1 Královská 21
1 Stalo se pak po těch věcech, měl Nábot Jezreelský vinici, kteráž byla v Jezreel podlé paláce Achaba krále Samařského.
Jezreel akonin Naboth kiti mikhat anaum in, ama hin Samaria lengpa Ahab leng inpi toh kinaicha in, Jezreel mun na chun lengpilei khat ana neijin ahi.
2 I mluvil Achab k Nábotovi, řka: Dej mi vinici svou, ať ji mám místo zahrady k zelinám, poněvadž jest blízko podlé domu mého, a dámť za ni vinici lepší, než ta jest, aneb jestližeť se vidí, dámť stříbra cenu její.
Nikhat hi Ahab min Naboth kom ah, “Na lengpilei hi ka leng inpi toh akinai jeh in, honna kanei dingin neiki chohsah tan, akhel in hiche sang’a lengpilei phajo nape ingting ahiloule na deijoh leh aman dingin sum joh peh lhon nang’e,” atipeh in ahi.
3 Odpověděl Nábot Achabovi: Nedejž mi toho Hospodin, abych měl dáti dědictví otců mých tobě.
Ahin Naboth in adonbut in, “Kapu kapa khang’a pat’a kagou chin khat chu nang ka pehdoh jeng ding vang chu Pakai jahnom lou himai hen,” atipeh in ahi.
4 Tedy přišel Achab do domu svého, smutný jsa a hněvaje se pro řeč, kterouž mluvil jemu Nábot Jezreelský, řka: Nedám tobě dědictví otců svých. I lehl na lůžko své, a odvrátiv tvář svou, ani chleba nejedl.
Hiche Naboth donbutna chun Ahab chu alunghansah lheh jengin, lungnom mo tah’in ainlang’a achetan ahi. Lengpa chun an jong ane nom tapon, bang lang angan alum tan ahi.
5 V tom přišedši k němu Jezábel žena jeho, řekla jemu: Proč tak smutný jest duch tvůj, že ani nejíš chleba?
Ajinu Jezebel chun, “Ipi nati ham? Ipi dinga lungnom mo tah a anne louva na um jeng ham?” tin adong in ahi.
6 Kterýž odpověděl jí: Proto že jsem mluvil s Nábotem Jezreelským, a řekl jsem jemu: Dej mi vinici svou za peníze, aneb jestliže raději chceš, dámť jinou vinici za ni. On pak odpověděl: Nedám tobě své vinice.
Ahab in, “Naboth komah na lengpilei nei chohsah in ahi louleh akhel nape nang’e, kati leh anom pon ahi,” ati.
7 I řekla mu Jezábel žena jeho: Takliž bys ty nyní spravoval království Izraelské? Vstaň, pojez chleba a buď dobré mysli, já tobě dám vinici Nábota Jezreelského.
Jezebel in, “Nangma hi Israelte lengp nahi hilou ham? Thoudoh inlang an nen, hiche chungthua chun lungkham tah hih’in, keiman Naboth lengpilei chu nape nang’e,” atin ahi.
8 Zatím napsala list jménem Achabovým, kterýž zapečetila jeho pečetí, a poslala ten list k starším a předním města jeho, spoluobyvatelům Nábotovým.
Hichun Jezebel in Ahab khel in ama min in lekha ajih in mohor anam khum in hichun khopi sunga lamkai holeh upa ho koma chun lekha athot in hitin anajih e,
9 Napsala pak v tom listu takto: Vyhlaste půst, a posaďte Nábota mezi předními z lidu,
“Mipiho chu an-ngol a tao dingin koukhom unlang, Naboth chu mun thupi’a tou sah un,
10 A postavte dva muže nešlechetné proti němu, kteříž by svědčili na něj, řkouce: Zlořečil jsi Bohu a králi. Potom vyveďte ho a ukamenujte jej, ať umře.
Chuleh pannabei mi ni akoma tousah unlang, amani chun lengpa le Pathen atai tom’e tin themmo chan u-hen. Chujouteng kai doh’unlang song in seplih un,” ati.
11 Učinili tedy muži města toho, starší a přední, kteříž bydlili v městě jeho, jakž rozkázala jim Jezábel, tak jakž psáno bylo v listu, kterýž jim byla poslala.
Hiti chun khopi sunga upa ho leh lamkai ho chun Jezebel lekha a kijih thupeh dungjui chun abol tauvin ahi.
12 Vyhlásili půst, a posadili Nábota mezi předními z lidu.
Amahon an ngol ding asom’un, Nabath chu mipi masanga thupitah in atousah un ahi.
13 Potom přišli ti dva muži nešlechetní, a posadivše se naproti němu, svědčili proti němu muži ti nešlechetní, proti Nábotovi před lidem, řkouce: Zlořečil Nábot Bohu a králi. I vyvedli ho za město a kamenovali jej, až umřel.
Hijouchun mi pannabei mini chu amasanga atousah un, Naboth chu mipi masanga themmo achan lhonin, “Ama hin Pathen leh lengpa asamsen ahi,” ati lhonin ahi. Hijeh chun ama chu khopi po langa akaidoh un song in aseplih tauvin ahi.
14 A poslali k Jezábel, řkouce: Ukamenovánť jest Nábot a umřel.
Khopi lamkai ho chun Jezebel komah thu athot un, “Nabath chu aki seplih tai,” atiuvin ahi.
15 I stalo se, jakž uslyšela Jezábel, že by ukamenován byl Nábot, a že by umřel, řekla Achabovi: Vstaň, vládni vinicí Nábota Jezreelského, kteréžť nechtěl dáti za peníze; neboť není živ Nábot, ale umřel.
