1 Královská 4
1 A tak král Šalomoun byl králem nade vším Izraelem.
Kamano ruoth Solomon nobedo ruodh Israel duto.
2 Tato pak byla knížata jeho: Azariáš syn Sádochův knížetem,
Magi ema ne jodonge madongo: Azaria wuod Zadok jadolo;
3 Elichoref a Achiáš synové Sísovi byli písaři, Jozafat syn Achiludův kancléřem,
Elihoref kod Ahija yawuot Shisha jogoro; Jehoshafat wuod Ahilud jachan weche.
4 A Banaiáš syn Joiadův nad vojskem, Sádoch pak a Abiatar kněžími,
Benaya wuod Jehoyada jatend jolweny. Zadok kod Abiathar ma jodolo;
5 A Azariáš syn Nátanův nad úředníky, a Zábud syn Nátanův nejvyšší rada královská,
Azaria wuod Nathan ma jatend jodong gwengʼ, Zabud wuod Nathan jadolo kendo jangʼad ni ruoth rieko;
6 A Achisar vládař domu, Adoniram pak syn Abdy nad vybraným lidem.
Ahishar ma jatend od ruoth; Adoniram wuod Abda ma jatend tij achune.
7 Měl také Šalomoun dvanácte vládařů nade vším Izraelem, kteříž opatrovali potravou krále i dům jeho. Každého roku za měsíc jeden každý měl opatrovati krále.
Solomon bende ne nigi jotelo apar gariyo mane orito pinje manie Israel duto kendo ne choko gik moko ne ruoth kod joge. Moro ka moro kuomgi ne kelo chiemo kuom dwe achiel e higa.
8 A tato jsou jména jejich: Syn Chur na hoře Efraim;
Magi e nying-gi: Ben-Hur norito pinje mag gode mag Efraim:
9 Syn Deker v Makaz a v Salbim, a v Betsemes a v Elon Betchanan;
Ben-Deker norito Makaz; Shalbim, Beth Shemesh kod Elon Bethhanan;
10 Syn Chesed v Arubot, jehož bylo Socho i všecka země Chefer;
Ben-Hesed norito Aruboth (Soko kod pinje duto mag Hefer).
11 Syn Abinadabův, jehož byly všecky končiny Dor, a měl Tafat dceru Šalomounovu za manželku;
Ben-Abinadab norito Nafoth Dor (kendo nokendo Tafath ma nyar Solomon).
12 Baana syn Achiludův, jehož byl Tanach a Mageddo, i všecken Betsan, kterýž jest vedlé Sartan pod Jezreelem, od Betsan až do Abelmehula a až za Jekmaam;
Baana wuod Ahilud norito Tanak, gi Megido nyaka Beth Shan duto machiegni gi Zarethan man mwalo mar Jezreel, koa Beth Shan nyaka Abel Mehola man loka mar Jokmeam.
13 Syn Geber v Rámot Galád, jehož byly vsi Jair, syna Manassesova, kteréž jsou v Galád, jehož byla krajina Argob, kteráž jest v Bázan, šedesáte měst velikých hrazených a závřitých;
Ben-Geber norito Ramoth Gilead (kod kuonde dak mag Jair wuod Manase man Gilead kaachiel gi piny mar Argob manie Bashan kod mieche madongo piero auchiel molwor gi ohinga motegno kendo nigi lodi mag rangeye mag mula);
14 Achinadab syn Iddo v Mahanaim;
Ahinadab wuod Ido norito Mahanaim;
15 Achimaas v Neftalím, on také pojal Basemat dceru Šalomounovu za manželku;
Ahimaz norito Naftali (kendo nokendo Basemath nyar Solomon);
16 Baana syn Chusai v Asser a v Alot;
Baana wuod Hushai norito Asher kod Aloth.
17 Jozafat syn Paruach v Izachar;
Jehoshafat wuod Parua norito Isakar;
18 Semei syn Ela v Beniamin;
Shimei wuod Ela norito Benjamin;
19 Geber syn Uri v zemi Galád, v zemi Seona, krále Amorejského, a Oga krále Bázan; ten sám vládařem jedním představen byl té zemi.
Geber wuod Uri norito Gilead (enie piny mane Sihon ruoth jo-Amor kod Og ruodh Bashan ne rito chon). En kende ema ne en jaduongʼ motelone gwengʼno.
20 Tehdáž Juda a Izrael rozmnoženi jsouce jako písek při moři v množství, jedli a pili, a veselili se.
Oganda jo-Juda gi jo-Israel ne ngʼeny machalo ka kuoyo manie e dho nam; negichiemo, mi negimetho kendo negimor.
