< 1 Královská 18 >
1 Potom po mnohých dnech, po třetím tom létě, stalo se slovo Hospodinovo k Eliášovi, řkoucí: Jdi, ukaž se Achabovi, neboť dám déšť na zemi.
Bangʼ ndalo mangʼeny, e higa mar adek, wach Jehova Nyasaye nobiro ne Elija mowachone niya, “Dhiyo mondo inyisri ni Ahab kendo abiro kelo koth e piny.”
2 Odšel tedy Eliáš, aby se ukázal Achabovi. Byl pak hlad veliký v Samaří.
Omiyo Elija nodhi monyisore ne Ahab. Koro kech ne lich ahinya e piny Samaria,
3 I povolal Achab Abdiáše, kterýž byl představen domu jeho. (Abdiáš pak bál se Hospodina velmi.
kendo Ahab noseluongo Obadia mane otelo ne dala ruoth maduongʼ. Obadia ne en ngʼat man-gi yie motegno kuom Jehova Nyasaye.
4 Nebo když Jezábel mordovala proroky Hospodinovy, vzal Abdiáš sto proroků a skryl je po padesáti v jeskyni, a krmil je chlebem a vodou.)
Kane Jezebel nego jonabi mag Jehova Nyasaye, Obadia nokawo jonabi mia achiel mopandogi e buche mag pondo ariyo ka ji piero abich abich e moro ka moro kendo nomiyogi pi gi chiemo.
5 A řekl Achab Abdiášovi: Jdi skrze tu zemi ke všechněm studnicím vod, a ke všechněm potokům, zdali bychom kde nalezli trávu, abychom živé zachovali koně a mezky, a nezmořili dobytka.
Ahab nosewacho ne Obadia niya, “Dhi e piny duto e sokni kod holo duto. Dipo ka wayudo lum mondo farese kod kenje obed mangima mondo kik waneg chiachwa moro amora.”
6 I rozdělili sobě zemi, kterouž by prošli. Achab šel jednou cestou sám, Abdiáš také šel cestou druhou sám.
Omiyo negipogo piny mane gi dhi wuothoe, ka Ahab ochomo konchiel to Obadia ochomo komachielo.
7 A když Abdiáš byl na cestě, aj, Eliáš potkal se s ním. Kterýž když ho poznal, padl na tvář svou a řekl: Nejsi-liž ty, pane můj, Eliáš?
Kane Obadia wuotho, Elija noromo kode. Obadia nonene mongʼeye kendo nokulore nyaka e lowo mowacho niya, “Bende en in adier Elija ruodha?”
8 Odpověděl jemu: Jsem. Jdi, pověz pánu svému: Aj, Eliáš přišel.
Elija to nodwoke niya, “Ee. Dhiyo inyis ruodhi ni, ‘Elija nika.’”
9 Jemuž řekl: Což jsem zhřešil, že služebníka svého vydati chceš v ruku Achabovu, aby mne zamordoval?
Obadia to nopenje niya, “En angʼo masetimo marach makoro omiyo ichiwo jatichni ni Ahab mondo onegi?
10 Živť jest Hospodin Bůh tvůj, žeť není národu ani království, kamž by neposlal pán můj hledati tě, a když řekli, že tebe není, přísahy požádal od království a národu, že tě nemohou nalezti.
Akwongʼora gi nying Jehova Nyasaye mangima ni onge piny moro kata pinyruoth moro ma ruodha pok oseore ngʼato mondo omanyi. To e kinde moro amora mane piny moro kata pinyruoth moro owacho ni ionge kuno, nomiyo gikwongʼore ni ne ok ginyal yudi.
11 A ty nyní pravíš: Jdi, pověz pánu svému: Aj, Eliáš přišel.
To koro inyisa mondo adhi ir ruodha mondo anyise ni, ‘Elija ni ka.’
12 I stalo by se, že jakž bych odšel od tebe, tedy duch Hospodinův zanesl by tě nevím kam, já pak jda, oznámil bych Achabovi, a když by tě nenalezl, zabil by mne. Služebník zajisté tvůj bojí se Hospodina od mladosti své.
Ok angʼeyo kama Roho mar Jehova Nyasaye nyalo tingʼi ma terie bangʼ kasedhi. Ka adhi ma anyiso Ahab mi ok oyudi to obiro nega. To an jatichni aselamo Jehova Nyasaye ae tin-na.
