo apenas se salva, onde aparecerá o ímpio e o pecador?
19 A protož i ti, kteříž trpí podle vůle Boží, jakožto věrnému Stvořiteli ať poroučejí duše své, dobře činíce.
Portanto também os que padecem segundo a vontade de Deus encomendem-lhe as suas almas, como ao fiel criador, fazendo o bem.
