1 Královská 11

1 V tom král Šalomoun zamiloval ženy cizozemky mnohé, i dceru Faraonovu, i Moábské, Ammonitské, Idumejské, Sidonské a Hetejské,

Karon, nahigugma si Haring Solomon sa daghang langyaw nga mga babaye: ang anak nga babaye sa Paraon ug mga babaye nga Moabihanon, mga Amonihanon, mga Edomihanon, mga Sidonihanon, ug mga Hitihanon—

2 Z národů těch, kteréž zapověděl Hospodin synům Izraelským, řka: Nebudete se směšovati s nimi, aniž se oni budou směšovati s vámi, neboť by naklonili srdce vaše k bohům svým. K těm přilnul Šalomoun milostí,

sa kanasoran nga gidili ni Yahweh ngadto sa katawhan sa Israel, “Ayaw kamo pagpakigminyo kanila, ni manganha sila kaninyo, kay modani sila sa inyong kasingkasing sa pagsimba sa ilang mga dios.” Apan gihigugma ni Solomon kining mga babaye.

3 Tak že měl žen královen sedm set a ženin tři sta. I odvrátily ženy jeho srdce jeho.

Adunay 700 ka mga prensesang asawa si Solomon ug 300 ka mga puyopuyo. Ang iyang mga asawa nagdani sa iyang kasingkasing.

4 Stalo se tedy, že když se zstaral Šalomoun, ženy jeho naklonily srdce jeho k bohům cizím, tak že nebylo srdce jeho celé při Hospodinu Bohu jeho, jako bylo srdce Davida otce jeho.

Sa nagkatigulang na si Solomon, gidani sa iyang mga asawa ang iyang kasingkasing sa ubang mga dios; wala niya gitugyan sa hingpit ang iyang kasingkasing ngadto kang Yahweh nga iyang Dios, sama sa kasingkasing sa iyang amahan nga si David.

5 Ale obrátil se Šalomoun k Astarot, bohyni Sidonské, a k Moloch, ohavnosti Ammonské.

Kay nagsunod na si Solomon kang Ashtarot, ang diyosa sa mga Sidonihanon, ug nagsunod na siya kang Molec, ang malaw-ay nga diosdios sa mga Amonihanon.

6 I činil Šalomoun to, což se nelíbilo Hospodinu, a nenásledoval cele Hospodina, jako David otec jeho.

Gibuhat ni Solomon ang daotan sa panan-aw ni Yahweh; wala na siya magsunod nga hingpit kang Yahweh, sama sa gibuhat sa iyang amahan nga si David.

7 Tedy vystavěl Šalomoun výsost Chámosovi, ohavnosti Moábské, na hoře, kteráž jest naproti Jeruzalému, a Molochovi, ohavnosti synů Ammon.

Unya naghimo si Solomon ug usa ka habog nga dapit alang kang Kemos, ang malaw-ay nga diosdios sa Moab, ibabaw sa bungtod sa sidlakang bahin sa Jerusalem, ug alang kang Molek usab, ang malaw-ay nga diosdios sa katawhan nga taga-Amon.

8 A tak vzdělal všechněm ženám svým z cizího národu, kteréž kadily a obětovaly bohům svým.

Nagbuhat usab siya ug habog nga mga dapit sa tanan iyang langyaw nga mga asawa, nga nagsunog sa insenso ug naghalad sa ilang mga dios didto.

9 I rozhněval se Hospodin na Šalamouna, proto že se uchýlilo srdce jeho od Hospodina Boha Izraelského, kterýž se jemu byl ukázal po dvakrát,

Nasuko si Yahweh kang Solomon, tungod kay ang iyang kasingkasing misalikway na man kaniya, ang Dios sa Israel, bisan nagpakita siya kaniya sa makaduha ka higayon

10 A zapověděl jemu tu věc, aby nechodil po bozích cizích. Ale neostříhal toho, což byl přikázal Hospodin.

ug nagsugo gayod kaniya niining butanga, nga dili siya magsunod sa laing mga dios. Apan wala motuman si Solomon sa gisugo ni Yahweh.

11 Protož řekl Hospodin Šalomounovi: Poněvadž se to nalezlo při tobě, a neostříhal jsi smlouvy mé ani ustanovení mých, kterážť jsem přikázal, věz, že odtrhnu království toto od tebe, a dám je služebníku tvému.

Busa miingon si Yahweh kang Solomon, “Tungod kay gibuhat mo man kini ug wala ka magtuman sa kasabotan ug sa akong kabalaoran nga akong gisugo kanimo, langkaton ko gayod ang gingharian gikan kanimo ug ihatag kini sa imong sulugoon.

