< 1 Královská 21 >
1 Stalo se pak po těch věcech, měl Nábot Jezreelský vinici, kteráž byla v Jezreel podlé paláce Achaba krále Samařského.
Bangʼ kinde moko wach nowuok momako puoth mzabibu mar Naboth ja-Jezreel, puoth mzabibuno ne nitie Jezreel, machiegni gi dala ruoth maduongʼ mar Ahab ma ruodh Samaria.
2 I mluvil Achab k Nábotovi, řka: Dej mi vinici svou, ať ji mám místo zahrady k zelinám, poněvadž jest blízko podlé domu mého, a dámť za ni vinici lepší, než ta jest, aneb jestližeť se vidí, dámť stříbra cenu její.
Ahab nowachone Naboth niya, “Yie akaw puothi mar mzabibu alok puoth alot nikech ochiegni gi dalana maduongʼ. To kar puodhono abiro miyi puoth mzabibu maber moloyo, to bende ka ihero to anachuli gimoro amora midwaro.”
3 Odpověděl Nábot Achabovi: Nedejž mi toho Hospodin, abych měl dáti dědictví otců mých tobě.
To Naboth nodwoke niya, “Jehova Nyasaye ok dibed mamor kade amiyi puodho ma en mwandu kwerena.”
4 Tedy přišel Achab do domu svého, smutný jsa a hněvaje se pro řeč, kterouž mluvil jemu Nábot Jezreelský, řka: Nedám tobě dědictví otců svých. I lehl na lůžko své, a odvrátiv tvář svou, ani chleba nejedl.
Omiyo Ahab nodok dala kokuyo kendo ka iye owangʼ nikech Naboth ja-Jezreel nodwoke niya, “Ok anamiyi gir mwandu mar kwerena.” Nonindo e kitandane ka oparore kendo notamore chiemo.
5 V tom přišedši k němu Jezábel žena jeho, řekla jemu: Proč tak smutný jest duch tvůj, že ani nejíš chleba?
Jaode Jezebel nobiro ire e ot mopenje niya, “En angʼo momiyo ikuyo? En angʼo momoni chiemo?”
6 Kterýž odpověděl jí: Proto že jsem mluvil s Nábotem Jezreelským, a řekl jsem jemu: Dej mi vinici svou za peníze, aneb jestliže raději chceš, dámť jinou vinici za ni. On pak odpověděl: Nedám tobě své vinice.
Nodwoke niya, “Nikech nawacho ni Naboth ja-Jezreel ni, ‘Yie iusna puothi mar mzabibu; to ka ok kamano, to anyalo miyi puoth mzabibu machielo kare.’ En to nodwoke ni, ‘Ok anamiyi puotha mar mzabibu.’”
7 I řekla mu Jezábel žena jeho: Takliž bys ty nyní spravoval království Izraelské? Vstaň, pojez chleba a buď dobré mysli, já tobě dám vinici Nábota Jezreelského.
Jezebel jaode to nowachone niya, “Bende e kaka onego itimri to in e ruoth mar Israel? Aa malo kendo ichiem! Bed mamor. Abiro miyi puoth mzabibu mar Naboth ja-Jezreel.”
8 Zatím napsala list jménem Achabovým, kterýž zapečetila jeho pečetí, a poslala ten list k starším a předním města jeho, spoluobyvatelům Nábotovým.
Omiyo nondiko barupe kotiyo gi nying Ahab moketo kido mar ruoth kuomgi kendo mi oorgi ir jodongo kod joka ruoth mane odak kode e dala maduongʼ mar Naboth.
9 Napsala pak v tom listu takto: Vyhlaste půst, a posaďte Nábota mezi předními z lidu,
E barupego nondikoe kama: “Luonguru odiechieng tweyo chiemo kendo keturu Naboth obed piny e nyim ji kama oyiedhi.
10 A postavte dva muže nešlechetné proti němu, kteříž by svědčili na něj, řkouce: Zlořečil jsi Bohu a králi. Potom vyveďte ho a ukamenujte jej, ať umře.
To keturu joma timbegi mono ariyo momanyore kode kendo ketgiuru mondo gihangne wach ni osekwongʼo Nyasaye kod ruoth. Eka ugole oko kendo uchiele gi kite nyaka otho.”
11 Učinili tedy muži města toho, starší a přední, kteříž bydlili v městě jeho, jakž rozkázala jim Jezábel, tak jakž psáno bylo v listu, kterýž jim byla poslala.
Omiyo jodongo kod joka ruoth mane odak e dala maduongʼ mar Naboth notimo kaka Jezebel nochikogi e barupego mane osendikonigi.
12 Vyhlásili půst, a posadili Nábota mezi předními z lidu.
Negilando chiengʼ tweyo chiemo kendo negiketo Naboth obet piny e nyim ji kama oyiedhi.
13 Potom přišli ti dva muži nešlechetní, a posadivše se naproti němu, svědčili proti němu muži ti nešlechetní, proti Nábotovi před lidem, řkouce: Zlořečil Nábot Bohu a králi. I vyvedli ho za město a kamenovali jej, až umřel.
Eka ji ariyo ma timbegi mono nobiro mobedo momanyore kode e nyim ji, mohangone wach kawacho niya, “Naboth osekwongʼo Nyasaye gi ruoth.” Omiyo ne gigole oko mar dala mi gigoye gi kite ma otho.
14 A poslali k Jezábel, řkouce: Ukamenovánť jest Nábot a umřel.
Eka negioro ni Jezebel wach kama, “Naboth osego gi kite motho.”
