1 Královská 21
1 Stalo se pak po těch věcech, měl Nábot Jezreelský vinici, kteráž byla v Jezreel podlé paláce Achaba krále Samařského.
To pacoengah Jezreel vangpui ih kami, Naboth ih misur takha loe, Jezreel vangpui, Samaria siangpahrang Ahab ih im taengah oh.
2 I mluvil Achab k Nábotovi, řka: Dej mi vinici svou, ať ji mám místo zahrady k zelinám, poněvadž jest blízko podlé domu mého, a dámť za ni vinici lepší, než ta jest, aneb jestližeť se vidí, dámť stříbra cenu její.
Ahab mah Naboth khaeah, Nang ih misur takha loe ka im taengah oh pongah, aan patit hanah na paek ah; hae ih misur takha pongah kahoih kue kalah misur takha to kang paek han, to tih ai boeh loe na koeh zetto, atho kang paek han hmang, tiah a naa.
3 Odpověděl Nábot Achabovi: Nedejž mi toho Hospodin, abych měl dáti dědictví otců mých tobě.
Toe Naboth mah Ahab khaeah, Kampanawk ih qawk nang paek hanah, Angraeng mah asaeng mak ai, tiah a naa.
4 Tedy přišel Achab do domu svého, smutný jsa a hněvaje se pro řeč, kterouž mluvil jemu Nábot Jezreelský, řka: Nedám tobě dědictví otců svých. I lehl na lůžko své, a odvrátiv tvář svou, ani chleba nejedl.
Jezreel vangpui ih kami Naboth mah, Kampa ih qawk to nang han kang paek mak ai, tiah a naa pongah, Ahab loe poeknawm ai, palungphui hoiah angmah im ah amlaem. Mikhmai set hoiah a iihhaih ihkhun nuiah angsong moe, buh doeh caa ai.
5 V tom přišedši k němu Jezábel žena jeho, řekla jemu: Proč tak smutný jest duch tvůj, že ani nejíš chleba?
To naah a zu Jezebel loe anih taengah caeh moe, tipongah mikhmai na set moe, buh doeh na caa ai loe? tiah a naa.
6 Kterýž odpověděl jí: Proto že jsem mluvil s Nábotem Jezreelským, a řekl jsem jemu: Dej mi vinici svou za peníze, aneb jestliže raději chceš, dámť jinou vinici za ni. On pak odpověděl: Nedám tobě své vinice.
Anih mah a zu khaeah, Jezreel ih kami Naboth khaeah, Na misur takha to phoisa hoiah na zaw ah; to tih ai boeh loe na koeh nahaeloe, a zuengah kalah misur takha kang paek han hmang, tiah ka naa. Toe anih mah, Misur takha to kang paek mak ai, tiah ang naa, tiah a thuih pae.
7 I řekla mu Jezábel žena jeho: Takliž bys ty nyní spravoval království Izraelské? Vstaň, pojez chleba a buď dobré mysli, já tobě dám vinici Nábota Jezreelského.
A zu Jezebel mah, Israel ukkung siangpahrang ah na oh na ai maw? Poeknawm ai ah om hmah; angthawk loe buh to caa ah. Jezreel kami Naboth ih misur takha to kang paek han, tiah a naa.
8 Zatím napsala list jménem Achabovým, kterýž zapečetila jeho pečetí, a poslala ten list k starším a předním města jeho, spoluobyvatelům Nábotovým.
To pongah Jezebel mah Ahab ih ahmin hoiah ca tarik moe, catui to daeng pacoengah, Naboth hoi nawnto kaom vangpui ih kacoehtanawk hoi angraengnawk boih khaeah a paek.
