1 Královská 18
1 Potom po mnohých dnech, po třetím tom létě, stalo se slovo Hospodinovo k Eliášovi, řkoucí: Jdi, ukaž se Achabovi, neboť dám déšť na zemi.
Busa human sa daghang mga adlaw midangat ang pulong ni Yahweh kang Elias, sa ikatulong tuig sa hulaw, nga nag-ingon, “Lakaw, pakita ngadto kang Ahab ug paulanan ko na ang yuta.”
2 Odšel tedy Eliáš, aby se ukázal Achabovi. Byl pak hlad veliký v Samaří.
Milakaw si Elias ug mipakita kang Ahab; karon hilabihan na kaayo ang hulaw didto sa Samaria.
3 I povolal Achab Abdiáše, kterýž byl představen domu jeho. (Abdiáš pak bál se Hospodina velmi.
Gitawag ni Ahab si Obadia, nga mao ang tigdumala sa palasyo. Karon si Obadia nagatahod pag-ayo kang Yahweh,
4 Nebo když Jezábel mordovala proroky Hospodinovy, vzal Abdiáš sto proroků a skryl je po padesáti v jeskyni, a krmil je chlebem a vodou.)
kay sa dihang gipamatay ni Jezebel ang mga propeta ni Yahweh, gidala ni Obadia ang 100 ka mga propeta ug gitagoan niya sila sa tag-50 ka tawo sa matag langob, ug gipakaon sila ug tinapay ug gipainom ug tubig.
5 A řekl Achab Abdiášovi: Jdi skrze tu zemi ke všechněm studnicím vod, a ke všechněm potokům, zdali bychom kde nalezli trávu, abychom živé zachovali koně a mezky, a nezmořili dobytka.
Miingon si Ahab kang Obadia, “Lakaw ngadto sa tibuok yuta ngadto sa tanang tuboran sa tubig ug kasapaan. Tingali makakita pa kita ug mga sagbot ug maluwas pa ang mga kabayo ug mabuhi pa ang mga mula, aron nga dili kita kawad-an sa tanang kahayopan.”
6 I rozdělili sobě zemi, kterouž by prošli. Achab šel jednou cestou sám, Abdiáš také šel cestou druhou sám.
Busa gibahin nila ang yuta nga ilang pagaadtoan ug sa pagpangita ug tubig. Milakaw nga nag-inusara si Ahab sa laing dalan ug si Obadia milakaw usab sa laing dalan.
7 A když Abdiáš byl na cestě, aj, Eliáš potkal se s ním. Kterýž když ho poznal, padl na tvář svou a řekl: Nejsi-liž ty, pane můj, Eliáš?
Samtang atua na sa dalan si Obadia, sa wala damha gikasugat niya si Elias. Unya nakaila si Obadia kaniya ug mihapa siya sa yuta. Miingon siya, “Ikaw ba kana, akong agalon nga si Elias?”
8 Odpověděl jemu: Jsem. Jdi, pověz pánu svému: Aj, Eliáš přišel.
Mitubag si Elias kaniya, “Ako kini. Lakaw ug sultihi ang imong agalon, 'Tan-awa, ania dinhi si Elias”'
9 Jemuž řekl: Což jsem zhřešil, že služebníka svého vydati chceš v ruku Achabovu, aby mne zamordoval?
Mitubag si Obadia, “Unsa man ang akong sala, nga itugyan mo man ang imong sulugoon ngadto sa kamot ni Ahab, aron iya akong patyon?
10 Živť jest Hospodin Bůh tvůj, žeť není národu ani království, kamž by neposlal pán můj hledati tě, a když řekli, že tebe není, přísahy požádal od království a národu, že tě nemohou nalezti.
Ingon nga buhi si Yahweh nga imong Dios, walay nasod o gingharian nga wala pasugoi ug tawo sa akong agalon aron sa pagpangita kanimo. Sa matag higayon nga moingon ang usa ka nasod o ang gingharian, 'Wala dinhi si Elias,' gipapanumpa sila ni Ahab nga wala ka nila makaplagi.
