1 Královská 2

1 Když se pak čas smrti Davidovy přiblížil, dával přikázaní Šalomounovi synu svému, řka:

Now the days of David drew near that he should die. And he charged Solomon his son, saying,

2 Jáť již odcházím podlé způsobu všech lidí. Proto posilniž se a měj se zmužile,

I am going the way of all the earth. Be thou strong therefore, and show thyself a man,

3 A ostříhej přikázaní Hospodina Boha svého, chodě po cestách jeho, a zachovávaje ustanovení jeho, rozkázaní jeho, i soudy jeho i svědectví jeho, jakož psáno jest v zákoně Mojžíšově, ať by se šťastně vedlo, což bys koli činil, i všecko, k čemuž bys se obrátil,

and keep the charge of Jehovah thy God, to walk in his ways, to keep his statutes, and his commandments, and his ordinances, and his testimonies, according to that which is written in the law of Moses, that thou may prosper in all that thou do, and wherever thou turn thyself.

4 A aby naplnil Hospodin slovo své, kteréž mi zaslíbil, mluvě: Budou-li ostříhati synové tvoji cesty své, chodíce přede mnou v pravdě z celého srdce svého a z celé duše své, tak mluvě: Že nebude vypléněn po tobě muž z stolice Izraelské.

That Jehovah may establish his word which he spoke concerning me, saying, If thy sons take heed to their way, to walk before me in truth with all their heart and with all their soul, there shall not fail thee a man on the throne of Israel.

5 Také i tom víš, co jest mi učinil Joáb syn Sarvie, totiž, co učinil dvěma hejtmanům vojsk Izraelských, Abnerovi synu Ner, a Amazovi synu Jeter, že je zamordoval, dopustiv se vraždy lstivé v čas pokoje, a zmazal krví zrádně vylitou pás svůj rytířský, kterýž měl na bedrách svých, a obuv svou, kterouž měl na nohách svých.

Moreover thou also know what Joab the son of Zeruiah did to me, even what he did to the two captains of the armies of Israel, to Abner the son of Ner, and to Amasa the son of Jether, whom he killed, and shed the blood of war in peace, and put the blood of war upon his belt that was about his loins, and in his shoes that were on his feet.

6 Protož zachováš se podlé moudrosti své, a nedáš sstoupiti šedinám jeho v pokoji do hrobu. (Sheol h7585)

Do therefore according to thy wisdom, and do not let his hoar head go down to Sheol in peace. (Sheol h7585)

7 S syny pak Barzillai Galádského učiníš milosrdenství, tak aby jídali spolu s jinými při stole tvém; nebo tak podobně ke mně přišli, když jsem utíkal před Absolonem bratrem tvým.

But show kindness to the sons of Barzillai the Gileadite, and let them be of those who eat at thy table, for so they came to me when I fled from Absalom thy brother.

8 Hle, máš také v moci své Semei syna Gery Beniaminského z Bahurim, kterýž mi zlořečil zlořečením velikým v ten den, když jsem šel do Mahanaim, ačkoli potom vyšel mi vstříc k Jordánu, jemuž jsem přisáhl skrze Hospodina, řka: Nezabiji tě mečem.

And, behold, there is with thee Shimei the son of Gera, the Benjamite, of Bahurim, who cursed me with a grievous curse in the day when I went to Mahanaim. But he came down to meet me at the Jordan, and I swore to him by Jehovah, saying, I will not put thee to death with the sword.

9 Nyní však neodpouštěj jemu. A poněvadž jsi muž opatrný, víš, jak bys k němu přistoupiti měl, abys uvedl šediny jeho se krví do hrobu. (Sheol h7585)

Now therefore do not hold him guiltless, for thou are a wise man, and thou will know what thou ought to do to him, and thou shall bring his hoar head down to Sheol with blood. (Sheol h7585)

10 A tak usnul David s otci svými, a pohřben jest v městě Davidově.

And David slept with his fathers, and was buried in the city of David.

