< 1 Královská 22 >
1 Nebylo pak za tři léta války mezi Syrskými a Izraelskými.
Therfor thre yeeris passiden with out batel bitwixe Sirie and Israel.
2 I stalo se léta třetího, přijel Jozafat král Judský k králi Izraelskému.
Forsothe in the thridde yeer Josephat, king of Juda, yede doun to the kyng of Israel.
3 Mluvil pak byl král Izraelský služebníkům svým: Víte-li, že naše bylo Rámot Galád, a my zanedbáváme vzíti ho zase z moci krále Syrského?
And the kyng of Israel seide to hise seruauntis, Witen ye not, that Ramoth of Galaad is oure, and we ben necgligent to take it fro the hoond of the kyng of Sirie?
4 Pročež řekl Jozafatovi: Potáhneš-li se mnou na vojnu proti Rámot Galád? Odpověděl Jozafat králi Izraelskému: Jako jsem já, tak jsi ty, jako lid můj, tak lid tvůj, jako koni moji, tak koni tvoji.
And he seide to Josaphat, Whether thou schalt come with me to fiyte in to Ramoth of Galaad?
5 Řekl také Jozafat králi Izraelskému: Vzeptej se dnes medle na slovo Hospodinovo.
And Josophat seide to the kyng of Israel, As Y am, so and thou; my puple and thi puple ben oon; and my knyytis and thy knyytis `ben oon. And Josephat seide to the kyng of Israel, Y preie thee, axe thou to dai the word of the Lord.
6 I shromáždil král Izraelský proroků okolo čtyř set mužů a řekl jim: Mám-li táhnouti na vojnu proti Rámot Galád, či tak nechati? I řekli: Táhni, nebo dá je Pán v ruku krále.
Therfor the kyng of Israel gaderide prophetis aboute foure hundrid men, and he seide to hem, Owe Y to go in to Ramoth of Galaad to fiyte, ethir to reste? Whiche answeriden, Stie thou, and the Lord schal yyue it in the hond of the kyng.
7 Tedy řekl Jozafat: Což není zde již žádného proroka Hospodinova, abychom se ho zeptali?
Forsothe Josephat seide, Is not here ony profete of the Lord, that we axe bi hym?
8 Na to řekl král Izraelský Jozafatovi: Ještěť jest muž jeden, skrze něhož bychom se mohli poraditi s Hospodinem, ale já ho nenávidím, proto že mi dobrého neprorokuje, než zlé, Micheáš syn Jemlův. Ale Jozafat řekl: Nechť tak nemluví král.
And the kyng of Israel seide to Josephat, O man, Mychee, sone of Hiemla, is left, bi whom we moun axe the Lord; but Y hate hym, for he prophesieth not good to me, but yuel. To whome Josephat seide, Kyng, spek thou not so.
9 Protož povolav král Izraelský komorníka jednoho, řekl: Přiveď sem rychle Micheáše syna Jemlova.
Therfor the kyng of Israel clepide summe chaumburleyn, and seide to hym, Haste thou to brynge Mychee, sone of Hiemla.
10 (Mezi tím král Izraelský a Jozafat král Judský, jeden každý na stolici své, odění jsouce rouchem, seděli v placu u vrat brány Samařské, a všickni proroci prorokovali před nimi.
Forsothe the kyng of Israel, and Josephat, kyng of Juda, saten, ech in his trone, clothid with kyngis ournement, in the large hows bisidis the dore of the yate of Samarie; and alle prophetis prophecieden in the siyt of hem.
11 Sedechiáš pak syn Kenanův udělal sobě byl rohy železné a řekl: Takto praví Hospodin: Těmito trkati budeš Syrské, dokudž nepohubíš jich.
Also Sedechie, sone of Chanaan, made to hym silf hornes of yrun, and seide, The Lord God seith these thingis, With these thou schalt scatere Sirye, til thou do awei it.
12 Takž podobně i jiní všickni proroci prorokovali, řkouce: Jeď do Rámot Galád, a šťastněť se povede; nebo dá je Hospodin v ruku královu.)
And alle prophetis prophecieden in lijk maner, and seiden, Stye thou in to Ramoth of Galaad, and go thou with prosperite; and the Lord schal bitake thin enemyes in the hond of the kyng.
13 V tom posel ten, kterýž šel, aby zavolal Micheáše, mluvil jemu, řka: Aj, nyní slova proroků jedněmi ústy předpovídají dobré věci králi. Medle, buď řeč tvá jako řeč kterého z nich, a mluv dobré věci.
