1 Královská 10
1 Uslyševši pak královna z Sáby pověst o Šalomounovi a jménu Hospodinovu, přijela, aby zkusila jeho v pohádkách.
BAWIPA e min dawk Solomon e kamthang hah Sheba ram e siangpahrangnu ni a thai toteh, lawk karunaw pacei hane hoi tanouk hanelah a tho.
2 A přijevši do Jeruzaléma s počtem velmi velikým, s velbloudy nesoucími vonné věci a zlata velmi mnoho i kamení drahého, přišla k Šalomounovi, a mluvila s ním o všecko, což měla v srdci svém.
Hmuitui a phunkuep hoi sui moikapap, talung phu kaawmnaw ka phawt e kalauknaw hoi a tho. Jerusalem kho dawk Solomon siangpahrang koe a pha toteh, a lung dawk kaawm e hah koung a pâpho.
3 Jížto odpověděl Šalomoun na všecka slova její. Nebylo nic skrytého před králem, nač by jí neodpověděl.
Lawk a pacei e pueng Solomon ni a dei thai hoeh e, a phi thai hoeh e, a thai panuek hoeh e buet touh hai awm hoeh.
4 Protož uzřevši královna z Sáby všecku moudrost Šalomounovu i dům, kterýž byl ustavěl,
Sheba siagpahrangnu ni Solomon siangpahrang e lungangnae pueng thoseh, im a sak e thoseh,
5 Též pokrmy stolu jeho, i sedání a stávání služebníků přisluhujících jemu, i roucha jejich, šeňkýře také jeho, i stupně, kterýmiž vstupoval k domu Hospodinovu, zděsila se náramně.
a caboi dawk ca hane rawcanaw, thaw katawknaw e oang thoseh, a kamthoup awh e thoseh, manang kapoenaw hoi BAWIPA im dawk a poe e hmaisawi thuengnae naw thoseh a hmu toteh, kângairu lahoi sut ao.
6 A řekla králi: Praváť jest řeč, kterouž jsem slyšela v zemi své, o věcech tvých a o moudrosti tvé,
Napui ni siangpahrang koevah, na lungangnae kamthang ka ram koehoi ka thai e heh atang bokheiyah.
7 Ješto jsem nechtěla věřiti řečem, až jsem přijela a uzřela očima svýma. Ale aj, není mi praveno ani polovice; převýšil jsi moudrostí a dobrotou pověst tu, kterouž jsem slyšela.
Hateiteh, kama ka tho toteh, ka mit ni a hmue hoehnahlan teh hote lawk hah ka yuem hoeh. Atuteh, ka thai tangcoung e a tangawn boehai na dei pouh hoeh. Nange lungangnae hoi na hnopai teh ka thai e hlak puk a tapuet.
8 Blahoslavení muži tvoji, a blahoslavení služebníci tvoji, kteříž stojí před tebou vždycky, a slyší moudrost tvou.
Na hmalah pou kaawm awh niteh, lungangnae ka thai e na taminaw hoi na sannaw teh a yawhawi awh.
9 Budiž Hospodin Bůh tvůj požehnaný, kterýž tě sobě oblíbil, aby tě posadil na stolici Izraelské, proto že miluje Hospodin Izraele na věky, a ustanovil tě králem, abys činil soud a spravedlnost.
Nange lathueng a lunghawi awh teh, BAWIPA Cathut, Isarel bawitungkhung dawk katahungsakkung teh pholennae lah awm seh. Bangkongtetpawiteh, BAWIPA ni Isarel a lungpataw yungyoe. Hatdawkvah, yuemkamcu hoi kalan lah lawkceng hanelah siangpahrang lah na rawi awh e doeh telah atipouh.
10 I dala králi sto a dvadceti centnéřů zlata, a vonných věcí velmi mnoho, i kamení drahého, aniž bylo kdy více přivezeno takových vonných věcí tak mnoho, jako darovala královna z Sáby králi Šalomounovi.
Siangpahrang koe sui talen 120 hoi hmuitui moikapap hoi talung phu kaawmnaw hah a poe. Sheba siangpahrangnu ni siangpahrang Solomon a poe e patet e hmuitui bout tâcawt hoeh toe.
11 (Lodí také Chíramova, kteráž přinášela zlato z Ofir, přivezla z Ofir dříví almugim velmi mnoho i kamení drahého.
Khiram long hoi Ophir kho lahoi sui ka phawt e ni hai Ophir kho hoi Almuk thing moikapap hoi talung aphu kaawm hah a phu awh.
12 I nadělal král z toho dříví almugim zábradel k domu Hospodinovu, i k domu královu, též harf a louten zpěvákům, aniž jest kdy přivezeno takového dříví almugim, ani vidíno do dnešního dne.)
Siangpahrang ni Almuk thing hah BAWIPA e im hoi siangpahrang im tungdum nahane hoi la kasaknaw hane ratoung, vovit sak nahane totouh a hno. Hot patetlae Almuk thing teh bout thokhai awh hoeh toe. Sahnin totouh kamphawng hoeh.
13 Král také Šalomoun dal královně z Sáby vedlé vší vůle její, čehož požádala, nad to, což jí Šalomoun daroval darem královským. Potom se navrátila do země své ona i služebníci její.
Siangpahrang Solomon ni lungthonae lahoi a poe e hloilah Solomon ni Sheba siangpahrangnu teh a ngai e hoi a hei e pueng a poe. Hottelah hoi ama hoi a sannaw hoi amae ram koelah a ban.
14 Byla pak váha toho zlata, kteréž přicházelo Šalomounovi na každý rok, šest set šedesáte šest centnéřů zlata,
Solomon koe kum touh dawk e sui ka kâen e a khing talen 666 touh a pha.
