1 Královská 2
1 Když se pak čas smrti Davidovy přiblížil, dával přikázaní Šalomounovi synu svému, řka:
Ke David el apkuran in misa, el pangnol Solomon, wen natul, ac sang kas in kasru safla lal nu sel:
2 Jáť již odcházím podlé způsobu všech lidí. Proto posilniž se a měj se zmužile,
“Pacl in misa luk apkuranme. Kom in ku ac pulaik na,
3 A ostříhej přikázaní Hospodina Boha svého, chodě po cestách jeho, a zachovávaje ustanovení jeho, rozkázaní jeho, i soudy jeho i svědectví jeho, jakož psáno jest v zákoně Mojžíšově, ať by se šťastně vedlo, což bys koli činil, i všecko, k čemuž bys se obrátil,
ac oru ma LEUM GOD lom El sapkin nu sum. Akos ma sap ac ma oakwuk lal nukewa, oana ma simla ke ma sap lal Moses, tuh yen nukewa kom som nu we kom fah wo ouiyom in ma nukewa kom oru.
4 A aby naplnil Hospodin slovo své, kteréž mi zaslíbil, mluvě: Budou-li ostříhati synové tvoji cesty své, chodíce přede mnou v pravdě z celého srdce svého a z celé duše své, tak mluvě: Že nebude vypléněn po tobě muž z stolice Izraelské.
Kom fin akos LEUM GOD, El ac akpwayeye wulela lal nu sik ke El fahk mu fwilin tulik nutik ac fah leumi Israel nwe tok, ke lusenna pacl elos liyaung ac akos ma nga sapkin nu selos ke insialos ac ngunalos nufon.
5 Také i tom víš, co jest mi učinil Joáb syn Sarvie, totiž, co učinil dvěma hejtmanům vojsk Izraelských, Abnerovi synu Ner, a Amazovi synu Jeter, že je zamordoval, dopustiv se vraždy lstivé v čas pokoje, a zmazal krví zrádně vylitou pás svůj rytířský, kterýž měl na bedrách svých, a obuv svou, kterouž měl na nohách svých.
“Sayen ma inge, oasr sie pac ma. Kom esam ma Joab el tuh oru nu sik ke el uniya mwet kol fulat luo lun un mwet mweun lun Israel, Abner wen natul Ner, ac Amasa wen natul Jether. El akmuseltalu ke pacl in misla, ke sripen el ke foloksak ke mwet eltal uniya ke mweun. El uniya mwet ma wangin ma koluk la, ac inge nga eis mwatan ma el oru ac keok kac.
6 Protož zachováš se podlé moudrosti své, a nedáš sstoupiti šedinám jeho v pokoji do hrobu. (Sheol h7585)
Kom etu na ma fal kom in oru. Nimet lela elan misa ke pacl fal lal, a kom in unilya. (Sheol h7585)
7 S syny pak Barzillai Galádského učiníš milosrdenství, tak aby jídali spolu s jinými při stole tvém; nebo tak podobně ke mně přišli, když jsem utíkal před Absolonem bratrem tvým.
“Ac nu sin wen natul Barzillai, kom in oru kulang nu selos ac liyalosyang, mweyen elos tuh kulang nu sik ke nga kaingkunul Absalom, tamulel lom.
8 Hle, máš také v moci své Semei syna Gery Beniaminského z Bahurim, kterýž mi zlořečil zlořečením velikým v ten den, když jsem šel do Mahanaim, ačkoli potom vyšel mi vstříc k Jordánu, jemuž jsem přisáhl skrze Hospodina, řka: Nezabiji tě mečem.
“Ac nu sel Shimei, wen natul Gera mwet Bahurim in acn Benjamin, el tuh selngawiyu ke kas na mwen ke len se nga som nu Mahanaim. Tusruktu ke el tuh sunyu Infacl Jordan, nga tuh wulela na ku nu sel ke Inen LEUM GOD lah nga ac tia sap in anwuki el.
9 Nyní však neodpouštěj jemu. A poněvadž jsi muž opatrný, víš, jak bys k němu přistoupiti měl, abys uvedl šediny jeho se krví do hrobu. (Sheol h7585)
Tuh kom in tia fuhlela in wangin kalya nu sel. Kom etu na ma fal kom in oru. Nimet lela elan misa ke pacl fal lal, a kom in unilya.” (Sheol h7585)
10 A tak usnul David s otci svými, a pohřben jest v městě Davidově.
David el misa, ac pukpuki el in Siti sel David.
11 Dnů pak, v nichž kraloval David nad Izraelem, bylo čtyřidceti let. V Hebronu kraloval sedm let, a v Jeruzalémě kraloval třidceti a tři léta.