12 A však za dnů tvých neučiním toho pro Davida otce tvého, než z ruky syna tvého odtrhnu je.

Apan, tungod kang David nga imong amahan, dili ko pa kana himoon sa imong kapanahonan, kondili langkaton ko kini sa kamot sa imong anak nga lalaki.

13 Všeho pak království neodtrhnu, ale pokolení jednoho zanechám synu tvému pro Davida služebníka svého a pro Jeruzalém, kterýž jsem vyvolil.

Hinuon dili ko langkaton ang tibuok gingharian; ihatag ko sa imong anak nga lalaki ang usa ka tribo tungod kang David nga akong sulugoon, ug tungod sa Jerusalem nga akong gipili.”

14 A tak vzbudil Hospodin protivníka Šalomounovi, Adada Idumejského z semene královského, kterýž byl v zemi Idumejské.

Unya giaghat ni Yahweh si Hadad nga taga-Edom aron mobatok kang Solomon. Gikan siya sa harianong panimalay sa Edom.

15 Nebo stalo se, když bojoval David proti Idumejským, a Joáb kníže vojska vytáhl, aby pochoval zmordované, a pobil všecky pohlaví mužského v zemi Idumejské,

Sa didto pa si David sa Edom, mitungas si Joab nga kapitan sa kasundalohan aron sa paglubong sa mga gipamatay, ang tanang gipangpatay sa Edom.

16 (Za šest zajisté měsíců byl tam Joáb se vším lidem Izraelským, dokudž nevyplénil všech pohlaví mužského v zemi Idumejské),

Nagpabilin didto si Joab ug ang tibuok Israel sulod sa unom ka bulan hangtod nga iyang napatay ang tanang kalalakihan sa Edom.

17 Že tehdáž utekl Adad sám, a někteří muži Idumejští z služebníků otce jeho s ním, aby šli do Egypta. Adad pak byl pachole neveliké.

Apan gipakalagiw si Hadad uban ang laing mga Edomihanon nga mga sulugoon sa iyang amahan didto sa Ehipto, sanglit bata pa man si Hadad.

18 Kteříž jdouce z Madian, přišli do Fáran, a vzavše s sebou některé muže z Fáran, přišli do Egypta k Faraonovi, králi Egyptskému, kterýž dal jemu dům, i stravou opatřil ho, dal jemu také i zemi.

Migikan sila sa Midian ug miabot sa Paran, kung asa sila nagkuhag mga tawo nga mouban kanila padulong sa Ehipto, ngadto sa Paraon nga mao ang hari sa Ehipto, nga naghatag kaniya ug balay, kayutaan, ug pagkaon.

19 A tak nalezl Adad milost velikou před Faraonem, tak že jemu dal za manželku sestru ženy své, sestru Tafnes královny.

Gikahimut-an pag-ayo si Hadad sa Paraon, busa gipaasawa siya sa Paraon sa igsoon mismo sa iyang asawa, ang igsoong babaye ni Tapenes nga rayna.

20 I porodila jemu sestra Tafnes syna Genubata, a odchovala ho Tafnes v domu Faraonovu. I byl Genubat v domě Faraonově mezi syny Faraonovými.

Ang igsoong babaye ni Tapenes nanganak ug batang lalaki alang kang Hadad. Ginganlan nila siya ug si Genubat. Gipadako siya ni Tapenes sa palasyo sa Paraon. Busa nagpuyo si Genubat sa palasyo sa Paraon uban sa kaanakan sa Paraon.

21 Když pak uslyšel Adad v Egyptě, že by usnul David s otci svými, a že umřel i Joáb kníže vojska, tedy řekl Adad Faraonovi: Propusť mne, ať jdu do země své.

Samtang didto pa siya sa Ehipto, nabalitaan ni Hadad nga nagpahulay na si David tupad sa iyang katigulangan ug nagpahulay na usab si Joab nga kapitan sa kasundalohan, miingon si Hadad sa Paraon, “Palakwa ako, aron makaadto na ako sa akong kaugalingong nasod.”

22 Jemuž řekl Farao: Èehožť se nedostává u mne, že chceš odjíti do země své? I řekl: Ničeho, a však vždy mne propusť.

Unya miingon ang Paraon kaniya, “Apan unsa man ang nakulang kanimo dinhi kanako, nga nagtinguha ka man sa pag-adto sa imong kaugalingong nasod?” Mitubag si Hadad, “Wala man. Palihog palakwa lamang ako.”

