1 Janův 3
1 Pohleďte, jakou lásku dal nám Otec, totiž abychom synové Boží slouli. Protoť svět nezná nás, že jeho nezná.
ⲁ̅ⲁⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲟⲩⲁϣ ⲛ̅ϩⲉ ⲧⲉ ⲧⲁⲅⲁⲡⲏ ⲛ̅ⲧⲁⲡⲉⲓⲱⲧ ⲧⲁⲁⲥ ⲛⲁⲛ. ϫⲉ ⲉⲩⲉⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲣⲟⲛ ϫⲉ ⲛ̅ϣⲏⲣⲉ ⲙ̅ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ. ⲁⲩⲱ ⲁⲛⲟⲛⲛⲉϥϣⲏⲣⲉ. ⲉⲧⲃⲉⲡⲁⲓ ⲡⲕⲟⲥⲙⲟⲥ ⲥⲟⲟⲩⲛ̅ ⲙ̅ⲙⲟⲛ ⲁⲛ. ϫⲉ ⲙ̅ⲡϥ̅ⲥⲟⲩⲱⲛϥ̅.
2 Nejmilejší, nyní synové Boží jsme, ale ještěť se neokázalo, co budeme. Vímeť pak, že když se okáže, podobni jemu budeme; nebo viděti jej budeme tak, jakž jest.
ⲃ̅ⲛⲁⲙⲉⲣⲁⲧⲉ. ⲧⲉⲛⲟⲩ ⲁⲛⲟⲛⲛ̅ϣⲏⲣⲉ ⲙ̅ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ. ⲁⲩⲱ ⲙ̅ⲡⲁⲧϥ̅ⲟⲩⲱⲛϩ̅ ⲉⲃⲟⲗ ϫⲉ ⲉⲛⲛⲁⲣ̅ⲁϣ ⲛ̅ϩⲉ. ⲧⲛ̅ⲥⲟⲟⲩⲛ̅ ⲇⲉ ϫⲉ ⲉϥϣⲁⲛⲟⲩⲱⲛϩ̅ ⲉⲃⲟⲗ. ⲧⲛ̅ⲛⲁϣⲱⲡⲉ ⲉⲛⲉⲓⲛⲉ ⲙ̅ⲙⲟϥ. ϫⲉ ⲧⲛ̅ⲛⲁⲛⲁⲩ ⲉⲣⲟϥ ⲛ̅ⲑⲉ ⲉⲧϥ̅ⲛ̅ϩⲏⲧⲥ̅.
3 A každý, kdož má takovou naději v něm, očišťuje se, jakož i on čistý jest.
ⲅ̅ⲁⲩⲱ ⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲙ ⲉⲧⲉⲩⲛ̅ⲧⲁϥ ⲙ̅ⲙⲁⲩ ⲙ̅[ⲡ]ⲉⲓⲛⲁϩⲧⲉ ϣⲁϥⲧⲃ̅ⲃⲟϥ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲉϫⲱϥ. ⲕⲁⲧⲁⲑⲉ ⲉⲧⲉⲣⲉⲡⲏ ⲟⲩⲁⲁⲃ.
4 Každý, kdož činí hřích, činíť proti zákonu; nebo hřích jest přestoupení zákona.
ⲇ̅ⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲙ ⲉⲧⲉⲓⲣⲉ ⲙ̅ⲡⲛⲟⲃⲉ ϥⲉⲓⲣⲉ ⲟⲛ ⲛ̅ⲧⲕⲉⲁⲛⲟⲙⲓⲁ ⲁⲩⲱ ⲡⲛⲟⲃⲉ ⲡⲉ ⲧⲁⲛⲟⲙⲓⲁ.
5 A víte, že on se okázal proto, aby hříchy naše sňal, a hříchu v něm není.
ⲉ̅ⲁⲩⲱ ⲧⲉⲧⲛ̅ⲥⲟⲟⲩⲛ̅ ϫⲉ ⲡⲉⲧⲙ̅ⲙⲁⲩ ⲁ[ϥ]ⲟⲩⲱⲛϩ̅ ⲉⲃⲟⲗ. ϫⲉⲕⲁⲥ ⲉϥⲉϥⲓ ⲛ̅ⲛⲉⲛⲛⲟⲃⲉ. ⲉⲙⲙⲛ̅ⲛⲟⲃⲉ ϣⲟⲟⲡ ϩⲣⲁⲓ ⲛ̅ϩⲏⲧϥ̅.