Sotheli the messanger, that yede to clepe Mychee, spak to hym, and seide, Lo! the wordis of prophetis with o mouth prechen goodis to the kyng; therfor thi word be lijk hem, and speke thou goodis.
14 Tedy řekl Micheáš: Živť jest Hospodin, že což mi koli řekne Hospodin, to mluviti budu.
To whom Mychee seide, The Lord lyueth, for what euer thing the Lord schal seie to me, Y schal speke this.
15 A když přišel k králi, řekl jemu král: Micheáši, máme-li jeti na vojnu proti Rámot Galád, či tak nechati? Kterýž řekl jemu: Jeď a šťastněť se povede, nebo dá je Hospodin v ruku krále.
Therfor he cam to the kyng. And the kyng seide to hym, Mychee, owen we go in to Ramoth of Galaad to fiyte, ether ceesse? To which kyng he answeride, Stie thou, and go in prosperite; and the Lord schal bitake it `in to the hond of the kyng.
16 I řekl jemu král: I kolikrátž tě mám přísahou zavazovati, abys mi nemluvil než pravdu ve jménu Hospodinovu?
Forsothe the kyng seide to hym, Eft and eft Y coniure thee, that thou speke not to me, not but that that is soth in the name of the Lord.
17 Protož řekl: Viděl jsem všecken lid Izraelský rozptýlený po horách jako ovce, kteréž nemají pastýře; nebo řekl Hospodin: Nemají pána tito, navrať se jeden každý do domu svého v pokoji.
And he seide, Y siy al Israel scaterid in the hillis, as scheep not hauynge a scheepherde; and the Lord seide, These han no lord, ech man turne ayen in to his hows in pees.
18 I řekl král Izraelský Jozafatovi: Zdaližť jsem neřekl, že mi nebude prorokovati dobrého, ale zlé?
Therfor the kyng of Israel seide to Josaphat, Whethir Y seide not to thee, that he prophecieth not good to me, but euere yuel?
19 Řekl dále: Z té příčiny slyš slovo Hospodinovo: Viděl jsem Hospodina sedícího na stolici své, a všecko vojsko nebeské stojící po pravici jeho i po levici jeho.
Sotheli thilke Mychee addide, and seide, Therefore here thou the word of the Lord; Y siy the Lord sittynge on his trone, and Y siy al the oost of heuene stondynge nyy hym, on the riyt side and on the left side.
20 I řekl Hospodin: Kdo oklamá Achaba, aby vytáhl a padl u Rámot Galád? A když pravil ten toto, a jiný pravil jiné,
And the Lord seide, Who schal disseyue Achab, kyng of Israel, that he stye, and falle in Ramoth of Galaad? And oon seide siche wordis, and another in anothir maner.
21 Tožť vyšel jakýsi duch, a postaviv se před Hospodinem, řekl: Já ho oklamám. Hospodin pak řekl jemu: Jakým způsobem?
Sotheli a spirit yede out, and stood bifor the Lord, and seide, Y schal disseyue hym. To whom the Lord spak, In what thing?
22 Odpověděl: Vyjdu a budu duchem lživým v ústech všech proroků jeho. Kterýžto řekl: Oklamáš a dovedeš toho; vyjdiž a učiň tak.
And he seide, Y schal go out, and Y schal be a spirit of leesyng in the mouth of alle hise prophetis. And the Lord seide, Thou schalt disseyue, and schalt haue the maystry; go thou out, and do so.
23 Protož, aj, jižtě dal Hospodin ducha lživého v ústa všech proroků tvých těchto, ješto však Hospodin mluvil zlé proti tobě.
Now therfor, lo! the Lord yaf a spirit of leesyng in the mouth of alle prophetis that ben here; and the Lord spak yuel ayens thee.
24 Tedy přistoupiv Sedechiáš syn Kenanův, dal Micheášovi poliček a řekl: Kudyže odšel duch Hospodinův ode mne, aby mluvil tobě?
Forsothe Sedechie, sone of Canaan, neiyede, and smoot Mychee on the cheke, and seide, Whether the Spirit of the Lord forsook me, and spak to thee?
25 Odpověděl Micheáš: Aj, uzříš v ten den, když vejdeš do nejtajnějšího pokoje, abys se skryl.
And Mychee seide, Thou schalt se in that dai, whanne thou schalt go in to closet with ynne closet, that thou be hid.