El tuh tokosra lun Israel ke yac angngaul. El muta Hebron ke yac itkosr, ac Jerusalem ke yac tolngoul tolu.
12 I dosedl Šalomoun na stolici Davida otce svého, a utvrzeno jest království jeho velmi.
Solomon el aolulla David, papa tumal, in tokosra, ac tokosrai lal oakwuki arulana ku.
13 Tedy přišel Adoniáš syn Haggity k Betsabé matce Šalomounově. Kterážto řekla: Pokojný-li jest příchod tvůj? I odpověděl: Pokojný.
Na Adonijah, su nina kial pa Haggith, el som nu yorol Bathsheba, nina kial Solomon. Bathsheba el siyuk, “Ya kom tuku ke misla?” Adonijah el topuk, “Aok.”
14 Řekl dále: Mám k tobě řeč. I řekla: Mluv.
Na el sifilpa fahk, “Oasr ma se nga ke siyuk sum.” Bathsheba el siyuk, “Mea se?”
15 Tedy řekl: Ty víš, že mé bylo království, a na mne obrátili všickni Izraelští tvář svou, abych kraloval, ale přeneseno jest království na bratra mého, nebo od Hospodina usouzeno mu bylo.
El topuk, “Kom etu lah nga lukun tokosrala, ac mwet Israel nukewa nunku mu ac ouinge. Tuh pa sikyak tuh na tamulel se luk pa tokosrala, mweyen pa inge lungse lun LEUM GOD.
16 Nyní pak jediné věci žádám od tebe, nechť nejsem oslyšán. Kteráž řekla jemu: Mluv.
A inge oasr enenu se luk. Nunak munas, nimet srunga.” Bathsheba el siyuk, “Ku mea se?”
17 A on řekl: Rci, prosím, Šalomounovi králi, (neboť neoslyší tebe), ať mi dá Abizag Sunamitskou za manželku.
El topuk, “Nunak munas, siyuk sel Tokosra Solomon tuh nga in payukyak sel Abishag, mutan fusr Shunem sac. Nga etu lah el tia ku in folokunla ngusr lom uh.”
18 Odpověděla Betsabé: Dobře, jáť budu mluviti o tebe s králem.
Bathsheba el topuk, “Wona. Nga ac tafwekomla nu sel tokosra.”
19 Protož vešla Betsabé k králi Šalomounovi, aby mluvila s ním o Adoniáše. I povstal král proti ní, a pokloniv se jí, posadil se na stolici své; rozkázal také postaviti stolici matce své. I posadila se po pravici jeho,
Ouinge Bathsheba el som nu yorol tokosra in tafwella Adonijah nu sel. Ac tokosra el tuyak in paing nina kial, ac pasrla nu sel. Na el muta fin tron lal ac sap in utuku pac sie tron nu layen layot sel, nina kial elan muta fac.
20 A řekla: Jediné věci neveliké já žádám od tebe, nechť nejsem oslyšána. I řekl jí král: Žádej, matko má, neboť neoslyším tebe.
Na Bathsheba el fahk, “Oasr enenu srisrik se luk nga ke siyuk sum. Nunak munas nimet folokin.” Tokosra Solomon el siyuk, “Nina, mea se? Nga ac tia folokin ngusr lom an.”
21 Kteráž řekla: Nechť jest dána Abizag Sunamitská Adoniášovi bratru tvému za manželku.
Na nina kial ah fahk, “Eisalang Abishag kial Adonijah, tamulel lom.”
22 A odpovídaje král Šalomoun, řekl matce své: Proč ty jen žádáš za Abizag Sunamitskou Adoniášovi? Žádej jemu království, poněvadž on jest bratr můj starší nežli já, a má po sobě Abiatara kněze a Joába syna Sarvie.
Tokosra el siyuk, “Efu kom ku siyuk ngan eisalang Abishag nu sel? Ac kom ku tia siyuk pacna ngan sang tokosrai luk nu sel, lah el tamulel matu luk, ac oayapa nu sel Abiathar mwet tol, ac Joab su welul lac?”
23 I přisáhl král Šalomoun skrze Hospodina, řka: Toto ať mi učiní Bůh a toto přidá, že sám proti sobě mluvil Adoniáš řeč tuto.
Na Solomon el orala wulela ku se lal Inen LEUM GOD ac fahk, “Nga fin tia unilya Adonijah ke sripen siyuk kutasrik se lal inge, lela LEUM GOD Elan uniyuwi!
24 Protož nyní, živť jest Hospodin, kterýž mne utvrdil, a posadil na stolici Davida otce mého, a kterýž mi vzdělal dům, jakož byl mluvil, že dnes umříti musí Adoniáš.
