1 Královská 20
1 Tedy Benadad král Syrský, shromáždiv všecka vojska svá, a maje s sebou třidceti a dva krále, též koně i vozy, vytáhl a oblehl Samaří a dobýval ho.
Inummong ni Ben Hadad nga ari ti Aram iti amin nga armadana; adda tallopulo ket dua a basbassit ti iturturayanna nga ar-ari a kaduana, ken dagiti kabalio ken karwahe. Napan isuna, pinalawlawanda ti Samaria, ket nakirangetda.
2 I poslal posly k Achabovi králi Izraelskému do města,
Nangibaon isuna kadagiti mensahero a mapan iti siudad kenni Ahab nga ari ti Israel, ket kinunada kenkuana, “Pinaibaga ni Ben Hadad daytoy:
3 A vzkázal jemu: Takto praví Benadad: Stříbro tvé a zlato tvé mé jest, též ženy tvé i synové tvoji nejzdárnější moji jsou.
'Kukuak ti pirak ken balitokmo. Kasta met dagiti assawa ken annakmo, dagiti kasasayaatan, ket kukuak itan.'”
4 I odpověděl král Izraelský a řekl: Vedlé řeči tvé, pane můj králi, tvůj jsem i všecko, což mám.
Insungbat ti ari ti Israel ket kinunana, “Matungpal ti imbagam, amok, nga ari. Siak ken amin nga adda kaniak ket kukuam.”
5 Opět navrátivše se poslové, řekli: Takto praví Benadad: Poslal jsem k tobě, aťby řekli: Stříbro své a zlato své, ženy své i syny své dáš mi.
Immay manen dagiti mensahero ket kinunada, “Pinaibaga ni Ben Hadad daytoy, 'Nangipatulodak kenka iti sao a mangibagbaga a nasken nga iyawatmo kaniak ti pirakmo, ti balitokmo, dagiti assawam, ken dagiti annakmo.
6 Ale však o tomto čase zítra pošli služebníky své k tobě, aby přehledali dům tvůj i domy služebníků tvých, a oniť všecko, cožkoli máš nejlepšího, vezmouce v ruce své, poberou.
Ngem ibaonkonto kenka dagiti adipenko inton bigat iti kastoy met laeng nga oras, ket sukimatendanto ti balaymo ken dagiti balay dagiti adipenmo. Alaen ken ipanawdanto ti aniaman a makaay-ayo iti imatangda.”'
7 A tak povolav král Izraelský všech starších země té, řekl: Posuďte medle, a vizte, jakť ten zlého hledá; nebo poslal ke mně pro ženy mé a pro syny mé, též pro stříbro mé i pro zlato mé, a neodepřel jsem jemu.
Ket pinaayaban ti ari ti Israel dagiti amin a panglakayen ti daga ket kinunana, ““Pangngaasiyo ta tandaanan ken kitaenyo no kasano nga agbirbirok iti riribuk daytoy a tao. Nangipatulod isuna iti sao kaniak tapno alaenna dagiti assawak, dagiti annakko, ken ti pirak, ken balitok, ket saanak a nagkedked kenkuana.”
8 I řekli jemu všickni starší a všecken lid: Neposlouchejž ho, ani mu povoluj.
Kinuna dagiti amin a panglakayen ken dagiti amin a tattao kenni Ahab, “Saanka a dumngeg kenkuana wenno patgan ti dawdawatenna.
9 Protož odpověděl poslům Benadadovým: Povězte pánu mému králi: Všecko to, o čež jsi poslal k služebníku svému prvé, učiním, ale této věci učiniti nemohu. Takž odešli poslové, a donesli mu tu odpověd.
Kinuna ngarud ni Ahab kadagiti mensahero ni Ben Hadad, “Ibagayo iti amok nga ari, 'Umanamongak iti amin nga immuna nga impaibagam iti adipenmo nga aramiden, ngem saanko a mapatgan daytoy maikadua a kiddawmo.”' Pimmanaw ngarud dagiti mensahero ket indanonda daytoy a sungbat kenni Ben Hadad.