26 I řekl král Izraelský: Jmi Micheáše, a doveď ho k Amonovi knížeti města, a k Joasovi synu královu.
And the kyng of Israel seide, Take ye Mychee, and dwelle he at Amon, prince of the citee, and at Joas, the sone of Amalech;
27 A řekneš: Takto praví král: Dejte tohoto do žaláře, a dávejte mu jísti maličko chleba a maličko vody, dokudž se nenavrátím v pokoji.
and seie ye to hem, The kyng seith these thingis, Sende ye this man in to prisoun, and susteyne ye hym with breed of tribulacioun, and with watir of angwisch, til Y turne ayen in pees.
28 Ale Micheáš řekl: Jestliže ty se navrátíš v pokoji, tedyť nemluvil skrze mne Hospodin. Přes to řekl: Slyštež to všickni lidé!
And Mychee seide, If thou schalt turne ayen in pees, the Lord spak not in me. And he seide, Here ye, alle puplis.
29 A tak táhl král Izraelský, a Jozafat král Judský proti Rámot Galád.
Therfor the kyng of Israel stiede, and Josaphat, kyng of Juda, in to Ramoth of Galaad.
30 I řekl král Izraelský Jozafatovi: Změním já se, když půjdu k bitvě, ale ty oblec se v roucho své. I změnil se král Izraelský a jel k bitvě.
Therfor the kyng of Israel seide to Josephat, Take thou armeris, and entre thou in to batel, and be thou clothid in thi clothis, that is, noble signes of the kyng. Certis the kyng of Israel chaungide hise clothing, and entride in to batel.
31 Král pak Syrský přikázal třidcíti dvěma svým hejtmanům nad vozy, a řekl: Nebojujte proti malému ani proti velikému, než proti samému králi Izraelskému.
Sotheli the kyng of Sirie hadde comaundid to two and thritti princes of charis, and seide, Ye schulen not fiyte ayens ony man lesse, ethir more, no but ayens the kyng of Israel oonli.
32 I stalo se, když uzřeli hejtmané nad vozy Jozafata, řekli: Jistě král Izraelský jest. I obrátili se proti němu, aby bojovali. Tedy zkřikl Jozafat.
Therfor whanne the princes of charis hadden seyn Josephat, thei suposiden that he was king of Israel, and bi feersnesse maad thei fouyten ayens hym.
33 V tom když uzřeli hejtmané nad vozy, že on není král Izraelský, obrátili se od něho.
And Josephat criede; and the princis of charis vndurstoden, that it was not the king of Israel, and thei ceessiden fro hym.
34 Muž pak jeden střelil z lučiště náhodou, a postřelil krále Izraelského, kdež se pancíř spojuje. Pročež řekl vozkovi svému: Obrať se a vyvez mne z vojska, nebo jsem nemocen.
Sotheli sum man bente a bowe, and dresside an arowe in to vncerteyn, and bi hap he smoot the kyng of Israel bitwixe the lunge and the stomak. And the kyng seide to his charietere, Turne thin hond, and cast me out of the oost, for Y am woundid greuousli.
35 I rozmohla se bitva v ten den. Král pak stál na voze proti Syrským; potom umřel u večer, a tekla krev z rány do vozu.
Therfor batel was ioyned in that dai, and the kyng of Israel stood in his chare ayens men of Sirie, and he was deed at euentid. Forsothe the blood of the wounde fletide doun in to the bothome of the chare.
36 I volal biřic po vojště, když již slunce zapadlo, řka: Jeden každý do města svého, a jeden každý do země své navrať se.
And a criere sownede in al the oost, before that the sunne yede doun, and seide, Ech man turne ayen in to his citee, and in to his lond.
37 Umřel tedy král a dovezen jest do Samaří, i pochovali ho v Samaří.
Forsothe the kyng was deed, and was borun in to Samarie; and thei birieden the kyng of Samarie.
38 A když pohřížen byl vůz v rybníku Samařském, střebali psi krev jeho, též když umývali zbroj jeho, vedlé řeči Hospodinovy, kterouž byl mluvil.
And thei waischiden his chare in the cisterne of Samarie, and doggis lickiden his blood, and thei wayschiden the reynes, bi the word of the Lord whiche he hadde spoke.
39 Jiné pak věci Achabovy, a cožkoli činil, i jaký dům z kostí slonových vystavěl, i všecka města, kteráž vzdělal, o tom zapsáno jest v knize o králích Izraelských.