11 A ty nyní pravíš: Jdi, pověz pánu svému: Aj, Eliáš přišel.
Apan karon moingon ka, 'Lakaw, sultihi ang imong agalon nga ania dinhi si Elias.'
12 I stalo by se, že jakž bych odšel od tebe, tedy duch Hospodinův zanesl by tě nevím kam, já pak jda, oznámil bych Achabovi, a když by tě nenalezl, zabil by mne. Služebník zajisté tvůj bojí se Hospodina od mladosti své.
Sa makabiya na ako gikan kanimo, dad-on ka sa Espiritu ni Yahweh sa laing dapit nga wala ko hibaloi. Unya kung molakaw na ako ug mosulti kang Ahab, ug kung dili ka niya makaplagan, pagapatyon niya ako. Apan ako, nga imong sulugoon nagsimba kang Yahweh sukad pa sa akong pagkabatan-on.
13 Zdaliž není oznámeno pánu mému, co jsem učinil, když Jezábel mordovala proroky Hospodinovy, že jsem skryl z proroků Hospodinových sto mužů, po padesáti mužích v jeskyni, a krmil jsem je chlebem a vodou?
Wala ba kini masugilon kanimo, akong agalon, kung unsa ang akong gibuhat sa dihang gipamatay ni Jezebel ang mga propeta ni Yahweh, kung giunsa ko pagtago ang 100 ka mga propeta ni Yahweh ngadto sa langob sa tinag-50 ka tawo sa matag langob ug gipakaon sila ug tinapay ug gipainom ug tubig?
14 Ty pak nyní pravíš: Jdi, pověz pánu svému: Aj, Eliáš přišel. A zamordujeť mne.
Ug karon nagsulti ka kanako, “Lakaw, sultihi ang imong agalon nga ania dinhi si Elias,' aron nga patyon niya ako.”
15 Odpověděl Eliáš: Živť jest Hospodin zástupů, před jehož oblíčejem stojím, žeť se jemu dnes ukáži.
Unya mitubag si Elias, “Ingon nga buhi si Yahweh nga labawng makagagahom sa tanan, nga kaniya ako mibarog, magpakita gayod ako kang Ahab karong adlawa.”
16 A tak šel Abdiáš vstříc Achabovi, a oznámil jemu. Pročež šel i Achab v cestu Eliášovi.
Busa milakaw si Obadia sa pagpakigkita kang Ahab, ug gisultihan siya kung unsa ang gisulti ni Elias. Ug ang hari miadto sa pagpakigkita kang Elias.
17 A když uzřel Achab Eliáše, řekl Achab k němu: Zdaliž ty nejsi ten, kterýž kormoutíš lid Izraelský?
Sa pagkakita ni Ahab kang Elias, miingon siya kaniya, “Ikaw ba kana? Ikaw mao ang nagghimo ug kasamok sa Israel!”
18 Kterýž odpověděl: Jáť nekormoutím lidu Izraelského, ale ty a dům otce tvého, když opouštíte přikázaní Hospodinova a následujete Bálů.
Mitubag si Elias, “Wala ako naghimo ug kasamok sa Israel, kondili ikaw ug ang banay sa imong amahan ang nagsamok sa Israel pinaagi sa pagsalikway sa mga kasugoan ni Yahweh ug pinaagi sa pagsunod kang Baal.
19 Protož nyní pošli a shromažď ke mně všecken lid Izraelský na horu Karmel, a proroků Bálových čtyři sta a padesáte, i proroků toho háje čtyři sta, kteříž jedí z stolu Jezábel.
Busa karon, pagpadala ug mensahe ug tigoma nganhi kanako ang tibuok Israel didto sa Bukid sa Carmel, uban sa 450 ka mga propeta ni Baal ug 400 ka mga propeta ni Ashera nga nagakaon sa kan-anan ni Jezebel.
20 Obeslal tedy Achab všecky syny Izraelské, a shromáždil ty proroky na horu Karmel.
Busa nagpadala ug mensahe si Ahab ngadto sa tibuok katawhan sa Israel ug gitigom ang mga propeta didto sa Bukid sa Carmel.
