1 Královská 21
1 Stalo se pak po těch věcech, měl Nábot Jezreelský vinici, kteráž byla v Jezreel podlé paláce Achaba krále Samařského.
Pea hili ʻae ngaahi meʻa ni, naʻe maʻu ha ngoue vaine ʻe Napoti ko e tangata Sesilili, ʻaia naʻe ʻi Sesilili ʻo vāofi mo e fale fakaʻeiʻeiki ʻo ʻEhapi ko e tuʻi ʻo Samēlia.
2 I mluvil Achab k Nábotovi, řka: Dej mi vinici svou, ať ji mám místo zahrady k zelinám, poněvadž jest blízko podlé domu mého, a dámť za ni vinici lepší, než ta jest, aneb jestližeť se vidí, dámť stříbra cenu její.
Pea naʻe lea ʻa ʻEhapi kia Napoti, ʻo pehē, “Tuku mai ho ngoue vaine, koeʻuhi ke u tō ai ʻae ngaahi ʻakau iiki, he ʻoku ofi mai ia ki hoku fale: pea te u totongi ʻaki ia ha ngoue vaine ʻoku lelei hake; pea kapau ʻe lelei kiate koe te u fakatatau hono totongi ʻaki ʻae paʻanga.”
3 Odpověděl Nábot Achabovi: Nedejž mi toho Hospodin, abych měl dáti dědictví otců mých tobě.
Pea naʻe pehē ʻe Napoti kia ʻEhapi, “Ke taʻofi au mei ai ʻe Sihova, ʻa ʻeku foaki ʻae tofiʻa ʻo ʻeku ngaahi tamai kiate koe.”
4 Tedy přišel Achab do domu svého, smutný jsa a hněvaje se pro řeč, kterouž mluvil jemu Nábot Jezreelský, řka: Nedám tobě dědictví otců svých. I lehl na lůžko své, a odvrátiv tvář svou, ani chleba nejedl.
Pea naʻe hū atu ʻa ʻEhapi ki hono fale kuo māfasia mo mamahi koeʻuhi ko e lea naʻe lea ʻaki kiate ia ʻe Napoti ko e tangata Sesilili; he kuo pehē ʻe ia, ʻe ʻikai siʻi te u foaki ʻae tofiʻa ʻo ʻeku ngaahi tamai kiate koe. Pea naʻa ne tokoto hifo ʻi hono mohenga, pea ne tafoki atu ʻa hono mata, pea naʻe ʻikai te ne kai ha meʻa.
5 V tom přišedši k němu Jezábel žena jeho, řekla jemu: Proč tak smutný jest duch tvůj, že ani nejíš chleba?
Ka naʻe haʻu kiate ia ʻa Sisipeli ko hono uaifi mo ne pehē kiate ia, “Ko e hā ʻoku mamahi pehē fau ai ho loto, ʻoku ʻikai ai te ke kai ha meʻa?”
6 Kterýž odpověděl jí: Proto že jsem mluvil s Nábotem Jezreelským, a řekl jsem jemu: Dej mi vinici svou za peníze, aneb jestliže raději chceš, dámť jinou vinici za ni. On pak odpověděl: Nedám tobě své vinice.
Pea naʻe pehē ʻe ia kiate ia, “Koeʻuhi naʻaku lea kia Napoti ko e tangata Sesilili, pea u pehē kiate ia, ‘Tuku mai kiate au hoʻo ngoue vaine ʻi ha totongi; pea kapau ʻe lelei kiate koe te u ʻatu ha ngoue vaine kehe ko hono fetongi:’ pea naʻa ne pehē mai, ‘ʻE ʻikai te u foaki kiate koe ʻa ʻeku ngoue vaine.’”
7 I řekla mu Jezábel žena jeho: Takliž bys ty nyní spravoval království Izraelské? Vstaň, pojez chleba a buď dobré mysli, já tobě dám vinici Nábota Jezreelského.
