1 Janův 3
1 Pohleďte, jakou lásku dal nám Otec, totiž abychom synové Boží slouli. Protoť svět nezná nás, že jeho nezná.
Sok thaak an, Hewah ih seng timthan minchan hali! Heh minchan ah erathan rak seng ah Rangte sah ngeh jen poon thuk hali—eno amiimi di seng loong ah hesuh hesah langli. Neng loong ih seng ah tajat ri mamah liidih Rangte ah tajat rumka.
2 Nejmilejší, nyní synové Boží jsme, ale ještěť se neokázalo, co budeme. Vímeť pak, že když se okáže, podobni jemu budeme; nebo viděti jej budeme tak, jakž jest.
Nga mongnook joonte loong, seng ah belam Rangte suh asah, enoothong seng mamah angte angli erah amadi tuk ih tajatke. Enoothong seng ih ejat ehi Kristo raaha doh seng ah heh likhiik angte angli, mamah liidih heh ah mamah angta erah likhiikkhiik ih kaptup ih.
3 A každý, kdož má takovou naději v něm, očišťuje se, jakož i on čistý jest.
Marah mina ih Kristo asuh laalom la erah mina ih Kristo saata likhik heh uh sa chamcham angtheng.
4 Každý, kdož činí hřích, činíť proti zákonu; nebo hřích jest přestoupení zákona.
Ngo dala erah ih Rangte hotthe thetsiit ha erah ah thila, mamah liidih hotthe thetsiit ha rah rangdah.
5 A víte, že on se okázal proto, aby hříchy naše sňal, a hříchu v něm není.
Sen ih ejat ehan Kristo ra taha rah rangdah saahaat ra taha, eno heh di rangdah ah takah jeeka.
6 Každý tedy, kdož v něm zůstává, nehřeší; ale každý, kdož hřeší, neviděl ho, aniž ho poznal.
Erah raang ih Kristo damdoh roong tongte loong ah rangdah laka dah theng; Enoothong marah mina daruh ela, erah mina ih heh ah mabah uh tah tupta nyia tajatta.
7 Synáčkové, nižádný vás nesvoď. Kdož činí spravedlnost, spravedlivý jest, jakož i on jest spravedlivý.
Nga sah loong, ngo ih uh nak toom mokwaan han! Marah mina pun reela erah mina ah Kristo kateng angla likhiik heh uh kateng angla.
8 Kdož činí hřích, z ďábla jest; nebo ďábel hned od počátku hřeší. Na toť jest zjeven Syn Boží, aby kazil skutky ďáblovy.
Marah mina daruh ela erah mina ah Hakhoh juungbaan dabbi, mamah liidih Hakhoh juungbaan ih jaakhoh ni dook phang data. Rangte Sah ah erah thoi ih ra taha, marah Hakhoh juungbaan ih hoonta erah thet haat suh ra taha.
9 Každý, kdož se narodil z Boha, hříchu nečiní; nebo símě jeho v něm zůstává, aniž může hřešiti, nebo z Boha narozen jest.
Marah mina Rangte suh asah angla erah rangdah daruh tah daka, timnge liidih Rangte dang ajang ah neng damdi; edoleh Rangte ah neng Wah, erah thoidi neng ih rangdah ah daruh tah erumka.
10 Po tomtoť zjevní jsou synové Boží a synové ďáblovi. Každý, kdož nečiní spravedlnosti, neníť z Boha, a kdož nemiluje bratra svého.
Rangte suh asah nyia Hakhoh juungbaan suh asah loong ah maama ang rum ah: Marah mina ah lapun reeka nyia wahoh lah minchanka rah Rangte suh asah tah angka.
11 Nebo toť jest to zvěstování, kteréž jste slýchali od počátku, abychom milovali jedni druhé.
Jaakhoh ni chaattan jengkhaap ah arah: seng laktung nah minchan mui jaatjaat etheng.
12 Ne jako Kain, kterýž z toho zlostníka byl a zamordoval bratra svého. A pro kterou příčinu zamordoval ho? Protože skutkové jeho byli zlí, bratra pak jeho byli spravedliví.
Seng loong ah Keen likhiik nak angtheng; Heh ah Ethih Wah rah dakbi angthoi heh no Abel ah tek haatta. Keen ih heh ah tim suh tek haatta? Mamah liidih Keen reeraang ah ethih angta, eno heh no reeta ah epun angta.
