1 Královská 15
1 Léta pak osmnáctého království Jeroboáma syna Nebatova, kraloval Abiam nad Judou.
E higa mar apar gaboro mar loch Jeroboam wuod Nebat, Abija nobedo ruodh Juda,
2 Tři léta kraloval v Jeruzalémě. A jméno matky jeho bylo Maacha, dcera Abissalomova.
kendo norito piny kuom higni adek kodak Jerusalem. Min mare ne nyinge Maaka nyar Abishalom.
3 Ten chodil ve všech hříších otce svého, kteréž páchal před oblíčejem jeho; a nebylo srdce jeho celé při Hospodinu Bohu jeho, jako srdce Davida otce jeho.
Notimo richo duto mane wuon otimo kendo chunye ne ok ochiwore chuth ni Jehova Nyasaye ma Nyasache, kaka chuny Daudi kwargi ne en.
4 A však pro Davida dal jemu Hospodin Bůh jeho svíci v Jeruzalémě, vzbudiv syna jeho po něm, a utvrdiv Jeruzalém,
To kata kamano nikech Daudi, Jehova Nyasaye ma Nyasache nomiye taya Jerusalem koyiero wuode mondo okaw lochne kendo oket Jerusalem obed motegno.
5 Proto že David činil to, což bylo dobrého před Hospodinem, a neuchýlil se od žádné věci z těch, kteréž jemu byl přikázal, po všecky dny života svého, kromě skutku při Uriášovi Hetejském.
Nikech Daudi notimo gima kare e nyim Jehova Nyasaye kendo ne ok oweyo ma ok omako chik Jehova Nyasaye moro amora e ndalo ngimane duto makmana e wach Uria ja-Hiti.
6 A byl boj mezi Roboámem a Jeroboámem po všecky dny života jeho.
Lweny ne nitie e kind Rehoboam gi Jeroboam e kinde duto mar ngima Abija.
7 Jiné pak věci Abiamovy, a všecko což činil, popsáno jest v knize o králích Judských, ano i o boji mezi Abiamem a Jeroboámem.
To timbe mamoko mag loch Abija kaachiel gi gik moko duto mane otimo, donge ondikgi e kitepe mag weche mag ndalo mar ruodhi mag Juda? Ne nitie lweny e kind Abija kod Jeroboam.
8 A když usnul Abiam s otci svými, pochovali ho v městě Davidově. I kraloval Aza syn jeho místo něho.
Kendo Abija notho kaka kwerene kendo noyike e Dala Maduongʼ mar Daudi. Asa wuode nobedo ruoth kare.
9 A tak léta dvadcátého Jeroboáma, krále Izraelského, kraloval Aza nad Judou.
E higa mar piero ariyo mar loch Jeroboam ruodh Israel, Asa nobedo ruodh Juda,
10 Jedno a čtyřidceti let kraloval v Jeruzalémě. A jméno matky jeho bylo Maacha, dcera Abissalomova.
kendo nobedo ruoth Jerusalem kuom higni piero angʼwen gachiel. Dagi niluongo ni Maaka nyar Abishalom.
11 I činil Aza, což dobrého bylo před Hospodinem, jako David otec jeho.
Asa notimo gima kare e nyim Jehova Nyasaye mana kaka Daudi wuon mare notimo.
12 Nebo ohyzdné sodomáře vyplénil z země, a odjal všecky modly, kterýchž nadělali otcové jeho.
Noriembo chwo ma jochode mag kuonde lemo modarogi e pinye kendo noketho nyiseche manono mane kweregi oloso.
13 Nadto i Maachu matku svou ssadil, aby nebyla královnou; nebo byla udělala hroznou modlu v háji. Protož podťal Aza modlu tu ohyzdnou, a spálil při potoku Cedron.
Bende nogolo dagi ma Maaka e kome mane entie kaka min ruoth nikech noloso sirni milamo mar Ashera. Asa nongʼado yien-no mowangʼe e holo mar Kidron.