13 Zdaliž není oznámeno pánu mému, co jsem učinil, když Jezábel mordovala proroky Hospodinovy, že jsem skryl z proroků Hospodinových sto mužů, po padesáti mužích v jeskyni, a krmil jsem je chlebem a vodou?
Donge isewinjo, ruodha gima natimo kane Jezebel nego jonabi mag Jehova Nyasaye? Napando jonabi mia achiel mag Jehova Nyasaye e buche mag pondo ariyo, ka apogogi piero abich abich mi amiyogi chiemo gi pi.
14 Ty pak nyní pravíš: Jdi, pověz pánu svému: Aj, Eliáš přišel. A zamordujeť mne.
To koro inyisa mondo adhi ir ruodha kendo awachne ni, ‘Elija ni ka.’ Donge ingʼeyo ni obiro nega!”
15 Odpověděl Eliáš: Živť jest Hospodin zástupů, před jehož oblíčejem stojím, žeť se jemu dnes ukáži.
Elija nodwoke niya, “Akwongʼora gi nying Jehova Nyasaye Maratego, matiyone, ni adier kawuononi nyaka adhi e nyim Ahab.”
16 A tak šel Abdiáš vstříc Achabovi, a oznámil jemu. Pročež šel i Achab v cestu Eliášovi.
Omiyo Obadia nodhi romo ne Ahab monyise ni Elija ni ka. Omiyo Ahab nodhi oromo ne Elija.
17 A když uzřel Achab Eliáše, řekl Achab k němu: Zdaliž ty nejsi ten, kterýž kormoutíš lid Izraelský?
Kane oneno Elija, nowachone niya, “Mano en in, jakel chandruok ni Israel-ni?”
18 Kterýž odpověděl: Jáť nekormoutím lidu Izraelského, ale ty a dům otce tvého, když opouštíte přikázaní Hospodinova a následujete Bálů.
Elija nodwoke niya, “Ok asekelo chandruok e Israel. To in gi odi ema isejwangʼo chike Jehova Nyasaye mi iluwo Baal.
19 Protož nyní pošli a shromažď ke mně všecken lid Izraelský na horu Karmel, a proroků Bálových čtyři sta a padesáte, i proroků toho háje čtyři sta, kteříž jedí z stolu Jezábel.
Koro luong jo-Israel duto mondo orom koda e Got Karmel. Kendo kel jodolo mag Baal mia angʼwen gi piero abich kod jonabi mia angʼwen mag Ashera, machiemo e mesa Jezebel.”
20 Obeslal tedy Achab všecky syny Izraelské, a shromáždil ty proroky na horu Karmel.
Omiyo Ahab nooro wach e Israel duto mi nochoko jonabi ewi Got Karmel.
21 A přistoupiv Eliáš ke všemu lidu, řekl: I dokudž kulhati budete na obě straně? Jestližeť jest Hospodin Bohem, následujtež ho; pakli jest Bál, jdětež za ním. A neodpověděl jemu lid žádného slova.
Elija nodhi mochungʼ e nyim ji mowachonegi niya, “Nyaka karangʼo ma ubiro digni e kind paro ariyo? Ka Jehova Nyasaye en Nyasaye, luweuru, to ka Baal en nyasaye luweuru.” To ji ne olingʼ thi.
22 Opět řekl Eliáš lidu: Já sám toliko pozůstal jsem prorok Hospodinův, proroků pak Bálových jest čtyři sta a padesáte mužů.
Eka Elija nowachonegi niya, “An kende ema adongʼ kuom jonabi mag Jehova Nyasaye to Baal nigi jonabi mia angʼwen kod piero abich.
23 Nechť jsou nám dáni dva volkové, a ať vyberou sobě volka jednoho, kteréhož nechť rozsekají na kusy a vkladou na dříví, ale ohně ať nepodkládají. Jáť také připravím volka druhého, kteréhož vložím na dříví, a ohně nepodložím.
Yudnwauru rwedhi ariyo. We giyier moro kendgi obed margi, gingʼadgi lemo lemo mi giketgi ewi yien to kik gimok mach kuome. An bende anaik rwath machielo makete ewi yien to ok anamok mach kuome.
24 Tedy vzývejte jméno bohů vašich, já pak vzývati budu jméno Hospodinovo, a budeť to, že Bůh, kterýž se ohlásí skrze oheň, ten jest Bůh. A odpověděl všecken lid, řka: Dobráť jest řeč tato.