LEUM GOD El oakiyuwi ku fin tron lal David, papa tumuk, ac El akpwayeye wulela lal ac ase tokosrai nu sik, ac nu sin tulik nutik. Nga fulahk Inen LEUM GOD lah Adonijah el ac anwuki na misenge!”
25 A tak poslal král Šalomoun Banaiáše syna Joiadova, kterýž udeřil na něj, tak že umřel.
Ouinge Tokosra Solomon el sapkin nu sel Benaiah, ac el som unilya Adonijah.
26 Abiatarovi knězi také řekl král: Jdi do Anatot k rolí své, nebo jsi hoden smrti. Ale nyní nezabiji tebe, poněvadž jsi nosil truhlu Hospodinovu před Davidem otcem mým, a snášel jsi všecka ta ssoužení, kteráž snášel otec můj.
Na Tokosra Solomon el fahk nu sel Abiathar mwet tol, “Folokla nu acn sum in acn Anathoth. Fal na in anwuki kom, tuh nga ac tia lela in sa anwuki kom, ke sripen kom tuh liyaung Tuptup in Wuleang lun LEUM GOD, oayapa kom tuh welul David, papa tumuk, in mwe elya nukewa ma sikyak nu sel.”
27 I svrhl Šalomoun Abiatara s kněžství Hospodinova, aby naplnil řeč Hospodinovu, kterouž byl mluvil proti domu Elí v Sílo.
Ouinge Solomon el sisella Abiathar liki orekma lun mwet tol lun LEUM GOD, ac ma inge akpwayeyela kas lun LEUM GOD su El tuh fahk in acn Shiloh kacl Eli mwet tol ac fwilin tulik natul.
28 Donesla se pak pověst ta Joába, (nebo Joáb postoupil po Adoniášovi, ačkoli po Absolonovi byl nepostoupil). Protož utekl Joáb k stánku Hospodinovu, a chytil se rohů oltáře.
Joab el lohng ke ma sikyak inge. (El tuh kasrel Adonijah, ac tia kasrel Absalom.) Ouinge el kaingla nwe ke Lohm Nuknuk sin LEUM GOD, ac sruokya sruwasrik in loang sac.
29 I oznámeno králi Šalomounovi, že utekl Joáb k stánku Hospodinovu, a že jest u oltáře. Tedy poslal Šalomoun Banaiáše syna Joiadova, řka: Jdi, oboř se na něj.
Ke fwackyang nu sel Tokosra Solomon lah Joab el kaingla nu ke Lohm Nuknuk sin LEUM GOD ac tu sisken loang sac, na Solomon el supwala mwet se in siyuk sel lah efu el ku kaingla nu ke loang sac. Na Joab el topuk mu, “Nga kaingla nu yurin LEUM GOD mweyen nga sangeng sel Solomon.” Na Tokosra Solomon el supwalla Benaiah elan som unilya Joab.
30 A když přišel Banaiáš k stánku Hospodinovu a řekl jemu: Takto praví král: Vyjdi, odpověděl jemu: Nikoli, ale tuto umru. V tom oznámil zase Banaiáš králi řeč tu, řka: Takto mluvil Joáb, a tak mi odpověděl.
El som nwe ke Lohm Nuknuk sin LEUM GOD ac fahk nu sel Joab, “Tokosra el sap kom in tufokla.” Joab el topuk, “Mo, nga ac misa na inse.” Na Benaiah el folokla nu yorol tokosra, ac tafweang ma Joab el fahk.
31 Na to řekl jemu král: Učiň, jakž mluvil, a udeř na něj, a pochovej jej, a odejmeš krev nevinnou, kterouž vylil Joáb, ode mne i od domu otce mého.
Solomon el fahk, “Oru oana el fahk an. Unilya ac piknilya, tuh nga, ku kutena sin tulik natul David, fah tia eis mwatan ma Joab el oru ke el uniya mwet su wangin mwata.
32 A navrátí Hospodin krev jeho na hlavu jeho; nebo obořiv se na dva muže spravedlivější a lepší, než jest sám, zamordoval je mečem bez vědomí otce mého Davida, Abnera syna Ner, hejtmana vojska Izraelského, a Amazu syna Jeter, hejtmana vojska Judského.
LEUM GOD El ac fah sang kalya nu sel Joab ke akmas el tuh orala a wangin eteya sel David, papa tumuk. Joab el uniya mwet luo su wo lukel na ac wangin mwata: Abner, mwet kol fulat lun un mwet mweun lun Israel, ac Amasa, mwet kol fulat lun un mwet mweun lun Judah.
33 A tak navrátí se krev jejich na hlavu Joábovu, a na hlavu semene jeho na věky, Davidovi pak a semeni jeho, domu jeho a stolici jeho buď pokoj až na věky od Hospodina.