14 A ačkoli výsosti nebyly zkaženy, a však srdce Azovo bylo celé při Bohu po všecky dny jeho.
Kata obedo ni Asa ne ok oketho kuonde motingʼore malo mag lemo, chunye nochiwore chutho ni Jehova Nyasaye ndalo duto mag ngimane.
15 Vnesl také ty věci, kteréž posvěceny byly od otce jeho, i ty věci, kterýchž sám posvětil, do domu Hospodinova, stříbro a zlato i nádoby.
Nokelo gige dhahabu gi fedha kod mula e hekalu mar Jehova Nyasaye ma en owuon gi wuon mare nosepwodho.
16 Pročež byla válka mezi Azou a Bázou, králem Izraelským, po všecky dny jejich.
Ne nitie lweny e kind Asa kod Baasha ruodh Israel ndalo duto mag lochgi.
17 Nebo Báza král Izraelský vytáhl proti Judovi, a stavěl Ráma, aby nedal žádnému vyjíti ani jíti k Azovi králi Judskému.
Baasha ruodh Israel nodhi kedo kod Juda kendo nochielo Rama motegno mondo ogengʼ ni ngʼato angʼata kik wuogi kata donji e piny Asa ruodh Juda.
18 Ale vzav Aza všecko stříbro i zlato, kteréž pozůstalo v pokladích domu Hospodinova, a v pokladích domu královského, dal je v ruce služebníků svých, a poslal je král Aza k Benadadovi synu Tabremmon, syna Hezion, králi Syrskému, kterýž bydlil v Damašku, řka:
Eka Asa nokawo fedha gi dhahabu duto mane odongʼ e ute keno mag hekalu mar Jehova Nyasaye gi mago mag ode. Nomiyogi jodonge mi oorogi ir Ben-Hadad wuod Tabrimon ma wuod Hezion ruodh Aram manodak Damaski.
19 Smlouva jest mezi mnou a mezi tebou, mezi otcem mým a mezi otcem tvým. Aj, teď posílám tobě dar, stříbro a zlato; jdi, zruš smlouvu svou s Bázou králem Izraelským, ať odtrhne ode mne.
Nowachone niya, “Winjruok mondo obedie kindi koda, mana kaka nobedo e kind wuonwa gi wuonu. Aoroni mich mag fedha gi dhahabu, koro keth winjruok mantie e kindi gi Baasha ruodh Israel mondo mi owe kedo koda.”
20 I uposlechl Benadad krále Azy, a poslav knížata s vojsky svými proti městům Izraelským, dobyl Jon a Dan, též Abelbetmaachy, i všeho Ceneretu, a vší země Neftalím.
Ben-Hadad noyie gi ruoth Asa kendo nooro jotende mag lweny mondo omonj mier matindo mag Israel. Noloyo Ijon gi Dan gi Abel Beth Maaka kod Kinereth duto kaachiel gi Naftali.
21 To když uslyšel Báza, přestal stavěti Ráma, a zůstal v Tersa.
Kane Baasha owinjo mano, nochungo gero Rama modok Tirza.
22 Tedy král Aza provolal po všem Judstvu, žádného nevyměňuje. I pobrali to kamení z Ráma, i dříví jeho, z něhož stavěl Báza, a vystavěl z toho král Aza Gabaa Beniaminovo a Masfa.
Eka ruoth Asa nochiwo chik ni Juda duto maonge ngʼato angʼata mane owe oko, negikawo kite duto kod yiende mane Baasha osebedo katiyogo Rama kendo notiyo kodgi kanyo. Asa notiyo kodgi kuom gero Geba e piny Benjamin kod Mizpa bende.
23 Jiné pak všecky věci Azovy, i všecka síla jeho a cokoli dělal, i jaká města vystavěl, zapsáno jest v knize o králích Judských. Jen že v věku starosti své byl nemocný na nohy.