Eka uluong nying nyasachu kendo an bende abiro luongo nying Jehova Nyasaye. Nyasaye modwoko gi mach en e Nyasaye madier.” Eka ji duto nowacho niya, “Gima iwachono ber.”
25 I řekl Eliáš prorokům Bálovým: Vybeřte sobě volka jednoho a připravte ho nejprvé, poněvadž jest vás více, a vzývejte jméno bohů vašich, ale ohně nepodkládejte.
Elija nowacho ni jonabi mag Baal niya, “Yieruru achiel kuom rwedhigo kendo loseuru mokwongo nikech ungʼeny ahinya. Luonguru nying nyasachu to kik umok mach.”
26 A tak vzali volka, kteréhož jim dal, a připravili a vzývali jméno Bálovo od jitra až do poledne, říkajíce: Ó Báli, uslyš nás. Ale nebylo hlasu, ani kdo by odpověděl. I skákali u oltáře, kterýž byli udělali.
Omiyo negikawo rwath mane omigi mi gilose. Eka negiluongo nying Baal chakre okinyi nyaka odiechiengʼ tir ka gikok niya, “Yaye Baal, dwokwa!” To ne onge dwoko, onge ngʼama nodwoko. Kendo ne gimiel ka gilworo kendo mar misango mane giseloso.
27 Když pak bylo poledne, posmíval se jim Eliáš a řekl: Křičte vysokým hlasem, poněvadž bůh jest. Neb snad rozmlouvání má, neb jinou práci, neb jest na cestě, anebť spí, ať procítí.
Kar odiechiengʼ tir, Elija nojarogi kawacho niya, “Koguru matek moloyo!” Adier en nyasaye! Sa moro en e paro matut; kata odich kata odhi wuoth! Kamoro dipo ka onindo matut manyaka chiewe.
28 Takž křičeli hlasem velikým, a bodli se vedlé obyčeje svého nožíky a špicemi, tak až se krví polívali.
Omiyo negimedo kok matek mi gingʼolore gi ligangla kod tonge, kaka ne en timgi nyaka rembgi nomol.
29 I stalo se, když již bylo s poledne, že prorokovali až dotud, když se obětuje obět suchá, ale nebylo žádného se ohlášení, ani kdo by odpověděl, ani kdo by vyslyšel.
Odiechiengʼ tir nokalo kendo negidhi nyime ka gikoro kendo gidhum nyaka nochopo kinde mar misango mar odhiambo. To ne onge dwoko, kata ngʼama nodwoko kata ngʼama nowinjogi.
30 Zatím řekl Eliáš všemu lidu: Přistuptež ke mně. I přistoupil všecken lid k němu. Tedy opravil oltář Hospodinův, kterýž byl zbořený.
Eka Elija nowacho ni ji duto niya, “Biuru ira ka.” Negibiro ire mi nochako loso kendo mar misango mar Jehova Nyasaye mane osekethore.
31 Nebo vzal Eliáš dvanácte kamenů, (vedlé počtu pokolení synů Jákobových, k němuž se byla stala řeč Hospodinova, že Izrael bude jméno jeho),
Elija nokawo kite apar gariyo, ka moro ka moro ochungʼ ni dhood Israel mane owuok kuom Jakobo, mane Jehova Nyasaye owachonegi niya, “Nyingi nobed Israel.”
32 A vzdělal z těch kamenů oltář ve jménu Hospodinovu; udělal také struhu vůkol oltáře zšíří, co by mohl dvě míry obilé vsíti.
Gi kitego nogero kendo mar misango e nying Jehova Nyasaye; kendo nokunyo bugo molwore matut manyalo tingʼo pi maromo lita apar gabich.
33 Narovnal i dříví, a rozsekav volka na kusy, vkladl na dříví.
Nochano yien, mongʼado rwadhno e lemo lemo mokete e yien. Eka nowachonegi niya, “Pongʼuru dopige angʼwen mag pi mondo uolie misango kod yien.”
34 A řekl: Naplňte čtyři stoudve vodou, a vylíte na obět zápalnou i na dříví. Řekl opět: Učiňtež to po druhé. I učinili po druhé. Řekl ještě: Po třetí učiňte. I učinili po třetí,
Nomedo wachonegi niya, “Timuru kamano kendo mine gitimo kamano kendo.” Eka nogolo chik kowacho niya, “Timeuru mar adek” mine gitime mar adek.
35 Tak že tekly vody okolo oltáře; také i struhu naplnila voda.
Pi nomol molworo kendo mar misango kendo nopongʼo kata mana okuta.