10 Ještě poslal k němu Benadad a řekl: Toto ať mi učiní bohové a toto ať přidadí, dostane-li se prachu Samařského do hrstí všeho lidu, kterýž jest se mnou.
Ket impatulod ni Ben Hadad kadagiti mensaherona ti sungbatna kenni Ahab, ket kinunana, “Patayendak koma dagiti dios ken ad-adda pay iti dakes nga aramidenda kaniak, no uray dagiti dapo iti Samaria ket umanayto a rakemen dagiti tattao a sumursurot kaniak.”
11 Zase odpověděl král Izraelský a řekl: Povězte, ať se nechlubí ten, kterýž se strojí do zbroje, jako ten, kterýž svláčí zbroj.
Insungbat ti ari ti Israel ket kinunana, “Ibagam kenni Ben Hadad, 'Awan ti siasinoman nga agpangas a mangisusuot pay laeng iti kabalna a kasla us-usubennan daytoy.'”
12 I stalo se, když uslyšel tu řeč, (nebo pil on i králové v staních), že řekl služebníkům svým: Přitrhněte. I přitrhli k městu.
Nangngeg ni Ben Hadad daytoy a mensahe bayat nga agin-inom isuna, ken dagiti ari iti babaenna nga adda kadagiti toldada. Binilin ni Ben Hadad dagiti tattaona, “Agsaganakayo para iti gubat.” Nagsaganada ngarud a makigubat tapno rautenda ti siudad.
13 A hle, prorok nějaký přišed k Achabovi králi Izraelskému, řekl: Toto praví Hospodin: Zdaliž jsi neviděl všeho množství tohoto velikého? Hle, já dám je dnes v ruku tvou, abys poznal, že já jsem Hospodin.
Ket adtoy, immay ti maysa a profeta kenni Ahab nga ari ti Israel ket kinunana. “Ibagbaga ni Yahweh, 'Makitam kadi daytoy nabileg nga armada? Kitaem, iyawatko kenka ita nga aldaw, ket maammoamto a siak ni Yahweh.”'
14 A když řekl Achab: Skrze koho? odpověděl on: Tak praví Hospodin: Skrze služebníky knížat krajů. Řekl ještě: Kdo svede tu bitvu? Odpověděl: Ty.
Insungbat ni Ahab, “Siasino ti mangparmek?” Insungbat ni Yahweh ket kinunana, “Babaen kadagiti agtutubo nga opisial nga agserserbi kadagiti gobernador dagiti distrito.” Ket kinuna ni Ahab, “Siasino ti mangirugi iti gubat?” Simmungbat ni Yahweh, “Sika.”
15 A protož sečtl služebníky knížat krajů, jichž bylo dvě stě třidceti a dva; po nich sečtl i všecken lid všech synů Izraelských, sedm tisíců.
Ket inummong ni Ahab dagiti agtutubo nga opisial nga agserserbi kadagiti gobernador dagiti distrito. Dua gasut ken tallopulo ket dua ti bilangda. Kalpasanda, inummongna met amin a soldado, amin ti armada ti Israel, pito ribu amin ti bilangda.
16 I vytáhli o poledni. Benadad pak pil a ožral se v staních, on i třidceti a dva králové pomocníci jeho.
Rimmuarda iti katengngaan ti aldaw. Madama nga agbarbartek ni Ben Hadad iti toldana, kaduana dagiti tallopulo ket dua a basbassit ti iturturayanna nga ar-ari a mangtultulong kenkuana.
17 A tak vytáhli služebníci knížat krajů nejprvé. I poslal Benadad, (když mu pověděli, řkouce: Muži vytáhli z Samaří),
Immuna a napan dagiti agtutubo nga opisial nga agserserbi kadagiti gobernador dagiti distrito. Ket napakaammoan ni Ben Hadad babaen kadagiti agsawsawar nga imbaonna, “Um-umay dagiti lallaki a naggapu iti Samaria.”