Mwatan akmas ingan ac fah putatyang nu facl Joab, ac nu fin fwilin tulik natul nwe tok. A LEUM GOD El ac sang wo ouiya nu sin tulik natul David, su ac muta fin tron lal.”
34 A protož vyšed Banaiáš syn Joiadův, obořil se na něj, a zabil jej. A pochován jest v domě svém na poušti.
Ouinge Benaiah el som nu ke Lohm Nuknuk sin LEUM GOD, ac unilya Joab ac piknilya in acn sel yen mwesis.
35 I ustanovil král Banaiáše syna Joiadova místo něho nad vojskem, a Sádocha kněze ustanovil král místo Abiatara.
Tokosra el oru tuh Benaiah elan mwet kol fulat lun mwet mweun in aolul Joab, ac sang acn lal Abiathar, mwet tol, nu sel Zadok.
36 Zatím poslav král, povolal Semei, a řekl jemu: Ustavěj sobě dům v Jeruzalémě, a tu zůstávej a nevycházej odtud ani sem ani tam.
Na tokosra el solalma Shimei ac fahk nu sel, “Musaela sie lohm ah sum in Jerusalem. Muta loac, ac tia illa liki siti uh.
37 Nebo v kterýkoli den vyjdeš, a přejdeš přes potok Cedron, věz jistotně, že umřeš; krev tvá bude na hlavu tvou.
Kom fin fahsr alukela infacl srisrik Kidron, na pwayena kom ac fah misa, ac koluk kac uh fah ma lom sifacna.”
38 I dí Semei k králi: Dobráť jest ta řeč. Jakož mluvil pán můj král, takť učiní služebník tvůj. A tak bydlil Semei v Jeruzalémě po mnohé dny.
Shimei el topuk, “Wona, Leum fulat. Nga ac oru oana kom fahk an.” Ouinge el mutana Jerusalem ke len puspis.
39 Stalo se pak po třech letech, že utekli dva služebníci Semei k Achisovi synu Maachy, králi Gát. I pověděli to Semei, řkouce: Hle, služebníci tvoji jsou v Gát.
Tusruktu, yac tolu tok, luo sin mwet kohs lal kaingla nu yorol Achish wen natul Maacah, su tokosra lun acn Gath. Ke Shimei el lohng lah eltal oasr Gath,
40 Pročež vstav Semei, osedlal osla svého, a jel do Gát k Achisovi, aby hledal služebníků svých. I navrátil se Semei, a přivedl zase služebníky své z Gát.
el akoela donkey natul, ac som nu yorol Tokosra Achish nu Gath, in suk mwet kohs lal ah. Ke el konaltalak el folokunultalma nu lohm sel.
41 Povědíno pak Šalomounovi, že odšel Semei z Jeruzaléma do Gát, a že se navrátil.
Ke Solomon el lohng ma Shimei el oru,
42 Tedy poslav král, povolal Semei a řekl jemu: Zdaliž jsem tě přísahou nezavázal skrze Hospodina, a osvědčil jsem proti tobě, řka: V kterýkoli den vyjdeš, a sem i tam choditi budeš, věz jistotně, že smrtí umřeš? A řekl jsi mi: Dobrá jest ta řeč, kterouž jsem slyšel.
el solalma ac fahk nu sel, “Nga tuh oru kom wulela Inen LEUM GOD mu kom ac tiana illa liki acn Jerusalem, ac nga sensenkakin kom mu kom fin illa, pwayena kom ac misa. Ku kom tuh tia insese nu kac, ac fahk mu kom ac akosyu?
43 Pročež jsi tedy neostříhal přísahy Hospodinovy a přikázaní, kteréž jsem přikázal tobě?
Na efu ku kom kunausla wulela lom, ac tia akos ma nga sapkin?
44 Řekl také král k Semei: Ty víš všecko zlé, kteréhož povědomo jest srdce tvé, co jsi učinil Davidovi otci mému, ale Hospodin uvedl zase to tvé zlé na hlavu tvou.
Kom arulana etu ma koluk nukewa ma kom tuh orala nu sel David, papa tumuk. LEUM GOD El ac kalyei kom kac.
45 Král pak Šalomoun bude požehnaný, a stolice Davidova stálá před Hospodinem až na věky.
A El ac akinsewowoyeyu, ac El ac akkeye tokosrai lal David nwe tok.”
46 I přikázal král Banaiášovi synu Joiadovu, kterýž vyšed, obořil se na něj, tak že umřel. A tak utvrzeno jest království v ruce Šalomounově.
Na tokosra el sapkin nu sel Benaiah, ac el som unilya Shimei. Inge ku nukewa ke tokosrai oan inpaol Solomon.