Pea naʻe pehē kiate ia ʻe Sisipeli ko hono uaifi, “ʻOku ke pule eni koā ki he puleʻanga ʻo ʻIsileli? Tuʻu hake, mo ke kai, pea tuku ke fiefia ho loto: te u ʻatu ʻeau kiate koe ʻae ngoue vaine ʻo Napoti ko e tangata Sesilili.”
8 Zatím napsala list jménem Achabovým, kterýž zapečetila jeho pečetí, a poslala ten list k starším a předním města jeho, spoluobyvatelům Nábotovým.
Ko ia naʻa ne fai ʻae ngaahi tohi ʻi he hingoa ʻo ʻEhapi, mo ne fakamaʻu ia ʻaki ʻa ʻene fakaʻilonga, mo ne ʻave ʻae ngaahi tohi ki he kau mātuʻa, mo e houʻeiki naʻe nonofo mo Napoti ʻi hono kolo.
9 Napsala pak v tom listu takto: Vyhlaste půst, a posaďte Nábota mezi předními z lidu,
Pea naʻa ne tohi ʻi he ngaahi tohi, ʻo pehē, “Fanongonongo ha ʻaukai, pea ʻai ke māʻolunga hake ʻa Napoti ʻi he kakai:
10 A postavte dva muže nešlechetné proti němu, kteříž by svědčili na něj, řkouce: Zlořečil jsi Bohu a králi. Potom vyveďte ho a ukamenujte jej, ať umře.
Pea tuku ha tangata ʻe toko ua, ko e fānau ʻoe angakovi, ke tuʻu ʻi hono ʻao, mo talatalaakiʻi ia, ʻo pehē, “Naʻa ke lea kapekape ki he ʻOtua pea mo e tuʻi.” Pea mou ʻave ia, mo lisingi ʻaki ʻae maka, ke ne mate ai.”
11 Učinili tedy muži města toho, starší a přední, kteříž bydlili v městě jeho, jakž rozkázala jim Jezábel, tak jakž psáno bylo v listu, kterýž jim byla poslala.
Pea naʻe fai ʻe he kau tangata ʻo hono kolo, pea mo e kau mātuʻa, mo e houʻeiki ʻaia naʻe nofo ʻi hono kolo, ʻo hangē ko ia naʻe fekau ʻe Sisipeli kiate kinautolu, pea hangē ko e tohi ʻi he ngaahi tohi ʻaia naʻa ne ʻatu kiate kinautolu.
12 Vyhlásili půst, a posadili Nábota mezi předními z lidu.
Naʻa nau fanongonongo ʻae ʻaukai, mo [nau ]fakamāʻolunga hake ʻa Napoti ʻi he kakai.
13 Potom přišli ti dva muži nešlechetní, a posadivše se naproti němu, svědčili proti němu muži ti nešlechetní, proti Nábotovi před lidem, řkouce: Zlořečil Nábot Bohu a králi. I vyvedli ho za město a kamenovali jej, až umřel.
Pea naʻe hū mai ha ongo tangata, ko e fānau ʻoe angakovi, ʻo na nofo ʻi hono ʻao: pea naʻe talatalaakiʻi ia ʻe he ongo tangata ʻoe angakovi, ʻio, kia Napoti, ʻi he ʻao ʻoe kakai, ʻo pehē, naʻe lea kapekape ʻa Napoti ki he ʻOtua pea mo e tuʻi. Pea naʻa nau toki ʻave ia ki he tuaʻā kolo, mo lisingi ia ʻaki ʻae ngaahi maka ke ne mate.
14 A poslali k Jezábel, řkouce: Ukamenovánť jest Nábot a umřel.
Pea hili ia naʻa nau fekau kia Sisipeli, ʻo pehē, “Kuo lisingi ʻa Napoti pea kuo ne mate.”