6 Každý tedy, kdož v něm zůstává, nehřeší; ale každý, kdož hřeší, neviděl ho, aniž ho poznal.
ⲋ̅ⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲙ ⲉⲧⲛ̅ϩⲏⲧϥ̅ ⲙⲉϥⲣ̅ⲛⲟⲃⲉ. ⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲙ ⲉⲧⲣ̅ⲛⲟⲃⲉ ⲙ̅ⲡϥ̅ⲛⲁⲩ ⲉⲣⲟϥ. ⲟⲩⲇⲉ ⲙ̅ⲡϥ̅ⲥⲟⲩⲱⲛϥ̅.
7 Synáčkové, nižádný vás nesvoď. Kdož činí spravedlnost, spravedlivý jest, jakož i on jest spravedlivý.
ⲍ̅ⲛⲁϣⲏⲣⲉ. ⲙ̅ⲡⲣ̅ⲧⲣⲉⲗⲁⲁⲩ ⲡⲗⲁⲛⲁ ⲙ̅ⲙⲱⲧⲛ̅. ⲡⲉⲧⲉⲓⲣⲉ ⲛ̅ⲧⲇⲓⲕⲁⲓⲟⲥⲩⲛⲏ ⲟⲩⲇⲓⲕⲁⲓⲟⲥ ⲡⲉ. ⲕⲁⲧⲁⲑⲉ ⲙ̅ⲡⲉⲧⲙ̅ⲙⲁⲩ ⲟⲩⲇⲓⲕⲁⲓⲟⲥ ⲡⲉ.
8 Kdož činí hřích, z ďábla jest; nebo ďábel hned od počátku hřeší. Na toť jest zjeven Syn Boží, aby kazil skutky ďáblovy.
ⲏ̅ⲡⲉⲧⲉⲓⲣⲉ ⲙ̅ⲡⲛⲟⲃⲉ ⲟⲩⲉⲃⲟⲗ ϩⲙ̅ⲡⲇⲓⲁⲃⲟⲗⲟⲥ ⲡⲉ. ϫⲉ ϫⲓⲛⲧⲉϩⲟⲩⲉⲓⲧⲉ ⲁⲡⲇⲓⲁⲃⲟⲗⲟⲥ ⲣ̅ⲛⲟⲃⲉ. ⲉⲧⲃⲉⲡⲁⲓ ⲁⲡϣⲏⲣⲉ ⲙ̅ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲟⲩⲱⲛϩ̅ ⲉⲃⲟⲗ. ϫⲉⲕⲁⲥ ⲉϥⲉⲃⲱⲗ ⲉⲃⲟⲗ ⲛ̅ⲛⲉϩⲃⲏⲩⲉ ⲙ̅ⲡⲇⲓⲁⲃⲟⲗⲟⲥ.
9 Každý, kdož se narodil z Boha, hříchu nečiní; nebo símě jeho v něm zůstává, aniž může hřešiti, nebo z Boha narozen jest.
ⲑ̅ⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲙ ⲛ̅ⲧⲁⲩϫⲡⲟϥ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲙ̅ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲙⲉϥⲣ̅ⲛⲟⲃⲉ. ϫⲉ ⲡⲉϥⲥⲡⲉⲣⲙⲁ ϣⲟⲟⲡ ϩⲣⲁⲓ ⲛ̅ϩⲏⲧϥ̅ ⲁⲩⲱ ⲙ̅ⲙⲛ̅ϭⲟⲙ ⲙ̅ⲙⲟϥ ⲉⲣ̅ⲛⲟⲃⲉ. ϫⲉ ⲛ̅ⲧⲁⲩϫⲡⲟϥ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲙ̅ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ.
10 Po tomtoť zjevní jsou synové Boží a synové ďáblovi. Každý, kdož nečiní spravedlnosti, neníť z Boha, a kdož nemiluje bratra svého.