Sotheli the residue of wordis of Achab, and alle thingis whiche he dide, and the hows of yuer which he bildide, and of alle citees whiche he bildide, whether these ben not writun in the book of wordis of daies of the kyngis of Israel?
40 A tak usnul Achab s otci svými, a kraloval Ochoziáš syn jeho místo něho.
Therfor Achab slepte with hise fadris, and Ocozie, his sone, regnede for hym.
41 Jozafat pak syn Azy počal kralovati nad Judou léta čtvrtého Achaba, krále Izraelského.
Forsothe Josephat, sone of Asa, bigan to regne on Juda in the fourthe yeer of Achab, kyng of Israel.
42 A byl Jozafat ve třidcíti pěti letech, když počal kralovati, a dvadceti pět let kraloval nad Jeruzalémem, jehož matky jméno bylo Azuba, dcera Silchi.
Josephat was of fyue and thretti yeer, whanne he bigan to regne, and he regnede fyue and twenti yeer in Jerusalem; the name of his modir was Azuba, douyter of Salai.
43 I chodil po vší cestě Azy otce svého, aniž se od ní uchýlil, čině, což dobrého bylo před oblíčejem Hospodinovým. Toliko poněvadž výsostí nezkazili, ještě lid obětoval a kadil na těch výsostech.
And he yede in al the weye of Asa, his fadir, and bowide not fro it; and he dide that, that was riytful in the siyt of the Lord. Netheles he dide not awey hiy thingis, for yit the puple made sacrifice, and brente encense in hiy places.
44 Všel také v pokoj král Jozafat s králem Izraelským.
And Josephat hadde pees with the king of Israel.
45 Jiné pak věci Jozafatovy, i síla jeho, kterouž prokazoval a kterouž bojoval, zapsány jsou v knize o králích Judských.
Sotheli the residue of wordis of Josephat, and the werkis and batels, whiche he dide, whethir these ben not writun in the book of wordis of daies of the kyngis of Juda?
46 Ten ostatky ohyzdných sodomářů, kteříž ještě pozůstali za dnů Azy otce jeho, vyplénil z země.
But also he took awey fro the loond the relikis of men turned in to wymmens condiciouns, that leften in the daies of Aza, his fadir.
47 Tehdáž nebylo žádného krále v zemi Idumejské, hejtmana měli místo krále.
Nethir a kyng was ordeyned thanne in Edom.
48 I nadělal Jozafat lodí mořských, aby jeli do Ofir pro zlato. Ale nejeli, nebo polámaly se lodí v Aziongaber.
Forsothe king Josephat made schippis in the see, that schulden seile in to Ophir for gold, and tho myyten not go, for thei weren brokun in Asiongaber.
49 Řekl byl také Ochoziáš syn Achabův Jozafatovi: Nechť jedou služebníci moji s služebníky tvými na lodech. Ale Jozafat nechtěl.
Thanne Ocozie, sone of Achab, seide to Josephat, My seruauntis go with thine in schippis.
50 I usnul Jozafat s otci svými, a pochován jest s otci svými v městě Davida otce svého; kraloval pak Joram syn jeho místo něho.
And Josephat nolde. And Josephat slepte with hise fadris, and was biried with hem in the citee of Dauid, his fadir; and Joram, his sone, regnede for hym.
51 Ochoziáš syn Achabův počal kralovati nad Izraelem v Samaří, léta sedmnáctého Jozafata krále Judského, a kraloval nad Izraelem dvě létě.
Forsothe Ocozie, sone of Achab, bigan to regne on Israel, in Samarie, in the seuenetenthe yeer of Josephat, kyng of Juda; and Ocozie regnede on Israel twei yeer.
52 Nebo činil zlé věci před oblíčejem Hospodinovým, a chodil po cestě otce svého a po cestě matky své, i po cestě Jeroboáma syna Nebatova, kterýž přivodil k hřešení lid Izraelský.
And he dide yuel in the siyt of the Lord, and yede in the wey of his fadir, and of his modir, and in the weie of Jeroboam, sone of Nabath, that made Israel to do synne.
53 Sloužil také Bálovi a klaněl se jemu, čímž popudil k hněvu Hospodina Boha Izraelského vedlé toho všeho, což činil otec jeho.
And he seruyde Baal, and worschipide hym, and wraththide the Lord God of Israel, bi alle thingis whiche his fadir hadde do.