Weche mamoko duto mag loch Asa, gi lochne, gi gigo duto mane otimo gi mier duto mane ogero donge ondikgi e kitepe mag ruodhi mag Juda? Kata kamano ka hike noseniangʼ tiende nobedo gituo.
24 I usnul Aza s otci svými, a pochován jest s nimi v městě Davida otce svého. A kraloval místo něho Jozafat syn jeho.
Eka Asa noyweyo gi kwerene kendo noyike kodgi e dala Daudi wuon mare. Kendo Jehoshafat wuode nobedo ruoth kare.
25 Nádab pak syn Jeroboámův, počal kralovati nad Izraelem léta druhého Azy, krále Judského, a kraloval nad Izraelem dvě létě.
Nadab wuod Jeroboam nobedo ruoth mar Israel e higa mar ariyo mar loch Asa ruodh Juda, kendo nobedo ruodh Israel kuom higni ariyo.
26 A činil to, což zlého jest před očima Hospodinovýma, chodě po cestě otce svého, v hříších jeho, jimiž k hřešení přivodil lid Izraelský.
Notimo richo e nyim Jehova Nyasaye, kowuotho e yor wuon mare kod richone mane omiyo Israel otimo.
27 I činil mu úklady Báza syn Achiášův z domu Izachar, a porazil ho Báza u Gebbeton, kteréž bylo Filistinských. Nádab zajisté a všickni Izraelští oblehli byli Gebbeton.
Baasha wuod Ahija ja-dhood Isakar nomonje mi nogoye monege e Gibethon e dala jo-Filistia ka Nadab kod jo-Israel duto ne dwaro monjo dalano.
28 A tak zabil ho Báza léta třetího Azy, krále Judského, a kraloval místo něho.
Baasha nonego Nadab e higa mar adek mar loch Asa ruodh Juda, kendo nokaw lochne kaka ruoth.
29 I stalo se, když počal kralovati, že zahubil všecken dům Jeroboámův, a nepozůstavil žádné duše z Jeroboáma, až je i vyhladil vedlé řeči Hospodinovy, kterouž byl mluvil skrze služebníka svého Achiáše Silonského,
Mapiyo piyo kochako locho, nonego jood Jeroboam duto. Ne ok oweyo ni Jeroboam kata ngʼato achiel mayweyo to notiekogi kaluwore gi wach Jehova Nyasaye mane omiyo jatichne Ahija ja-Shilo;
30 Pro hříchy Jeroboámovy, jimiž hřešil, a jimiž k hřešení přivodil lid Izraelský, pro dráždění jeho, kterýmž dráždil Hospodina Boha Izraelského.
nikech richo mane Jeroboam otimo kendo mane omiyo Israel otimo, kendo nikech nomiyo Jehova Nyasaye Nyasach Israel obedo gi mirima.
31 Jiné pak věci Nádabovy a všecko, což činil, zapsáno jest v knize o králích Izraelských.
To kuom mamoko mag loch Nadab kaachiel gi timbene duto donge ondiki e kitepe mag ruodhi mag Israel?
32 Byla tedy válka mezi Azou, a mezi Bázou králem Izraelským, po všecky dny jejich.
Ne nitie lweny e kind Asa kod Baasha ruodh Israel ndalo duto mag lochgi.
33 Léta třetího Azy, krále Judského, kraloval Báza syn Achiášův nade vším Izraelem v Tersa za čtyřmecítma let.
E higa mar adek mar loch Asa ruodh Juda, Baasha wuod Ahija nodoko ruoth kuom Israel duto e Tirza kendo nobedo ruoth kuom higni piero ariyo gangʼwen.
34 A činil to, což zlého jest před Hospodinem, chodě po cestě Jeroboámově a v hříších jeho, jimiž k hřešení přivodil Izraele.
Notimo richo e nyim Jehova Nyasaye, kowuotho e yore mag Jeroboam kod richone mane omiyo Israel otimo.