11 Dnů pak, v nichž kraloval David nad Izraelem, bylo čtyřidceti let. V Hebronu kraloval sedm let, a v Jeruzalémě kraloval třidceti a tři léta.

And the days that David reigned over Israel were forty years. He reigned seven years in Hebron, and he reigned thirty-three years in Jerusalem.

12 I dosedl Šalomoun na stolici Davida otce svého, a utvrzeno jest království jeho velmi.

And Solomon sat upon the throne of David his father, and his kingdom was established greatly.

13 Tedy přišel Adoniáš syn Haggity k Betsabé matce Šalomounově. Kterážto řekla: Pokojný-li jest příchod tvůj? I odpověděl: Pokojný.

Then Adonijah the son of Haggith came to Bathsheba the mother of Solomon. And she said, Do thou come peaceably? And he said, Peaceably.

14 Řekl dále: Mám k tobě řeč. I řekla: Mluv.

He said moreover, I have something to say to thee. And she said, Say on.

15 Tedy řekl: Ty víš, že mé bylo království, a na mne obrátili všickni Izraelští tvář svou, abych kraloval, ale přeneseno jest království na bratra mého, nebo od Hospodina usouzeno mu bylo.

And he said, Thou know that the kingdom was mine, and that all Israel set their faces on me, that I should reign. However the kingdom is turned about, and has become my brother's, for it was his from Jehovah.

16 Nyní pak jediné věci žádám od tebe, nechť nejsem oslyšán. Kteráž řekla jemu: Mluv.

And now I ask one petition of thee; do not deny me. And she said to him, Say on.

17 A on řekl: Rci, prosím, Šalomounovi králi, (neboť neoslyší tebe), ať mi dá Abizag Sunamitskou za manželku.

And he said, Speak, I pray thee, to Solomon the king (for he will not say no thee), that he give me Abishag the Shunammite to wife.

18 Odpověděla Betsabé: Dobře, jáť budu mluviti o tebe s králem.

And Bathsheba said, Well, I will speak for thee to the king.

19 Protož vešla Betsabé k králi Šalomounovi, aby mluvila s ním o Adoniáše. I povstal král proti ní, a pokloniv se jí, posadil se na stolici své; rozkázal také postaviti stolici matce své. I posadila se po pravici jeho,

Bathsheba therefore went to king Solomon to speak to him for Adonijah. And the king rose up to meet her, and bowed himself to her, and sat down on his throne, and caused a throne to be set for the king's mother. And she sat on his right hand.

20 A řekla: Jediné věci neveliké já žádám od tebe, nechť nejsem oslyšána. I řekl jí král: Žádej, matko má, neboť neoslyším tebe.

Then she said, I ask one small petition of thee; do not deny me. And the king said to her, Ask on, my mother, for I will not deny thee.

21 Kteráž řekla: Nechť jest dána Abizag Sunamitská Adoniášovi bratru tvému za manželku.

And she said, Let Abishag the Shunammite be given to Adonijah thy brother to wife.

22 A odpovídaje král Šalomoun, řekl matce své: Proč ty jen žádáš za Abizag Sunamitskou Adoniášovi? Žádej jemu království, poněvadž on jest bratr můj starší nežli já, a má po sobě Abiatara kněze a Joába syna Sarvie.

And king Solomon answered and said to his mother, And why do thou ask Abishag the Shunammite for Adonijah? Ask for him the kingdom also, for he is my elder brother, even for him, and for Abiathar the priest, and for Joab the son of Zeruiah.

23 I přisáhl král Šalomoun skrze Hospodina, řka: Toto ať mi učiní Bůh a toto přidá, že sám proti sobě mluvil Adoniáš řeč tuto.

Then king Solomon swore by Jehovah, saying, God do so to me, and more also, if Adonijah has not spoken this word against his own life.

24 Protož nyní, živť jest Hospodin, kterýž mne utvrdil, a posadil na stolici Davida otce mého, a kterýž mi vzdělal dům, jakož byl mluvil, že dnes umříti musí Adoniáš.