15 I stalo se, jakž uslyšela Jezábel, že by ukamenován byl Nábot, a že by umřel, řekla Achabovi: Vstaň, vládni vinicí Nábota Jezreelského, kteréžť nechtěl dáti za peníze; neboť není živ Nábot, ale umřel.
Pea ʻi heʻene fanongo ʻe Sisipeli kuo lisingi ʻa Napoti pea kuo ne mate, naʻe pehē ʻe Sisipeli kia ʻEhapi, “Tuʻu hake, mo maʻu ʻae ngoue vaine ʻo Napoti ko e tangata Sesilili, ʻaia naʻe ʻikai te ne fie tuku kiate koe ʻi ha paʻanga: he ʻoku ʻikai moʻui ʻa Napoti ka kuo mate.”
16 A tak uslyšev Achab, že by umřel Nábot, vstal, aby šel do vinice Nábota Jezreelského, a aby ji ujal.
Pea ʻi heʻene fanongo ʻe ʻEhapi kuo mate ʻa Napoti, naʻe tuʻu hake ʻa ʻEhapi ke ne ʻalu hifo ki he ngoue vaine ʻo Napoti ko e tangata Sesilili, ke ne maʻu ia maʻana.
17 Tedy stala se řeč Hospodinova k Eliášovi Tesbitskému, řkoucí:
Pea naʻe hoko mai ʻae folofola ʻa Sihova kia ʻIlaisiā ko e tangata Tisipa, ʻo pehē,
18 Vstana, vyjdi vstříc Achabovi králi Izraelskému, kterýž bydlí v Samaří, a hle, jest na vinici Nábotově, do níž všel, aby ji ujal.
“Tuʻu hake, mo ʻalu hifo ke fakafetaulaki kia ʻEhapi ko e tuʻi ʻo ʻIsileli, ʻaia ʻoku ʻi Samēlia: vakai, ʻoku ne ʻi he ngoue vaine ʻo Napoti, ʻaia kuo ne ʻalu hifo ki ai ke maʻu ia maʻana.
19 A mluviti budeš k němu těmito slovy: Takto praví Hospodin: Zdaliž jsi nezabil, ano sobě i nepřivlastnil? Mluv tedy k němu, řka: Takto praví Hospodin: Proto že lízali psi krev Nábotovu, i tvou krev také lízati budou.
Pea te ke lea kiate ia, ʻo pehē, ‘ʻOku pehē ʻe Sihova, Kuo ke fai ʻae fakapō, pea kuo ke maʻu foki maʻau? Pea te ke lea kiate ia, ʻo pehē, ʻOku pehē ʻe Sihova, ʻI he potu ko ia naʻe ʻemo ai ʻe he fanga kulī ʻae toto ʻo Napoti ʻe ʻemo ai ʻe he fanga kulī ho toto ʻoʻou, ʻio, ʻoʻou.’”
20 I řekl Achab Eliášovi: Což jsi mne našel, nepříteli můj? Kterýž odpověděl: Našel, nebo jsi prodal se, abys činil to, což zlého jest před oblíčejem Hospodinovým.
Pea naʻe pehē ʻe ʻEhapi kia ʻIlaisiā, “Kuo ke ʻiloʻi au, ʻa koe ko hoku fili?” Pea naʻa ne pehēange, “Kuo u ʻiloʻi koe; koeʻuhi kuo ke fakatau atu koe ke fai ha ngāue kovi ʻi he ʻao ʻo Sihova.
21 Aj, já uvedu na tebe zlé, a odejmu potomky tvé, a vypléním z domu Achabova močícího na stěnu, i zajatého i zanechaného v Izraeli.
‘Vakai, te u fakahoko mai ʻae kovi kiate koe, pea te u toʻo ʻo ʻave ho hako, pea te u motuhi meia ʻEhapi ʻae kakai tangata, pea mo ia kuo tāpuni mo toe ʻi ʻIsileli,
22 A učiním s domem tvým jako s domem Jeroboáma syna Nebatova, a jako s domem Bázy syna Achiášova, pro zdráždění, kterýmž jsi mne popudil, a že jsi k hřešení přivodil Izraele.
