1 Petrův 4
1 Poněvadž tedy Kristus trpěl za nás na těle, i vy také týmž myšlením odíni buďte, totiž že ten, kdož na těle trpěl, přestal od hříchu,
Since, then, Christ suffered in body, arm yourselves with the same resolve as he; for he who has suffered in body has ceased to sin,
2 K tomu, aby již nebyl více tělesným žádostem, ale vůli Boží v těle živ, po všecken čas, což ho ještě zůstává.
and so will live the rest of his earthly life guided, not by human passions, but by the will of God.
3 Dostiť jest zajisté nám na tom přeběhlém času života našeho, v němž jsme vůli těla podle obyčeje pohanů páchali, chodivše v nestydatých chlipnostech, v žádostech, v zbytečném pití vína, v hodování, v opilství a v ohyzdném modlosloužení.
Surely in the past you have spent time enough living as the Gentiles delight to live. For your path has lain among scenes of debauchery, licentiousness, drunkenness, revelry, hard-drinking, and profane idolatry.
4 A protož když se k nim nepřipojujete v takovém jejich vydávání se v rozpustilosti, zdá se jim to cosi nového býti, a rouhají se tomu.
And, because you do not run to the same extremes of profligacy as others, they are astonished, and malign you.
5 Tiť vydadí počet tomu, kterýž hotov jest souditi živé i mrtvé.
But they will have to answer for their conduct to him who is ready to judge both the living and the dead.
6 Proto jest zajisté i mrtvým kázáno evangelium, aby souzeni byli podle lidí, to jest z strany těla, ale živi byli podle Boha duchem.
For that was why the good news was told to the dead also – that, after they have been judged in the body, as people are judged, they might live in the spirit, as God lives.
7 Všemuť se pak přibližuje konec.
But the end of all things is near. Therefore exercise self-restraint and be calm, so that you may be able to pray.
8 A protož buďte středmí a bedliví k modlitbám. Přede vším pak lásku jedni k druhým opravdovou mějte; nebo láska přikryje množství hříchů.
Above all things, let your love for one another be earnest, for ‘Love throws a veil over countless sins.’
9 Buďte vespolek přívětiví k hostem, bez reptání.
Never grudge hospitality to one another.
10 Jeden každý jakž vzal od Boha dar, tak vespolek tím sobě přisluhujte, jako dobří šafáři rozličné milosti Boží.
Whatever the gift that each has received, use it in the service of others, as good stewards of the varied bounty of God.
11 Mluví-li kdo, mluviž jako řeči Boží; jestliže kdo přisluhuje, činiž to jakožto z moci, kteréž jemu uděluje Bůh, aby ve všem slaven byl Bůh skrze Jezukrista, kterémuž jest sláva a císařství na věky věků. Amen. (aiōn g165)
When anyone speaks, they should speak as one who is delivering the oracles of God. When anyone is endeavoring to serve others, they should do so in reliance on the strength which God supplies; so that in everything God may be honored through Jesus Christ – to whom be ascribed all honor and might for ever and ever. Amen. (aiōn g165)
12 Nejmilejší, nebudiž vám divný ten přišlý na vás oheň, pro zkušení vás, jako by se vám něco nového přihodilo.
Dear friends, do not be astonished at the trial of fire that you are passing through, to test you, as though something strange were happening to you.
13 Ale z toho, že jste účastni utrpení Kristových, radujte se, abyste i při zjevení slávy jeho radovali se s veselím.
No, the more you share the sufferings of the Christ, the more may you rejoice, that, when the time comes for the manifestation of his glory, you may rejoice and exult.
14 Trpíte-li pohanění pro jméno Kristovo, blahoslavení jste. Nebo Duch ten slávy a Boží na vás odpočívá, kterémužto z strany jich zajisté rouhání se děje, ale z strany vaší oslavován bývá.
If you are insulted for bearing the name of Christ, count yourselves blessed; because the divine glory and the Spirit of God are resting on you.
15 Žádný pak z vás netrp jako vražedlník, aneb zloděj, neb zločinec, anebo všetečný.
I need hardly say that no one among you must suffer as a murderer, or a thief, or a criminal, or for interfering in matters which do not concern Christians.
16 Jestliže pak kdo trpí jako křesťan, nestyď se za to, ale oslavujž Boha v té částce.
But, if someone suffers as a Christian, they should not be ashamed of it; they should bring honor to God even though they bear that name.
17 Neboť jest čas, aby se začal soud od domu Božího. A poněvadž nejprv začíná se od nás, jakýž bude konec těch, kteříž nejsou povolni evangelium Božímu?
For the time has come for judgment to begin with the house of God; and, if it begins with us, what will be the end of those who reject God’s good news?
18 A poněvadž spravedlivý sotva k spasení přichází, bezbožný a hříšník kde se ukáže?
If ‘a good person is saved only with difficulty, what will become of the godless and the sinful?’
19 A protož i ti, kteříž trpí podle vůle Boží, jakožto věrnému Stvořiteli ať poroučejí duše své, dobře činíce.
Therefore, I say, let those who suffer, because God wills it so, commit their lives into the hands of a faithful Creator, and persevere in doing right.