23 Vzbudil ještě Bůh proti němu protivníka, Rázona syna Eliadova, kterýž byl utekl od Hadarezera krále Soby, pána svého,

Giaghat na usab sa Dios ang laing kaaway nga si Rezon ang anak nga lalaki ni Eliada aron mobatok kang Solomon, nga mikalagiw gikan sa iyang agalon nga si Hadadezer ang hari sa Zoba.

24 A shromáždiv k sobě muže, byl knížetem roty, když je David hubil. Protož odšedše do Damašku, bydlili v něm a kralovali v Damašku.

Gitigom ni Rezon ang mga tawo ug nahimo siyang kapitan sa gamay nga pundok, sa dihang napildi ni David ang mga tawo sa Zoba. Nangadto ang mga tawo ni Rezon sa Damasco ug mipuyo didto, ug si Rezon mao ang naghari sa Damasco.

25 I byl protivníkem Izraelovým po všecky dny Šalomounovy; a to bylo nad to zlé, kteréž mu činil Adad. I měl v ošklivosti Izraele, když kraloval v Syrii.

Kaaway siya sa Israel sa tanang panahon ni Solomon, sama sa kasamok nga nabuhat ni Hadad. Gikasilagan ni Rezor ang Israel ug naghari sa tibuok Aram.

26 Jeroboám také syn Nebatův Efratejský z Sareda, (a jméno matky jeho ženy vdovy bylo Serua), služebník Šalomounův, pozdvihl ruky proti králi.

Unya si Jeroboam ang anak nga lalaki ni Nebat nga taga-Efraim sa Zereda, usa ka opisyal ni Solomon, kansang ngalan sa iyang inahan mao si Zerua nga usa ka balo, mibatok usab sa hari.

27 A tato byla příčina, pro kterouž pozdvihl ruky proti králi Šalomounovi: Že vystavěv Šalomoun Mello, zavřel mezeru města Davidova otce svého.

Ang hinungdan nga nakigbatok siya sa hari tungod kay gitukod ni Solomon ang dapit sa Millo ug giayo ang naguba nga ganghaan sa atubangan sa siyudad sa kuta ni David nga iyang amahan.

28 Jeroboám pak byl muž silný a udatný. Protož vida Šalomoun mládence, že by pracovitý byl, ustanovil ho nade všemi platy z domu Jozefa.

Si Jeroboam usa ka gamhanang tawo nga may kaisog. Nakita ni Solomon nga kugihan ang batan-ong lalaki, busa iyang gitugyan kaniya ang pagmando sa tanang buluhaton sa balay ni Jose.

29 I stalo se téhož času, že když vyšel Jeroboám z Jeruzaléma, našel jej prorok Achiáš Silonský na cestě, jsa odín rouchem novým. A byli sami dva na poli.

Niadtong taknaa, sa dihang migawas si Jeroboam sa Jerusalem, nakita siya ni propeta Ahia nga taga-Silo didto sa dalan. Karon, nagbisti si Ahia sa usa ka bag-ong bisti ug sila lamang duha ang tawo sa kapatagan.

30 Tedy ujav Achiáš roucho nové, kteréž měl na sobě, roztrhal je na dvanácte kusů.

Unya gigunitan ni Ahia ang bag-ong bisti nga iyang gisul-ob ug gigisi kini sa napulog duha ka bahin.

31 A řekl Jeroboámovi: Vezmi sobě deset kusů; nebo takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Aj, já roztrhnu království z ruky Šalomounovy, a dám tobě desatero pokolení.

Giingnan niya si Jeroboam, “Kuhaa ang napulo ka bahin, alang kang Yahweh, ang Dios sa Israel, nga nag-ingon, 'Tan-awa, langkaton ko ang gingharian sa kamot ni Solomon ug ihatag ko kanimo ang napulo ka tribo

32 Jedno toliko pokolení zůstane jemu pro služebníka mého Davida, a pro město Jeruzalém, kteréž jsem vyvolil ze všech pokolení Izraelských,

(apan maiya kang Solomon ang usa ka tribo, tungod ug alang kang David nga akong sulugoon ug alang sa Jerusalem—ang siyudad nga akong gipili sa tanang mga tribo sa Israel),

33 Proto že opustili mne, a klaněli se Astarot bohyni Sidonské, a Chámos bohu Moábskému, i Moloch bohu Ammonskému, a nechodili po cestách mých, aby činili to, což mi se líbí, totiž ustanovení má a soudy mé, jako David otec jeho.

tungod kay gisalikway nila ako ug nagsimba kang Ashtarot ang diyosa sa taga-Sidon, kang Kemos ang dios sa Moab, ug kang Molec ang dios sa katawhan sa taga-Amon. Wala sila magsubay sa akong mga pamaagi, sa pagbuhat kung unsa ang matarong sa akong atubangan, ug sa pagtuman sa akong mga kabalaoran ug tulumanon, ingon sa gibuhat sa iyang amahan nga si David.