18 A řekl: Buď že vytáhli o pokoj, zjímejte je živé, buď že k bitvě vytáhli, zjímejte je živé.
Kinuna ni Ben Hadad, “Tiliwenyo ida a sibibiag uray no umayda a makikapia wenno makigubat.”
19 Tak, pravím, vytáhli z města ti služebníci knížat krajů, a vojsko za nimi táhlo.
Rimmuar ngarud iti siudad dagiti agtutubo nga opisial nga agserserbi kadagiti gobernador dagiti distrito, ket sinurot ida ti armada.
20 A porazili jeden každý muže svého, tak že utíkali Syrští, Izraelští pak honili je. Ale Benadad král Syrský utekl na koni s jízdnými.
Pinatay ti tunggal maysa ti kabusorna, ket naglibas dagiti taga-Aram; kinamat ida ti Israel. Nagkabalio a naglibas ni Ben Hadad nga ari ti Aram a kaduana dagiti sumagmamano a nakakabalio.
21 Potom vytáhl král Izraelský, a pobil koně i vozy zkazil, a tak porazil Syrské ranou velikou.
Ket rimmuar ti ari ti Israel ken dinarupna dagiti nakakabalio ken nakakarwahe, ket adu ti pinapatayna a taga- Aram.
22 Opět přišel prorok ten k králi Izraelskému, a řekl jemu: Jdiž, zmužile se měj a věz i viz, co bys měl činiti; nebo zase po roce král Syrský vytáhne proti tobě.
Isu nga immay ti maysa a profeta iti ari ti Israel ket kinunana kenkuana, “Mapanka, papigsaem ti bagim, ket adalem ken planoem ti aramidem, gapu ta iti sumaruno a tawen agsubli manen ti ari ti Aram a bumusor kenka.”
23 Tedy služebníci krále Syrského řekli jemu: Bohové hor jsouť bohové jejich, protož nás přemohli; ale bojujme proti nim na rovinách, zvíš, nepřemůžeme-li jich.
Kinuna kenkuana dagiti adipen ti ari ti Aram, “Ti diosda ket dios ti katurturodan. Isu a napigpigsada ngem datayo. Ngem ita makirangettayo kadakuada iti patad, ket awan dua dua a sadiay, napigpigsatayo ngem isuda.
24 Protož učiň toto: Odbuď těch králů, jednoho každého z místa jeho, a postav vývody místo nich.
Ket aramidem pay daytoy: ikkatem dagiti ari, tunggal maysa iti idadauloanna, ket sukatam ida kadagiti kapitan ti armada.
25 Ty pak sečti sobě vojsko z svých jako vojsko oněch, kteříž padli, a koně jako ony koně, a vozy jako ony vozy; i budeme bojovati proti nim na rovinách, a zvíš, nepřemůžeme-liť jich. I uposlechl hlasu jejich a učinil tak.
Mangbuangayka iti armada a kas iti armada a napukawmo, kabalio iti kabalio ken karwahe iti karwahe, ket makirangettayo kadakuada iti patad. Ket awan dua dua a napigpigsatayo ngem isuda.” Demngeg ngarud ni Ben Hadad iti balakadda ket inaramidna ti insingasingda.
26 I stalo se po roce, že sečtl Benadad Syrské a vytáhl do Afeku, aby bojoval proti Izraelovi.
Iti sumaruno a tawen, inummong ni Ben Hadad dagiti taga-Aram ket napanda idiay Afek tapno makirangetda iti Israel.
27 Izraelští také sečteni jsou, a opatřivše se stravou, vytáhli jim v cestu. I položili se Izraelští proti nim jako dvě malá stáda koz, Syrští pak přikryli tu zemi.
Nagu-ummong dagiti tattao ti Israel ket naipaay kadakuada dagiti banbanag a kasapulanda a makiranget kadagiti taga-Aram. Nagkampo dagiti tattao ti Israel iti sangoananda a kasla dua a babassit nga arban dagiti kalding, ngem pinunno dagiti taga-Aram ti away.
28 V tom přišel týž muž Boží, a mluvil králi Izraelskému a řekl: Takto praví Hospodin: Proto že pravili Syrští: Bohem hor jest Hospodin a ne Bohem rovin, dám všecko množství toto veliké v ruce tvé, abyste věděli, že já jsem Hospodin.