ⲓ̅ϩⲙ̅ⲡⲁⲓ ⲥⲉⲟⲩⲟⲛϩ̅ ⲉⲃⲟⲗ ⲛ̅ϭⲓⲛ̅ϣⲏⲣⲉ ⲙ̅ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲙⲛ̅ⲛ̅ϣⲏⲣⲉ ⲙ̅ⲡⲇⲓⲁⲃⲟⲗⲟⲥ. ⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲙ ⲉⲧⲉⲛ̅ⲟⲩⲇⲓⲕⲁⲓⲟⲥ ⲁⲛ ⲡⲉ. ⲛ̅ⲟⲩⲉⲃⲟⲗ ⲁⲛ ϩⲙ̅ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲡⲉ. ⲁⲩⲱ ⲡⲉⲧⲉⲛ̅ϥⲙⲉ ⲁⲛ ⲙ̅ⲡⲉϥⲥⲟⲛ.
11 Nebo toť jest to zvěstování, kteréž jste slýchali od počátku, abychom milovali jedni druhé.
ⲓ̅ⲁ̅ϫⲉ ⲡⲁⲓ ⲡⲉ ⲡϣⲁϫⲉ ⲛ̅ⲧⲁⲛⲥⲱⲧⲙ̅ ⲉⲣⲟϥ ϫⲓⲛⲛ̅ϣⲟⲣⲡ̅. ϫⲉⲕⲁⲥ ⲉⲛⲉⲙⲉⲣⲉⲛⲉⲛⲉⲣⲏⲩ.
12 Ne jako Kain, kterýž z toho zlostníka byl a zamordoval bratra svého. A pro kterou příčinu zamordoval ho? Protože skutkové jeho byli zlí, bratra pak jeho byli spravedliví.
ⲓ̅ⲃ̅ⲁⲩⲱ ⲛ̅ⲑⲉ ⲁⲛ ⲛ̅ⲕⲁⲓⲛ ⲉⲩⲉⲃⲟⲗ ϩⲙ̅ⲡⲡⲟⲛⲏⲣⲟⲥ ⲡⲉ. ⲉⲁϥⲕⲱⲛⲥ̅ ⲛ̅ⲁⲃⲉⲗ ⲡⲉϥⲥⲟⲛ. ⲁⲩⲱ ⲉⲧⲃⲉⲟⲩ ⲁϥⲕⲟⲛⲥϥ̅. ϫⲉ ⲛⲉϥϩⲃⲏⲩⲉ ϩⲉⲛⲡⲟⲛⲏⲣⲟⲛ ⲛⲉ. ⲛⲁⲡ[ⲉϥⲥⲟ]ⲛ ⲇⲉ ϩⲉⲛⲇⲓⲕⲁⲓⲟⲛ ⲛⲉ.
13 Nedivtež se, bratří moji, jestliže vás svět nenávidí.
ⲓ̅ⲅ̅ⲙ̅ⲡⲣ̅ⲣ̅ϣⲡⲏⲣⲉ. ⲛⲁⲥⲛⲏⲩ. ϫⲉ ⲡⲕⲟⲥⲙⲟⲥ ⲙⲟⲥⲧⲉ ⲙ̅ⲙⲟⲛ.
14 My víme, že jsme přeneseni z smrti do života, nebo milujeme bratří. Kdož nemiluje bratra, zůstáváť v smrti.
ⲓ̅ⲇ̅ⲁⲛⲟⲛ ⲧⲛ̅ⲥⲟⲟⲩⲛ̅ ϫⲉ ⲛ̅ⲧⲁⲛⲡⲱⲱⲛⲉ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲙ̅ⲡⲙⲟⲩ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲡⲱⲛϩ̅. ϫⲉ ⲧⲙ̅ⲙⲉ ⲛ̅ⲛⲉⲛⲥⲛⲏⲩ. ⲡⲉⲧⲉⲛϥⲙⲉ ⲁⲛ ⲙ̅ⲡⲉϥⲥⲟⲛ ⲉϥϣⲟⲟⲡ ϩⲙ̅ⲡⲙⲟⲩ.