Chuin Jezebel in hiche thu chu ajah phat in, Ahab jah’ah, “Naboth lengpilei nang kom’a ana joh nomlou chu nahet em? Ven ama athi tai, alengpilei khu na kilah thei ahi tai,” ati.
16 A tak uslyšev Achab, že by umřel Nábot, vstal, aby šel do vinice Nábota Jezreelského, a aby ji ujal.
Hichun Ahab jong gangtah’in ache suh in Naboth lengpilei chu aga kichan tan ahi.
17 Tedy stala se řeč Hospodinova k Eliášovi Tesbitskému, řkoucí:
Ahin Pakaiyin Elijah komah thu ahin seitan ahi.
18 Vstana, vyjdi vstříc Achabovi králi Izraelskému, kterýž bydlí v Samaří, a hle, jest na vinici Nábotově, do níž všel, aby ji ujal.
“Samaria a vaihompa Israel lengpa Ahab khu ga kimupi dingin chesuh tan, amachu Jezreel munna Naboth lengpileiya ama a ding akichan pet tah nato ding ahi,” ati.
19 A mluviti budeš k němu těmito slovy: Takto praví Hospodin: Zdaliž jsi nezabil, ano sobě i nepřivlastnil? Mluv tedy k němu, řka: Takto praví Hospodin: Proto že lízali psi krev Nábotovu, i tvou krev také lízati budou.
Hiche thuhi ahengah seipeh in, “Pakaiyin hitin aseiye, Naboth na tha chu phakhopset lou ham? Hitiapihi anei agou nachom kit nalaiset ding ham? Hitia hi thil nabol jeh in, ui-chaten Naboth thisan ale na’u mun achun nang thisan jong ale di’u ahi,” agatisah tai.
20 I řekl Achab Eliášovi: Což jsi mne našel, nepříteli můj? Kterýž odpověděl: Našel, nebo jsi prodal se, abys činil to, což zlého jest před oblíčejem Hospodinovým.
Hichun Ahab chu Elijah komah apeng jah jengin, “Tuahi kamelma pan, neihung mudoh kit hi tam?” atileh, Elijah in adonbut in, “Henge, nangman Pakai mitmu a thilse jeng bolna a nakipeh jing jeh a ka hungkit ahi tai,” ati.
21 Aj, já uvedu na tebe zlé, a odejmu potomky tvé, a vypléním z domu Achabova močícího na stěnu, i zajatého i zanechaného v Izraeli.
Hijeh chun tun Pakaiyin hitin aseiye, “Nangma naval-lhum jing thei manthahna kahin lhun khum sah ding, nangma chilhah te pasal ho chuleh nasohho chujongleh soh hilou ho jong Israel gamsung hoilai mun hijong leh kasuhmang ding ahi.
22 A učiním s domem tvým jako s domem Jeroboáma syna Nebatova, a jako s domem Bázy syna Achiášova, pro zdráždění, kterýmž jsi mne popudil, a že jsi k hřešení přivodil Izraele.
Keiman Ahijah chapa Baasha insung mite le Nebat chapa Jeroboam insung mite kasuh mang hel banga, nangma insung mite jong kasuhmang ding ahitai. Ajeh chu nangman keima nei sulunghang behseh jengin chuleh nangin Israel tehi nachonset sah tan ahi,” ati
23 Ano i proti Jezábel mluvil Hospodin, řka: Psi žráti budou Jezábel mezi zdmi Jezreelskými.
“Chuleh Jezebel chungchang ahin, Pakaiyin hitin aseiye, ‘Jezreel mun’a gam behkhat chunga Jezebel tahsa chu uichan aneh ding ahi,” ati.
24 Toho, kdož umře z domu Achabova v městě, psi žráti budou, a kdož umře na poli, ptáci nebeští jísti budou.
“Ahab insung mite jouse hiche khopi sunga thiho jouse jong chu uicha hon aneh dingu chuleh gam lah’a thiho jouse chu muthong hon aneh diu ahi,” ati.
25 Nebo nebylo podobného Achabovi, kterýž by se prodal, aby činil to, což zlého jest před oblíčejem Hospodinovým, proto že ho ponoukala Jezábel žena jeho.
Ajinu Jezebel in athu nun jeh'a Ahab min Pakai mitmua thilse bolna a aki pehlut banga kipehlut na koimacha dang aumpon ahi.
26 Dopouštěl se zajisté věcí velmi ohavných, následuje modl vedlé všeho toho, čehož se dopouštěli Amorejští, kteréž vyplénil Hospodin od tváři synů Izraelských.
Athil bolset nasa pen chu, milim doi Amon mite ahou bang uva ahou chu ahipen’e. Amaho hi Israelte lhun masanga Pakaiyin ana deldoh masat nam mite chu ahiuve.
27 I stalo se, když uslyšel Achab slova tato, že roztrhl roucho své, a vzav žíni na tělo své, postil se a léhal na pytli, a chodil krotce.
Hiche thupeh hi Ahab in ajah phat in, apon abottel in, khaodip pon akisel in, an angol in lunghem tah in khaodip pon chung ah alum in ahi.
28 Tedy stala se řeč Hospodinova k Eliášovi Tesbitskému, řkoucí:
Hichun Pakaija kon’a thupeh Elijah kom’a ahung lhung kit in,
29 Viděl-lis, jak se ponížil Achab před tváří mou? Poněvadž se tak ponížil před tváří mou, neuvedu toho zlého za dnů jeho, ale za dnů syna jeho uvedu to zlé na dům jeho.
“Ahab khu keima masanga ichangeiya amale ama kisunem’a hitam ti namu em? Aman hichen geija aki suhnem tah jeh in, keiman ka bolgot chu ama damsung in bol taponge, achate cheng leh achilhah chunga bou ka bolding, alenggam kasuhmang ding ahi tai,” ati.