21 A přistoupiv Eliáš ke všemu lidu, řekl: I dokudž kulhati budete na obě straně? Jestližeť jest Hospodin Bohem, následujtež ho; pakli jest Bál, jdětež za ním. A neodpověděl jemu lid žádného slova.
Mipaduol si Elias sa tibuok katawhan sa Israel ug miingon, “Hangtod kanus-a man kamo magpunay ug usab-usab sa inyong mga hunahuna? Kung Dios si Yahweh, sunda siya. Apan kung Dios si Baal, nan sunod kaniya.” Apan wala mitubag ang katawhan sa iyang gisulti.
22 Opět řekl Eliáš lidu: Já sám toliko pozůstal jsem prorok Hospodinův, proroků pak Bálových jest čtyři sta a padesáte mužů.
Unya miingon si Elias ngadto sa katawhan, “Ako, ako lamang usa, ang nagpabiling propeta ni Yahweh, apan 450 ka kalalakihan ang propeta ni Baal.
23 Nechť jsou nám dáni dva volkové, a ať vyberou sobě volka jednoho, kteréhož nechť rozsekají na kusy a vkladou na dříví, ale ohně ať nepodkládají. Jáť také připravím volka druhého, kteréhož vložím na dříví, a ohně nepodložím.
Busa hatagi kami ug duha ka torong baka. Papilia sila ug usa ka torong baka alang sa ilang kaugalingon ug tadtaron kini, ug ibutang kini ibabaw sa mga sugnod, apan dili butangan ug kalayo sa ilalom niini. Unya andamon ko usab ang laing torong baka ug ibutang kini ibabaw sa mga sugnod, ug dili usab butangan ug kalayo sa ilalom niini.
24 Tedy vzývejte jméno bohů vašich, já pak vzývati budu jméno Hospodinovo, a budeť to, že Bůh, kterýž se ohlásí skrze oheň, ten jest Bůh. A odpověděl všecken lid, řka: Dobráť jest řeč tato.
Unya magtawag kamo sa ngalan sa inyong dios, ug magtawag usab ako sa ngalan ni Yahweh, ug ang Dios nga motubag pinaagi sa kalayo, siya ang mamahimong Dios.” Busa mitubag ang tibuok katawhan ug miingon, “Maayo kini.”
25 I řekl Eliáš prorokům Bálovým: Vybeřte sobě volka jednoho a připravte ho nejprvé, poněvadž jest vás více, a vzývejte jméno bohů vašich, ale ohně nepodkládejte.
Busa miingon si Elias ngadto sa mga propeta ni Baal, “Pagpili na ug usa ka torong baka alang kaninyo ug unaha kini pag-andam, kay daghan man kamo nga mga tawo. Unya tawaga ang ngalan sa inyong dios, apan ayaw butangi ug kalayo ang ilalom sa torong baka.”
26 A tak vzali volka, kteréhož jim dal, a připravili a vzývali jméno Bálovo od jitra až do poledne, říkajíce: Ó Báli, uslyš nás. Ale nebylo hlasu, ani kdo by odpověděl. I skákali u oltáře, kterýž byli udělali.
Gikuha nila ang torong baka nga gihatag kanila ug giandam kini, ug nagtawag sila sa ngalan ni Baal gikan sa buntag hangtod sa pagkaudto, nga nag-ingon, “O Baal, dungga kami.” Apan walay tingog, o tawong mitubag. Nanayaw sila palibot sa halaran nga ilang gihimo.
27 Když pak bylo poledne, posmíval se jim Eliáš a řekl: Křičte vysokým hlasem, poněvadž bůh jest. Neb snad rozmlouvání má, neb jinou práci, neb jest na cestě, anebť spí, ať procítí.
Sa pagkaudto gibugalbugalan sila ni Elias ug miingon, “Kusga pa ang pagsinggit! Kay siya usa ka dios! Tingali naghunahuna pa siya, o tingali atua pa siya sa kasilyas, o tingali may gilakaw siya, o tingali natulog pa siya ug kinahanglan nga pukawon.