15 Každý, kdož nenávidí bratra svého, vražedlník jest, a víte, že žádný vražedlník nemá života věčného v sobě zůstávajícího. (aiōnios g166)
ⲓ̅ⲉ̅ⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲙ ⲉⲧⲙⲟⲥⲧⲉ ⲙ̅ⲡⲉϥⲥⲟⲛ ⲟⲩⲣⲉϥϩⲉⲧⲃ̅ⲣⲱⲙⲉ ⲡⲉ. ⲁⲩⲱ ⲧⲉⲧⲛ̅ⲥⲟⲟⲩⲛ̅ ϫⲉ ⲣⲉϥϩⲉⲧⲃ̅ⲣⲱⲙⲉ ⲛⲓⲙ ⲙ̅ⲙⲛ̅ⲧⲁⲩ ⲙ̅ⲙⲁⲩ ⲙ̅ⲡⲱⲛϩ̅ ϣⲁⲉⲛⲉϩ ϩⲣⲁⲓ ⲛ̅ϩⲏⲧϥ̅. (aiōnios g166)
16 Po tomto jsme poznali lásku, že on duši svou za nás položil, i myť tedy máme za bratří duše své klásti.
ⲓ̅ⲋ̅ϩⲙ̅ⲡⲁⲓ ⲁⲛⲥⲟⲩⲛ̅ⲧⲉϥⲁⲅⲁⲡⲏ. ϫⲉ ⲡⲉⲧⲙ̅ⲙⲁⲩ ⲡⲉⲛⲧⲁϥⲕⲱ ⲛ̅ⲧⲉϥⲯⲩⲭⲏ ϩⲁⲣⲟⲛ. ⲁⲛⲟⲛ ⲇⲉ ϩⲱⲱⲛ ⲟⲛ ϣ̅ϣⲉ ⲉⲣⲟⲛ ⲉⲕⲱ ⲛ̅ⲧⲉⲛⲯⲩⲭⲏ ϩⲁⲛⲉⲛⲥⲛⲏⲩ.
17 Kdo by pak měl statek tohoto světa, a viděl by bratra svého, an nouzi trpí, a zavřel by srdce své před ním, kterak láska Boží zůstává v něm?
ⲓ̅ⲍ̅ⲡⲉⲧⲉⲩⲛ̅ⲧⲁϥ ⲙ̅ⲙⲁⲩ ⲙ̅ⲡⲃⲓⲟⲥ ⲙ̅ⲡⲉⲓⲕⲟⲥⲙⲟⲥ ⲛϥ̅ⲛⲁⲩ ⲉⲡⲉϥⲥⲟⲛ ⲉϥϣⲁⲁⲧ. ⲛϥ̅ⲧⲙ̅ϣⲛ̅ϩⲧⲏϥ ϩⲁⲣⲟϥ. ⲛ̅ⲁϣ ⲛ̅ϩⲉ ⲧⲁⲅⲁⲡⲏ ⲙ̅ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ϣⲟⲟⲡ ϩⲣⲁⲓ ⲛ̅ϩⲏⲧϥ̅.
18 Synáčkové moji, nemilujmež slovem, ani jazykem toliko, ale skutkem a pravdou.
ⲓ̅ⲏ̅ⲛⲁϣⲏⲣⲉ. ⲙ̅ⲡⲣ̅ⲧⲣⲉⲛⲙⲉ ϩⲙ̅ⲡϣⲁϫⲉ ⲟⲩⲇⲉ ϩⲙ̅ⲡⲗⲁⲥ. ⲁⲗⲗⲁ ϩⲙ̅ⲡϩⲱⲃ ⲙⲛ̅ⲧⲙⲉ. ϫⲉ ⲁⲛⲟⲛϩⲉⲛⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ̅ⲧⲙⲉ.
19 A po tomť poznáváme, že z pravdy jsme, a před obličejem jeho spokojíme srdce svá.
ⲓ̅ⲑ̅ⲁⲩⲱ ϩⲙ̅ⲡⲁⲓ ⲧⲛ̅ⲛⲁⲉⲓⲙⲉ ϫⲉ ⲁⲛⲟⲛϩⲉⲛⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ̅ⲧⲙⲉ. ⲁⲩⲱ ⲧⲛ̅ⲛⲁⲡⲉⲓⲑⲉ ⲙ̅ⲡⲉⲛϩⲏⲧ ⲙ̅ⲡⲉϥⲙ̅ⲧⲟ ⲉⲃⲟⲗ.