13 Nedivtež se, bratří moji, jestliže vás svět nenávidí.
Phoh ano loong mongrep dowa mina loong ih mok miksuk hanbah nak paatja an.
14 My víme, že jsme přeneseni z smrti do života, nebo milujeme bratří. Kdož nemiluje bratra, zůstáváť v smrti.
Seng ih ejat ehi etek ah thinhaat eti eno ething roidong adi tongli; seng laktung ni minchan mui thaang ih arah jat hi. Marah mina ih phoh ano lah minchanka erah mina ah amadi uh etek chaan aphaan khui ni tong rumla.
15 Každý, kdož nenávidí bratra svého, vražedlník jest, a víte, že žádný vražedlník nemá života věčného v sobě zůstávajícího. (aiōnios g166)
Marah mina ih hephoh heno miksuk ha erah mina ah mih tek haatte, eno sen ih ejat ehan mih tek haatte di lathoon roidong ah tajeeka ang ah. (aiōnios g166)
16 Po tomto jsme poznali lásku, že on duši svou za nás položil, i myť tedy máme za bratří duše své klásti.
Minchan jat hi rah amah: Kristo ih heh teeteewah roidong ah seng raangtaan ih kota, erah likhiikkhiik seng eh uh sengphoh sengno raangtaan ih thing tongtheng!
17 Kdo by pak měl statek tohoto světa, a viděl by bratra svého, an nouzi trpí, a zavřel by srdce své před ním, kterak láska Boží zůstává v něm?
Seng changteng angli li ino sengphoh sengno ih timjih jamha erah etup ehi, ang abah uh neng suh tim uh takoke, erabah mamah ma jen chaang ih Rangte ah minchan ehang ngeh ah?
18 Synáčkové moji, nemilujmež slovem, ani jazykem toliko, ale skutkem a pravdou.
Nga sah loong, seng dowa minchan ah jengkhaap luulu nyia tiitwaan luulu nah nak toom ang ah, erah nang ih amiisak minchan ah toom ang ah sengre sengraang nawa ih jen noisok theng toom ang ah.
19 A po tomť poznáváme, že z pravdy jsme, a před obličejem jeho spokojíme srdce svá.
Erah likhiikkhiik seng ah amiisak dabbi ngeh jat ih: seng loong Rangte ngathong nah rong tangtang jen ang ih.
20 Nebo obviňovalo-liť by nás srdce naše, ovšemť Bůh, kterýž jest větší nežli srdce naše a zná všecko.
Sengthung sengtak ih seng loong mok dut haat heebah, seng ih ejat etheng sengthung sengtak nang ih Rangte ah elongthoon eno heh ih jirep roop jat ha.
21 Nejmilejší, jestližeť by nás srdce naše neobviňovalo, smělou doufanlivost máme k Bohu.
Erah raangtaan ih, mongnook joonte loong, sengthung sengtak ih seng asuh lamok damdak riibah, seng loong jinni tenchaan tenthun eje Rangte ngathong ni ah.
22 A začež ho koli prosíme, béřeme od něho; nebo přikázání jeho ostříháme, a to, což jest libého před obličejem jeho, činíme.
Marah suhi, erah heh jin nawa echoh eli, mamah liidih seng ih heh jengdang ah ekap ehi eno heh thung punjih ah ere eli.
23 A totoť jest to přikázání jeho, abychom věřili jménu Syna jeho Jezukrista a milovali jedni druhé, jakož nám dal přikázání.
Heh jengdang ah langla, seng ih Jisu Kristo suh hanpi ih nyia seng jaachi nah Kristo ih baat tahe likhiikkhiik minchan mui theng.
24 Nebo kdož ostříhá přikázání jeho, v němť zůstává, a on také v něm. A po tomť poznáváme, že zůstává v nás, totiž po Duchu, kteréhož dal nám.
Marah mina ih Rangte jengdang ah echaat eha erah mina ah heh damdi roong tongla, eno Rangte uh heh damdi roong tongla. Mamah liidih marah Rangte ih koh tahe Chiiala rah ih jatthuk hali, Rangte ah seng damdi roongtong hala.