28 Takž křičeli hlasem velikým, a bodli se vedlé obyčeje svého nožíky a špicemi, tak až se krví polívali.
Busa naninggit sila sa mas kusog pa, ug gisamad-samaran nila ang ilang kaugalingon, sama sa kasagaran nilang ginabuhat, pinaagi sa mga espada ug sa mga bangkaw, hangtod nga nagkaligo na sila sa ilang kaugalingong dugo.
29 I stalo se, když již bylo s poledne, že prorokovali až dotud, když se obětuje obět suchá, ale nebylo žádného se ohlášení, ani kdo by odpověděl, ani kdo by vyslyšel.
Milabay ang kaudtohon ug nagpadayon gihapon sila sa ilang panagsayaw hangtod sa takna sa paghalad sa halad sa kagabhion, apan wala gihapoy tingog o bisan usa nga mitubag; wala gayoy naminaw sa ilang mga pag-ampo.
30 Zatím řekl Eliáš všemu lidu: Přistuptež ke mně. I přistoupil všecken lid k němu. Tedy opravil oltář Hospodinův, kterýž byl zbořený.
Unya miingon si Elias sa tibuok katawhan, “Paduol kamo kanako,” ug ang tibuok katawhan mipaduol kaniya. Unya giayo niya ang nabungkag nga halaran ni Yahweh.
31 Nebo vzal Eliáš dvanácte kamenů, (vedlé počtu pokolení synů Jákobových, k němuž se byla stala řeč Hospodinova, že Izrael bude jméno jeho),
Mikuha si Elias ug napulog duha ka bato, ang matag bato nagrepresentar sa napulog duha ka tribo sa mga anak nga lalaki ni Jacob—kang Jacob midangat ang pulong ni Yahweh, nga nag-ingon, “Israel na ang imong mamahimong ngalan.”
32 A vzdělal z těch kamenů oltář ve jménu Hospodinovu; udělal také struhu vůkol oltáře zšíří, co by mohl dvě míry obilé vsíti.
Gamit ang mga bato nagbuhat siya ug halaran sa ngalan ni Yahweh ug gikanalan niya ang palibot sa halaran nga igong kasudlan sa 15 ka litro nga mga binhi.
33 Narovnal i dříví, a rozsekav volka na kusy, vkladl na dříví.
Unya gipahimutang niya ang mga sugnod alang sa kalayo ug gitadtad ang torong baka, ug gipatong ang tinadtad ibabaw sa mga sugnod. Ug miingon siya, “Pun-a ug tubig ang upat ka banga ug ibubo kini sa halad sinunog ug sa mga sugnod.”
34 A řekl: Naplňte čtyři stoudve vodou, a vylíte na obět zápalnou i na dříví. Řekl opět: Učiňtež to po druhé. I učinili po druhé. Řekl ještě: Po třetí učiňte. I učinili po třetí,
Unya miingon na usab siya, “Buboi kini sa ikaduhang higayon,” ug gibuboan nila sa ikaduhang higayon. Unya miingon siya, “Buboi kini sa ikatulong higayon,” ug gibuboan nila sa ikatulong higayon.
35 Tak že tekly vody okolo oltáře; také i struhu naplnila voda.
Miawas ang tubig gikan sa halaran ug napuno ang kanal.
36 Stalo se pak, když se obětuje obět suchá, přistoupil Eliáš prorok a řekl: Hospodine Bože Abrahamův, Izákův a Izraelův, nechť dnes poznají, že jsi ty Bůh v Izraeli, a já služebník tvůj, a že jsem vedlé slova tvého činil všecky věci tyto.
Nahitabo kadto sa takna sa paghalad sa halad sa kagabhion, ug miduol si propeta Elias ug miingon, “O Yahweh, ang Dios ni Abraham, ni Isaac, ug ni Israel, ipaila karong adlawa nga ikaw mao ang Dios sa Israel, ug imo akong alagad, nga gibuhat ko kining tanang butang sumala sa imong pulong.