15 Kromě toho, co přicházelo od kupců a prodavačů vonných věcí, a ode všech králů Arabských i vývod země.
Hetheh hno kayawtnaw, leng kamawngnaw, Arabia siangpahrangnaw ukkung bawinaw koehoi e a poe e hai ao rah.
16 A protož nadělal král Šalomoun dvě stě štítů z zlata taženého, šest set zlatých dával na každý štít,
Solomon ni kalen e saiphei 200 touh dei e sui hoi a sak nah, buet touh hanelah sui shekel 600 touh a hno.
17 A tři sta pavéz z taženého zlata, tři libry zlata dal na každou pavézu. I složil je král v domě lesu Libánského.
Dei e sui saiphei 300 touh hai a sak. Saiphei buet touh dawk sui mina kathum touh, hotnaw hah siangpahrang ni Lebanon ratu thung e thing hoi a sak e im dawk a hruek.
18 Udělal také král stolici z kostí slonových velikou, a obložil ji zlatem ryzím.
Siangpahrang ni kasaino hoi bawitungkhung kalenpounge a sak teh, suitui hoi a pathoup.
19 Šest stupňů bylo k té stolici, a vrch okrouhlý byl na stolici od zadní strany její, a zpolehadla rukám s obou stran té stolice, a dva lvové stáli u zpolehadel.
Bawitungkhung dawk luennae lakhout 6 touh ao teh, a hnuklah a kâkalup. Bawitungkhung avangvanglah kut toungnae ao teh, kut toungnae teng vah sendek kahni touh a kangdue.
20 A dvanácte lvů stálo tu na šesti stupních s obou stran. Nebylo nic takového učiněno v žádných královstvích.
Lakhout coung taruk touh e a van vah, avangvanglah sendek 12 touh a kangdue. Hot patetlae tungkhung teh apie ram dawk hai awm hoeh.
21 Nadto všecky nádoby krále Šalomouna, jichž ku pití užívali, byly zlaté, a všecky nádoby v domě lesu Libánského byly z zlata nejčistšího. Nic nebylo od stříbra, aniž ho sobě co vážili ve dnech Šalomounových.
Solomon ni a neinae manang pueng hoi Lebanon ratu thung e thing hoi sak e im dawk a hno e manang pueng teh, ngun manang nahoeh, suimanang seng doeh. Solomon se nah ngun hah banglahai noutna awh hoeh.
22 Nebo měl král lodí mořské s lodími krále Chírama. Jednou ve třech letech vracely se ty lodí mořské, přinášející zlato a stříbro, kosti slonové, a opice a pávy.
Siangpahrang ni tui dawk hno a yonae long hoi Khiram siangpahrang e long hoi reirei a patoun. Kum thum touh dawk vai touh Tarshish e long teh bout a ban. Sui, ngun, kasaino, kalainaw, awtawnaw a phu awh.
23 I zveleben jest král Šalomoun nad všecky krále zemské v bohatství a v moudrosti.
Siangpahrang Solomon ni talai van e siangpahrang pueng hah bawinae koe lahoi lungangnae koe lah koung a tapuet.
24 Pročež všickni obyvatelé země žádostivi byli viděti tvář Šalomounovu, aby slyšeli moudrost jeho, kterouž složil Bůh v srdci jeho.
Solomon e a lungthin dawk Cathut ni a hruek pouh e lungangnae hah Talai tami pueng ni a thai awh hanelah Solomon koe ouk a tho awh.
25 A přinášeli jeden každý dary své, nádoby stříbrné a nádoby zlaté, roucha a zbroj, i vonné věci, koně a mezky, a to každého roku,
Lengkaleng ka tho e naw ni suimanang, ngunmanang, khohna, tarantuknae puengcang, hmuitui phunkuep, marang, la naw hah kum tangkuem a poe awh.
26 Tak že nashromáždil Šalomoun vozů a jezdců, a měl tisíc a čtyři sta vozů a dvanácte tisíc jezdců, kteréž rozsadil v městech vozů, a při králi v Jeruzalémě.
Solomon ni rangleng hoi marang kâcuinaw a pâkhueng teh, rangleng 1,400 touh hoi marangransanaw 12,000 touh a tawn. Hotnaw teh, rangleng a hrueknae khonaw hoi Jerusalem siangpahrang a onae koe ao sak awh.
27 I složil král stříbra v Jeruzalémě jako kamení, a cedrového dříví jako planého fíkoví, kteréž roste v údolí u velikém množství.
Siangpahrang ni Jerusalem kho dawk ngun hah talung patetlah thoseh, Sidar thingnaw hah a yawn dawk e thailahei kungnaw patetlah thoseh apap sak.
28 Přivodili také Šalomounovi koně z Egypta a koupě rozličné; nebo kupci královští brávali koupě rozličné za slušnou mzdu,
Solomon ni a tawn e marangnaw teh, Izip ram, Keveh kho lahoi a thokhai e naw doeh. Siangpahrang e hno kayawtnaw ni Keveh kho lahoi a thokhai awh teh tangka hoi a ran awh e doeh.
29 A vodívali spřež vozníků z Egypta za šest set lotů stříbra, koně pak jednoho za sto a padesáte, a tak všechněm králům Hetejským a králům Syrským oni dodávali.
Izip ram lahoi leng buet touh hah ngun shekel 600 hoi thoseh, marang buet touh hah ngun shekel 150 hoi thoseh pou a yo awh. Hot patetlah Hit siangpahrang hoi Siria siangpahrangnaw koe Izip marang hoi lengnaw ouk a kâthungkhai.