9 Napsala pak v tom listu takto: Vyhlaste půst, a posaďte Nábota mezi předními z lidu,
To ih ca pongah, Buh zahhaih ni to taphong oh loe, Naboth to kaminawk hmaa ah hmuensang ah anghnu o sak ah;
10 A postavte dva muže nešlechetné proti němu, kteříž by svědčili na něj, řkouce: Zlořečil jsi Bohu a králi. Potom vyveďte ho a ukamenujte jej, ať umře.
anih hmaa ah kasae capa hnetto anghnu o sak ah; Naboth loe Sithaw hoi siangpahrang ahmin kasaethui kami ni, tiah nihnik mah hnukung ah om hoi nasoe. To pacoengah Naboth to hoi oh loe, thlung hoi va o maat ah, tiah tarik ih oh.
11 Učinili tedy muži města toho, starší a přední, kteříž bydlili v městě jeho, jakž rozkázala jim Jezábel, tak jakž psáno bylo v listu, kterýž jim byla poslala.
Jezebel mah tarik moe, pat ih ca baktih toengah Naboth ih vangpui ah kaom kacoehtanawk hoi angraengnawk mah sak o.
12 Vyhlásili půst, a posadili Nábota mezi předními z lidu.
Buhzahhaih ni to taphong o moe, kaminawk salak hmuensang ah Naboth to anghnut o sak.
13 Potom přišli ti dva muži nešlechetní, a posadivše se naproti němu, svědčili proti němu muži ti nešlechetní, proti Nábotovi před lidem, řkouce: Zlořečil Nábot Bohu a králi. I vyvedli ho za město a kamenovali jej, až umřel.
To naah kahoih ai kami hnik to angzoh hoi moe, anih hmaa ah anghnut hoi; nihnik loe kasae hnukung ah oh hoi moe, minawk hmaa ah, Naboth mah Sithaw hoi siangpahrang ahmin sethaih a thuih, tiah zaehaih net hoi. To naah anih to vangpui tasa bangah zaeh o moe, thlung hoiah vah o maat.
14 A poslali k Jezábel, řkouce: Ukamenovánť jest Nábot a umřel.
To pacoengah Jezebel khaeah, Naboth loe thlung hoi vah o maat moe, duek boeh, tiah thuih pae o.
15 I stalo se, jakž uslyšela Jezábel, že by ukamenován byl Nábot, a že by umřel, řekla Achabovi: Vstaň, vládni vinicí Nábota Jezreelského, kteréžť nechtěl dáti za peníze; neboť není živ Nábot, ale umřel.
Naboth thlung hoi vah o maat boeh, tiah Jezebel mah thaih naah, Ahab khaeah, Angthawk loe, nang khaeah zawh han kangma, Jezreel ih kami Naboth ih misur takha to la lai ah; anih loe hing ai boeh; duek boeh, tiah a naa.
16 A tak uslyšev Achab, že by umřel Nábot, vstal, aby šel do vinice Nábota Jezreelského, a aby ji ujal.
Naboth duek boeh ti, tiah Ahab mah thaih naah, angthawk moe, Naboth ih misur takha to lak hanah caeh tathuk.
17 Tedy stala se řeč Hospodinova k Eliášovi Tesbitskému, řkoucí:
Angraeng ih lok to Tishbeh vangpui ih kami Elijah khaeah angzoh,
18 Vstana, vyjdi vstříc Achabovi králi Izraelskému, kterýž bydlí v Samaří, a hle, jest na vinici Nábotově, do níž všel, aby ji ujal.
Samaria vangpui ah kaom, Israel siangpahrang Ahab to tongh hanah caeh tathuk ah; khenah, anih loe vaihi Naboth ih misur takha thungah oh, anih loe caeh tathuk moe, to ih takha to lak boeh.
19 A mluviti budeš k němu těmito slovy: Takto praví Hospodin: Zdaliž jsi nezabil, ano sobě i nepřivlastnil? Mluv tedy k němu, řka: Takto praví Hospodin: Proto že lízali psi krev Nábotovu, i tvou krev také lízati budou.
Anih khaeah, Angraeng mah, Kami maeto na hum moe, a tawnh ih hmuen na lomh pae na ai maw? tiah a thuih, tiah a naa. To pacoengah anih khaeah, Angraeng mah, Naboth ih athii ui mah palaehhaih ahmuen ah, na thii to ui mah palaek toeng tih, ue, na thii to palaek tih, tiah a thuih, tiah a naa.