Now therefore as Jehovah lives, who has established me, and set me on the throne of David my father, and who has made me a house as he promised, surely Adonijah shall be put to death this day.

25 A tak poslal král Šalomoun Banaiáše syna Joiadova, kterýž udeřil na něj, tak že umřel.

And king Solomon sent by Benaiah the son of Jehoiada, and he fell upon him so that he died.

26 Abiatarovi knězi také řekl král: Jdi do Anatot k rolí své, nebo jsi hoden smrti. Ale nyní nezabiji tebe, poněvadž jsi nosil truhlu Hospodinovu před Davidem otcem mým, a snášel jsi všecka ta ssoužení, kteráž snášel otec můj.

And the king said to Abiathar the priest, Get thee to Anathoth, to thine own fields, for thou are worthy of death. But I will not at this time put thee to death, because thou bore the ark of the lord Jehovah before David my father, and because thou were afflicted in all wherein my father was afflicted.

27 I svrhl Šalomoun Abiatara s kněžství Hospodinova, aby naplnil řeč Hospodinovu, kterouž byl mluvil proti domu Elí v Sílo.

So Solomon thrust out Abiathar from being priest to Jehovah, that he might fulfill the word of Jehovah, which he spoke concerning the house of Eli in Shiloh.

28 Donesla se pak pověst ta Joába, (nebo Joáb postoupil po Adoniášovi, ačkoli po Absolonovi byl nepostoupil). Protož utekl Joáb k stánku Hospodinovu, a chytil se rohů oltáře.

And the news came to Joab, for Joab had turned after Adonijah, though he did not turn after Absalom. And Joab fled to the tent of Jehovah, and caught hold on the horns of the altar.

29 I oznámeno králi Šalomounovi, že utekl Joáb k stánku Hospodinovu, a že jest u oltáře. Tedy poslal Šalomoun Banaiáše syna Joiadova, řka: Jdi, oboř se na něj.

And it was told king Solomon, Joab has fled to the tent of Jehovah, and, behold, he is by the altar. Then Solomon sent Benaiah the son of Jehoiada, saying, Go, fall upon him.

30 A když přišel Banaiáš k stánku Hospodinovu a řekl jemu: Takto praví král: Vyjdi, odpověděl jemu: Nikoli, ale tuto umru. V tom oznámil zase Banaiáš králi řeč tu, řka: Takto mluvil Joáb, a tak mi odpověděl.

And Benaiah came to the tent of Jehovah, and said to him, Thus says the king, Come forth. And he said, No, but I will die here. And Benaiah brought the king word again, saying, Thus said Joab, and thus he answered me.

31 Na to řekl jemu král: Učiň, jakž mluvil, a udeř na něj, a pochovej jej, a odejmeš krev nevinnou, kterouž vylil Joáb, ode mne i od domu otce mého.

And the king said to him, Do as he has said, and fall upon him, and bury him, that thou may take away the blood, which Joab shed without cause, from me and from my father's house.

32 A navrátí Hospodin krev jeho na hlavu jeho; nebo obořiv se na dva muže spravedlivější a lepší, než jest sám, zamordoval je mečem bez vědomí otce mého Davida, Abnera syna Ner, hejtmana vojska Izraelského, a Amazu syna Jeter, hejtmana vojska Judského.

And Jehovah will return his blood upon his own head, because he fell upon two men more righteous and better than he, and killed them with the sword, and my father David did not know it, namely, Abner the son of Ner, captain of the army of Israel, and Amasa the son of Jether, captain of the army of Judah.

33 A tak navrátí se krev jejich na hlavu Joábovu, a na hlavu semene jeho na věky, Davidovi pak a semeni jeho, domu jeho a stolici jeho buď pokoj až na věky od Hospodina.

So shall their blood return upon the head of Joab, and upon the head of his seed forever. But to David, and to his seed, and to his house, and to his throne, there shall be peace forever from Jehovah.

34 A protož vyšed Banaiáš syn Joiadův, obořil se na něj, a zabil jej. A pochován jest v domě svém na poušti.

Then Benaiah the son of Jehoiada went up, and fell upon him, and killed him. And he was buried in his own house in the wilderness.

