1 Janův 3
1 Pohleďte, jakou lásku dal nám Otec, totiž abychom synové Boží slouli. Protoť svět nezná nás, že jeho nezná.
And ye see, how great is the love of the Father towards us, who hath called us sons, and made us such. Therefore the world knoweth us not, because it likewise knoweth him not.
2 Nejmilejší, nyní synové Boží jsme, ale ještěť se neokázalo, co budeme. Vímeť pak, že když se okáže, podobni jemu budeme; nebo viděti jej budeme tak, jakž jest.
My beloved, now are we the sons of God; and hitherto, it hath not appeared what we are to be: but we know that, when he shall appear, we shall be in his likeness, and we shall see him as he is.
3 A každý, kdož má takovou naději v něm, očišťuje se, jakož i on čistý jest.
And every one that hath this hope from him, purifieth himself, as he is pure.
4 Každý, kdož činí hřích, činíť proti zákonu; nebo hřích jest přestoupení zákona.
And every one that practiseth sin, perpetrateth iniquity; for all sin is iniquity.
5 A víte, že on se okázal proto, aby hříchy naše sňal, a hříchu v něm není.
And ye know, that he was manifested to take away our sins; and in him was no sin.
6 Každý tedy, kdož v něm zůstává, nehřeší; ale každý, kdož hřeší, neviděl ho, aniž ho poznal.
And every one that abideth in him, sinneth not: and every one that sinneth, hath not seen him, nor hath known him.
7 Synáčkové, nižádný vás nesvoď. Kdož činí spravedlnost, spravedlivý jest, jakož i on jest spravedlivý.
My children, let no one deceive you: he that doeth righteousness, is righteous, as the Messiah also is righteous.
8 Kdož činí hřích, z ďábla jest; nebo ďábel hned od počátku hřeší. Na toť jest zjeven Syn Boží, aby kazil skutky ďáblovy.
And he that committeth sin, is of Satan; because Satan was a sinner from the beginning: and for this cause, the Son of God appeared, that he might destroy the works of Satan.
9 Každý, kdož se narodil z Boha, hříchu nečiní; nebo símě jeho v něm zůstává, aniž může hřešiti, nebo z Boha narozen jest.
Every one that is born of God, doth not practise sin; because his seed is in him, and he cannot sin, because he is born of God.
10 Po tomtoť zjevní jsou synové Boží a synové ďáblovi. Každý, kdož nečiní spravedlnosti, neníť z Boha, a kdož nemiluje bratra svého.
By this are the children of God discriminated from the children of Satan. Every one that practiseth not righteousness, and that loveth not his brother, is not of God:
11 Nebo toť jest to zvěstování, kteréž jste slýchali od počátku, abychom milovali jedni druhé.
because this is the commandment, which ye heard from the beginning, that ye should love one another.
12 Ne jako Kain, kterýž z toho zlostníka byl a zamordoval bratra svého. A pro kterou příčinu zamordoval ho? Protože skutkové jeho byli zlí, bratra pak jeho byli spravedliví.
Not like Cain, who was of the evil one, and slew his brother. And why did he slay him, but because his own works were evil, and those of his brother righteous?
13 Nedivtež se, bratří moji, jestliže vás svět nenávidí.
And wonder not, my brethren, if the world hate you.
14 My víme, že jsme přeneseni z smrti do života, nebo milujeme bratří. Kdož nemiluje bratra, zůstáváť v smrti.
We know that we have turned from death unto life, by this, that we love the brethren. He that loveth not his brother, remaineth in death.
15 Každý, kdož nenávidí bratra svého, vražedlník jest, a víte, že žádný vražedlník nemá života věčného v sobě zůstávajícího. (aiōnios g166)
For every one that hateth his brother, is a man-slayer; and ye know, that no man-slayer can have eternal life abiding in him. (aiōnios g166)
16 Po tomto jsme poznali lásku, že on duši svou za nás položil, i myť tedy máme za bratří duše své klásti.
By this we know his love towards us, because he gave up his life for us: and we also ought to give up our lives for our brethren.
17 Kdo by pak měl statek tohoto světa, a viděl by bratra svého, an nouzi trpí, a zavřel by srdce své před ním, kterak láska Boží zůstává v něm?
But whoever hath worldly possessions, and seeth his brother in want, and shutteth up his bowels from him, how is the love of God in him?
18 Synáčkové moji, nemilujmež slovem, ani jazykem toliko, ale skutkem a pravdou.
My children, let us not love one another in words and in tongue, but in acts and in truth.
19 A po tomť poznáváme, že z pravdy jsme, a před obličejem jeho spokojíme srdce svá.
And by this, we recognize that we are of the truth; and, before he shall come, we make our hearts confident.
20 Nebo obviňovalo-liť by nás srdce naše, ovšemť Bůh, kterýž jest větší nežli srdce naše a zná všecko.
But if our heart condemneth us, how much greater is God than our heart, and knowing all things?
21 Nejmilejší, jestližeť by nás srdce naše neobviňovalo, smělou doufanlivost máme k Bohu.
My beloved, if our heart condemneth us not, we have open countenances before God.
22 A začež ho koli prosíme, béřeme od něho; nebo přikázání jeho ostříháme, a to, což jest libého před obličejem jeho, činíme.
And whatever we ask, we receive from him; because we keep his commandments, and do acceptable things before him.
23 A totoť jest to přikázání jeho, abychom věřili jménu Syna jeho Jezukrista a milovali jedni druhé, jakož nám dal přikázání.
And this is his commandment, that we believe on the name of his Son Jesus the Messiah, and that we love one another as he hath commanded us.
24 Nebo kdož ostříhá přikázání jeho, v němť zůstává, a on také v něm. A po tomť poznáváme, že zůstává v nás, totiž po Duchu, kteréhož dal nám.
And he that keepeth his commandments, is kept by him, and he dwelleth in him: and by this we understand that he abideth in us, from his Spirit which he hath given to us.