37 Vyslyš mne, Hospodine, vyslyš mne, aťby poznal lid tento, že jsi ty, Hospodine, Bohem, když bys obrátil srdce jejich zase.
Dungga ako, O Yahweh, dungga ako, aron nga masayod kining katawhan nga ikaw, O Yahweh mao ang Dios, ug ipabalik mo pag-usab ang ilang kasingkasing diha kanimo.”
38 V tom spadl oheň Hospodinův, a spálil obět zápalnou, dříví i kamení i prsť; též vodu, kteráž byla v struze, vypil.
Unya mikunsad ang kalayo ni Yahweh ug milamoy sa halad sinunog, lakip na ang mga sugnod, ang mga bato, ug ang abog ug nahubas ang tubig nga anaa sa kanal.
39 Což když uzřel všecken ten lid, padli na tváři své a řekli: Hospodinť jest Bohem, Hospodin jest Bohem.
Sa pagkakita niini sa tibuok katawhan, mihapa sila sa yuta ug miingon, “O Yahweh, siya gayod mao ang Dios! O Yahweh, siya gayod mao ang Dios!”
40 I řekl jim Eliáš: Zjímejte ty proroky Bálovy, žádný ať z nich neujde. I zjímali je. Kteréž svedl Eliáš ku potoku Císon, a tam je zmordoval.
Busa miingon si Elias kanila, “Dakpa ninyo ang mga propeta ni Baal. Ayaw paikyasa ang bisan usa kanila.” Busa gidakop nila sila, ug gidala ni Elias ang mga propeta ni Baal didto sa ubos sa sapa sa Kishon ug gipamatay sila didto.
41 Tedy řekl Eliáš Achabovi: Jdi, pojez a napí se, nebo aj, zvuk velikého deště.
Miingon si Elias kang Ahab, “Barog, kaon ug inom, kay may dinahunog sa ulan.”
42 I jel Achab, aby pojedl a napil se. Eliáš pak vstoupil na vrch Karmele, a rozprostřel se na zemi a sklonil tvář svou k kolenům svým.
Busa mibarog si Ahab aron mokaon ug moinom. Unya mitungas si Elias ngadto sa tumoy sa Carmel, miyuko siya sa yuta nga ang iyang nawong duol sa iyang mga tuhod.
43 Potom řekl mládenci svému: Vystup nyní, a pohleď tam k moři. Kterýž vystoupiv, pohleděl a řekl: Nic není. Řekl opět: Vrať se po sedmkrát.
Miingon siya sa iyang sulugoon, “Tungas karon, ug lantawa ang dagat.” Mitungas ang iyang sulugoon ug milantaw ug miingon, “Wala man akoy nakita.” Miingon si Elias, “Balik didto sa makapito ka higayon.”
44 I stalo se po sedmé, řekl: Aj, oblak maličký jako dlaň člověčí vystupuje z moře. Ještě řekl: Jdi, rci Achabovi: Zapřáhej a jeď, aby tě nezastihl déšť.
Ug sa ika-pito nga higayon miingon ang sulugoon, “Lantawa, adunay panganod nga mikayab gikan sa dagat, daw sama kagamay sa kinumo sa tawo.” Mitubag si Elias, “Lakaw ug sultihi si Ahab, 'Andama ang imong karwahe ug lugsong sa dili ka pa maabtan sa ulan.”
45 Stalo se mezi tím, když se nebesa zamračila oblakem a větrem, odkudž byl déšť veliký, že jel Achab a přišel do Jezreel.
Nahitabo kini sa wala lamang madugay midag-om kalangitan ug mihangin, ug dihay makusog nga ulan. Misakay si Ahab ug miadto sa Jezreel,
46 Ruka pak Hospodinova byla s Eliášem, tak že přepásav bedra svá, běžel před Achabem, až přišel do Jezreel.
apan ang kamot ni Yahweh nag-uban kang Elias. Gipasaka niya sa baksanan ang iyang kupo ug miabot pag-una kang Ahab didto sa ganghaan sa Jezreel.