21 Nebo Šalomoun panoval nade všemi královstvími od řeky až k zemi Filistinské, a až k končinám Egyptským. I přinášeli dary a sloužili Šalomounovi po všecky dny života jeho.
Kendo Solomon nobedo ruodh pinyno duto chakre Aora maduongʼ mar Yufrate nyaka e piny jo-Filistia mochweyo nyaka giko piny Misri. Pinjegi duto ne kelo osuru ni Solomon bende ne gin e bwo lochne ndalo duto.
22 Vycházelo pak ku potravě Šalomounovi na každý den třidceti měr běli, a šedesáte měr mouky obecné,
Chiemo mane Solomon nwangʼo odiechiengʼ kodiechiengʼ ne romo gunde piero auchiel mag mogo mayom kod gunde mia achiel gi piero ariyo ariyo mag mogo amoga;
23 Deset volů krmných a dvadceti volů pastevných, a sto ovec, kromě jelenů, srn, bůvolů a ptactva vykrmeného.
rwedhi apar machwe mopongʼ, rwedhi piero ariyo machwe kod rombe gi diek mia achiel kaachiel gi mwanda; ogunde, ring ngawo kod awendo machwe.
24 On zajisté panoval všudy s této strany řeky od Tipsach až do Gázy nade všemi králi, kteříž byli před řekou, a měl pokoj se všech stran vůkol.
Nimar nobedo gi loch kuom pinjeruodhi duto man yo podho chiengʼ mar Aora maduongʼ chakre Tifsa nyaka Gaza kendo ne en gi kwe gi joma olwore duto.
25 I bydlil Juda a Izrael bezpečně, jeden každý pod svým vinným kmenem a pod svým fíkem, od Dan až do Bersabé, po všecky dny Šalomounovy.
E ndalo mag ngima mar Solomon Juda gi Israel chakre Dan nyaka Bersheba nodak gi kwe ka ngʼato ka ngʼato tiyo e puothe mar mzabibu kod ngʼope.
26 Měl také Šalomoun čtyřidceti tisíc koní na stání k vozům svým, a dvanácte tisíc jízdných.
Solomon ne nigi udi alufu piero angʼwen moger ni Farese kod Farese alufu apar gariyo.
27 A tak opatrovali ti úředníci krále Šalomouna i všecky, kteříž přicházeli k stolu krále Šalomouna, jeden každý za měsíc svůj, nedopouštějíce, aby v čem nedostatek býti měl.
Jodong gwengʼno, moro ka moro e dweye ne chiwo ni ruoth Solomon gi welo duto mane oluongo, maonge gimoro amora morem.
28 Ječmene také a slámy pro koně a pro mezky dodávali k tomu místu, kdež byl král, jeden každý, jakž mu uloženo bylo.
Bende ngʼato ka ngʼato nokelo Shairi gi lum e kuondegi mag keno ne farese maywa geche kod farese mamoko.
29 Nadto dal Bůh moudrost Šalomounovi a prozřetelnost velikou náramně, a širokost mysli, jako jest písku na břehu mořském.
Nyasaye nomiyo Solomon rieko gi ngʼeyo matut moloyo kod winjo ma ok nyalo pimore mana ka kwoyo manie dho nam.
30 Nebo větší byla moudrost Šalomounova, než moudrost všech národů východních, a než všeliká moudrost Egyptských.
Rieko Solomon ne duongʼ moloyo jorieko duto manie yo wuok chiengʼ, bende noduongʼ moloyo rieko duto mag Misri.
31 Nýbrž moudřejší byl nad všecky lidi, až i nad Etana Ezrachitského, též nad Hémana, a Kalkole i Darda, syny Máchol, a rozneslo se jméno jeho po všech národech vůkol.
Noriek moloyo ngʼato angʼata moriwo kata mana Ethan ja-Ezra kendo riek moloyo Heman gi Kalkol kod Darda yawuot Mahol. Kendo humbe nolandore e pinje molwore duto.
32 Složil také tři tisíce přísloví, a písniček jeho bylo tisíc a pět.
Nogoyo ngeche alufu adek kendo wende mane owero noromo alufu achiel gi abich.
33 Vypsal též i o stromích, počna od cedru, kterýž jest na Libánu, až do mchu, kterýž roste na zdi; psal i o hovadech a o ptácích, a zeměplazích a o rybách.
Nowuoyo kuom kit yien kochako gi yiende Sida mag Lebanon nyaka owino magawore e kor udi. Bende nopuonjo ji kuom le kod winy gi le mamol kod rech.
34 Protož přicházeli ze všech národů poslouchati moudrosti Šalomounovy, i ode všech králů země, kteříž slyšeli o moudrosti jeho.
Ji moa e pinje duto nobiro mondo owinji rieko Solomon koorgi gi ruodhi mag piny mane osewinjo humb riekone.