36 Stalo se pak, když se obětuje obět suchá, přistoupil Eliáš prorok a řekl: Hospodine Bože Abrahamův, Izákův a Izraelův, nechť dnes poznají, že jsi ty Bůh v Izraeli, a já služebník tvůj, a že jsem vedlé slova tvého činil všecky věci tyto.
E kinde mar chiwo misango, Elija janabi nosudo nyime molemo kowacho niya, “Yaye Jehova Nyasaye, Nyasach Ibrahim gi Isaka kod Israel, we ongʼere kawuono ni in e Nyasaye e Israel kendo ni an jatichni bende ni asetimo magi duto kaluwore gi chikni.
37 Vyslyš mne, Hospodine, vyslyš mne, aťby poznal lid tento, že jsi ty, Hospodine, Bohem, když bys obrátil srdce jejich zase.
Dwoka, yaye Jehova Nyasaye, dwoka mondo jogi ongʼe ni in Nyasaye, yaye Jehova Nyasaye, kendo ni iloko chunygi mondo oduog iri kendo.”
38 V tom spadl oheň Hospodinův, a spálil obět zápalnou, dříví i kamení i prsť; též vodu, kteráž byla v struze, vypil.
Eka mach mar Jehova Nyasaye nolwar kendo nowangʼo misango gi yien gi kite kod lowo notwoyo pi mane nitie e bugo.
39 Což když uzřel všecken ten lid, padli na tváři své a řekli: Hospodinť jest Bohem, Hospodin jest Bohem.
Kane ji duto oneno mano, negipodho auma mi giywak kagiwacho niya, “Jehova Nyasaye e Nyasaye! Jehova Nyasaye en Nyasaye!”
40 I řekl jim Eliáš: Zjímejte ty proroky Bálovy, žádný ať z nich neujde. I zjímali je. Kteréž svedl Eliáš ku potoku Císon, a tam je zmordoval.
Eka Elija nochikogi kawacho niya, “Makuru jonabi mag Baal. Kik uwe ngʼato tony!” Ne gimakogi mi Elija nochiwo chik mondo tergi Holo mar Kishon kendo nonegogi kuro.
41 Tedy řekl Eliáš Achabovi: Jdi, pojez a napí se, nebo aj, zvuk velikého deště.
Kendo Elija nowacho ni Ahab niya, “Dhi ichiem kendo imethi nikech nitie mor koth maduongʼ kawuono.”
42 I jel Achab, aby pojedl a napil se. Eliáš pak vstoupil na vrch Karmele, a rozprostřel se na zemi a sklonil tvář svou k kolenům svým.
Omiyo Ahab nodhi mochiemo kendo metho, to Elija noidho ewi Got Karmel mokulore piny kendo osoyo wiye e kind chonge.
43 Potom řekl mládenci svému: Vystup nyní, a pohleď tam k moři. Kterýž vystoupiv, pohleděl a řekl: Nic není. Řekl opět: Vrať se po sedmkrát.
Nowacho ni jatichne niya, “Dhiyo mondo ingʼi yo ka nam.” Kendo nodhi mongʼiyo. Noduogo mowacho niya, “Ok aneno gimoro kanyo.” Elija nowachone nyadibiriyo niya, “Dogi mondo ingʼi.”
44 I stalo se po sedmé, řekl: Aj, oblak maličký jako dlaň člověčí vystupuje z moře. Ještě řekl: Jdi, rci Achabovi: Zapřáhej a jeď, aby tě nezastihl déšť.
E ndalo mar abiriyo jatijno nowacho niya, “Bor polo matin machalo gi lwet dhano kowuok e nam.” Omiyo Elija nowacho niya, “Dhiyo mondo inyis Ahab ni, ‘Idh gachi kendo dhiyo kapok koth ogengʼoni.’”
45 Stalo se mezi tím, když se nebesa zamračila oblakem a větrem, odkudž byl déšť veliký, že jel Achab a přišel do Jezreel.
To kata kamano polo nodudo kendo yamo nokudho mi koth maduongʼ nochako oo kendo Ahab nodhi Jezreel.
46 Ruka pak Hospodinova byla s Eliášem, tak že přepásav bedra svá, běžel před Achabem, až přišel do Jezreel.
Teko Jehova Nyasaye nobiro kuom Elija kendo kokunjo kandhone ei okandane, noringo e nyim Ahab nyaka negichopo Jezreel.