Ket immasideg ti maysa a tao ti Dios ket nakitungtong iti ari ti Israel a kunana, “Ibagbaga ni Yahweh: 'Gapu ta imbaga dagiti taga-Aram a ni Yahweh ket dios dagiti turod, ngem saan isuna a dios dagiti tanap, iyawatko daytoy nabileg nga armada kadagita imam, ket maammoamto a Siak ni Yahweh.”'
29 A tak leželi oni proti nim za sedm dní; i stalo se dne sedmého, že svedli bitvu. I porazili synové Izraelští z Syrských sto tisíc pěších dne jednoho.
Nagkampo ngarud a nagsinnango dagiti armada iti pito nga aldaw. Ket iti maikapito nga aldaw nangrugin ti gubat. Pinapatay dagiti tattao ti Israel ti sangagasut a ribu a soldado dagiti taga-Aram iti maysa laeng nga aldaw.
30 Jiní pak zutíkali do města Afeku, kdež padla zed na dvadceti a sedm tisíc mužů, kteříž byli pozůstali. Ale Benadad utíkaje, přišel do města, do nejtajnějšího pokoje.
Naglibas dagiti nabatbati idiay Afek, iti siudad, ket narba a naigabur ti pader kadagiti dua pulo ket pito a ribu a nabatbati a lallaki. Naglibas ni Ben Hadad ket napan iti siudad, iti akin uneg a siled.
31 I řekli jemu služebníci jeho: Aj, toto jsme slýchali, že králové domu Izraelského jsou králové milosrdní. Medle, nechť vezmeme pytle na bedra svá a provazy na hlavy své, a vejdeme k králi Izraelskému; snad při životu zachová tebe.
Kinuna dagiti adipen ni Ben Hadad kenkuana, “Dumngegka, nangngegmi a dagiti ari iti balay ti Israel ket manangngaasi nga ar-ari. Pangngaasim ta palubosanakami a mangibidang iti nakirsang a lupot ken bedbedanmi iti tali ti ulomi, ket mapankami iti ari ti Israel. Barbareng no saannaka a papatayen.”
32 A protož přepásali pytli bedra svá, a provazy vzali na hlavy své, a přišli k králi Izraelskému a řekli: Služebník tvůj Benadad praví: Prosím, nechť jsem zachován při životu. Kterýž řekl: Což jest ještě živ? Bratr tě můj.
Nangibidangda ngarud iti nakirsang a lupot ken binedbedanda ti uloda iti tali ket napanda iti ari ti Israel ket kinunada, “Imbaga ti adipenmo a ni Ben Hadad, 'Pangngaasim ta palubusannak nga agbiag.”' Kinuna ni Ahab, “Sibibiag pay kadi isuna? Kabsatko isuna.”
33 Muži pak ti soudíc to za dobré znamení, rychle chytili ta slova od něho a řekli: Bratrť jest tvůj Benadad. I řekl: Jděte, přiveďte ho sem. Takž vyšel k němu Benadad, i kázal mu vstoupiti na svůj vůz.
Ita dumdumngeg dagiti lallaki iti aniaman a pagilasinan manipud kenni Ahab, isu nga insungbatda a dagus kenkuana, “Wen, sibibiag ti kabsatmo a ni Ben Hadad.” Ket kinuna ni Ahab, “Mapankayo ket iyegyo isuna.” Ket napan ni Ben Hadad kenkuana, ket pinaglugan isuna ni Ahab iti karwahena.
34 Tedy řekl jemu Benadad: Města, kteráž otec můj pobral otci tvému, navrátímť, a ulice zděláš sobě v Damašku, jako byl udělal otec můj v Samaří. I odpověděl: Já vedlé smlouvy této propustím tě. A tak učinil s ním smlouvu a propustil ho.
