1 Petrův 2
1 Protož složíce zlost, a všelikou lest, a pokrytství, a závist, i všecka utrhání,
Therefore put away all malice, all deceit, insincerity, jealousy, and slander of every sort.
2 Jakožto nyní zrozená nemluvňátka, mléka beze lsti, to jest Božího slova žádostivi buďte, abyste jím rostli,
Like new-born babes long for the pure spiritual milk to make you grow up into salvation;
3 Jestliže však okusili jste, kterak dobrotivý jest Pán.
since you have tasted that the Lord is gracious.
4 K kterémužto přistupujíce, jakožto k kameni živému, od lidí zajisté zavrženému, ale od Boha vyvolenému a drahému,
Come to him then, that living Stone, rejected indeed by men, but chosen by God, and precious.
5 I vy, jakožto kamení živé, vzdělávejte se v dům duchovní, kněžstvo svaté, k obětování duchovních obětí, vzácných Bohu skrze Jezukrista.
And yourselves like living stones be built into a spiritual house, to be a holy priesthood offering spiritual sacrifices, acceptable to God, through Christ Jesus.
6 A protož praví Písmo: Aj, zakládámť na Sionu kámen úhelný, vybraný a drahý, a v kterýž kdokoli věří, nikoli nebude zahanben.
For, as Scripture says. Behold, I lay in Zion a chief corner-stone, elect, precious, And he who believes on Him shall never be put to shame.
7 Vám tedy věřícím jest drahý, ale nepovolným kámen, kterýž zavrhli ti, jenž stavěli, tenť jest učiněn v hlavu úhelní, a kámen úrazu, a skála pohoršení,
For you, then, that believe, is the preciousness; but for those who do not believe, A stone which the builders rejected, The same has become the head stone of the corner,
8 Totiž těm, jenž se urážejí na slovu, nepovolní jsouce, k čemuž i odloženi jsou.
and, A stone of stumbling, and a rock of offense. They stumble over it because they are disobeying God’s word, and to this they were also appointed.
9 Ale vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid dobytý, abyste zvěstovali ctnosti toho, kterýž vás povolal ze tmy v předivné světlo své.
But you are an elect race, a royal priesthood, a holy nation, a purchased people, that you may show forth the virtues of Him who has called you out of darkness into his marvelous light -
10 Kteříž jste někdy ani lidem nebyli, nyní pak jste lid Boží; kteříž jste někdy byli nedošli milosrdenství, již nyní jste došli milosrdenství.
you who once were not a people, but now are the people of God; who were once without mercy, but now you have found mercy.
11 Nejmilejší, prosímť vás, abyste jakožto příchozí a pohostinní zdržovali se od tělesných žádostí, kteréž rytěřují proti duši,
I beseech you, beloved, as pilgrims and exiles, to abstain from passions of the flesh that war upon your souls.
12 Obcování vaše mezi pohany majíce dobré, aby místo toho, kdež utrhají vám jako zločincům, dobré skutky vaše spatřujíce, velebili Boha v den navštívení.
Let your manner of life before the Gentiles be honest; so that, although they are now slandering you as evil-doers, they may, by beholding your noble conduct, come to glorify God, in the day of visitation.
13 Poddáni tedy buďte všelikému lidskému zřízení pro Pána, buďto králi, jako nejvyššímu,
Submit yourselves, for the Lord’s sake, to every human authority; whether it be to the Emperor as supreme ruler,
14 Buďto vladařům, jako od něho poslaným, ku pomstě zle činících a k chvále dobře činících.
or to governors as sent by him for the punishment of evil-doers and for the encouragement of well-doers.
15 Nebo tak jest vůle Boží, abyste dobře činíce, zacpali ústa nemoudrých lidí z neznámosti vám utrhajících.
For it is the will of God that by well-doing you should silence the ignorant talk of foolish men.
16 Buďtež jako svobodní, však ne jako zastření majíce své zlosti svobodu, ale jakožto služebníci Boží.
Live like free men; and yet do not make your freedom a cloak for misconduct, but be the slaves of God.
17 Všecky ctěte, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále v uctivosti mějte.
Honor all men. Love the brotherhood. Reverence God. Honor the Emperor.
18 Služebníci poddáni buďte ve vší bázni pánům, netoliko dobrým a mírným, ale i zlým.
Household slaves, submit yourselves to your masters in all reverence; not only to the kind and gentle, but also to the unreasonable.
19 Neb toť jest milé, jestliže kdo pro svědomí Boží snáší zámutky, trpě bez viny.
For it is an acceptable thing to God, if from a sense of duty to him, a man endures a wrong, even suffering unjustly.
20 Nebo jaká jest chvála, byste pak i snášeli pohlavkování, hřešíce? Ale jestliže dobře činíce, a bez viny trpíce, snášíte, toť jest milé před Bohem.
For what credit is it if, when you are struck for a fault, you take it patiently? But if when you are doing well and suffer for it, you always take it patiently, this is acceptable with God.
21 Nebo i k tomu povoláni jste, jako i Kristus trpěl za nás, nám pozůstaviv příklad, abychom následovali šlépějí jeho.
For this is your calling; because Christ also suffered for you, leaving you an example, so that you should follow in his footsteps;
22 Kterýž hříchu neučinil, aniž jest lest nalezena v ústech jeho.
He committed no sin, Neither was guile found in his mouth.
23 Kterýžto, když mu zlořečili, nezlořečil zase; trpěv, nehrozil, ale poroučel křivdy tomu, jenž spravedlivě soudí.
He was reviled, and reviled not back. When he suffered he never threatened but always committed his cause to the One who judges rightly.
24 Kterýžto hříchy naše na svém těle sám vnesl na dřevo, abychom hříchům zemrouce, spravedlnosti živi byli, jehož zsinalostí uzdraveni jste.
He bore our sins in his own body upon the tree, in order that we might become dead to sins, and be alive unto righteousness. By his wounds you have been healed.
25 Nebo jste byli jako ovce bloudící, ale již nyní obráceni jste ku pastýři a biskupu duší vašich.
For you were straying like lost sheep, but you are now returned to the Shepherd and Guardian of your souls.