20 Nebo obviňovalo-liť by nás srdce naše, ovšemť Bůh, kterýž jest větší nežli srdce naše a zná všecko.
ⲕ̅ϫⲉ ⲉⲣϣⲁⲛⲡⲉⲛϩⲏⲧ ϭⲛ̅ⲁⲣⲓⲕⲉ ⲉⲣⲟⲛ. ϫⲉ ⲛⲁⲉⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲉⲡⲉⲛϩⲏⲧ. ⲁⲩⲱ ϥⲥⲟⲟⲩⲛ̅ ⲛ̅ϩⲱⲃ ⲛⲓⲙ.
21 Nejmilejší, jestližeť by nás srdce naše neobviňovalo, smělou doufanlivost máme k Bohu.
ⲕ̅ⲁ̅ⲛⲁⲙⲉⲣⲁⲧⲉ. ⲉⲣⲧⲙ̅ⲡⲉⲛϩⲏⲧ ϭⲛ̅ⲁⲣⲓⲕⲉ ⲉⲣⲟⲛ. ⲟⲩⲛ̅ⲧⲁⲛ ⲙ̅ⲙⲁⲩ ⲛ̅ⲟⲩⲡⲁⲣⲣⲏⲥⲓⲁ ⲛ̅ⲛⲁϩⲣⲙ̅ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ.
22 A začež ho koli prosíme, béřeme od něho; nebo přikázání jeho ostříháme, a to, což jest libého před obličejem jeho, činíme.
ⲕ̅ⲃ̅ⲁⲩⲱ ⲡⲉⲧⲛⲁⲁⲓⲧⲉⲓ ⲙ̅ⲙⲟϥ ⲧⲛ̅ⲛⲁϫⲓⲧϥ̅ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲓⲧⲟⲟⲧϥ̅. ϫⲉ ⲧⲛ̅ϩⲁⲣⲉϩ ⲉⲛⲉϥⲉⲛⲧⲟⲗⲏ. ⲁⲩⲱ ⲧⲛ̅ⲉⲓⲣⲉ ⲙ̅ⲡⲉⲧⲣ̅ⲁⲛⲁϥ ⲙ̅ⲡⲉϥⲙ̅ⲧⲟ ⲉⲃⲟⲗ.
23 A totoť jest to přikázání jeho, abychom věřili jménu Syna jeho Jezukrista a milovali jedni druhé, jakož nám dal přikázání.
ⲕ̅ⲅ̅ⲁⲩⲱ ⲧⲁⲓ ⲧⲉ ⲧⲉϥⲉⲛⲧⲟⲗⲏ. ϫⲉⲕⲁⲥ ⲉⲛⲉⲡⲓⲥⲧⲉⲩⲉ ⲉⲡⲣⲁⲛ ⲙ̅ⲡⲉϥϣⲏⲣⲉ ⲓⲥ̅ ⲡⲉⲭⲥ̅. ⲁⲩⲱ ⲛ̅ⲧⲛ̅ⲙⲉⲣⲉⲛⲉⲛⲉⲣⲏⲩ ⲕⲁⲧⲁⲑⲉ ⲛ̅ⲧⲁϥϩⲱⲛ ⲉⲧⲟⲟⲧⲛ̅.
24 Nebo kdož ostříhá přikázání jeho, v němť zůstává, a on také v něm. A po tomť poznáváme, že zůstává v nás, totiž po Duchu, kteréhož dal nám.
ⲕ̅ⲇ̅ⲁⲩⲱ ⲡⲉⲧϩⲁⲣⲉϩ ⲉⲛⲉϥⲉⲛⲧⲟⲗⲏ ϥϣⲟⲟⲡ ϩⲣⲁⲓ ⲛ̅ϩⲏⲧϥ̅. ⲁⲩⲱ ⲛ̅ⲧⲟϥ ϩⲱⲱϥ ϥⲛ̅ϩⲏⲧϥ̅. ϩⲙ̅ⲡⲁⲓ ⲧⲛ̅ⲉⲓⲙⲉ ϫⲉ ϥϣⲟⲟⲡ ϩⲣⲁⲓ ⲛ̅ϩⲏⲧⲛ̅ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲙ̅ⲡⲉϥⲡⲛ̅ⲁ ⲛ̅ⲧⲁϥⲧⲁⲁϥ ⲛⲁⲛ.