35 I ustanovil král Banaiáše syna Joiadova místo něho nad vojskem, a Sádocha kněze ustanovil král místo Abiatara.

And the king put Benaiah the son of Jehoiada in his room over the army. And the king put Zadok the priest in the place of Abiathar.

36 Zatím poslav král, povolal Semei, a řekl jemu: Ustavěj sobě dům v Jeruzalémě, a tu zůstávej a nevycházej odtud ani sem ani tam.

And the king sent and called for Shimei, and said to him, Build for thee a house in Jerusalem, and dwell there, and go not forth from there anywhere.

37 Nebo v kterýkoli den vyjdeš, a přejdeš přes potok Cedron, věz jistotně, že umřeš; krev tvá bude na hlavu tvou.

For on the day thou go out, and pass over the brook Kidron, know thou for certain that thou shall surely die; thy blood shall be upon thine own head.

38 I dí Semei k králi: Dobráť jest ta řeč. Jakož mluvil pán můj král, takť učiní služebník tvůj. A tak bydlil Semei v Jeruzalémě po mnohé dny.

And Shimei said to the king, The saying is good. As my lord the king has said, so will thy servant do. And Shimei dwelt in Jerusalem many days.

39 Stalo se pak po třech letech, že utekli dva služebníci Semei k Achisovi synu Maachy, králi Gát. I pověděli to Semei, řkouce: Hle, služebníci tvoji jsou v Gát.

And it came to pass at the end of three years, that two of the servants of Shimei ran away to Achish, son of Maacah, king of Gath. And they told Shimei, saying, Behold, thy servants are in Gath.

40 Pročež vstav Semei, osedlal osla svého, a jel do Gát k Achisovi, aby hledal služebníků svých. I navrátil se Semei, a přivedl zase služebníky své z Gát.

And Shimei arose, and saddled his donkey, and went to Gath to Achish to seek his servants. And Shimei went, and brought his servants from Gath.

41 Povědíno pak Šalomounovi, že odšel Semei z Jeruzaléma do Gát, a že se navrátil.

And it was told Solomon that Shimei had gone from Jerusalem to Gath, and was come again.

42 Tedy poslav král, povolal Semei a řekl jemu: Zdaliž jsem tě přísahou nezavázal skrze Hospodina, a osvědčil jsem proti tobě, řka: V kterýkoli den vyjdeš, a sem i tam choditi budeš, věz jistotně, že smrtí umřeš? A řekl jsi mi: Dobrá jest ta řeč, kterouž jsem slyšel.

And the king sent and called for Shimei, and said to him, Did I not adjure thee by Jehovah, and protest to thee, saying, Know for certain, that on the day thou go out, and walk abroad anywhere, thou shall surely die? And thou said to me, The saying that I have heard is good.

43 Pročež jsi tedy neostříhal přísahy Hospodinovy a přikázaní, kteréž jsem přikázal tobě?

Why then have thou not kept the oath of Jehovah, and the commandment that I have charged thee with?

44 Řekl také král k Semei: Ty víš všecko zlé, kteréhož povědomo jest srdce tvé, co jsi učinil Davidovi otci mému, ale Hospodin uvedl zase to tvé zlé na hlavu tvou.

The king said moreover to Shimei, Thou know all the iniquity which thy heart is privy to, what thou did to David my father. Therefore Jehovah shall return thy iniquity upon thine own head.

45 Král pak Šalomoun bude požehnaný, a stolice Davidova stálá před Hospodinem až na věky.

But king Solomon shall be blessed, and the throne of David shall be established before Jehovah forever.

46 I přikázal král Banaiášovi synu Joiadovu, kterýž vyšed, obořil se na něj, tak že umřel. A tak utvrzeno jest království v ruce Šalomounově.

So the king commanded Benaiah the son of Jehoiada. And he went out, and fell upon him so that he died. And the kingdom was established in the hand of Solomon.