20 I řekl Achab Eliášovi: Což jsi mne našel, nepříteli můj? Kterýž odpověděl: Našel, nebo jsi prodal se, abys činil to, což zlého jest před oblíčejem Hospodinovým.
Ahab mah Elijah khaeah, Aw ka misa, kai hae nang hnuk boeh maw? tiah a naa. Elijah mah, Kang hnuk boeh; Angraeng mikhnuk ah zaehaih toksak hanah nangmah hoi nangmah to nang zawh boeh.
21 Aj, já uvedu na tebe zlé, a odejmu potomky tvé, a vypléním z domu Achabova močícího na stěnu, i zajatého i zanechaného v Izraeli.
Khenah, Angraeng mah na nuiah raihaih na phasak tih; Israel prae ah kaom tamna doeh, kaloih kami doeh, Ahab ih caa nongpanawk boih ka hum han,
22 A učiním s domem tvým jako s domem Jeroboáma syna Nebatova, a jako s domem Bázy syna Achiášova, pro zdráždění, kterýmž jsi mne popudil, a že jsi k hřešení přivodil Izraele.
Kai palung nang phuisak moe, Israel to na zaesak pongah, Nabat capa Jeroboam hoi Ahijah capa Baasha imthung takoh baktiah, na imthung takoh hae ka sak han, tiah a thuih, tiah a naa.
23 Ano i proti Jezábel mluvil Hospodin, řka: Psi žráti budou Jezábel mezi zdmi Jezreelskými.
Jezebel pongah Angraeng mah, Jezreel sipae taengah Jezebel ih ngan to uinawk mah caa o tih, tiah thuih.
24 Toho, kdož umře z domu Achabova v městě, psi žráti budou, a kdož umře na poli, ptáci nebeští jísti budou.
Vangpui thung kadueh Ahab ih kaminawk to uinawk mah caa o ueloe, taw ah kadueh kaminawk loe van ih tavaanawk mah caa o tih, tiah a naa.
25 Nebo nebylo podobného Achabovi, kterýž by se prodal, aby činil to, což zlého jest před oblíčejem Hospodinovým, proto že ho ponoukala Jezábel žena jeho.
Ahab hoi kanghmong kami maeto doeh om ai; anih loe a zu Jezebel mah pahruek pongah, Angraeng mikhnuk ah kahoih ai hmuen sak hanah angmah hoi angmah angzaw kami ah oh.
26 Dopouštěl se zajisté věcí velmi ohavných, následuje modl vedlé všeho toho, čehož se dopouštěli Amorejští, kteréž vyplénil Hospodin od tváři synů Izraelských.
Israel kaminawk hmaa ah Angraeng mah haek ih, Amor kaminawk mah sak ih hmuen baktih toengah, krangnawk hoi panuet thok hmuennawk to a sak.
27 I stalo se, když uslyšel Achab slova tato, že roztrhl roucho své, a vzav žíni na tělo své, postil se a léhal na pytli, a chodil krotce.
Ahab mah to lok to thaih naah, angmah ih kahni to asih moe, kazii to angzaeng pacoengah, buh a zah; kazii nuiah angsong moe, amzaita hoiah caeh.
28 Tedy stala se řeč Hospodinova k Eliášovi Tesbitskému, řkoucí:
To naah Angraeng ih lok to Tishbe kami Elijah khaeah angzoh,
29 Viděl-lis, jak se ponížil Achab před tváří mou? Poněvadž se tak ponížil před tváří mou, neuvedu toho zlého za dnů jeho, ale za dnů syna jeho uvedu to zlé na dům jeho.
Ahab mah ka hmaa ah poek pahnaemhaih hoiah khosakhaih to na hnuk maw? To tiah ka hmaa ah poekhaih pahnaem pongah, to raihaih to a hingthung ka phasak mak ai; toe a capa dung ah a imthung ah amrohaih ka phaksak han, tiah a naa.