15 I stalo se, jakž uslyšela Jezábel, že by ukamenován byl Nábot, a že by umřel, řekla Achabovi: Vstaň, vládni vinicí Nábota Jezreelského, kteréžť nechtěl dáti za peníze; neboť není živ Nábot, ale umřel.
Mapiyo piyo ka Jezebel nowinjo ni Naboth osego gi kite motho, nonyiso Ahab niya, “Aa malo mondo ikaw puoth mzabibu mar Naboth ja-Jezreel, mane odagi usoni, ok ongima, osetho.”
16 A tak uslyšev Achab, že by umřel Nábot, vstal, aby šel do vinice Nábota Jezreelského, a aby ji ujal.
Kane Ahab owinjo ni Naboth osetho, noa malo modhi mondo okaw puoth Naboth mar mzabibu obed mare.
17 Tedy stala se řeč Hospodinova k Eliášovi Tesbitskému, řkoucí:
Eka wach Jehova Nyasaye nobiro ni Elija ja-Tishbi:
18 Vstana, vyjdi vstříc Achabovi králi Izraelskému, kterýž bydlí v Samaří, a hle, jest na vinici Nábotově, do níž všel, aby ji ujal.
“Dhiyo mondo irom gi Ahab ruodh Israel molocho Samaria. Koro entie e puoth Naboth mar mzabibu mosedhiye mondo okaw obed mare.
19 A mluviti budeš k němu těmito slovy: Takto praví Hospodin: Zdaliž jsi nezabil, ano sobě i nepřivlastnil? Mluv tedy k němu, řka: Takto praví Hospodin: Proto že lízali psi krev Nábotovu, i tvou krev také lízati budou.
Nyise kama, ‘Ma e gima Jehova Nyasaye wacho, Donge isenego ngʼato kendo mikawo mwandune?’ Wachne kendo ni, ‘Ma e gima Jehova Nyasaye wacho, Kama guogi nonangʼoe remb Naboth, bende e kama guogi biro nangʼoe rembi in iwuon, ee, mana in!’”
20 I řekl Achab Eliášovi: Což jsi mne našel, nepříteli můj? Kterýž odpověděl: Našel, nebo jsi prodal se, abys činil to, což zlého jest před oblíčejem Hospodinovým.
Ahab nowacho ni Elija niya, “Kamano iseyuda in jasika!” To Elija nodwoke niya, “Ee, aseyudi nikech isechiwori mar timo richo e nyim Jehova Nyasaye.
21 Aj, já uvedu na tebe zlé, a odejmu potomky tvé, a vypléním z domu Achabova močícího na stěnu, i zajatého i zanechaného v Izraeli.
Abiro kelo masira kuomi. Abiro tieko nyikwayi kendo abiro ngʼado oko nyathi moro amora ma wuowi ma chogo moa dhood Ahab e piny Israel; bed ni gin wasumbini kata ok gin wasumbini.
22 A učiním s domem tvým jako s domem Jeroboáma syna Nebatova, a jako s domem Bázy syna Achiášova, pro zdráždění, kterýmž jsi mne popudil, a že jsi k hřešení přivodil Izraele.
Abiro loko odi kaka mar Jeroboam wuod Nebat gi kaka mar Baasha wuod Ahija nikech isemiya mirima kendo isemiyo Israel otimo richo.”
23 Ano i proti Jezábel mluvil Hospodin, řka: Psi žráti budou Jezábel mezi zdmi Jezreelskými.
Kendo kuom Jezebel Jehova Nyasaye nowacho kama, guogi biro kidho Jezebel e tie ohinga mar Jezreel.
24 Toho, kdož umře z domu Achabova v městě, psi žráti budou, a kdož umře na poli, ptáci nebeští jísti budou.
“Guogi biro chamo joka Ahab motho e mier madongo kendo winy mae kor polo biro chamo mago motho e pewe.”
25 Nebo nebylo podobného Achabovi, kterýž by se prodal, aby činil to, což zlého jest před oblíčejem Hospodinovým, proto že ho ponoukala Jezábel žena jeho.
Ne onge ngʼat moro machielo machalo gi Ahab, mane ochiwore ni timo richo e nyim Jehova Nyasaye, kijiwe e timo kamano gi jaode Jezebel.
26 Dopouštěl se zajisté věcí velmi ohavných, následuje modl vedlé všeho toho, čehož se dopouštěli Amorejští, kteréž vyplénil Hospodin od tváři synů Izraelských.
Timbene ne richoe moloyo koluwo bangʼ nyiseche mamoko, mana kaka jo-Amor mane Jehova Nyasaye oriembo e nyim jo-Israel.
27 I stalo se, když uslyšel Achab slova tato, že roztrhl roucho své, a vzav žíni na tělo své, postil se a léhal na pytli, a chodil krotce.
Kane Ahab owinjo wechegi duto, noyiecho lepe, morwako lep gunia kendo notweyo chiemo. Nonindo gi lepe mag guniago kendo nowuotho kokuyo.
28 Tedy stala se řeč Hospodinova k Eliášovi Tesbitskému, řkoucí:
Eka wach Jehova Nyasaye nobiro ni Elija ja-Tishbi, kawacho niya,
29 Viděl-lis, jak se ponížil Achab před tváří mou? Poněvadž se tak ponížil před tváří mou, neuvedu toho zlého za dnů jeho, ale za dnů syna jeho uvedu to zlé na dům jeho.
“Bende isefwenyo kaka sani Ahab osebolore e nyima? Nikech osebolore, ok anakel masirani e ndalone, to abiro kele e ode e kinde mag wuode.”