1 Petrův 4
1 Poněvadž tedy Kristus trpěl za nás na těle, i vy také týmž myšlením odíni buďte, totiž že ten, kdož na těle trpěl, přestal od hříchu,
Puis donc que le Christ a souffert [pour nous] en la chair, armez-vous, vous aussi, de la même pensée, savoir, que celui qui a souffert dans la chair a rompu avec le péché,
2 K tomu, aby již nebyl více tělesným žádostem, ale vůli Boží v těle živ, po všecken čas, což ho ještě zůstává.
pour vivre, pendant le temps qu’il lui reste à passer dans la chair, non plus selon les convoitises des hommes, mais selon la volonté de Dieu.
3 Dostiť jest zajisté nám na tom přeběhlém času života našeho, v němž jsme vůli těla podle obyčeje pohanů páchali, chodivše v nestydatých chlipnostech, v žádostech, v zbytečném pití vína, v hodování, v opilství a v ohyzdném modlosloužení.
C’est bien assez d’avoir fait autrefois la volonté des païens, en vivant dans le désordre, les convoitises, l’ivrognerie, les orgies, les excès de boisson et le culte criminel des idoles.
4 A protož když se k nim nepřipojujete v takovém jejich vydávání se v rozpustilosti, zdá se jim to cosi nového býti, a rouhají se tomu.
Ils s’étonnent maintenant que vous ne couriez pas avec eux dans le même débordement de débauches; et ils se répandent en injures.
5 Tiť vydadí počet tomu, kterýž hotov jest souditi živé i mrtvé.
Mais ils rendront compte à celui qui est prêt à juger les vivants et les morts.
6 Proto jest zajisté i mrtvým kázáno evangelium, aby souzeni byli podle lidí, to jest z strany těla, ale živi byli podle Boha duchem.
C’est pour cela que l’Évangile a été aussi annoncé aux morts, afin que, condamnés, il est vrai, selon les hommes dans la chair, ils vivent selon Dieu dans l’esprit.
7 Všemuť se pak přibližuje konec.
Or la fin de toutes choses est proche. Soyez donc prudents et sobres pour vaquer à la prière.
8 A protož buďte středmí a bedliví k modlitbám. Přede vším pak lásku jedni k druhým opravdovou mějte; nebo láska přikryje množství hříchů.
Mais surtout ayez un ardent amour les uns pour les autres; car l’amour couvre une multitude de péchés.
9 Buďte vespolek přívětiví k hostem, bez reptání.
Exercez entre vous l’hospitalité sans murmurer.
10 Jeden každý jakž vzal od Boha dar, tak vespolek tím sobě přisluhujte, jako dobří šafáři rozličné milosti Boží.
Que chacun mette au service des autres le don qu’il a reçu comme de bons dispensateurs de la grâce de Dieu, laquelle est variée. Si quelqu’un parle, que ce soit selon les oracles de Dieu;
11 Mluví-li kdo, mluviž jako řeči Boží; jestliže kdo přisluhuje, činiž to jakožto z moci, kteréž jemu uděluje Bůh, aby ve všem slaven byl Bůh skrze Jezukrista, kterémuž jest sláva a císařství na věky věků. Amen. (aiōn g165)
si quelqu’un exerce un ministère, qu’il le fasse comme par la vertu que Dieu donne, afin qu’en toutes choses Dieu soit glorifié par Jésus-Christ, à qui appartiennent la gloire et la puissance aux siècles des siècles. Amen! (aiōn g165)
12 Nejmilejší, nebudiž vám divný ten přišlý na vás oheň, pro zkušení vás, jako by se vám něco nového přihodilo.
Bien-aimés, ne soyez pas surpris de l’incendie qui s’est allumé au milieu de vous pour vous éprouver, comme s’il vous arrivait quelque chose d’extraordinaire.
13 Ale z toho, že jste účastni utrpení Kristových, radujte se, abyste i při zjevení slávy jeho radovali se s veselím.
Mais, dans la mesure où vous avez part aux souffrances du Christ, réjouissez-vous, afin que, lorsque sa gloire sera manifestée, vous soyez aussi dans la joie et l’allégresse.
14 Trpíte-li pohanění pro jméno Kristovo, blahoslavení jste. Nebo Duch ten slávy a Boží na vás odpočívá, kterémužto z strany jich zajisté rouhání se děje, ale z strany vaší oslavován bývá.
Si vous êtes outragés pour le nom du Christ, heureux êtes-vous, parce que l’Esprit de gloire (et de puissance), l’Esprit de Dieu repose sur vous.
15 Žádný pak z vás netrp jako vražedlník, aneb zloděj, neb zločinec, anebo všetečný.
Que nul d’entre vous ne souffre comme meurtrier, comme voleur ou malfaiteur, ou comme avide du bien d’autrui.
16 Jestliže pak kdo trpí jako křesťan, nestyď se za to, ale oslavujž Boha v té částce.
Mais s’il souffre comme chrétien, qu’il n’en ait pas honte; plutôt, qu’il glorifie Dieu pour ce même nom.
17 Neboť jest čas, aby se začal soud od domu Božího. A poněvadž nejprv začíná se od nás, jakýž bude konec těch, kteříž nejsou povolni evangelium Božímu?
Car voici le temps où le jugement va commencer par la maison de Dieu. Et s’il commence par nous, quelle sera la fin de ceux qui n’obéissent pas à l’Evangile de Dieu?
18 A poněvadž spravedlivý sotva k spasení přichází, bezbožný a hříšník kde se ukáže?
Et « si le juste est sauvé avec peine, que deviendra l’impie et le pécheur? »
19 A protož i ti, kteříž trpí podle vůle Boží, jakožto věrnému Stvořiteli ať poroučejí duše své, dobře činíce.
Que ceux qui souffrent selon la volonté de Dieu, lui confient leurs âmes comme au Créateur fidèle, en pratiquant le bien.