Pea [te u ]ngaohi ho fale ke hangē ko e fale ʻo Selopoami ko e foha ʻo Nipati, pea hangē ko e fale ʻo Paʻasa ko e foha ʻo ʻAhisa, ko e meʻa ʻi he kovi kuo ke fakatupu ai ʻeku houhau, mo ke fakaangahala ai ʻa ʻIsileli.’
23 Ano i proti Jezábel mluvil Hospodin, řka: Psi žráti budou Jezábel mezi zdmi Jezreelskými.
Pea ia Sisipeli foki naʻe folofola ai ʻa Sihova, ʻo pehē, ʻE kai ʻa Sisipeli ʻe he fanga kulī ʻi he veʻe ʻa ʻo Sesilili.
24 Toho, kdož umře z domu Achabova v městě, psi žráti budou, a kdož umře na poli, ptáci nebeští jísti budou.
Ko ia ʻoku kau kia ʻEhapi ʻe mate ʻi he kolo ʻe kai ia ʻe he fanga kulī: pea ko ia ʻoku mate ʻi he ngoue ʻe keina ʻe he fanga manupuna ʻoe ʻatā.
25 Nebo nebylo podobného Achabovi, kterýž by se prodal, aby činil to, což zlého jest před oblíčejem Hospodinovým, proto že ho ponoukala Jezábel žena jeho.
(“Ka naʻe ʻikai tatau ha tokotaha mo ʻEhapi, ʻaia naʻa ne fakatau ia ke fai ʻae ngāue kovi ʻi he ʻao ʻo Sihova, ʻaia naʻe ueʻi hake ʻe hono uaifi ko Sisipeli.
26 Dopouštěl se zajisté věcí velmi ohavných, následuje modl vedlé všeho toho, čehož se dopouštěli Amorejští, kteréž vyplénil Hospodin od tváři synů Izraelských.
Pea naʻa ne fai ʻo fakalielia lahi ʻi he muimui ki he ngaahi tamapua, ʻo tatau mo ia kotoa pē naʻe fai ʻe he kakai ʻAmoli, ʻakinautolu naʻe kapusi atu ʻe Sihova mei he ʻao ʻoe fānau ʻa ʻIsileli.)
27 I stalo se, když uslyšel Achab slova tato, že roztrhl roucho své, a vzav žíni na tělo své, postil se a léhal na pytli, a chodil krotce.
Pea ʻi heʻene fanongo ʻe ʻEhapi ki he ngaahi lea ni, naʻa ne haehae hono ngaahi kofu, mo ne ʻai ʻae tauangaʻa ki hono sino, ʻo ne ʻaukai, mo ne tokoto hifo ʻi he tauangaʻa, mo ne ʻalu fakaʻehiʻehi.
28 Tedy stala se řeč Hospodinova k Eliášovi Tesbitskému, řkoucí:
Pea naʻe hoko mai ʻae folofola ʻa Sihova kia ʻIlaisiā ko e tangata Tisipa, ʻo pehē,
29 Viděl-lis, jak se ponížil Achab před tváří mou? Poněvadž se tak ponížil před tváří mou, neuvedu toho zlého za dnů jeho, ale za dnů syna jeho uvedu to zlé na dům jeho.
“ʻOku ke mamata kia ʻEhapi mo ʻene fakavaivaiʻi ia ʻi hoku ʻao? Ko e meʻa ʻi heʻene fakavaivaiʻi ia ʻi hoku ʻao, ʻe ʻikai ai te u ʻomi ʻae kovi ʻi hono ngaahi ʻaho ʻoʻona: ka ʻi he ngaahi ʻaho ʻo hono foha te u ʻomi ʻae kovi ki hono fale.”