34 A však neodejmu ničeho z království z rukou jemu; nebo vůdcím zanechám ho po všecky dny života jeho pro Davida služebníka svého, kteréhož jsem vyvolil, kterýž ostříhal přikázaní mých a ustanovení mých.

Apan, dili ko kuhaon ang tibuok gingharian sa kamot ni Solomon. Hinuon, magpabilin siyang hari sa tibuok niyang kinabuhi, tungod ug alang sa akong piniling sulugoon nga si David, ang tawo nga nagtuman sa akong mga sugo ug sa akong kabalaoran.

35 Ale potom vezma království z ruky syna jeho, dám tobě z něho desatero pokolení,

Apan kuhaon ko ang gingharian sa kamot sa iyang anak nga lalaki ug ihatag ko kanimo ang napulo ka mga tribo.

36 Synu pak jeho dám jedno pokolení, aby zůstala svíce Davidovi služebníku mému po všecky dny přede mnou v městě Jeruzalémě, kteréž jsem sobě vyvolil, aby tam jméno mé přebývalo.

Ihatag ko ang usa ka tribo sa anak nga lalaki ni Solomon, aron makabaton kanunay sa usa ka lampara si David nga akong sulugoon sa akong atubangan diha sa Jerusalem, ang siyudad nga akong pinili aron ibutang ang akong ngalan.

37 A tak tebe vezmu, abys kraloval ve všech věcech, kterýchž by žádala duše tvá, a budeš králem nad Izraelem.

Gipili ko ikaw, ug maghari ka aron matuman ang tanan mong gitinguha, sa pagtuman, ug mahimo kang hari sa Israel.

38 Protož jestliže uposlechneš všeho toho, což přikáži tobě, a choditi budeš po cestách mých, a činiti to, což mi se líbí, ostříhaje ustanovení mých a přikázaní mých, jako činil David služebník můj: budu s tebou a vzdělám tobě dům stálý, jako jsem vzdělal Davidovi, a dám tobě lid Izraelský.

Kung paminawon mo ang tanan kong imando kanimo, ug kung mosubay ka sa akong mga pamaagi ug mobuhat kung unsa ang matarong sa akong panan-aw, sa pagbantay sa akong kasugoan ug ang akong kabalaoran, sama sa gibuhat sa akong sulugoon nga si David, nan mag-uban ako kanimo ug tukoron ko ang imong balay, sama sa gibuhat ko kang David, ug ihatag ko ang Israel kanimo.

39 Potrápímť zajisté semene Davidova pro tu věc, a však ne po všecky dny.

Silotan ko ang kaliwatan ni David, apan dili hangtod sa kahangtoran.'”

40 Pro tu příčinu chtěl Šalomoun zabiti Jeroboáma. Kterýž vstav, utekl do Egypta k Sesákovi králi Egyptskému, a byl v Egyptě, dokudž neumřel Šalomoun.

Busa naninguha si Solomon sa pagpatay kang Jeroboam. Apan mibarog si Jeroboam ug mikagiw didto sa Ehipto, ngadto kang Shishak ang hari sa Ehipto, ug nagpabilin siya sa Ehipto hangtod nga namatay si Solomon.

41 Jiné pak věci Šalomounovy, kteréž činil, i moudrost jeho vypsány jsou v knize činů Šalomounových.

Alang sa tanang butang mahitungod kang Solomon, ang tanan nga iyang nabuhat ug ang iyang kaalam, dili ba nahisulat man kini sa basahon sa mga panghitabo ni Solomon?

42 Dnů pak, v nichž kraloval Šalomoun v Jeruzalémě nade vším Izraelem, bylo čtyřidceti let.

Naghari si Solomon sulod sa 40 ka tuig sa Jerusalem sa tibuok Israel.

43 I usnul Šalomoun s otci svými, a pochován jest v městě Davida otce svého. Kraloval pak Roboám syn jeho místo něho.

Mipahulay na siya ug gilubong tupad sa iyang mga katigulangan didto sa siyudad ni David nga iyang amahan. Ug mipuli paghari si Rehoboam ang iyang anak nga lalaki.