Kinuna ni Ben Hadad kenni Ahab, “Isublik kenka dagiti siudad nga inagaw ti amak iti amam, ket mabalinmo iti aglako idiay Damasco, a kas iti inaramid ti amak idiay Samaria. Insungbat ni Ahab, “Palubosanka babaen iti daytoy a katulagan.” Nakitulag ngarud ni Ahab kenkuana ket kalpasanna pinalubosanna isuna a mapan.
35 Muž pak nějaký z synů prorockých řekl bližnímu svému z rozkazu Božího: Ubí mne medle. Ale muž ten nechtěl ho bíti.
Adda maysa a lalaki, maysa kadagiti annak a lallaki dagiti profeta, a kinunana iti padana a profeta babaen iti sao ni Yahweh, “Pangngaasim ta kabilennak.” Ngem nagkedked ti lalaki a mangkabil kenkuana.
36 Kterýž řekl jemu: Proto že jsi neuposlechl hlasu Hospodinova, aj teď, když půjdeš ode mne, udáví tě lev. A když šel od něho, trefil na něj lev a udávil ho.
Ket kinuna ti profeta iti padana a profeta, “Gapu ta saanka a nagtulnog iti timek ni Yahweh, apaman a panawannak, patayennakanto ti maysa a leon.” Ket apaman a pinanawan isuna dayta a tao, nasarakan isuna ti leon ket pinatay isuna ti leon.
37 Opět nalezl muže druhého, jemuž řekl: Medle, ubí mne. Kterýž ubil ho velice a ranil.
Ket nakasarak ti profeta iti sabali pay a tao ket kinunana, “Pangngaasim ta kabilennak.” Isu a kinabil isuna ti lalaki ket sinugatanna isuna.
38 I odšed prorok ten, postavil se králi v cestě, a změnil se, zavěsiv sobě oči.
Ket pimmanaw ti profeta ket inurayna ti ari iti igid ti dalan; nanglimlimo isuna nga adda bedbed iti ngatoen dagiti matana.
39 A když král pomíjel, zvolal na něj a řekl: Služebník tvůj vyšel do bitvy, a hle, jeden odšed, přivedl ke mně muže a řekl: Ostříhej toho muže, jestliže se pak ztratí, budeť život tvůj za život jeho, aneb centnéř stříbra položíš.
Idi lumabasen ti ari, pinukkawan ti profeta ti ari ket kinunana, “Napan ti adipenmo iti kangitingitan ti gubat, ket nagsardeng iti maysa a soldado ket inyegna ti maysa a kabusor kaniak ket kinunana, 'Bantayam daytoy a tao. No mapukaw daytoy iti aniaman a wagas, ti biagmo ngarud ti kasukat ti biagna, wenno agmultaka iti maysa a talento ti pirak.'
40 V tom když služebník tvůj toho i onoho hleděl, tožť se ztratil. Pročež řekl jemu král Izraelský: Takový buď soud tvůj, jakýž jsi sám vypověděl.
Ngem gapu ta adu ti pakakumikoman ti adipenmo, nakalibas ti kabusor a soldado.” Ket kinuna ti ari ti Israel kenkuana, “Daytoyto ti dusam-sika a mismo ti nangikeddeng iti daytoy.”
41 Tedy rychle odhradil tvář svou, a poznal ho král Izraelský, že by z proroků byl.
Inikkat a dagus ti profeta ti bedbed dagiti matana, ket nabigbig ti ari ti Israel nga isuna ket maysa kadagiti profeta.
42 I řekl jemu: Takto praví Hospodin: Poněvadž jsi z ruky pustil muže k smrti odsouzeného, budeť život tvůj za život jeho, a lid tvůj za lid jeho.
Kinuna ti profeta iti ari, “Ibagbaga ni Yahweh, 'Gapu ta pinalubosam ti tao nga inkeddengko a matay, ti biagmo ti kasukat ti biagna, ken dagiti tattaom kadagiti tattaona.'”
43 Protož odjel král Izraelský do domu svého, smutný jsa a hněvaje se, a přišel do Samaří.
Napan ngarud ti ari ti Israel iti balayna a nasakit ti nakemna ken makapungtot, ket nakasangpet idiay Samaria.
